Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 2 min.

Rachot Brexitu poněkud přehlušil Řecko

O příběhu řecké krize se již napsaly knihy a určitě ještě napíší mnohé další. Ale nejen ty ekonomické o „špatných penězích“, ale i politické o mnohaleté strategické hře.

Je až fascinující sledovat, jak se Trojka snaží udržet na řetězu svých představ o cílech a prostředcích hospodářské politiky v Řecku a jak se tato země snaží řetězem (a k němu připevněným miliardám evropských daňových poplatníků) cukat.

Na konci května se po více než půlročním povinném divadle věřitelé spokojili s dosaženými opatřeními ze záchranného menu třetího balíčku. Před nadcházejícím hlasováním o Brexitu by se asi sotva našel evropský politik, ochotný přimíchat do potenciální britské šlamastyky ještě i řeckou. Bez uvolnění dávky peněz by byla země v létě opět jednou břichem vzhůru.

Ale je to jen krátký nádech tonoucího. V září se bude celá show znovu opakovat, protože na pořadu dne bude další tranše ve výši 10,3 miliardy eur. Téměř nepovšimnutým, ale významným signálem o tom, že řetěz zůstává pevně napnutý, je i rozhodnutí ECB nedat Řecku refinanční výjimku. O co jde?

Komerční banky Eurozóny získávají likviditu (peníze na provádění svých operací) buď na mezibankovním trhu (půjčí si je od jiných bank), nebo od centrální banky. V tom druhém případě se tak většinou děje přes „refinanční operace“. Komerční banka v nich dostane od ECB peníze, aktuálně za směšný úrok 0,0 % (resp. 0,25 % na přes-nočních operacích). Má to však háček, ECB chce na tuto půjčku zálohu v podobě vysoce kvalitního aktiva, to znamená dluhopisu.

Tuto roli plní státní dluhopisy členských zemí. Tedy pokud nemají rating „junk“, jak je to v případě těch řeckých. Takové by ECB jako kolaterál neměla akceptovat. Podmiňovací způsob je na místě. Během krize se ECB naučila svá vlastní pravidla ohýbat podobně jako Neo pravidla Matrixu, takže řecké dluhopisy dostaly „výjimku“.

Ale během slavného začátku roku 2015 po předčasných volbách a nástupu (tehdy ještě) velkého odpůrce Trojky Tsiprase Řecko přestalo plnit dohodnutý ozdravný plán. ECB se rozzlobila a výjimku pro řecké „junk“ dluhopisy v únoru zase pěkně zrušila. To donutilo řecké banky získávat likviditu přes program Emergency Liquidity Assistance (ELA).

ELA je však nejen dražší (cca o 100–150 bazických bodů), ale její maximální výše je předmětem neustálého schvalování ECB. To znamená pevné sevření ruky na krku řeckého bankovního systému.

Řecko otevřeně doufalo v návrat této výjimky, ale Draghi rozhodl jinak. Pochválil Řecko za pokrok, ale výjimku může země očekávat až po splnění úplně všech otevřených bodů a uzavření aktuálního zhodnocení programu.

Teoreticky to může udělat nejblíže 22. června. Není to žádná tragédie. Jak však v čerstvém komentáři píše „odejitý“ řecký ministr financí Yanis Varoufakis, je to jen další ukázka politického vlivu Německa na ECB.

Ať už jsou soupeři kdokoliv, obávám se, že poplatníkovi jen zbývá přihlížet, jak jejich souboj o jeho peníze dopadne.

Píše pan Martin Vlachyňský na severu Dôležité.sk

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 393 × | Prestiž Q1: 4,87

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Rachot Brexitu poněkud přehlušil Řecko

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top