Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 4 min.

Hitlerův test

V posledních letech vždy v první den vyučování dávám mým studentům hlasovat, řeknu jim, že je čas zvolit si „lídra velkého národa“ a nabídnu jim dva kandidáty: A a B.

Kandidát A je:

„Známý kritik vlády, účastnil se protestů proti vysokým daním, otevřeně podporoval odtržení od federální vlády či vojenskou rebelii a svržení této vlády. Je známým členem vojenské skupiny, která se zúčastnila přestřelky s legálními autoritami. Je proti snaze současné vlády kontrolovat zbraně, taktéž je proti opatřením vůči volné imigraci v této zemi. Je podnikatelem, který vydělal svůj majetek v oblastech jako je alkohol, tabák, obchodování či pašování.“

Kandidát B je:

„Vyznamenaný válečný veterán, známý nekuřák a nadšený obhájce systému veřejného zdravotnictví. Jeho zájem o veřejné zdravotnictví zahrnuje podporu medicínského výzkumu a také výzkum na odstranění rakoviny. Je odpůrcem využívání zvířat pro pokusné účely. Podporuje omezení používání azbestu, pesticidů a radiace a podporuje vládou vynucovanou bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jakož i propagaci jídel, jako jsou celozrnný chléb či sója. Hájí opatření na vládní kontrolu zbraní. Jako zarytý odpůrce tabáku podporoval zpřísňování užívání i propagace tabákových produktů. Rovněž je pro restrikce propagace tabáku, které by ho prezentovalo jako neškodný či jako znak mužnosti nebo reklamu cílenou na ženy nebo upozorňující na nízký obsah nikotinu v tabákových produktech a další podobné omezení propagace tabáku. Tento muž je šampionem enviromentálních a konzervativistických programů a přesvědčení v důležitost vysílání armád do cizích zemí pro obnovení pořádku.“

Studenti byli požádáni, aby si tajně zvolili jednoho z těchto kandidátů. Dávám cvičení každý druhý rok, aby studenti tento test neočekávali. Po letech má kandidát B průměrně okolo 75 % hlasů, kdežto kandidát A dostává průměrně zbývajících 25 %. Po skončení cvičení a sečtení hlasů řeknu studentům, že kandidát A je mixem amerických „otců zakladatelů“ (jako jsou Sam Adams, John Hancock, Thomas Jefferson, George Washington atd.). Na druhé straně kandidát B je Adolf Hitler, jehož obhajobu jmenovaných programů můžeme najít v pracích, jako je Nacistická válka proti rakovině od Roberta Proctora.

V jedné mé třídě jsme před pár lety diskutovali o případu Schechter, v němž Nejvyšší soud Spojených států zrušil základní část legislativy „New Deal“ — Zákona o obnovení národního hospodářství (National Industrial Recovery Act). Vysvětloval jsem studentům, jak tato legislativa transformovala americký obchod a průmysl v systém vládou vynucených kartelů. Také jsem jim nastínil, jak byly populární fašistické/socialistické programy ve většině světa — Stalin v Sovětském svazu, Mussolini v Itálii, Hitler v Německu, Franko ve Španělsku a Roosevelt ve Spojených státech.

Potom jsem informoval třídu, jak Winston Churchill v 1938 vychvaloval Hitlera, taktéž i osvícenci jako Ghandi, Gertruda Steinová (nominovala ho na Nobelovu cenu míru) či Henry Ford (který byl poctěn prací pro německého lídra). Jeden z mých studentů to nemohl vydržet a přerušil mě: „Řekněte, jak tolik lidí mohlo podporovat tak špatného muže, jako byl Adolf Hitler? — To mi řekněte vy! Jen před dvěma týdny v této třídě 78 % z vás hlasovalo pro něj!“ Po zhruba 20 sekundách úplného ticha jsme se posunuli na další případ.

Před pár dny jsem vyzkoušel cvičení na nové skupině studentů. Po tom, co odvolili — opět tajně —, shrnul jsem výsledky a opět zjistil, že Hitler převážil, ale s menším rozdílem než v předešlých letech. V mých dvou třídách by Hitler vyhrál poměrem 45 ku 41 (ani by nepotřeboval žádat nejvyšší soud o potvrzení platnosti výsledků voleb). Jeho podpora spadla z předešlých průměrů 75 % na 52,3 %.

Jeden z mých studentů napsal na svůj hlasovací lístek „nechávám ho prázdný nebo hlasuji pro socialistického kandidáta, pokud existuje“. Na dalším setkání jsem přečetl tento lístek a řekl: „socialistický kandidát“ existuje: je to kandidát B v osobě Adolfa Hitlera. Slovo „naci“ je odvozeno z oficiálního názvu Hitlerovy strany Národně socialistická německá dělnická strana. Velmi mnoho Hitlerových politik se staly podstatou moderní „politické korektnosti“ — mainstreamem republikánských programů; je to smutný obraz toho, jak se v posledních dekádách zhoršila americká kultura.

Stále je tu jistý optimismus z posledních reakcí studentů, kteří ještě nikdy neměli se mnou hodinu. U poloviny těchto mladých lidí byly přijatelné názory mužů, jejichž myšlenky jsou vyjádřeny v Deklaraci nezávislosti; je to zdravé znamení, že podpora formy fašistického státu je na ústupu.

Další důkaz klesajícího entuziasmu pro leviatana můžeme vidět v prohlášeních sepsaných ve více než stovce městských rad a v jednom státě — vyjadřujících nesouhlas s Patriot Act! (Zákon, který omezuje lidská práva ve jménu boje proti terorismu, pozn. red.) Šílené hlasy trvají na pasivním podřizování se autoritám, ale možná najdou jednou sami sebe křičet na zcela prázdné publikum.

Mnoho Američanů znovu objevuje důležitost své vlastní historie, poté, co zakusili hnědo-košilovou kulturu minulých administrativ. Ačkoliv média jako poslušní psíci recitují na povel, dokazuje se, že duch lásky ke svobodě a nedůvěra k vládě je v podstatě americké společnosti stále dostatečně zažraná.

Článek původně vyšel na lewrockwell.com, překlad převzat z blogu Romana Frnčo.

Mises.cz: 26. října 2011, Butler Shaffer


Pozn. red.: Měli by si to občas připomínat i naši voliči, protože všichni socialisté a etatisté jsou ze stejného těsta, ale patrně je to nesplnitelný požadavek.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 347 × | Prestiž Q1: 7,60
9 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Hitlerův test

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top