Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku: ekonomieEUSlovensko
Čtení tohoto článku zabere přibližně 7 min.

Slovenský Róbert Fico je klonem českého Sobotky

Země A) mají větší sklon k integraci, hrají se na kvóty, směřují ke společné zahraniční politice. Země B) odmítají ztratit národní identitu a vzdát se své zahraniční politiky. Připadá mi schizofrenní, že Slováci se nejprve snažili vybojovat si nezávislost od Česka, což se jim nakonec podařilo, a nyní by dobrovolně strkali hlavu do nového chomoutu.

Skupina zemí A totiž nezadržitelně směřuje k nové federaci a výraznému potlačení národnostního principu, varuje nejcitovanější česká ekonomka, analytička a majitelka konzultační společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Předčasné volby ve Velké Británii neskončily podle představ Theresy Mayové. Ztratila parlamentní většinu. Jaké to může mít důsledky na celý proces tzv. tvrdého brexitu, který avizovala?

Ekonomka Šichtařová: Schi­zo­fren­ní. Slováci si vybojovali nezávislost na Čes­ku a nyní dobrovolně strkají hlavu do nového chomoutu. Fico chápe dvou­rychlostní Evropu zcela chybně!

Protože Theresa Mayová nebude mít tak silnou pozici, jakou si představovala, bude se jí o podmínkách brexitu hůře diskutovat, respektive každý detail bude složitější protlačit parlamentem. Nemyslím si, že by to v konečném důsledku bylo pro Brity příznivé. Zde by byla užitečnější vyšší akceschopnost.

EU je připravena jednat o brexitu, byť zítra, jak to avizoval Donald Tusk. Změní se podle vás teď něco, když se volby v Británii skončily tak, jak skončily? EU totiž pouze s velkou nevolí akceptovala referendum o brexitu…

Změnila se jen vnitropolitická situace v Británii, a to jen mírně. Mayová stále zůstává nejsilnější politickou silou. Není tedy důvod čekat, že by se něco mělo změnit na vztahu Británie versus zbytek EU.

Jinou otázkou je celková situace v zemích EU. Vlna imigrace však nepřestává, západní země, hlavně Německo, Itálie či Francie neustále tlačí na země našeho regionu s kvótami, v případě jejich nepřijetí nám hrozí sankcemi. Je to v pořádku?

To je už mnohem ošemetnější otázka. Jedna věc je technická — smí to EU podle zákona dělat? Zde zřejmě odpověď zní, že ano, i když existují určité nejasnosti. Druhá věc je otázka normativní — je vhodné či morálně správné na nás jako na střední Evropu tlačit? A zde zcela jistě odpověď zní, že ne. Tato EU je totiž jiná než ta, do které jsme vstupovali. Tehdy jsme netušili, že nás budou nutit prostřednictvím kvót přijímat ekonomické migranty, které zde nechceme a kteří ani nechtějí jít k nám. Je třeba dodat, že v tomto bodě má Slovensko složitější pozici v rozhovorech než ostatní středoevropské země — má totiž euro.

Je tedy pro něj prakticky nemyslitelné vystoupit z EU. Ostatní středoevropské země by hypoteticky z EU mohly vystoupit podobně jako Britové, kdyby tlak na ně převyšoval únosnou mez, protože by nebyly limitovány jednotnou měnou. Nemyslím si, že by to mohl být případ Polska, ale Česko a Maďarsko by hypoteticky mohly časem přistoupit k referendu o setrvání v EU. Ale dnes na to tyto země ještě zřejmě nejsou zralé.

Stále neutichá ani otázka tzv. dvourychlostní Evropy. Dokonce v těchto dnech i slovenský premiér Fico prohlásil, že Slovensko chce určitě patřit do A) kategorie, tzv. jádra, tedy mezi ty „lepší“ státy, a argumentoval například i tím, že Slováci využívají euro, čili jsou členem eurozóny. Jak to vnímáte vy?

Myslím, že pan Fico to chápe úplně chybně. Není to otázka „lepších“ a „horších“ zemí. Je to otázka jiné filozofie. Země A) mají větší sklon k integraci, hrají si na kvóty, směřují ke společné zahraniční politice. Země B) odmítají ztratit národní identitu a vzdát se své zahraniční politiky. Připadá mi schizofrenní, že Slováci se nejprve snažili vybojovat si nezávislost na Česku, což se jim nakonec podařilo, a nyní by dobrovolně strkali hlavu do nového chomoutu. Skupina zemí A) totiž nezadržitelně směřuje k nové federaci a výraznému potlačování národnostního principu.

Jak Česko, tak Slovensko je hospodářsky propojeno zejména s Německem. Dosud však existují výrazné disproporce v odměňování za stejnou práci. Živým příkladem jsou automobilky, kde v Česku a na Slovensku pracovníci za prakticky stejnou práci jako v Německu mají řádově výrazně nižší mzdy. Myslíte si, že je šance smazat tyto rozdíly? Bude k tomu ochota?

Není to otázka ochoty, je to otázka ekonomických zákonů. Slováci si uškodili tím, že přijali euro, čímž v podstatě zakonzervovali svůj devizový kurz — úplně stejně jako Češi, kteří totéž udělali ne prostřednictvím přijetí eura, ale prostřednictvím více než tříletého období intervenčního režimu. Tyto kroky v obou zemích zmrazily kurz na nízké úrovni, což přimělo firmy, aby začaly konkurovat ne kvalitou, ale nízkou cenou.

Z obou našich ekonomik se tak stále více stávaly montovny — firmy si začaly zakládat na tom, že jsou schopny vyrábět levně. Proto zde ty německé automobilky máme — protože pro ně levně montujeme auta. Jakmile bychom mzdy zvýšili, automobilky odejdou nebo naše lidi nahradí roboty. Robotizace práce v automobilkách je dnes už jednoduchá. Dokud jsou naši lidé levnější než roboty, automobilky u nás zůstávají.

Co to tedy v praxi znamená, že máme být raději zticha?

Tím neříkám, že by mzdy na Slovensku a v Česku neměly růst — naopak, měly by růst. Ale současně se musíme připravit na to, že pak někteří investoři zkrátka odejdou. A také si musíme uvědomit, že zvyšování mezd půjde snadněji v Česku než na Slovensku. Uplynulé více než tři roky jsme se vyvíjeli shodně — měli jsme v podstatě fixní kurz. Jenže v Česku už byl tento fixní kurz odblokován. Výsledkem bude posilování koruny vůči euru (už ho pozorujeme) a rostoucí tlak na podniky se přeorientuje na technologie a vyšší mzdy. Bude se postupně měnit konzervovaná úroveň české ekonomiky (tedy možná, pokud opět nedojde k nějaké další chybě v hospodářské politice). Na Slovensku, které má euro, však tento stimul bude chybět.

V Česku je v současnosti nejnižší míra nezaměstnanosti v EU, něco nad 4 %, i na Slovensku výrazně klesla, dokonce pod 8 %. Nejsou tyto údaje klamavé i vzhledem k tomu, že evidovaní nezaměstnaní mají nárok na podporu půl roku, po této lhůtě však drtivá většina z nich vypadává z oficiální evidence? Odborníci na Slovensku odhadují, že reálná nezaměstnanost je mnohem vyšší. Jak vidíte tento problém vy?

Takto se na to hledět nedá, protože lidé, kteří vypadli z oficiální evidence, jsou v každé zemi. Nezaměstnanost se počítá z lidí, kteří projevují ochotu pracovat, aktivně si hledají práci. Ti, kteří si práci aktivně nehledají, ve statistikách nejsou a platí to pro každou sledovanou zemi. Takže v případě každé země bychom byli s počtem nepracujících lidí mnohem výše, kdybychom sledovali počet ekonomicky neaktivní dospělé populace.

Takže ta čísla jsou podle vás odrazem reality?

A jak je možné, že v Česku a na Slovensku máme tak nízkou nezaměstnanost? No, už jsme o tom vlastně mezi řádky říkali. Je zde nepřímá úměra mezi výškou mezd (popřípadě výškou minimální mzdy) a mírou zaměstnanosti. Kdyby mzdy prudce vzrostly, zároveň by prudce vzrostla nezaměstnanost.

Je užitečné, pokud Česko, Slovensko, ale i Maďarsko a Polsko koordinují své mnohé aktivity i směrem k Bruselu společně? Má reálná síla V4, představující po vystoupení Británie z EU jednu sedminu celkové populace EU, i skutečný vliv, který musí brát Brusel vážně? Má tato spolupráce perspektivu, a pokud ano, ve kterých oblastech?

Upřímně doufám, že to smysl má. Pokud budeme postupovat synchronizovaně, mohlo by se nám podařit například postavit hráz proti kvótám na imigranty a další diskriminaci, kterou vůči nám Brusel zkouší. Tou diskriminací mám na mysli například pokusy vyloučit naše dopravce z německého či francouzského trhu a podobně.

Je pro Česko v současnosti aktuální otázka přijetí eura? Zaznívají i hlasy, že byste nemuseli absolvovat celý náročný proces, který je k tomu potřebný. Jaký je váš názor, pomohlo by euro Česku?

Euro by Česku velmi uškodilo. Uplynulé tři roky to předvedly. Stačilo si jakoby nanečisto na tři roky přijmout euro, tedy zafixovat kurz, a hned nám klesla produktivita práce, zakonzervoval se starý stav ekonomiky a utekly nám technologie. Češi by udělali obrovskou chybu, kdyby přijali euro.

Jak vnímáte institut minimální mzdy? Tento ekonomický fenomén podle mnohých deformuje trh, znepříjemňuje život zejména zaměstnavatelům, na které vzniká tlak v podobě vyšších daní a odvodů. Váš názor?

Dosud o mnoho nešlo. Nyní však s nástupem čtvrté průmyslové revoluce začíná jít o hodně. Nikdy nebylo tak snadné nahradit lidi strojem. Zvyšme si minimální mzdu o 100 % — a uvidíme ten uragán. To nám najednou naroste nezaměstnanost! Ale vlastně jen skrytě, jak jste o tom předtím mluvili, protože ti nejméně kvalifikovaní lidé budou nezaměstnatelní a nebudou o práci ani usilovat, protože pro ně vhodná práce prostě přestane existovat.

Od listopadu chce české ministerstvo financí po vzoru Slovenska zavést tzv. účtenkovou loterii. Je to podle vás jistý tlak na obchodníky, aby museli používat registrační pokladny? Je takový krok vůbec užitečný? Pro koho?

Je to bohapustá buzerace. Podpora gamblingu. Po zavedení elektronické evidence tržeb jsou letos veřejné finance opět v horším stavu než loni před jejím zavedením, takže její efekty jsou žádná celá, nula, nula, nic. Až na to, že nám zkrachovalo množství hospod.

Země V4 velmi často bojují mezi sebou o velké investory. Často zvítězí ten, kdo poskytne největší úlevy, tedy tzv. investiční pobídky. Je tento nástroj podle vás systémový? Existuje něco, co by mohlo hrát při výběru země podstatnější roli, než právě tzv. investiční pobídky?

Je to nanic. Pomáhá to právě jen konzervovat starou úroveň naší ekonomiky. Takové podněty obyčejně lákají hlavně firmy, které sem jdou za levnou výrobou — proto je tak lákají nízké daně. Jenže to zase znova zvýrazňuje charakter našich ekonomik jako montoven a zase znova to konzervuje prostředí nízkých mezd. Neposouvá nás to dál. My potřebujeme technologické investory.

Od roku 2020 prakticky skončí v EU pomoc z eurofondů. Mnohé země si dokonce tyto peníze počítaly do příjmů státního rozpočtu, čímž byly mnohé ukazatele, zejména schodek rozpočtu či růst HDP, poměrně deformované a zkreslené. Jak si ekonomiky našich zemí poradí bez eurofondů?

Lépe, než dnes! Nebudou se financovat nesmysly, ale jen opravdu užitečné projekty. A nebude takový tlak na zhoršování našich veřejných financí, protože dnes musíme evropské fondy kofinancovat.

V Česku již není ve vládě Andrej Babiš, ale popularita jeho strany je nadále nad 30 %. Nahoru stoupá ODS, naopak ČSSD zaznamenává výrazný pokles důvěry. Blíží se parlamentní volby, očekáváte zemětřesení na české politické scéně? Jaké scénáře mohou nastat?

Nejsem politolog, ale vše nasvědčuje tomu, že Andrej Babiš drtivě vyhraje. Zřejmě se stane premiérem.

Pro slovenský klon Parlamentních Listů rozmlouval Jozef Hubel

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 155 × | Prestiž Q1: 8,57
14 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Slovenský Róbert Fico je klonem českého Sobotky

Žádné komentáře

Facebook diskuse