Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 5 min.

Zápotocký naší doby

Je-li přerozdělování bohatství podstatou měnové politiky, jak tvrdí viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, poctivá ekonomická analýza by se (na rozdíl od propagandy) měla snažit nalézt odpověď na otázku, komu tato politika prospívá a komu ubližuje.

Ekonom Vladimír Pikora z Next Finance to v Reflexu udělal a varoval, že podle něj budou centrální banky tím, kdo způsobí příští krizi. Hampl reagoval urážkami a prohlásil, že mezi „skutečnými ekonomy„ je tato názorová poloha zatím zastoupena řídce.

Ekonom Tomáš Munzi z VŠE v MF Dnes napsal, že na kurzových intervencích vydělali spekulanti a že jejich následkem se přibližování západním platům zpozdilo o desetiletí.

Hampl opět odpověděl urážkami a spekuloval, že Munzimu nevyšla nějaká kurzová sázka. Devalvace koruny v roce 2013 vedla k jednomu z největších přerozdělování bohatství v české historii, příští finanční krize ale nastartuje ještě větší transfer. Hampl je stejně jako Antonín Zápotocký v roce 1953 na straně těch, kteří na něm vydělají.

Uvádí pan Erik Best na svém fsfinalword.cz

 

Největší přerozdělování v České historii?

Daně slouží nejen k financování veřejné správy na všech úrovních, ale také jako prostředek přerozdělování. Teoreticky i prakticky jdou peníze bohatých na služby a sociální výhody pro ty méně bohaté, často to ale funguje i obráceně — peníze z daní méně bohatých směřují přímo k bohatým. Společnost to toleruje [spíše si toho není vědoma — pozn. red.], protože částka odvedená každým jednotlivcem je relativně nízká (neustále se však zvyšuje). Na tomto principu fungovala také devalvace české koruny. Každého Čecha stála relativně malou částku, takže guvernér Jiří Rusnok má pravdu, když říká, že „kurzový závazek“ nikoho nezruinoval. Když ale naznačuje, že to nefungovalo opačně, není to pravda. Devalvace ve skutečnosti prospěla především 1 % nejbohatších Čechů, protože jim poskytla snadný přístup k levným penězům. Pokud by Rusnokovi analytici chtěli, mohli by nám říct téměř přesně, kolik desítek miliard korun bylo devalvací přerozděleno od běžných Čechů k těm nejbohatším. [Erik Best]

 

Protože však jde o poměrně výbušné téma, připojuji rovnou analýzu pana Tomáše Munzi z VŠE. [Pozn. red.]

Bublinový růst nemá smysl

Veřejnost je klamána tvrzením, že dohánění německých či francouzských platů a měnová politika spolu nesouvisí. Je to ale politika ČNB, která zpomaluje přibližování mezd k Západu.

Premiér Bohuslav Sobotka si stěžuje, že nejen francouzské firmy platí českým zaměstnancům jen třetinu toho, co mají doma, jakkoliv v rámci mezinárodních koncernů dělají v realitě stejnou práci. Mluví se o tom, že při současném tempu doženeme francouzské platy za těžko uvěřitelných 222 let. Vedle toho se Česká národní banka snaží uklidňovat, že jedny z nejvyšších devizových rezerv na světě, které jsou dnes skoro na úrovni šestkrát početnější Itálie, nepředstavují žádný problém. Co mají tyto dvě věci společného a proč by politici měli urgentně jednat?

Veřejnost a politici jsou dnes hrubě klamání tvrzením, že dohánění platů a měnová politika spolu v podstatě nesouvisí. Naopak, bez robustního posilování koruny se na německé a francouzské platy v horizontu generace opravdu nedostaneme. Ostatně toto zdůrazňovaly i odbory v roce 2015 ve své Vizi rozvoje a od té doby prapodivně mlčí. Kdo a co tomu brání?

Bez robustního posilování koruny se na německé platy v horizontu generace opravdu nedostaneme!

V říjnu 2013, tedy měsíc před začátkem intervencí, zmiňovali Lubomír Lízal a Jiří Schwarz z ČNB v článku pro Banku pro mezinárodní platby mimo jiné i to, že případné kurzové intervence mají i své nesporné náklady a že zvýšené devizové rezervy a z toho plynoucí potenciální ztráta Centrální banky by mohly narušit její finanční sílu a kredibilitu. V závěru pak nedoporučovali cílování určité úrovně kurzu. To bylo naposledy, kdy někdo z ČNB mluvil o nákladech intervencí až do začátku tohoto roku, kdy odcházející člen bankovní rady Pavel Řežábek umělou devalvaci tvrdě zkritizoval. Další odcházející člen, Lubomír Lízal, v únoru 2017 v rozhovoru pro týdeník Echo popřel, že by hrozba deflace a odkládání spotřeby byly hlavním důvodem intervence, jakkoliv to bylo celou dobu centrální bankou takto interpretováno.

V prosinci 2012 viceguvernér Mojmír Hampl v Rozhovoru pro Český rozhlas tvrdil, že ČNB nebude cílovat konkrétní výši devizového kurzu, a prohlásil, že jmenovité, a nikoliv tajné hlasování bankovní rady je základem transparence. Vzápětí však popřel sám sebe.

Euro za 21 korun

Dodnes veřejnost nezná a pravděpodobně se nikdy nedozví skutečné důvody intervencí. Ty prošly jen kvůli tajnému a těsnému hlasování 4:3. Intervence kvůli absurdně vysokým devizovým rezervám fakticky pokračují a budou fungovat jako „vestavěný stabilizátor“ kurzu, a tedy i dohánění mezd po desetiletí. Co hůře, ČNB se nyní snaží prostřednictvím nátlaku na zákonnou regulaci hypoték přehodit svoji vinu za nemovitostní bublinu na politiky, hypoteční zprostředkovatele, developery, realitky a banky. To bude jen dále prohlubovat generační pnutí a rozdělování společnosti na vlastníky a nájemníky. V čerstvé zprávě o finanční stabilitě ČNB navíc i částečně hájí současnou byrokratickou regulaci výstavby, což už staví všechny ekonomické zákony skutečně na hlavu.

Všechny okolní státy bez problémů rostly v posledních letech i s mírnou deflací. My naopak zažíváme nezdravou přezaměstnanost v montovnách a „bublinový“ hospodářský růst, z kterého čeští zaměstnanci nemají nic, kromě mnohem dražšího bydlení. Bez intervencí by dnes euro bylo cca za 21 až 22 korun. Při odpovědné hospodářské a měnové politice by se daly německé a francouzské platy dohnat do deseti patnácti let. Takto jsme naopak hrubě promarnili minulé čtyři roky. Ostatně Eduard Palíška, šéf Siemensu, tedy významné „nemontovny“, minulý rok tvrdil, že kurzové intervence zbrzdily dohánění Německa v průmyslu.

Kurzové intervence a současné ohromné devizové rezervy, které budou způsobovat ztrátu ČNB a tomu odpovídající zisky spekulantů, hrubě narušily naše přibližování Západu. Ona ztráta totiž není jen tak „virtuální“, jak se snaží ČNB namlouvat politikům a veřejnosti. Část devizových rezerv se netransparentně investuje hlavně v zahraničí i do akcií firem. Centrální banka záhadně tvrdí, že právě z těchto reálných výnosů se bude ona ztráta hradit. Přitom zisky mohou jít ze zákona do státního rozpočtu.

Pokud tedy ČNB ztráta nevadí, jak neustále zdůrazňuje, proč neinvestuje v Česku? Americká centrální banka během krize doma pomáhala například motocyklové legendě Harley-Davidson. Proč by potom ČNB nemohla koupit bytový fond OKD a následně ho rozprodat současným nájemníkům za čtyřicet tisíc, jak jim bylo původně přislíbeno? Zároveň by tak nesporně posílila finanční stabilitu na severu Moravy.

Nezodpovězené otázky

Všude ve světě — na rozdíl od nás — má do nějaké míry za finanční stabilitu a kurzovou politiku odpovědnost s centrální bankou i vláda a zejména ministerstvo financí. Přes vliv na alokaci kapitálu, konkurenceschopnost a inovativnost se totiž nutně ovlivňuje i dlouhodobý fiskální výhled, produktivnost ekonomiky a právě konvergence ekonomiky a mezd k Západu.

Proč musí na intervencích vydělávat jen exportéři s nízkou přidanou hodnotou a spekulanti na úkor spotřebitelů, inovačních firem a všech zaměstnanců, kterým budou dlouhodobě stagnovat mzdy v eurovém vyjádření? To jsou otázky, na které centrální banka neodpovídá, jelikož pravé důvody intervenci jsou zřejmě v rozporu se zájmy naší země. Je načase zavést pro ČNB pravidla standardní na Západě či v USA.

MF DNES 8. září 2017, Tomáš Munzi, Národohospodářská fakulta VŠE

Zdroje: internetové odkazy výše & Erik Best


Pozn. red.: A mně se chce jen zopakovat to, co jsem psal hned, když intervence začaly: je schopen někdo kontrolovat soukromé účty tehdejší bankovní rady a guvernéra Singera? A dnes bych jen dodal: lze na bankovní radu podat trestní oznámení za protistátní činnost?

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 356 × | Prestiž Q1: 7,62

+9 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Zápotocký naší doby

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top