Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 5 min.

Pravda o Letech, která se asi nebude všem líbit (1/2)

Přesně na stejném místě, kde v Letech je dnes vepřín i památník romským obětem tamního koncentráku, prý nikdy žádný internační tábor Romů nestál…

Archeologové na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku odkryli části vstupní brány, budovy velitelství, ale také baráků, kde byly drženy ženy a dívky.

Badatelé však též tvrdí, že cikánský tábor nestál na místě dnešního vepřína, ale na dnes prázdné louce, desítky metrů od kontroverzní stavby, kterou má prý odkoupit český stát, jen se neví kdy a za kolik; prostě tam, kde byl na 66 akrech během nacistické okupace v roce 1940 internační pracovní tábor, je nyní jen louka, na níž rostou lebedy a kopřivy. A právě tam objevili badatelé zbytky vězení…

„Louka leží totiž vedle vepřína, přímo za jeho zrezlým plotem a navazuje na další zarostlou plochu. Ta už sice patří formě Agpi, provozující velkovýkrmnu, nicméně nestojí na ní žádná budova… Ta prázdná louka, to je ten tábor.,“ říká docent Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity a vedoucí výzkumu… (viz článek Václava Janouše z MF Dnes ze dne 15. 7. 2017 pod názvem: „Pře o pietu — Budovy vepřína v Letech nejspíš nestojí na místech bývalého romského tábora“…)

Tábor byl na konci druhé světové války vypálen, dochovaly se však i artefakty jako knoflíky nebo podkůvky do bot a korále. Ne však jako v Osvětimi tisíce bot, obrouček brýlí či tuny lidských vlasů… Během prohlídky nálezů Pavel Vařeka upozornil, že tábor by měl být vyhlášen za kulturní památku.

Tzv. cikánský tábor v Letech u Písku byl zřízen dne 2. srpna 1942 na místě sběrného tábora a dřívějšího kárného pracovního tábora. Muži, ženy a dokonce i děti zde pracovali v kamenolomu, při stavbě silnice, jejich práce byla využívána v zemědělství a při lesnických pracích, ale účelem tábora nebyla „převýchova prací“. Měli zde čekat na „konečné řešení cikánské otázky“, čímž byl myšlen jejich transport do koncentráku Osvětim.

Předcházející sběrný tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Od ledna 1942 až do května 1943 byl pouze pro Romy, kterých jím prošlo 1308 — mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo během tyfové epidemie a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.

Tábora v Letech se týkala i nedávná slova Andreje Babiše při jeho návštěvě Varnsdorfu; byla vyslovena sice neobratně, ale bez úmyslu zpochybnit tamní oběti Romů. Tím ovšem nahrál na smeč svým chronickým oponentům ze sněmovny, kteří v čele s Kalouskem málem požadovali jeho hlavu na zlatém podnosu. Také proto se nahrávka na smeč změnila jen ve fiasko, trapné faux pas a nehoráznost mnohem větších rozměrů, než co přičítali Babišovým slovům.

Ve Varnsdorfu ale šel Babiš místním lidem svými větami na ruku. „Nějaké jeho vyjádření občany nezajímá. Když tady byli na návštěvě ministři Dienstbier s Marksovou, tak ti nám dělali jen ostudu, jak si před Romy otírali ruce, když na něco sáhli. Nechtěli ani vylézt z auta, když je viděli. Babiš se ale šel podívat přímo do romských bytů,“ uvedl místostarosta Varnsdorfu Josef Hambálek. Babiš během své návštěvy města řekl i kritizovaný fakt, že dříve lidé, kteří nechtěli pracovat, skončili v pracovním táboře, jako byl ten v Letech…

„Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ měl říct Babiš poté, co si mu místní lidé stěžovali na soužití s Romy. Za větu o táboře, který byl podle něho pro lidi štítící se práce, se postavil i místostarosta. „Pustili se do něj starousedlíci, že Romové dělají nepořádek a nepracují. A hodně slušně řečeno mu řekli, že dříve tito lidé vždy pracovali. A pan Babiš pouze citoval výrok svého známého o pracovním táboru. Pasáž ‚šup a byl tam‘ ale stoprocentně nepadla,“ řekl místostarosta.

Dne 27. ledna 1945 osvobodila Rudá armáda koncentrační tábor Auschwitz — Osvětim. Přežilo jen asi 7500 lidí. Zavražděno jich však bylo více než 1,1 milionu; asi 960 tisíc Židů, 75 000 Poláků, 23 000 Romů a Sintů (Cikánů), dále mnoho homosexuálů a Svědků Jehovových. Byl to konec holocaustu, který vyvraždil mj. přes šest milionů Židů, ale také desetitisíce Romů…

Objevil jsem zajímavý text, z něhož lze citovat: „Čas od času se vynořuje, vyvře a zase zapadne téma cikánského tábora v Letech. Největší spor se odehrává o kategorizaci „koncentrační tábor“. Přitom zde jde pouze o nepochopení, nicméně mám podezření, že úmyslné. Z gramatického hlediska jde skutečně o tábor, kde byly koncentrovány cílové subjekty. Z hlediska přísně faktického nelze Lety srovnávat s Treblinkou, Sobiborem či Osvětimí a desítkami dalších vyhlazovacích koncentráků…

Je smutné, že v současnosti toto místo slouží jen jako vyšší karta pro argumentační trumfy politických populistů. Všude na komunikačních dálnicích lze nalézt mnoho podkladů na téma tábor v Letech. Zde je jeden, který se mi osobně jeví jako nejserióznější…

Tábor v Letech u Písku byl otevřen 8. srpna 1940 a měl sloužit jako pracovní tábor pro osoby vyhýbající se práci a vést internované osoby k pracovním návykům a tím také k trvalé práci. Takovýchto táborů bylo zřízeno několik desítek po celém území Protektorátu Čechy a Morava. Kromě tábora v Letech a Hodoníně u Kunštátu byly tyto tábory také v Plané nad Lužnicí, Mirošově, Hradištku a na dalších místech, kde probíhala nějaká výstavba silnic a podobně. Celkem bylo v těchto pracovních táborech internováno 50 tisíc osob.

Tábor v Letech u Písku nebyl v době svého založení podobně jako ostatní pracovní tábory předurčen pro nějaké konkrétní etnikum či jinou skupinu. Velitelem tábora, kterého funkce se oficiálně nazývala „ředitel“, byl určen 52letý Josef Janovský — kapitán četnictva. Ředitel neměl jakoukoli rozhodovací pravomoc mimo tábor. Vězni, kteří byli nazýváni „chovanci“ byli zařazováni do tříd. 3. třída byla přidělována při příchodu. Za dobré chování byl vězeň přeřazen do druhé třídy a při dosažení 1. třídy a uplynutí 3 měsíců byli propouštěni. Vězni do tábora zpravidla přicházeli z výkonu trestu ve vězení a pobyt v pracovním táboře je měl uvyknout na práci před úplným propuštěním.

Pokud internovaný měl nějaké kázeňské nebo pracovní přestupky, tak se mu nezlepšovala třída a pobyt v táboře se mu prodlužoval, takže někteří trestanci dosáhli až šestiměsíčního pobytu. Vězni pracovali na výstavbě silnice, na polích a v lese po celém okolí tábora. Do tábora docházel smluvní lékař z blízkého okolí a vážnější případy byly převáženy do nemocnice v Písku. Velitel tábora Janovský byl podle všech dostupných informací přísný člověk, kariérista a podlézavý vůči nadřízeným a přísný vůči vězňům i podřízenému personálu.

Je absolutně nemyslitelné, aby podobné podmínky pobytu v táboře se byť jen náznakem podobaly režimu v těch vyhlazovacích. Také v něm nebyly ani plynové komory či krematoria. Tábor byl zřízen z bývalé pracovní osady sestavené z dřevěných domků používaných civilními dělníky při výstavbě silnice. Ve spodní části jeho hranice vymezovala dřevěná ohrada a v horní části u lesa dřevěný plot. V červnu 1940 dorazili do tábora dozorci. Do konce roku 1940 prošlo táborem 233 osob, z nichž 197 jich bylo již dříve trestaných… http://www.zwittau.cz/WEB/lety.htm

Píše pan Břetislav Olšer, šéfredaktor Rukojmí.cz (dokončení zítra)

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 371 × | Prestiž Q1: 6,88
7 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Pravda o Letech, která se asi nebude všem líbit (1/2)

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top