Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 3 min.

Rychlá poprava bez soudu

Právě čtu další z nesčetných kontrolních zjištění Finanční správy a znovu užívám slova: „Já se divím, že se ještě divím“. Ale na tohle si prostě nemůže člověk zvyknout nikdy.

O zajišťovacích příkazech toho bylo napsáno už dost, že je to vlastně rychlá poprava bez soudu. Dnes a denně se ale setkávám i s pomalou cílenou likvidací subjektů, které jsou likvidovány prostřednictvím běžných kontrol. Taková kontrola je vlastně čekáním na smrt, na již předem metodickými pokyny připravenou popravu, formálně schválenou i odvolacím orgánem.

Je to stejné jako v padesátých letech, jakmile se vás chytí, už vás nepustí, což končí buď velkými finančními újmami nebo i celkovou likvidací na základě výsledku kontroly, což je stejné jako v případě teď tak často probíraných zajišťovacích příkazů. A o tom se moc nepíše, protože taková smrt je pomalá…

Překrucování pravdy, záměrné odmítání důkazů ve prospěch poplatníků, to je dnes běžná praxe finanční správy v rámci kontrol. A Zamítací (oficiálně nazýváno Odvolací) finanční ředitelství vše potvrzuje. Je to záměr nebo absolutní neznalost nově příchozích pracovníků tohoto ředitelství? Patrně obojí, záměr GFŘ se potkal s jejich neznalostí.

Co mě vede k napsání tohoto článku? Jak jsem zmínil na začátku, přečetl jsem dokument čítající 114 stran, nazývaný Výsledek kontrolního zjištění včetně hodnocení důkazů. Tento dokument vznikl na FÚ ve Zlíně. Ano, u tohoto dokumentu jsem znovu zůstal zírat na jeho obsah s otevřenou pusou, přitom jsem si myslel, že už mě nic nepřekvapí.

Ano, znovu jsem překvapený z toho, že jsem ještě překvapený! Správci daně jsme jako důkaz nákupu zboží navrhli, ať zkontroluje mýtné brány, kde by byly zachyceny pohyby vozů, které zboží přepravovaly. Správce daně nám vyčetl, že jsme výpisy z mýtných bran nepředložili. Ale to si musí přece od ŘSD vyžádat správce daně, my k tomu přece přístup nemáme.

To však byl teprve rozjezd. K prokázání fyzické existence předmětného zboží jsme navrhli výslechy svědků (zaměstnanců), kteří nákupy zajišťovali a zboží fyzicky přebírali. Na to správce řekl, že protože jsme žádnými důkazními prostředky neprokázali, že zboží existovalo, žádné svědky vyslýchat nebude. A teď jsem přestal dýchat. Já přece ty svědky navrhuji proto, aby to prokázali oni.

Takové věci vidím dnes a denně a teď si představte, že na takové věci potom musíte v konečné fázi i podat žalobu, kde správci daně podobné skutečnosti vyčítáte. Já se potom stydím, že musím s něčím podobným vůbec soud otravovat a je to pod úroveň soudu se něčím podobným zabývat. Ale, bohužel, realita je taková.

A ať si zkusí někdo z Finanční správy na svých oficiálních stránkách plakat, že se musí důrazně ohradit proti takovým nařčením, že se možná jednalo o zcela výjimečný exces, pak všechny podobné nesmysly tady zveřejním přímo v originálních dokumentech, čímž bude finanční správa zcela dehonestována. Zajistit si zproštění mlčenlivosti od subjektů nebude problém. A vím, že stejné zkušenosti mají i mí kolegové, kteří se rádi přidají.

Před rokem 2012 trvala daňová kontrola běžně tři měsíce, pokud to bylo půl roku, to už byla výjimka. Dnes každá kontrola trvá běžně tři roky, což subjekty absolutně zatěžuje.

Proč tomu tak je? Odpověď je snadná. V roce 2012 vznikla nová struktura Finanční správy, kdy místní úřady přestaly mít pravomoci o čemkoliv rozhodovat a tyto pravomoci byly přeneseny na nové krajské finanční úřady. Praxe je taková, že územní pracoviště jsou sběrateli dat, která se posílají do úřadu krajského. Tento krok se neustále opakuje, takže výsledky běhají mezi územním pracovištěm a krajem. Výsledek je katastrofální.

Po třech letech se dopracujete k takovému paskvilu, jaký popisuji výše. Správce daně Vás nahání v rámci výzev patnáctidenními lhůtami, pokud nereagujete, dělá z vás nespolehlivé plátce, protože podle správce daně maříte správu daní. Jediný, kdo však maří správu daní, je Finanční správa samotná, neboť vše neúměrně protahuje, aby cíleně zadržela odpočty, cíleně dělá neúčelné úkony, aby kontroly protahovala a daňové subjekty držela v nejistotě, protože poté, stejně tak jako ve filmu „Rozpuštěný a vypuštěný“, uzrají, boj vzdají a ani nepodají proti rozhodnutím Zamítacího finančního ředitelství žaloby.

Pokud namítnete, že na neúčelné úkony, případně účelové protahování mohu podávat stížnosti a následně žalobu na nečinnost, pak odpovím jednoduše, kdybych toto měl na všechno aplikovat, nic jiného bych nedělal, než podával žaloby na nečinnost případně proti nezákonnému zásahu správce daně a k řešení vlastní hmoty bych se už nedostal.

Tomáš Goláň, daňová kancelář s.r.o., FB

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 350 × | Prestiž Q1: 8,71

+12 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Rychlá poprava bez soudu

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top