Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 6 min.

Plošný zákaz kouření

Jsou už lidé tak zastrašení, či zhlouplí, že se tomu nedokázali postavit?

A ptám se docela jednoduše: Jaký je rozdíl mezi fundamentalismem islámským a fundamentalismem protikuřáckým? Je to zcela stejné. Zcela, zcela srovnatelný princip. Jen my jediní máme pravdu a jen Naše pravda je svatá a vše ostatní je třeba rozdrtit, zničit, zadupat do země a zabít. Někteří teroristé k tomu používají auta, bomby, střelné zbraně, nebo nože, jiní ke stejnému účelu použijí parlamentní systém.

Pamatuji si velmi dobře, že už za komančů se používalo pravidlo, že v restauračních zařízeních se během podávání obědů prostě nekouřilo. Tedy v 11:00 obsluha sebrala popelníky se stolu a v jednu hodinu po obědě je zase vrátila zpátky. Pracoval jsem tehdy na letišti v Praze na staré Ruzyni a chodívali jsme na obědy právě někdy kolem 12:30, protože jsme byli kuřáci a v pohodě jsme se v nekuřáckém prostředí naobědvali a hned po obědě jsme si dali jedno pivíčko a cigaretku a vyrazili zpátky do zaměstnání.

Pochopitelně v nějaké zaplivané čtyřce se takové pravidlo nepoužívalo, protože pivo v pivnici nikdo ani náhodou nepovažoval za potravinu, jak to bohužel dnes interpretují státní úřady a v pivnicích se prostě kouřilo normálně. Po převratu v roce 89 pokračovala situace víceméně kontinuálně a ke křižáckému tažení proti kuřákům došlo až následně poté, kdy Západní svět začal podléhat tažení neomarxistů, kteří jako obyčejně jsou prodchnuti neodolatelnou touhou všem ostatním určovat způsoby života.

Především bych chtěl upozornit na situaci, kdy řešení bylo ponecháno na rozhodnutí podnikatelů, respektive na jejich podnikatelském zájmu, a tržní systém určoval nepochybným způsobem, kolik přesně je potřeba kuřáckých a kolik je potřeba nekuřáckých hospod. Zcela a zásadně odmítám princip, kdy fundamentální nekuřák tvrdí, že má absolutní právo vstoupit do jakéhokoliv prostoru restauračního typu a mít ho nekuřácký. Jen bych se opakoval. Žádné takové právo neexistuje, stejně jako neexistuje právo na to, aby v každé restauraci byla k dispozici kupříkladu čínská polévka, nebo aby v každém biografu byl promítán jen ten film, který má daný zakazovač rád.

Nekuřáci ale velmi rádi argumentují tím, že mají právo na existenci nekuřácké hospody. Takový požadavek jim (do jisté míry) nikdo nebere, ale už nemají právo na vynucení všech hospod nekuřáckých. Protože stejně dobře a správně bychom měli tvrdit, že kuřáci mají také absolutní právo na existenci hospod kuřáckých a to jim bylo (bohužel) zcela rozšlapáno a zamítnuto. A proč má mít jedna skupina obyvatel právo absolutní a druhá žádné, nulové?

Tržní řešení, a můžeme klidně říci řešení pluralitní, je takové, kdy je vyhověno co možná nejširšímu okruhu názorového spektra. Opačné řešení je řešení totalitní, kdy je násilím určité skupiny vynuceno řešení jediné, které potlačí všechna ostatní řešení.

Mějme na paměti, že žádná z politických stran ve volebním programu neměla napsáno, že bude prosazovat totální zákaz kouření v soukromých prostorách, a kdyby takový program měla, velmi pravděpodobně by nedosáhla významného volebního úspěchu. Přesto se strany, které k totalitnímu způsobu vládnutí inklinují, sjednotily a ad hoc přijaly donucovací reguli, která poškozuje nejen významnou část podnikajících občanů republiky, ale stejným způsobem i významnou část spotřebitelů.

Je to otázka, kterou kritizuji už velmi dlouho a ačkoliv mám sám s demokratickým mechanismem velké problémy, právě takovéto rozhodnutí mě utvrzuje v tom, že demokracie neslouží k tomu, aby projektovala zájmy všech, ale stále více se blíží k diktatuře.

Připomíná mi to vzteklého idiota, který vleze do restaurace jménem Řízkárna a dožaduje se svíčkové. A dupe vzteklou patičkou tak dlouho, až ze všech Řízkáren budou jenom Svíčkárny.

Možná bychom si měli položit otázku, zda by se nevyplatilo ustanovit jednoúčelové volební uskupení, jehož jediným programovým bodem by bylo zrušení plošného zákazu kouření. Domnívám se, že takový volební program by byl schopen získat tolik hlasů ve volbách, jako žádný jiný. Uvědomme si, že momentálně vládnoucí socialisté a ANOnisté (o Lidovcích snad raději ani nehovořím) dosáhli volebního zisku pouhopouhého milionu hlasu na stranu (lidovci ještě méně). Kuřáků je přinejmenším třikrát tolik. Žádné volební tanečky, žádné podvody, žádné rozplizlé programy, žádné výmluvy, prostě jednoznačný cíl, čeho chce uskupení dosáhnout a co prohlasuje.

Opakuji: Nejvíce mě štve logická nekonzistence těch zakazovačů, kteří tvrdí že mají nárok na nekuřáckou restauraci. V první řadě je velmi pochybné, že by takový nárok vůbec měli. Ale i kdybychom přistoupili na tento způsob argumentace, pak je přece jasné, že kuřáci mají úplně stejné právo na kuřáckou restauraci. Ergo tímto zákonem jednoznačně určili, že jedno právo bude povýšeno nad právo druhých, nebo jinými slovy, že jejich právo bude nadřazeno právu jiných lidí. To samozřejmě připomíná více totalitu, než co jiného.

To je přesně to, k čemu stát a demokracie nemá a nesmí sloužit, to jest k ujařmování jakýchkoliv menšin.

Za zmínku v této otázce stojí kupříkladu vysoce kultivovaná země, kterou je Japonsko. Do něj dosud nepronikla dostatečně ideologie progresivní levice, takže otázku kuřáctví řeší s elegancí (a rozumem) sobě vlastní. Tedy pro kuřáky a nekuřáky jsou vyhrazeny oddělené prostory jak v restauracích, tak dokonce i na ulicích a autobusových zastávkách, včetně vybavení popelníky, sezením a zastřešením.

A protože Japonci jsou čistotní a disciplinovaní, není nikde žádný problém. Každý si najde takový kout, který mu vyhovuje a který neobtěžuje ostatní. U nás je tomu pod vlivem totalitního zákona (papežtějšího, než papež) samozřejmě jinak. Zde jsou kuřáci vyhnání na ulici a majitelé provozoven necítí sebemenší potřebu kuřácké koutky hamby vybavovat a uklízet v nich. A kuřáci svoji revoltu vyjadřují sice primitivně, ale jednoznačně tak, že prostě nedopalky pohazují kolem sebe.

Na závěr bych možná zmínil ještě tři drobné postřehy.

Před nějakým časem jsem četl jakousi teorii, že poté, co Američané začali odpalovat atomové bomby přímo v centru Spojených států a radioaktivní spad byl pravděpodobně startovacím mechanismem k prudkému rozvoji rakovinných bujení v populaci, hledal si jakýsi náhradní důvod, na který by bylo možné odpovědnost za takovéto následky svést. Nalezen byl poměrně snadný terč a jím bylo poměrně rozšířené kuřáctví tabákových výrobků.

Samozřejmě nejsem majitelem důvěryhodných statistik, ale otázka samozřejmě visí ve vzduchu: je skutečnou a reálnou příčinou nebývalého rozvoje rakoviny pouze a jen kouření tabáku? Opravdu?

Ostatně křížové tažení proti kuřákům bylo odstartováno právě ve Spojených státech, postupně se jím nakazila Kanada a následně i západoevropské státy, podléhající úplně stejnému tažení progresivní levice.

Postřeh druhý: kdykoliv jsem se vracel před rokem či dvěma z mých oblíbených Pardubic, kde jsem přednášel, stačilo přijet vlakem na okraji Prahy a okamžitě jsem vytahoval z kapsy balíček kapesníčků. A než jsem dojel do cíle cesty, kousek za Prahu, spotřeboval jsem jich nejméně dva balíčky. Velice pochybuji, že by to bylo způsobeno kuřáky v ulicích Prahy, přesněji, tehdy ještě nebyli z hospod vykázáni, takže příčina byla patrně jiná.

A jen navazuji na předchozí postřeh: několik let žiji v relativně čistém prostředí venkova. Dnes jsem byl autem provezen skrze Prahu. Tam a nazpět (i skrze tunel Bém-Krnda). A po návratu jsem utrpěl tak silný astmatický záchvat, který jsem rok předtím neměl. Patrně to také nebylo způsobeno kuřáky v hospodách/ulicích.

Stále více si myslím, že brutální tažení proti kuřákům je vším jiným, než snahou bránit zdraví nekuřáků. Kloním se stále více k tomu, že hlavní politické důvody spočívají v likvidaci soukromého podnikání, demonstraci moci státu a konců konec v tom, aby byl omezen styk lidí mezi sebou a sníženo nebezpečí lidové revolty.

Ročně se u nás legálně vyrobí a prodá asi 20 miliard cigaret. Jen výpočtem od boku má stát (jen na nich) zisk kolem 60–70 miliard korun ročně, o zisku z piva nemluvě. Oficiální statistiky hovoří o tom, že náklady na léčbu všech rakovin jsou někde v hodnotě kolem 20 miliard korun, a to bez ohledu na to, zda jsou nemocní kuřáci, či nikoliv. Závěr pro mě zní jednoznačně: stát je terorista, lhář a pokrytec. Pecunia non olet.

Takže všichni dobroprdi, běžte kolektivně do hajzlu! 

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 456 × | Prestiž Q1: 14,22
30 plus Známkuj článek minus 1
Interní diskuse

Plošný zákaz kouření

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)
PeTaX:
Vždyť s tím ti tupohlavci museli počítat! Na to by přišla i děvečka z kravína. A jestli ne, pak jsou to ještě větší hovada, než jsem si myslel. Takoví…
Rajchenberk:
Už jsem provedl pozorování v ulicích, kde jsou hospody a restaurace: 1. Přibylo dost zahrádek. 2. Už několik desítek metrů před kouřící skupinou j…

V interní diskusi je 2 příspěvků | poslední příspěvek 8. 6. 2017 13:21 || Diskutovat interně

Facebook diskuse