Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 3 min.

Banky zabily kapitalismus

Mnoho lidí tvrdí, že současná krize je následkem selhání kapitalismu. Jednoduše zaprvé selhala konkurence mezi bankami, které byly nuceny více a více riskovat, až nakonec vytvořily situaci, kdy je musí zachraňovat státy. To vyžaduje další regulaci a kontrolu státu. Kapitalismus selhal.

Napadlo však někoho, že finanční sektor je již dlouhodobě nejvíce regulovaným sektorem v ekonomice (až na pár státních monopolů)? V první řadě tak selhala regulace, zadruhé selhala celá koncepce finančního trhu tak, jak ji známe, což je opět dílem státu. To je však pouze začátek …

Banky a krize

Jozef Ackerman, šéf největší německé banky Deutsche Bank (DB), jejíž aktiva dosahují velikosti 84 % německého HDP, řekl, že řešení pro Řecko musí být takové, aby nezpůsobilo kolaps celého finančního systému. Dále potvrdil, že finanční průmysl je připraven na oběti, protože řecký default by měl dramatičtější následky než krize investiční banky Lehman Brothers. Ale ptám se, jaké oběti?

V prvním čtvrtletí roku 2011 dosáhla DB zisk na úrovni € 3,5 miliardy ze svého hlavního byznysu. Za celý rok se očekává zisk na úrovni € 10 miliard, což je nejlepší historický výsledek. Opět tak vyvstává otázka: jaké oběti? Zdá se, že banky používají obavy z paniky na finančních trzích jako nejlepší zástěrku na to, aby udržely status quo — zisky jsou jejich, za ztráty platí daňoví poplatníci.

Kolik je 20 miliard?

Představte si, že se ráno vzbudíte a zjistíte, že jste šťastnými vlastníky $ 20 miliard. Stali byste se tak 25. nejbohatším člověkem na světě. Co si za ně můžete koupit? Zhruba 340 z 500 největších firem v USA. Stejně můžete každému člověku na planetě darovat $ 3. Tyto peníze byste však mohli použít i na záchranu světa — stačí přece darovat Řecku $ 20 miliard. Právě to je částka, která země potřebuje na to, aby přežila příští tři měsíce.

Vlády pomáhají Řecku, protože se bojí o následky, které by bankrot mohl mít. Každá zmínka o restrukturalizaci dluhu způsobuje v očích politiků téměř paniku. Avšak podívejme se na velikost systému: HDP USA, Eurozóny, Japonska a Číny má dohromady velikost $ 40 bilionů. Myslíme si, že $ 20 miliard spasí svět? Buď jsou následky řeckého bankrotu výrazně nadnesené, nebo peníze vržené do Řecka jsou jen špičkou ledovce, který je potřebný na záchranu systému.

Pokud je naše ekonomika skutečně tak křehká, pak existují další velmi slabá místa, která budou potřebovat mnohem více peněz. Přesně to tvrdí zděšený politický dav — zastavme řeckou nákazu. Zastavení řecké nákazy? Nejsou již úroky na dluhopisech Irska a Portugalska příliš vysoké na to, abychom hovořili o pokračování nákazy? Bohužel, záchrana Řecka nepomůže ani Irsku a ani Portugalsku.

Skutečnou nákazou jsou banky. Právě ty napůjčovaly ohroženým zemím a kolaps jedné země by znamenal pro ně spuštění řetězové reakce. Pokud se chceme dostat ze spirály neustálých záchran států, je třeba, aby banky zvýšily svůj kapitál a nesly nutné ztráty. Avšak to přichází v úvahu až od roku 2015. Proč to neudělat teď? Protože dodatečný kapitál bank by snížil jejich ziskovost. Vyvstává tak další otázka: řídí politici banky nebo banky řídí politiky?

Finanční reforma je odsouzena k selhání

Jedním z mála politiků, kteří situací rozumějí, je šéf kansaského Fedu, Thomas Hoenig. Ten se během týdne vyjádřil k navrhované reformě finančního systému: „Dozor existoval, avšak byl používán pouze mírně, kvůli politickým tlakům a neporozumění svobodnému trhu.“

Regulátorem chybí vůle na rozdrobení firem, které se považují za Systematicky Důležité Finanční Instituce (SIFI). Hoenig tvrdí: „Jedna z obtíží při dohledu SIFI je, že jsou tak obrovsky komplexní, že jim nerozumí ani jejich ředitelé, nerozumí jim jejich management, a s tím nedokáže dozor správně nakládat.“

Mezinárodní regulátoři se shodli na tom, že SIFI budou muset udržovat o 2,5 % kapitálu více než ostatní banky. Bankéři ale argumentovali, že vyšší kapitálové požadavky sníží půjčky a zpomalí tak ekonomický růst. Nicméně to je pouze propaganda, tvrdí Hoenig, neboť výzkum tuto hypotézu nepodporuje. Celý problém je v tom, že vyšší kapitál sníží jejich zisky. SIFI musí být rozebrány a zmenšeny, pokračuje Hoenig a uzavírá takto:

Myslím, že problém se SIFI je ten, že jsou fundamentální nekonzistentní s kapitalismem. Jsou vnitřně destabilizujícím prvkem globálních trhů a snižují ekonomický růst. Pokud bude koncept SIFI existovat, a pokud budou instituce tak mocné a považované za důležité, mající speciální privilegia a pravidla, budoucnost kapitalismu je v nebezpečí a naše tržní ekonomika je v ohrožení života“.


Původní článek naleznete zde.

Mises.cz: 13. července 2011, Ronald Ižip

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 273 × | Prestiž Q1: 5,39
4 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Banky zabily kapitalismus

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top