Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku: kapitalismusObamasocialismusTrump
Čtení tohoto článku zabere přibližně 3 min.

I kubánští proletáři zradili marxistickou revoluci

Občas si někdo Kubu idealizuje jako úspěšný model nekapitalistického státu. Minulý měsíc ale výzkumný ústav NORC při Chicagské univerzitě zveřejnil studii veřejného mínění kubánské populace. Závěry průzkumů hovoří jasně: Kubánci chtějí kapitalismus.

Podobné informace dřív nebyly k dispozici, protože kubánská vláda potlačovala informace proudící na ostrov a z něj. Studie založená na rozhovorech s 840 náhodně vybranými dospělými obyvateli tedy poskytuje cenný náhled na to, jak Kubánci vnímají systém, ve kterém žijí.

Kubánci na Kubě

65 procent dotazovaných uvedlo, že chtějí privatizovat více podniků a decentralizovat hospodářství. 68 procent vnímá konkurenci jako pozitivní způsob propagace myšlenek a motivaci k píli. Mnoho Kubánců má podnikatelské nastavení mysli, 56 procent lidí plánuje v příštích pěti letech založit vlastní podnik. Pro srovnání uvedu, že podnikateli se chce stát 57 procent Američanů. Kubánci jsou připravení a ochotní zlepšovat svůj život, ale vláda jim v tom brání.

Pouhých 13 procent populace si myslí, že kubánská ekonomika je na tom dobře. V loňském roce poklesl HDP o téměř jedno procento. Venezuela, jeden z hlavních dobrodinců Kuby, musela omezit své dodávky ropy o 60 procent kvůli vlastní hospodářské krizi, která výrazně ovlivnila i HDP Kuby.

Centrálně plánovanému hospodářství se trvale nedaří rozdělovat zdroje, což vede k hospodářsky zdrcujícím následkům. Kvůli vládním nařízením například řidiči taxi vydělávají víc než lékaři. Vzdělaní odborníci z toho důvodu buď opouštějí zemi, nebo pracují na místech vyžadujících mnohem nižší kvalifikaci a úroveň dovedností. Vědci prodávají zmrzlinu, z profesorů se stávají ilegální prodejci knih a učitelé obsluhují v restauracích.

Centralizace navíc posiluje korupci. Pokud si lékař nemůže kvůli nadměrné regulaci naúčtovat za své služby rozumnou částku, buď se z něj stane taxikář, nebo za svou práci začne přijímat drobná „regalitos“. Nelze se tedy divit, že 38 procent Kubánců vnímá korupci jako závažný společenský problém.

Kvůli nedostatku konkurence a špatným vládním opatřením se snížila dokonce i kvalita kubánských doutníků, které dříve představovaly špičku mezi tabákovými produkty. Podle hodnocení časopisu Cigar Aficionado z roku 2016 se mezi 25 předních výrobců zařadily pouze tři kubánské značky, zato Nikaragua obsadila celkem 16 příček.

Na Kubě se už od roku 2010 projevují snahy o decentralizaci hospodářství a rozšíření soukromého sektoru, zejména cestovního ruchu. Nová politická opatření byla zčásti úspěšná a v loňském roce na dovolenou na ostrov zavítal rekordní počet více než čtyř milionů turistů. Osm z deseti Kubánců věří, že cestovní ruch by se měl rozšířit, a doufají, že se tím zároveň podpoří vznik pracovních míst a hospodářský růst.

Nejde jenom o HDP

Od současné vlády prezidenta Raúla Castra ale hlubší ekonomické reformy nelze očekávat. Navíc je možné, že ačkoli Obama usiloval o zlepšení vztahů USA a Kuby, Trump zaujme přísnější stanovisko. Většina Kubánců nevěří, že se jejich hospodářství v dohledné době zlepší.

Blahobyt obyvatelstva však nakonec nevychází výhradně z úrovně ekonomického výkonu.

Jako argument podporující tvrzení, že socialistická politika i navzdory materiálnímu nedostatku zvyšuje životní úroveň, se uvádějí vysoká gramotnost a očekávaná délka života. Skutečně platí, že Kuba patří mezi státy s nejvyšší mírou gramotnosti na světě (99,7 procenta). Kolem podobné hodnoty se však nachází většina zemí, třetina všech států na světě přesahuje hodnotu 95 procent.

Kuba také s mírným náskokem překonává Spojené státy v očekávané délce života. Průměrný věk v obou zemích činí v uvedeném pořadí 79,55 a 79,16 let. Ani jedna z nich se však nenachází na předních příčkách. Kuba se umístila na 37. a USA na 39. místě. V tomto případě se však dá za pozoruhodné považovat spíše mizerné umístění Spojených států než dobrý výsledek Kuby. Tak či onak, obyvatelé Kuby uvedli, že přístup k lékařské péči a vzdělání nepředstavují téměř žádný problém.

Jako naléhavější z průzkumu vyšly jiné sociální otázky. 51 procent Kubánců vidí jako závažný problém kriminalitu. Za vážné respondenti považují i vládní zasahování do osobního života. 41 procent dotazovaných si postěžovalo na nedostupnost internetového připojení. 76 procent lidí si myslí, že si musejí dávat pozor na to, co říkají, a nemůžou se svobodně vyjádřit. Je to pochopitelné. Právě před několika dny byl odsouzen prodemokratický lídr Eduardo Cardet ke třem letům ve vězení za kritiku vlády v rozhlasovém rozhovoru.

Není tedy překvapivě, že víc než polovina obyvatelstva by při vhodné příležitosti Kubu opustila. Sedm z deseti těchto potenciálních emigrantů by se rádo přesunulo do Spojených států. Je evidentní, že Kubánci po šedesáti letech od komunistické revoluce nezavrhují kapitalističtější a svobodnou společnost, ale touží po ní.

Raúl Castro již veřejně prohlásil, že se v roce 2018 prezidentské volby nezúčastní. Snad bude potom nový režim naslouchat vůli svého lidu.

Píše pan Maxmilian Wirth via Dôležité.sk


Pozn. red.: Tak se mi zdá, že se strejda Marx zmýlil úplně ve všem… smile

Autor článku: Redakce | Vydáno: | Přečteno: 79 × | Prestiž Q1: 3,94
4 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

I kubánští proletáři zradili marxistickou revoluci

Žádné komentáře

Facebook diskuse