Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 9 min.

Státní zástupkyně vedla řízení pro činy, které nejsou trestné

Poslat čtrnáctileté dívce s duševní poruchou fotku ztopořeného penisu, plánovat únos postižené na chatu zakončený demonstrativně sebevraždou zastřelením a vše to na sebe dotyčné vyzradit, není trestný čin. Státní zástupkyně, která měla toto jednání za trestné, pro dotyčného navrhla vazbu, kterou soud potvrdil.

Hájila se tlakem médií

Státní zástupkyně byla kárně potrestána, neboť nerozpoznala, že podle trestního zákona nemohou uvedené skutky naplnit skutkovou podstatu žádného trestného činu. Hájila se atmosférou vražd v Teplicích a v Praze u Tesca i tlakem médií.

Rozhodnutí kárného senátu si přečtěte zde.

Případ trestu pro státního zástupce nikoli pro to, že nekonal, ale naopak pro to, že konal, není častý — jakkoli se občas ozývají hlasy, které žádají drakonické tresty pro státní zástupce, kteří učiní chybu v úsudku, kvalifikaci činu nebo o trestnosti jednání fabulují a konstruují. Soud pak mimo jiné konstatuje, že skutek se stal, ale není trestným činem, aniž by byla dovozována odpovědnost státního zástupce.

To však není věcí případu, který se stal u Okresního státního zastupitelství v Teplicích státní zástupkyni Zuzaně Leitmannové. Kárný senát Nejvyššího správního soudu jí snížil plat o 10 % na jeden měsíc.

Státní zástupci se v podobných případech obvykle odvolávají na soudce, který je nakonec vždy tím, kdo jejich návrhy přijme nebo nepřijme.

V tomto případě však ani soudce Miroslav Čapek nerozpoznal, že skutky, pro které státní zástupkyně navrhuje vazbu, nejsou trestným činem a do vazby dotyčného poslal. Příběh státní zástupkyně, která poslala lumpa do vazby, ale jiná státní zástupkyně zrušila usnesení o trestním stíhání, má zajímavé aspekty včetně otázky odbornosti i odolnosti státních zástupců proti hysterii, kritice a tlaku médií.

Poslal fotku penisu, chtěli j svázat a zamknout na chatě dědy

Osobu P. Ch. s podivným chováním i nápady nahlásila policii sama postižená dívka A. M. Policie ho začala se souhlasem státní zástupkyně trestně stíhat: „Trestného činu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku se měl obviněný dopustit tím, že dne 18. 6. 2016 v 12:59 hodin zaslal prostřednictvím sociální sítě Facebook poškozené nezletilé A. M., nar. (xxxx), fotografii svého ztopořeného pohlavního údu, čímž ohrozil její mravní vývoj,“ uvádí se v popisu případu v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Z dalšího popisu dění pak vyplývá, že duševně postižená zřejmě nebyla jen domnělá oběť, ale i pachatel, který ale nakonec nic trestného nespáchal: „Přípravy k trestnému činu únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou podle § 20 odst. 1 a § 200 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku se měl obviněný dopustit tím, že dne 13. 7. 2016 se osobně svěřil P. V., X, o svém úmyslu spočívajícím ve vylákání poškozené nezletilé A. M. na blíže nespecifikované místo v lese, kde jí daruje řetízek, ve chvíli, kdy jí bude řetízek zezadu zapínat, jí převáže oči a sváže ruce, následně ji naloží do vozidla a takto jí nechá odvést na chatu svého dědy v Dlouhé Louce, kde jí uzamkne a setrvá s ní dva dny,“ popisuje rozsudek jeho plány.

P.CH. se prý tímto způsobem chtěl sám zabít

Příběh podezřelého P.CH. měl pokračovat takto: „Poté, co se na únos poškozené přijde, se zastřelí střelnou zbraní, přičemž za tímto účelem si dne 13. 7. 2016 v době kolem 10.15 hodin v zastavárně koupil plynovou pistoli zn. Zoraki s jedním zásobníkem bez nábojů a následně v tentýž den zakoupil čtyři kusy poplašných nábojů, které dne 13. 7. 2016 společně s P. V. z plynové pistole v lese v Oseku vystříleli, aby tak vyzkoušel funkčnost zbraně, avšak úmysl uskutečnit tento plán sdělil P. V. poškozené nezletilé A. M., která se jeho realizace obávala a vše oznámila Policii České republiky, v důsledku čehož ke zranění osob ani k hmotné škodě na majetku nedošlo,“ stojí v rozhodnutí NSS.

Podle odůvodnění zahájení trestního stíhání vyvodila policie trestný čin z podání vysvětlení dívky A.M. výpovědi prodejce ze zastavárny, z obsahu komunikace na Facebooku a z doznání P.CH. Podle policie byly zcela naplněny znaky výše uvedených trestných činů podle trestního zákona. Obviněný P.CH. byl zadržen bez předchozího souhlasu státního zástupce, neboť věc nesnesla odkladu.

Soud v Teplicích ho však poslal do vazby

Policejní orgán poté podal podnět ke vzetí do vazby: „V tomto podnětu policejní orgán uvedl, že obviněný vykazuje projevy nestandardního chování vůči poškozené a není schopen se smířit se skutečností, že nezletilá ho chce mít jen jako kamaráda, nikoliv partnera. S poškozenou je obviněný v častém kontaktu přes sociální sítě. Proto je dána důvodná obava, že obviněný v případě propuštění na svobodu bude na poškozenou působit. Navíc plán únosu začal obviněný uskutečňovat zakoupením střelné zbraně, jejíž funkčnost vyzkoušel, čímž prokázal, že svůj pojatý úmysl hodlá uskutečnit. Je tedy dána i důvodná obava, že obviněný vykoná trestný čin, na který se připravoval,“ cituje podnět rozhodnutí NSS.

Státní zástupkyně na základě podnětu návrh na vzetí do vazby podala u Okresního soudu v Teplicích, a to z důvodů koluzních, přičemž nad rámec uvedla, že dotyčný nebyl trestán, a že vypověděl, že se uvedeným jednáním chtěl zabít. V obavě, že P.CH. svoje činy nakonec vykoná, navrhla jako další důvod důvod předstižný.

Na návrhu setrvala i při vazebním zasedání dne 16. července 2016, jehož výsledkem bylo vzetí do vazby se započítáním od 14. července 2017. Proti tomu se nikdo neodvolal. Soudce vyhotovil zjednodušené usnesení, které neobsahovalo odůvodnění, vyplývá z obsahu rozsudku NSS.

Jiná státní zástupkyně ruší usnesení o zahájení trestního stíhání

Jenže už 28.7. 2016 další státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Teplicích Mgr. Denisa Vaníčková podle § 174 odst. 2 písm. e) trestního řádu zrušila jako nezákonné usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání obviněného P. Ch. „V odůvodnění tohoto usnesení státní zástupkyně uvedla, že v rámci své dozorové činnosti přezkoumala usnesení o zahájení trestního stíhání a řízení předcházející jeho vydání. Přitom zjistila, že se obviněný dopustil jednání, jež bylo popsáno v uvedeném usnesení,“ uvádí se v popisu vývoje situace v rozhodnutí NSS.

Podle závěrů státní zástupkyně Denisy Vaníčkové však žádné z jednání, ke kterým se P.CH. doznal, nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu.

Poslat fotku penisu 14leté není trestný čin

Jednání popsané v prvním bodě usnesení o zahájení trestního stíhání podle státní zástupkyně Vaníčkové nenaplňuje skutkovou podstatu přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. V tomto ustanovení zákonodárce stanoví, že kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový a mravní vývoj dítěte tím, že ho svádí k zahálčivému nebo nemravnému životu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

Jak dále státní zástupkyně Vaníčková uvedla, trestní odpovědnost je namístě pouze tam, kde v důsledku pachatelova působení vzniklo reálné nebezpečí, že dítě například propadne alkoholu či drogám, bude zneužívat jiné látky ovlivňující lidskou psychiku, začne se chovat promiskuitně, bude opakovaně nebo soustavně páchat úmyslné trestné činy, přestupky nebo jinak narušovat občanské soužití či si osvojí jiné škodlivé návyky, zájmy nebo sklony, které vážně ohrožují jeho tělesné nebo duševní zdraví anebo jeho další vývoj. Na dítě podle ní musí být působeno dlouhodobě a opakovaně. „V uvedeném případě však ojedinělé zaslání fotografie dívce ve věku 14 let, byť s nevhodným obsahem, takový následek nemohlo zapříčinit,“ uvedla státní zástupkyně Denisa Vaníčková.

Příprava únosu dívky není trestní čin, únos musí být dokonán

Jiná situace je podle státní zástupkyně u jednání popsaného v bodě druhém usnesení o zahájení trestního stíhání. Ustanovení § 200 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku stanoví, že kdo dítě nebo osobu stiženou duševní poruchou odejme z opatrování toho, kdo má podle jiného právního předpisu nebo úředního rozhodnutí povinnost o ně pečovat a ohrozí-li takovým činem mravní vývoj unesené osoby, bude potrestán trestem odnětí svobody na jeden rok až pět let.

Jenže právě u trestného činu únosu duševně postiženého není podle trestního zákona příprava trestná: „K tomu je však nezbytné zmínit, že uvedeného přečinu únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou se může pachatel dopustit jen v případě, že dokoná čin, který naplňuje skutkovou podstatu tohoto trestného činu, nebo se o něj aspoň pokusí. Příprava, která je prvním relevantním stádiem trestné činnosti, totiž u této kvalifikované skutkové podstaty není trestná,“ uvedla státní zástupkyně Vaníčková v odůvodnění, proč ruší policii usnesení o zahájení trestního stíhání: „Uvedená skutečnost byla policejním orgánem i dalšími orgány činnými v trestním řízení zcela pominuta,“ napsala.

Také soudce rozhodl o vazbě nezákonně

Jak vyplývá z obsahu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, státní zástupkyně Denisa Vaníčková ve svém odůvodnění upozornila, že stejně v rozporu se zákonem jednal v tomto případě i soudce Okresního soudu v Teplicích, když dotyčného poslal do vazby: „Pro úplnost státní zástupkyně ještě doplnila, že shodnou vadou je zatíženo i usnesení soudu o vzetí obviněného do vazby. I pokud by jednání obviněného naplňovalo skutkovou podstatu přečinu podle § 201 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku v úmyslné formě a bylo by vůči němu zahájeno trestní stíhání, nemohl by být vzat do vazby, neboť by byl stíhán pro trestný čin, jehož horní hranice nepřevyšuje dvě léta. Takto by bylo možné postupovat pouze při naplnění podmínek uvedených v § 68 odst. 3 nebo odst. 4 trestního řádu,“ uvedla státní zástupkyně Denisa Vaníčková.

V návaznosti na zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání státní zástupkyně Mgr. Denisa Vaníčková příkazem ze dne 28. 7. 2016 uložila vazební věznici, aby obviněného neprodleně propustila z vazby, stojí v rozhodnutí NSS.

Řízení v atmosféře vražd a kritiky médií

V průběhu kárného řízení u Nejvyššího správního soudu státní zástupkyně svoji chybu uznala: „Na svou obhajobu jen uvedla, že v době, kdy došlo k jednání, pro které byl obviněný P. Ch. trestně stíhán, panovala na okrese Teplice i v širším okolí napjatá atmosféra vyvolaná vraždou, které se dopustil nezletilý na nezletilé dívce v zahradní chatce v Teplicích. Tato trestní věc byla značně medializována, stejně jako vražda, k níž došlo v Praze v obchodním centru TESCO. V obou těchto případech byly v médiích orgány policie i justice kritizovány. Uvedené skutečnosti přispěly k tomu, že stejně jako policejní orgán a soudce řešila trestní věc obviněného P. Ch. způsobem, který je předmětem kárného řízení. Navíc tvrzení obviněného působila velmi věrohodně a ve všech zúčastněných osobách vzbuzovala důvodnou obavu, která byla umocněna již zmíněnou atmosférou obou vražd,“ uvádí se mimo jiné v rozhodnutí Soudu.

Nejvyšší správní soud v rozhodnutí konstatoval, že v posuzované věci došlo k naprosto nedůvodnému vedení trestního stíhání obviněného. „Příprava k přečinu únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou podle § 200 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, pro který bylo zahájeno trestní stíhání obviněného P. Ch., totiž podle zcela jednoznačného znění § 20 odst. 1 trestního zákoníku nebyla trestná,“ uvedl Soud s tím, že co se týče prvního skutku“ ojedinělé zaslání fotografie dívce ve věku 14 let, byť s krajně nevhodným a neslušným obsahem, nemůže mít následky popsané v trestním zákoně. Trestní stíhání bylo zahájeno nezákonně, konstatoval Soud.

Nevěděla, že může způsobit nezákonnou vazbu

Podle vyjádření NSS státní zástupkyně nepřezkoumala usnesení o zahájení trestního stíhání, což samo o sobě nemusí vést ke kárné odpovědnosti. Důvodem kárného řízení je fakt, že způsobila nezákonnou vazbu: „Kárně obviněná však v návaznosti na nezákonné zahájení trestního stíhání obviněného P. Ch. a podala dne 15. 7. 2016 soudci návrh na vzetí obviněného do vazby, čímž porušila svou další povinnost zakotvenou v čl. 31 odst. 1 věty třetí pokynu obecné povahy č. 8/2009, podle něhož státní zástupce před podáním návrhu na vzetí do vazby zkoumá, zda důvody vazby včetně odůvodněnosti podezření z trestné činnosti jsou podloženy konkrétními skutečnostmi.“

Soudce tomuto návrhu vyhověl a u obviněného shledal důvod vazby předstižné podle § 67 písm. c) trestního řádu, v důsledku čehož došlo k porušení tohoto ustanovení, které mimo jiné stanoví, že obviněný smí být vzat do vazby, pokud dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, má všechny znaky trestného činu. Ve vazbě pak obviněný nezákonně pobýval až do dne 28. 7. 2016, shrnul Nejvyšší správní soud.

Jak vyplývá ze obsahu rozhodnutí NSS, státní zástupkyně si v tomto případě neuvědomila, co může způsobit a ohrozila tak důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství: „Jedná se přitom o zavinění ve formě nevědomé nedbalosti. Kárně obviněná totiž nevěděla, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem. Přehlédla totiž, že obviněný je trestně stíhán pro skutky, jež nemohou být kvalifikovány jako trestné činy, a proto ho ani nebylo možné vzít a ponechat ve vazbě. Kárně obviněná však vzhledem ke své funkci státní zástupkyně o těchto skutečnostech nepochybně vědět měla a mohla,“ podotkl závěrem letos v dubnu Nejvyšší správní soud.

Uvádí paní Irena Válová na serveru Česká-Justice.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 297 × | Prestiž Q1: 4,19

+1 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Státní zástupkyně vedla řízení pro činy, které nejsou trestné

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top