Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 7 min.

OKD — První fáze privatizace

Privatizace společnosti Ostravsko-karvinské doly (OKD) je součástí ekonomického transformačního procesu devadesátých let. V předchozím článku „Svědectví o privatizaci očima Tomáše Ježka“ bylo nastíněno, jak vypadalo porevoluční prostředí právního vakua a jak se utvářel legislativní řád nepostradatelný pro vytváření nového systému tržního hospodářství.

okd.jpg (41,029 kiB)
OKD | Zdroj: idnes.cz

Důležitým mezníkem nezbytným pro započetí privatizačního procesu OKD je konec roku 1990, kdy v rámci první vlny kuponové privatizace zanikl státní podnik OKD a uskutečnila se jeho právní transformace na stejnojmennou akciovou společnost. Přeměna státního podniku na akciovou společnost [1] byla hojně užívaným administrativně právním aktem (probíhajícím dle zákona č. 4/1990 Sb., o státním podniku) nutným k realizaci privatizačního procesu — téměř 50 % všech akciových společností bylo nabídnuto za kupony. [2]

První vlna kuponové privatizace rozhodnutím tehdejšího ministra hospodářství ČSFR Vladimíra Dlouhého tedy znamenala pro OKD zrušení socialisticky fungujícího státního podniku (29. 12. 1990) a vznik stejnojmenné akciové společnosti (1. 1. 1991), do níž byl vložen veškerý předešlý státní majetek společnosti včetně bytového fondu. Bytový fond byl bez jakéhokoli porušení práv nájemců společně se zbylým kapitálem OKD chápán jako součást podnikatelských aktivit společnosti. Po nabytí statutu akciové společnost (až do provedení privatizace OKD v roce 1993) si stát stále držel svou výhradní vlastnickou dominanci ve společnosti.

Další transformačním krokem v rámci privatizačního procesu OKD prostřednictvím kuponové metody byla privatizace samotná. Rozhodnutí o jejím provedení se uskutečnilo ve volebním období první Klausovy vlády 11. 11. 1993 na tehdejším ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci, jež měl v gesci Jiří Skalický. Od tohoto dne přestal být stát jediným majoritním držitelem 100 % akcií OKD. Majetková přeměna této společnosti vypadala takto: 40 % akcií bylo privatizováno v kuponech (bez jakéhokoli výnosu státu), 3 % akcií se převedly bezúplatně do vlastnictví obcí v daném regionu, 3 % akcií získal Restituční investiční fond (RIF), 4 % byla dána postupem času na Burzu cenných papírů a jen těsný většinový podíl akcií 52 % zůstal ve vlastnictví státu prostřednictvím Fondu národního majetku (FNM).

Stát měl tedy stále zásadní slovo a vliv při manipulaci s majetkem společnosti ale nyní pouze jako většinový akcionář rozhodující cestou výkonu akcionářských práv v akciové společnosti. Fragmentace akcií mezi drobné akcionáře dále výrazně přispěla k ovládnutí celé společnosti soukromým subjektem a k finálnímu vytěsnění vlastnických práv státu.

majetkova-premena-okd.jpg (54,580 kiB)
Majetková přeměna OKD — první fáze privatizace (11. 11. 1993)

Zlomový okamžik zahrnující privatizaci OKD nastal roku 1996 v době končící první Klausovy vlády. Dne 28. 5. 1996 vydal ministr Skalický souhlas s žádostí státního FNM učiněnou na základě rozhodnutí valné hromady OKD o snížení základního kapitálu. Z oběhu společnosti bylo staženo tři a půl milionu kusů akcií, které jí odprodal FNM za symbolickou jednu korunu za akcii. FNM takto získal od společnosti OKD za tyto akcie pouhých 3500 [?] korun a jeho akciový podíl se snížil na menšinových 45,88 %. Nutno říci, že teoretický základ pro tuto akciovou machinaci byl přítomen již v projektu druhé vlny kuponové privatizace OKD z roku 1993 a za účelem zbavení státu majoritního podílu ve společnosti využit nyní. Stanovených tři a půl miliardy bylo jako součást akciového podílu a v dočasném držení FNM (státu) ponecháno jako rezerva na případný útlum těžební činnosti.

Tento krok, jenž počítal s budoucím snižováním ceny uhlí a zavíráním dolů, byl logický a pochopitelný. Ale právní vakuum nedefinující vytvoření tzv. likvidačního fondu (určenému k přesunu rezervy) či až podezřelá neprozíravost a naivita státu přicházejícího o své rozhodující právo v řízení společnosti OKD byla zarážející a chybná. Je také pozoruhodné, že k vydání souhlasu o této fatální ztrátě zásadního vlivu státu ve vývoji OKD došlo pouhý měsíc před zánikem Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Právní moci nabylo toto rozhodnutí o redukci základního kapitálu v dubnu roku 1997.

ztrata-vetsinoveho-podilu-statu-v-okd.jpg (55,040 kiB)
Ztráta většinového podílu státu v OKD (28. 5. 1996)

Nečinnost a pasivita státu je patrná i v nevyužití ani jedné příležitosti k získání majoritního podílu zpět. První možností k nápravě pro stát nepříznivého akciového rozvrstvení v OKD bylo skoupení asi 3,7 % akcií v držení místních obcí. Prodej akcií obcí byl organizován společností Patria Finance Zdeňka Bakaly, který měl zprostředkovat jejich prodej státu. Stát se však nakonec o tyto akcie neucházel, takže obce svůj minoritní podíl roku 1998 prodaly firmě Eurobrokers Stanislava Prose.

Druhou příležitostí k znovunabytí majoritního podílu bylo navýšení 5% akciového podílu Restitučního investičního fondu (RIF). Stát však o fond nejevil zájem a jeho správu svěřil firmě PIAS ze skupiny IPB, jež prodala akcie RIFu společnosti Prosper Trading Stanislava Prose. Ztráta majority a posledního slova státu ve vývoji OKD nastala buď jako úmyslná aktivita ze strany vlády v letech 1996–1998 (premiér: Václav Klaus, ministr financí: Ivan Kočárník/Ivan Pilip, ministr průmyslu: Vladimír Dlouhý/Karel Kühnl) či její až trestuhodnou nečinností a neerudovaností v otázkách privatizace a obchodu.

Mimoto, že byl stát roku 1998 vytlačen z orgánů OKD a ztrácí své dominantní postavení a práva, došlo téhož roku ke složité transakci týkající se změny vlastníků ve společnosti. Ostravský podnikatel Stanislav Pros v té době vlastnil v OKD jen 10 % akcií (akcie obcí v regionech, RIFu a minoritních akcionářů), další cenné papíry pro něj držela skupina IPB. S ostatními minoritními akcionáři měl však uzavřené smlouvy, jež mu umožňovaly je zastupovat a rozhodovat za ně. V reálu tedy disponoval 48,5% akciovým podílem s rozhodujícím hlasovacím právem.

Ke svému majoritnímu podílu v OKD Pros dále dne 14. 10. 1998 připojil firmu K. O. P. Viktora Koláčka a Petra Otavy, jež vlastnila Českomoravské doly, většinový podíl v Metalimexu a menšinový podíl v Sokolovské uhelné. Pros za odkoupení společnosti K. O. P. zaplatil 3,9 miliardy korun (z toho 2,5 miliardy si na koupi půjčil od banky IPB a nikdy jí tyto peníze nevrátil). Koláček a Otava poslali 2,4 miliardy z této částky inkasované za prodej K. O. P. do společnosti Karbon Invest, která již v době kuponové privatizace skupovala od minoritních akcionářů jejich podíly v OKD.

Zbytek peněz 1,5 miliardy, byl převeden na kyperské konto firmy Lagur Trading Limited vlastněné Stanislavem Prosem. Toto transakční kupování a převádění majetku bylo finalizováno v rámci prodeje společnosti Prosper Trading Stanislava Prose (vlastnící nyní akcie OKD, Českomoravských dolů, Metalimexu a Sokolovské uhelné) za 1,4 miliardy společnosti Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy. [3]

K 31. 12. 1998 drží Karbon Invest majoritní podíl 48,5 % akcií OKD (stát prostřednictvím FNM vlastní minoritu 45,88 % akcií OKD). [4]

transakce-ve-stinu-okd.jpg (42,172 kiB)
„Transakce ve stínu OKD“ | Transakce mezi Viktorem Koláčkem, Petrem Otavou a Stanislavem Prosem

Právě snižování akciového podílu státu v OKD z většinového na menšinový a záměrné převádění majoritního akciového vlivu do rukou soukromého akcionáře odebralo státu jeho rozhodující pravomoci a vliv. V rámci pozdější snahy o restrukturalizaci společnosti a zlepšení stávající situace horníků týkající se zavírání dolů či přednostního práva na výhodné odkoupení bytů OKD jejich nájemníky už stát hraje pouze vedlejší roli komentátora situace snažícího se získat OKD zpět pod svoji správu. Dalšímu vývoji společnosti OKD zahrnujícímu i tyto posledně zmíněná témata se budeme věnovat v dalším článku.

Přehled událostí

Vláda Petra Pitharta — ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci: Tomáš Ježek — ministr průmyslu: Jan Vrba — ministr financí: Karel Špaček

29. 12. 1990 — zrušení socialisticky fungujícího státního podniku OKD

1. 1. 1991 — vznik akciové společnosti OKD

Vláda Václava Klause — ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci: Jiří Skalický — ministr financí: Ivan Kočárník/Ivan Pilip — ministr průmyslu a obchodu: Vladimír Dlouhý/Karel Kühnl

11. 11. 1993 — majetková přeměna OKD — první fáze privatizace: 40 % akcií vloženo do kuponové privatizace, 3 % akcií ve vlastnictví obcí v daném regionu, 3 % akcií získal Restituční investiční fond (RIF), 52 % ve vlastnictví státu prostřednictvím Fondu národního majetku (FNM)

28. 5. 1996 — snížení základního kapitálu OKD a ztráta většinového podílu státu ve společnosti (stát nyní vlastní 45,88 % akcií OKD)

Úřednická vláda Josefa Tošovského — ministr financí: Ivan Pilip — ministr průmyslu a obchodu: Karel Kühnl

Duben 1998 — stát ztratil kontrolu a potřebnou většinu hlasů v OKD — Stanislav Pros v čele společnosti

  • Obce své akcie (3,7 %) prodali firmě Eurobrokers (Stanislav Pros).
  • IPB prodala akcie RIFu (5 %) společnosti Prosper Trading (Stanislav Pros).
  • Pros získal podporu ostatních minoritních akcionářů v OKD, a tím ve společnosti získal rozhodující slovo a hlasovací právo

Vláda Miloše Zemana — ministr financí: Ivo Svoboda — ministr průmyslu a obchodu: Miroslav Grégr

14. 10. 1998 — změna vlastníků v OKD a jeho tunelování — Koláček a Otava v čele společnosti

  1. Prosper Trading (Stanislav Pros) koupil z peněz půjčených od banky IPB a vlastních zdrojů firmu K. O. P. (Viktor Koláček, Petr Otava).
  2. Koláček s Otavou převedli větší část peněz vyinkasovaných od Prose do své společnosti Karbon Invest (2,4 miliardy) a zbytek poslali zpátky Prosovi na účet jeho kyperské společnosti Lagur Trading Limited (1,5 miliardy).
  3. Karbon Invest (Koláček, Otava) koupil za 1,4 miliardy od Prose Prosper Trading, a tím se stal držitelem majoritního podílu v OKD a získal zpět svou dceřinou firmu K. O. P.

31. 12. 1998 — Karbon Invest měl majoritní akcionářský podíl 48,5 % akcií OKD, stát prostřednictvím FNM vlastnil minoritu 45,88 % akcií OKD.

Píše 6. 6. 2017 rozhledblog na Rozhled.org

 

[1] Akciové společnosti jsou formou korporací, kde předmětem základního kapitálu jsou akcie, jež určují vlastnická práva na řízení společnosti. Privilegované postavení jednotlivým akcionářům zaručuje množství akcií, jež v dané společnosti vlastní. Stát po přeměně svých podniků na akciové společnosti již neměl oproti ostatním akcionářů žádné speciální výhody či vlastnická práva. Rozhodovací privilegia mu v rámci řízení společnosti zajišťoval pouze většinový akciový podíl.

[2] ŽÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky 1989–2004. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 171.

[3] http://ekonomicky-denik.cz/cista-pravda-o-okd/; dále http://ivanprikryl.cz/vse-o-kauze-okd-stav-k-rijnu-2015/

[4] Zpráva o činnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za rok 1998, Brno 1999, str. 8.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 270 × | Prestiž Q1: 4,96
3 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

OKD — První fáze privatizace

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top