Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 11 min.

Kdyby EU měla armádu, tak ji pošle na Británii

Luboš Zálom, lídr koalice Svobodných a Soukromníků ve Středočeském kraji, tvrdí, že Brusel bude Británii šikanovat, vydírat a dělat jí naschvály. Arogance bruselské politické aristokracie nás musí varovat: chceme být jenom nějakým feudálním lénem? Čím dříve se Británie od EU odtrhne, tím lépe pro ni. Revize českého členství je nutná. Nesmíme dopadnout jako Řecko. Jsme v jiné Unii, než do které jsme vstupovali.

zalom-lubos.jpg (14,750 kiB)
Luboš Zálom, lídr koalice Svobodných a Soukromníků, Středočeský kraj

Pokud vím, tak Svobodným velmi vadí zadlužení Středočeského kraje. Sociální demokraté v něm vládnou již od roku 2008. Vzniklo zadlužení již za exministra zdravotnictví a hejtmana Davida Ratha? A kolik činí?

Teď se dluh pohybuje ve výši téměř pěti miliard korun a celé to padá na vinu sociální demokracie. Pravice předávala kraj s dluhem kolem 900 milionů korun. I když socialisté tvrdí, že základy k enormnímu zadlužení byly položeny už za mandátu hejtmana Bendla, čísla mluví jasně. Největší sekyru zasekl hejtman Rath. Vzpomeňme si, s jakou kampaní tehdy sociální demokracie uspěla, jak si kupovali voliče, nejviditelněji žákovským jízdným zdarma. To považuji za typickou ukázku, jak sociální demokracie naložila s krajskými financemi.

V poslední době se zdá, že se vedení kraje zamyslelo a uvědomilo si, že nelze spravovat kraj s takovým dluhem, už tři roky jej splácí. Na druhou stranu, sociální demokracie opět vytáhla do voleb s nápadem poskytovat jízdné zdarma, tentokrát ne pouze žákům, ale i seniorům. Nechci tím říct, že by právě toto bylo tím hlavním, co pošle krajské rozpočty opět do červených čísel, ale vypovídá to o tom, jak mají v úmyslu s penězi nakládat, budou-li zvoleni. Nevěřím tedy tomu, že by se současné vedení kraje skutečně naučilo počítat.

Když srovnáte bývalého hejtmana Ratha, jeho nástupce Řiháka a současného hejtmana Peteru. Jak byste je hodnotil z pohledu prospěšnosti pro kraj?

David Rath se stal symbolem zadlužení kraje, rozhazování peněz na všechny strany, bez ohledu na následky a mimoto symbolem iracionální arogance, kdy se domníval, že mu to všechno projde. Kauza kolem rekonstrukce zámku Buštěhrad je toho příkladem.

Přiznám se, že jeho nástupce Řiháka si nedokážu příliš vybavit, nezanechal ve mně v podstatě žádný dojem, a možná to bylo s trochou nadsázky jeho hlavním úkolem. Vzpomínám si vlastně zejména na jeho náhlý a dohady opředený odchod.

Současný hejtman Miloš Petera se alespoň pokusil napravit reputaci úřadu poškozenou prvním ze tří socialistických hejtmanů. Nicméně je to člověk blízký Davidu Rathovi, takže s jeho osobou duch hejtmana Ratha rozhodně z krajského úřadu vymýcen nebyl. Těžko hodnotit nějakou objektivní prospěšnost pro kraj, protože jinak budeme kritéria prospěšnosti volit my Svobodní coby pravicová strana a jinak je bude volit levice. Dostatečně objektivní jsou snad jen čísla dokazující racionální nakládání s veřejnými financemi. Tam je vidět určitý posun k lepšímu, stále však přetrvávají problémy jako špatný stav silnic nebo systém dotací obcí, který zavdává příčiny k dohadům o klientelismu.

Co uvedení tři pánové zkazili?

Již jsem, myslím, odpověděl výše. Ale uvedu ještě jednu věc. Tito pánové, nebo snad lépe řečeno jejich strany, přivedli na kraji k moci komunisty.

Nelíbí se vám i dotační politika Středočeského kraje. Pohledem laika se zdá, že dotace pro obce se schvalují podle stranického klíče. Jak byste si představoval ideální dotační politiku?

Můžeme si představit ideální dotační politiku podle pohledu pravice, což by v zásadě znamenalo žádné nebo naprosto minimální dotace, protože by díky nízkým daním zůstala většina peněz v kapsách lidí a ti by si sami rozhodli podle svého nejlepšího vědomí, co s nimi udělají. To však není tématem krajských voleb. Kraj nemá vliv na to, jaké daně se budou vybírat, jeho úkolem je pouze rozdělovat peníze, které dostává z rozpočtového určení. Ať se nám to líbí nebo ne.

Pojďme tedy zpátky na zem. Odmítáme klientelismus. Nechceme, aby se dotace obcím schvalovaly podle stranického klíče, pokládáme to za politickou korupci. Korumpují se tak nejen politici na obecní úrovni, ale i voliči. Je to signál: volte ty, kteří mají dobré jméno na kraji, a do vaší obce budou proudit peníze. Nevolte rebely, nevolte nové lidi. Samozřejmě že to tak přímo nezazní, ale důvodů k takovým myšlenkám je celá řada. Takže prvním principem je odmítnout tento klíč schvalování.

Druhý princip lze shrnout pod heslo: dotace by neměly konkurovat podnikatelským subjektům. Jinak řečeno, to, co je předmětem trhu, by mělo být ponecháno pouze podnikatelům a ti by neměli být nuceni platit si ze svých daní svou vlastní konkurenci.

Třetím principem je co nejmenší výlučnost. Když už musíme rozdělovat dotace, vynakládejme peníze na takové projekty, které přinášejí užitek co největšímu počtu občanů v dané obci.

Lze Středočeský kraj považovat za „malou EU“, jak například tvrdí koalice Svobodných a Soukromníků na Zlínsku?

Tak samozřejmě jde o nadsázku, koneckonců z kraje nelze vystoupit. Ale vážně. Kraje, včetně toho našeho, se podílejí na bezpočtu programů řízených z EU. Tím se stávají jakousi prodlouženou rukou evropské byrokratické struktury, která si tak zavazuje krajské úředníky a politiky a kromě toho si vytváří propagaci ve svůj prospěch.

A kromě toho už samotná byrokratická struktura kraje, která rozděluje peníze obcím, a sama si tak zavazuje jejich politiky, jedná na základě stejného principu, jak funguje na vyšší úrovni EU. Ale nakonec to je asi princip jakékoliv politické instituce, jejíž funkcí je především rozdělovat peníze. Jediným lékem na tuto nemoc je masivní snížení objemu financí, s nímž tyto instituce nakládají.

Je Krajský úřad Středočeského kraje přebyrokratizován?

Pro zastánce malého státu asi dnes neexistuje úřad, který by se nedal označit za přebyrokratizovaný. My se v koalici Svobodných a Soukromníků domníváme, že můžeme snížit počet úředníků o cca 15 %. A toto číslo máme také ve svém krajském programu.

V čem vidíte účelnost spojení Svobodných a Soukromníků právě ve Středočeském kraji?

Svobodní mají dlouhodobě nefér nálepku fundamentalistů, s nimiž se nelze na ničem domluvit. I z toho důvodu nás možná dlouho nebral nikdo příliš vážně. A je pravda, že skutečně nemáme s ostatními, více či méně socialistickými stranami příliš styčných bodů. A asi jediná možnost a jediná strana, kde nějaké zásadnější styčné body jsou a dá se na nich stavět nějaká cílevědomá spolupráce, jsou Soukromníci.

Soukromníci jsou svým založením spíše praktici, cechovní strana zastupující především zájmy malých a středních podnikatelů, my si přejeme co nejčistší kapitalismus, což je ve své pravé podstatě také v zájmu malých a středních podnikatelů. Takže toto spojení je velmi logické. Spojení dvou nebo několika stran ve volební koalici je zpravidla spíše na škodu, protože velká část voličů takové spojení odmítne a součet volebních hlasů není čistý. V případě koalice Svobodných a Soukromníků se úbytku voličů nebojím. V těchto volbách se Svobodní a Soukromníci perfektně doplňují a tvoří celek, který dává smysl. A věřím, že příznivci nám budou rychle přibývat. A to platí nejen pro Středočeský kraj, ale i pro další kraje, v nichž kandidujeme v této koalici.

Minulý týden Británie rozhodla o vystoupení z EU. Jak silně může bruselský byrokratický moloch okolo sebe po referendu kopat?

Protože je tento byrokratický moloch silně nedemokratický, může kolem sebe kopat tak silně, jak ho to jen napadne. S trochou nadsázky, jediné, co ho dnes omezuje, je absence nějaké společné evropské armády podléhající Bruselu. Pokud by EU takovou armádu měla, možná by už Británe dostala bratrskou pomoc proti euroskeptické kontrarevoluci.

Zatím tedy může EU dělat Británii naschvály, vydírat ji, šikanovat, nutit k opakovanému referendu a i po úspěšném odchodu jí nadále znepříjemňovat život ne pouze proto, aby jí a jejím občanům ukázala, že se k odchodu neměli odhodlat, ale i jako varování dalším zemím, které by snad chtěly získat zpět svou suverenitu. A arogance, s jakou kolem sebe bruselská politická aristokracie kope, by nás měla nutit k zamyšlení, zda chceme v takovém politickém uskupení dále setrvávat.

Jestli se chceme účastnit politického projektu, jehož špičky vidí jednotlivé členské státy jen jako jakási svá feudální léna a jejich občany jako poslušné vazaly. Otázka je, jestli se tak hrdý národ, jako je ten britský, nechá takto vydírat. Já pevně věřím, že nenechá. Je pouze na něm, jestli se nechá zastrašit krátkodobými komplikacemi. Dlouhodobé důsledky mohou být jen dobré. Hlavní odpovědnost je ale na nich. Tím, že se dokážou zbavit bruselské byrokracie, udělají jen první krok. Pak se musejí zbavit svého vlastního socialismu.

Má Británie odejít z EU prakticky ihned?

Rozhodně v nejbližším možném termínu. Každé protahování stavu, kdy je Británie přímo závislá na eurolegislativě, dává EU do ruky moc Británii prostřednictvím své politiky přímo poškozovat. A nevíme, co všechno si EU může vymyslet. Nejde ani tak o to, že by nějaká útočná a agresivní politika Bruselu vůči Británii dávala ekonomický smysl.

Cíle evropské politiky nevidím jako ekonomické, tedy jako takové, aby jejich cílem byly ekonomický prospěch, růst, vyšší produkce, vyšší blahobyt lidí. Její cíle jsou politické, mocenské, a bruselští politici tedy budou uplatňovat moc bez ohledu na jakékoliv ekonomické následky. Jejich cílem je ovládat, nikoliv zlepšovat ekonomiku. Takže ano: čím dříve se Británie od EU odstřihne, tím lépe pro ni.

Měli by čeští občané rovněž rozhodnout v referendu, zda chtějí zůstat v Unii? Bylo by dobré, aby se čeští politici zeptali lidí, jak nahlížejí na Brusel po dvanácti letech našeho členství?

Jsem pro revizi našeho členství v EU. Náš vstup před dvanácti lety rozhodně nesmí znamenat, že od té chvíle platí heslo „S EU na věčné časy a nikdy jinak“. Je už celkem jedno, zda se referendum pojme jako rozhodnutí o setrvání nebo o vystoupení. Ale považuji za důležité, aby se po tolika letech lidé mohli opět vyjádřit.

Vstupovali jsme do jiné EU, než jakou vidíme dnes. Slibovalo se nám něco jiného. Pamatujete se na televizní spot s řeckým kavárníkem? Ten byl tehdy symbolem slibované evropské prosperity. A dnes je symbolem toho, k jakým koncům bruselská politika vede. Názory, které tvrdí, že by české referendum bylo chybou, protože lidé nevědí, o čem hlasují, považuji za nepřijatelné. Nakonec tehdy, před dvanácti lety, hlasy těchto voličů zastáncům našeho vstupu nevadily, byly jim dost dobré, tak by dnes nad nimi neměli ohrnovat nos.

Německo-francouzské spojenectví se po vystoupení Británie z EU patrně ještě více posílí. Jaká rizika v tom vidíte z hlediska malých států ČR nevyjímaje?

Toto spojenectví považuji za velmi křehké a definuje ho spíše bezradnost politiků obou zemí než nějaké pozitivní a promyšlené cíle. Vrcholné politiky obou zemí dnes spojuje jediné: snaha zachovat EU za každou cenu. Jenomže sami Němci začínají mít plné zuby paní Merkelové, Francouzi se také ohlížejí po nějaké alternativě, a jestli v jedné z těchto zemí dostane politickou odpovědnost euroskeptický politik, ukáže se, že neexistuje nic jako spojenectví Německa a Francie, ale jen spojenectví německých a francouzských politických špiček, které spojily svoji kariéru s projektem EU.

Po dobu, co toto spojenectví potrvá, nám od ní hrozí nebezpečí v podobě dalšího překotného upevňování integrace bez ohledu na následky. Omezování hlasu malých států, snaha vnutit i zbylým členům společnou měnu, prosazování fiskální unie, vytvoření společných policejních úřadů s vlastní agendou podléhající jen Bruselu — toho všeho se můžeme dočkat. Cílem je jediné: zabránit dalším exitům. Pokud by však toto bylo důsledkem spojenectví Francie a Německa, nenazývejme to spojenectvím, ale spíše spiknutím.

Končí fenomén Babiš, když před několika dny CVVM uvedlo, že poprvé od voleb 2013 ČSSD hnutí ANO předběhla?

Já se bohužel domnívám, že Andrej Babiš ještě rozhodně neřekl poslední slovo. Jestliže dnes spatřujeme určitý úbytek sil jeho hnutí, rozhodně bych jeho možnosti nepodceňoval. Krajské volby ukážou jasně, jak silnou pozici Babiš má. A obávám se, že na jeho konec si ještě budeme muset chvíli počkat.

Zmíněný Andrej Babiš se v minulých dnech pokusil — v reakci na Chovancovu reformu policie — takřka současnou agrosocialistickou koalici rozbít. Víceméně prezident Zeman mu v tom zabránil. Jak vnímáte prezidentovu roli obecně? Je to sjednotitel národa?

Prezident nepochybně hraje svou vlastní politickou hru a má své vlastní cíle, a pokud prezident Zeman tuto koalici zachránil, neudělal to pro modré oči jejích představitelů, ale vidí o krok dál a chce z toho získat maximum. Přičemž samozřejmě platí, že prezident Zeman je nesrovnatelně schopnější politik, než jakými jsou Bohuslav Sobotka nebo Andrej Babiš.

Sjednotitelem národa náš současný prezident zcela jistě není, a já bych to po něm ani nežádal, rozhodně ne v době míru. Politik — sjednotitel má nastoupit ve chvíli nějaké vnější hrozby, kdy je na pořadu dne jediný úkol, který svou důležitostí zastiňuje vše ostatní: přežít, zachovat si suverenitu, územní celistvost atd. V normální době máme všichni různé cíle a vyznáváme různé hodnoty a není důvod volat po nějaké národní jednotě nad rámec toho, že jsme všichni Češi.

Vždy tady bude bezpočet myšlenkových střetů, z nichž ten nejviditelnější, tedy soupeření pravice a levice, udává směr, jakým se politika tohoto státu ubírá. Sice by si někdo mohl přát, aby zde existoval jeden jediný, sjednocený politický střed, bez vyhraněných názorových sporů, a snad by si to mohl přát nazvat národní jednotou, takový střed by ve skutečnosti znamenal absenci idejí a vlastně konec politiky jako takové. A možná se k něčemu takovému blížíme.

Ani ti, kteří dnes prezidentu Zemanovi vyčítají, že rozděluje národ a protežují své vlastní osobnosti, by nepřinesli nějakou pozitivní jednotu národa. Dejme tomu, že by v prezidentských volbách zvítězil Tomáš Halík, Šimon Pánek nebo Jan Švejnar nebo jiný prominentní socialista, proč by to mělo vést k nějaké jednotě? Ne, jen by to přineslo politickou moc určité skupině lidí, a těch, kteří by s takovým člověkem na Hradě byli nespokojeni, by bylo víc než dost.

Koneckonců už samotná přímá volba znamená rozdělení národa. A na to asi zastánci koncepce přímé volby prezidenta zapomněli, nebo to spíše zamlčeli: z přímé volby nemůže vzejít prezident sjednotitel.

Jaké máte ambice ve Středočeském kraji? Jak dopadne vaše koalice se Soukromníky v krajských volbách?

Pokud bych se měl pokusit o nějaký velice střízlivý odhad, byl bych rád, kdybychom získali alespoň čtyři křesla v krajském zastupitelstvu. Pokud bych chtěl být velice optimistický, přál bych si, aby uspěla první šestice kandidátů, tedy osobnosti, které budou ve volební kampani nejvíc vidět. Volební kampaň jsme už zahájili a postupně bude nabírat na obrátkách.

V současné době pořádáme pravidelné akce, při nichž se setkáváme s lidmi, které podobně jako nás trápí pronásledování malých a středních podnikatelů, vzrůstající moc státu a byrokracie. V září pak chceme dvakrát navštívit všechna okresní města a přibereme k nim ještě několik dalších větších měst a lidé budou mít možnost se s námi osobně seznámit.

To hlavní je teprve před námi a já se na ostrou kontaktní kampaň velice těším. Samozřejmě si přeji co nejlepší výsledek, ale v konečném součtu pak bude záležet na celkovém rozložení sil v zastupitelstvu a možnostech každé ze zvolených stran.

Říká pan Luboš Zálom pro Parlamentní Listy

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 304 × | Prestiž Q1: 5,07
3 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Kdyby EU měla armádu, tak ji pošle na Británii

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top