Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 3 min.

Regulace a zákazy vítězí nad svobodou a racionalitou jedince

Snaha o omezení prodejní doby supermarketů není bojem za lepší život prodavaček, ale políček do našich osobních svobod a snaha nadřadit umělou regulaci nad svobodu volby a neviditelnou ruku trhu. Jde jen o boj proti svobodě a ovládnutí společnosti.

Čert a levice nikdy nespí, chtělo by se mi napsat, když přemýšlím nad návrhy socialistů omezit prodejní dobu o svátcích. Sociální inženýři „konající dobro“ jsou doslova neutahatelní. Nechci čtenáře odradit hned v úvodu svého komentáře, tak raději nebudu vyjmenovávat „zlepšováky“ ministryně Marksové či jejího kolegy Dienstbiera.

Návrh na omezení prodejní doby supermarketů si však naši pozornost bezesporu zaslouží. Už jenom proto, že je dalším políčkem směřovaným do tváře naší svobody. Levice není sociální, ale právě naopak antisociální. Pro mnoho prodavaček i brigádníků představuje občasná práce o víkendu jednu z mála příležitostí, jak finančně přilepšit osobnímu rozpočtu. Navíc ony „nebohé“ prodavačky nejsou zdaleka jediné, kdo pracují v nepřetržitém provozu. Policisté, lékaři, hasiči, dělnicí v továrně a mnozí další jsou na něco takového zvyklí a nemají s tím žádný problém.

Kapitalismus znamená možnost svobodného výběru. Neustálé zakazování a regulace činnosti soukromých podnikatelských subjektů však nemá se svobodným trhem nic společného. Socialistický senátor František Bublan se nechal slyšet, že „volné dny budou pro rodiny příležitostí k naplánování společných výletů, kulturních akcí, sportu a jiných aktivit“. Mám tomu rozumět tak, že doposud snad rodiny prodavaček a pracovníků z jiných profesí pracujících o svátcích normálně nefungovaly?! Určitě nikdo z nich nepotřebuje, aby jim František Bublan linkoval osobní život.

Navrhovatelé zákona omezujícího prodej o svátcích opět dělají z dospělých jedinců malé děti. Pokud jim už chtějí nějak pomáhat, ať zajistí právně dostatečně komfortní pracovní podmínky pro prodavačky pracující v takto náročném provozu. Pak budou spokojeni všichni, kupující, zaměstnanci a ve finále i supermarkety, které budou mít otevřeno a nepřijdou tak o své tržby. Pokud se naopak zákon prosadí, tak se omezení otevírací doby projeví jen propuštěním určitého počtu pracovníků a snížením platů o příplatky. Sociální demokraté se sice často ohánějí starostí o lidi, ale ve skutečnosti jdou proti skutečně pracujícím a v rozum a svobodnou vůli lidí vůbec nevěří.

Za naprosto lichý považují klasický argument typu „ale jinde to tak funguje“. Jistě, v Rakousku a Německu mají skutečně supermarkety o svátcích zavřeno. Ovšem v těchto zemích vychází omezení z náboženských důvodů a není tedy dílem sociálních inženýrů, kteří si osobují právo rozhodovat za druhé. V České republice jsou lidé ve víře neporovnatelně vlažnější a na věci nic nemění ani skutečnost, že navrhovatelem omezující zákona je vysvěcený kněz František Bublan. Také v tomto případě se potkáváme s obsesí neúnavných pachatelů dobra, kteří musí „pomáhat“ stůj co stůj.

Při diskusích na toto téma se nesmí utíkat k ekonomickým dopadům, ale musíme se věnovat samé podstatě problému tedy diskutovat o všech těchto regulacích a zákazech v rovině vyjádřené pojmy, jako je svoboda podnikání a svoboda volby. Sociálním inženýrům nejde o blaho prodavaček, ale prostřednictvím navrhovaného zákona se chtějí vypořádat se supermarkety, které jsou z jejich pohledu symbolem tolik nenáviděného konzumu.

Všechno je přece postupný proces a bez onoho zatracovaného konzumu se jeho úspěšné dokončení neobejde. Lidé musí nejprve zbohatnout, následně se zabývají nakupováním a hmotným konzumem. Až teprve, když se jej nabaží, pídí se po nehmotných statcích, jako je kultura, výlety atd. Měli bychom proto usilovat o naši svobodu a nechat volné pole působnosti osvícené ruce trhu. Místo toho hledáme spásu ve státních zásazích, regulacích a dalších omezeních. To je cesta do pekel!

Jak říkával Pablo Picasso, nejdokonalejší není ten obraz, který je namalovaný do sebemenšího detailu. Nejvyšší dokonalost spočívá v co největším zjednodušení. Lidstvo v 21. století hledá bezchybnou dokonalost prostřednictvím stále nových a nových nařízení a zákonů a zesložiťování systému. Nikdo už není prakticky schopen se v té změti nesrozumitelných paragrafů orientovat. Přirozenost a zdravý selský rozum se zcela vytratily a byly nahrazeny odosobněnými příkazy a zákazy. Všechny jsou na první pohled míněny dobře, ale v praxi nadělají mnohem více škody než užitku. Jedinou možnou cestou je začít všechna tato omezení rušit a likvidovat. V opačném případě se budeme propadat čím dál hlouběji. Až jednou zjistíme, že není cesty zpátky.

Píše pan Jaroslav Míth na Parlamentním Listí

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 353 × | Prestiž Q1: 5,21

+3 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Regulace a zákazy vítězí nad svobodou a racionalitou jedince

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top