Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 5 min.

Vašim vzorem by mělo být Polsko, ne Vídeň, říká rakouská ekonomka

Aktuality.sk přinesly rozhovor s Barbarou Kolm, která hovořila na konferenci Free Market Road Show, kterou organizoval INESS.

Barbara Kolm je ředitelkou Austrian Economic center a prezidentkou institutu F. A. Hayeka ve Vídni. V Bratislavě jsme se s ní setkali v rámci konference Free Market Road Show, kterou v Bratislavě organizoval INESS a na níž byly Aktuality.sk mediálním partnerem.

Rakousko bylo dlouhá léta pro Slovensko vzorem, ale v poslední době to přestává platit – banky mají problémy, Korutany krachují – co se pokazilo?

V první řadě si myslím, že Rakousko bylo (Slovensku) vzorem zejména v letech 2006 až 2007. Poté se (v Rakousku) klíčové reformy, které započala předešlá vláda, zastavily. Přestali jsme si dělat domácí úkoly. Stoply se reformy důchodového systému, zdravotnictví, nedokončila se reforma armády, přestalo se s odstraňováním byrokracie a zastavila se i privatizace. Toto se kumulovalo do jakési „finanční krize“ a začaly se objevovat problémy. Pokud se ale podíváme na rozpočet, náznaky tu byly už dříve. Žili jsme dost nad poměry. Vláda v roce 2007 až 2008 nedělala reformy a poslední kapkou bylo zachraňování bank. Situace se zhoršila a země neměla možnost ekonomicky růst. Měli jsme dva případy — Hypo Alpe Adria.

A já osobně si myslím – a nejsem s názorem sama – že jsme mohli daňovým poplatníkům ušetřit spoustu peněz, pokud by se Hypo Alpe Adria nezestátnila. Z dnešního pohledu to byl velmi špatný krok. Jistě, nechat ji zkrachovat by také nebylo levné, ale určitě levnější než zestátnění. Poplatníky toto stálo asi 18 miliard eur. Tyto peníze jsme doslova spálili. Nechat banku zkrachovat by stálo asi čtyři miliardy. Ale my jsme si vybrali tu nejdražší možnost.

Druhý aspekt jsou záruky Korutan. Když se v roce 2004 v místním parlamentu hlasovalo pro tyto záruky, byli pro všichni kromě jednoho poslance. Nikdo tehdy nepředpokládal, že se záruky někdy použijí. Záruky Korutanska však byly vyšší než rozpočet spolkové země. A to původně mělo být až 40 miliard, později se to snížilo na 11 miliard. Já tvrdím, že není důvod stůj co stůj zabránit této spolkové zemi zbankrotovat. Například sousední Maďarsko, ale i Německo či Švýcarsko mají mechanismy, které umožňují zkrachovat městům či celým regionům. V USA je něco takového naprosto přirozené. V Rakousku jsme nějak zapomněli na to, že všechno se nám jednou vrátí. Vy na Slovensku jste v reformách pokračovali a šetřili jste. My jsme se na reformy vykašlali a utráceli jsme víc, než jsme si mohli dovolit.

Která země by tedy měla být novým idolem v Evropě? Kterou bychom se měli inspirovat, když už ne Rakouskem?

Pokud bychom to měli brát z pohledu růstu ekonomiky a počtu a rozsahu reforem, bylo by to určitě Polsko. To je klasická velká země, ale je zde mnoho malých (zemí), které sice mají problémy, ale řeší je kreativně a daří se jim – například Černá Hora. Zde je problém s vládou zákona, je zde vysoká korupce, se kterou se nebojuje tak, jak bychom si představovali, ale domácí úkoly si dělají. Pak jsou tu země jako Lichtenštejnsko. Mají malou a omezenou vládu a velmi silný průmysl a kreativní odvětví. A samozřejmě nízké daně, vysokou konkurenceschopnost a jména, která se nebojí konkurence. Ti pochopili, o čem je opravdu volný trh. A tento model by byl podle mě vhodný pro většinu menších evropských zemí — není to tak, že by jeden model politiky seděl všem, jak to často slyšíme z Bruselu.

V současnosti jsou úroky velmi nízké a je pro státy levné zadlužovat se – je toto cesta jak nastartovat ekonomický růst? Nebo je nezbytné dále šetřit a pokračovat v reformách?

Domácí úkoly, tedy reformy, jsou základním předpokladem růstu. Samy o sobě však nestačí, ale jsou klíčové. Kvantitativní uvolňování a s ním spojené levné úvěry nejsou v žádném případě řešením. Jen to prodlužuje agónii. Je to kupování času. Přesně jako v případě Řecka. Nalili jsme tam miliardy a nic se nevyřešilo. Ve skutečnosti tyto miliardy zachraňovaly aktiva mezinárodních bank, ale samotným Řekům nepomohly ani trochu. A tištění peněz tento problém ještě prodlouží, protože vzroste inflace, a tím pádem všechny životní náklady — bydlení, výrobky, služby. A samozřejmě i pro Řeky.

Takže podle vás tištění peněz ze strany ECB pouze zhoršilo situaci a k růstu nepřispěje?

Přesně tak. Když se podíváme na vyrovnané rozpočty zemí, Rakousko patří mezi ty nejhorší země. Nemůžete utratit víc, než si můžete dovolit. Utrácení ze strany vlády nikdy růst ekonomiky nevytvoří. Takovým postupem dosáhnete pouze to, že daňoví poplatníci budou do té doby krmit vládu, dokud nezemřou hlady.

Co si myslíte o Řecku? Zatím to vypadá tak, že Draghi a trojka ho plánují z eurozóny vykopnout.

No, v první řadě je třeba říci, že Merkelová se pomaličku pohybuje vzad. Když krize začala, řekla, že musíme zachránit euro za každou cenu. Pokud přežije euro, přežije i Evropa. Je to sice moudrý politický tah, ale je naprosto odtržen od reality a ekonomiky. Toto udělala před čtyřmi lety. Ale teď to už neplatí, protože němečtí daňoví poplatníci se již nechtějí podílet na přerozdělování na nadnárodní úrovni. Jinak řečeno, EU najít cestu, jak Řecko v eurozóně udržet a zároveň, aby si konečně udělalo zmíněné domácí úkoly.

Řecká vláda se však s ostatními hraje – flirtuje s EU, s USA, Trojkou i Ruskem. Pokud ale nebudou opatrní a nevyvarují se šlapání ostatním na prsty, prohrají. Nebudou schopni se sami financovat a už vůbec ne přes EU a trojku. Nakonec to ještě může dopadnout tak, že je profinancují USA nebo Rusové. A teď to vypadá, že to budou Rusové. A ti zde mají politické zájmy. S tím musíme počítat a nezapomenout na to. A tak, jak si Rusové koupili přístav v Norsku, mohou si koupit i Řecko.

Jaký vliv by to mělo na EU a geopolitickou situaci?

No, je to hypotetická otázka, protože se to ještě neděje. Na jedné straně si myslím, že vliv řecké ekonomiky na Evropu se přeceňuje. Ale z geopolitického hlediska je jeho úloha klíčová. A pokud by si ho Rusko koupilo, znamenalo by to pro Evropu velkou změnu. A s tou se bude muset Evropa vypořádat, pokud Řecko nenajde společnou řeč se Západem.

Působí to totiž zvláštně, když má Rusko na jedné straně napjaté vztahy s EU a jedním dechem dodá, že je ochotné zachraňovat zemi eurozóny.

Ano, je to divné, ale opakuji — Rusové se na Řecko dívají z geopolitického pohledu. Nevnímají ho jako člena eurozóny, ale jako stát, který vystoupil z NATO (pak se do něj vrátil, pozn. ed.) A přes který by měli skvělý přístup do Středomoří.

A co financování Ukrajiny? Měla by EU zasáhnout a nalít do ukrajinské ekonomiky peníze?

EU má jednu velkou chybu, a sice to, že je pomalá a těžkopádná. Trvalo více než rok, dokud se v otázce Ukrajiny vůbec rozhoupala. A když už se rozhýbala, byl výsledek hrozný. Klíčové je, co může EU udělat pro průmysl a ekonomiku. Pokud Ukrajina nebude respektovat vládu zákona a nebude bojovat s korupcí, pak nemá budoucnost. Úkolem současné vlády je poprat se s těmito problémy a opět přitáhnout zahraniční investice.

Ptám se i proto, že náš bývalý premiér a ministr financí, tedy Mikuláš Dzurinda a Ivan Mikloš na Ukrajinu odešli, aby mohli vládě radit. Je to podle vás dobře?

Ano, myslím si, že jim velmi pomohou ukotvit zákonné principy, nižší daně a podobně. Ivan Mikloš na Ukrajině dělá dobrou práci. Kromě toho, mimochodem, kdyby on nesnížil na Slovensku daně, Rakousko by nesnížilo korporátní daň v roce 2002. Takže mu musíme poděkovat, že i z Rakouska pomohl udělat o něco víc konkurenceschopnou zemi.

Ivana Sladkovská pro Aktuality.sk (2015) 

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 256 × | Prestiž Q1: 5,74
5 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Vašim vzorem by mělo být Polsko, ne Vídeň, říká rakouská ekonomka

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top