Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 9 min.

Cokoli-jako-Služba: smrt automobilismu a naprostá ztráta kontroly

Jsme na pokraji společenské revoluce. Stále více firem chápe, že než aby si zákazník jednou něco koupil a skutečně to vlastnil, mnohem výhodnější a ziskovější pro ně je aby zákazník nikdy nic nevlastnil a do konce života si to jen pronajímal a platil a platil.

Bydlení, software, filmy, infrastrukturu… A nakonec i auta. Říká se tomu „Anything as a Service“ (AaaS), Cokoli-jako-Služba, protože si platíte jen požadovanou funkci, zatímco o údržbu a provoz se stará někdo jiný.

Samozřejmě je zde jisté riziko: pokud vám auto nebo software, které potřebujete pro své živobytí, patří, ale vám dojdou peníze, prostě budete do práce jezdit starým autem nebo si vydělávat starou verzí Photoshopu či Visual studia a přežijete. Např. vývojář simulátoru SF1 takto šetřil, bez investic jezdil po pochůzkách Celicou, dokud se mu nezadřel motor, a díky tomu přežil do vydání a zbohatl.

Oproti tomu pokud vám to, co nutně potřebujete, nepatří, máte problém: jakmile vám dojdou peníze na každoměsíční platby, jste bez auta, bez softwaru, tedy i bez práce — a poté, co vám dojdou peníze i na nájem, skončíte na ulici. Nepatří-li vám vybavení esenciální pro váš život, jste svého druhu otrok vydaný na nemilost tomu, komu patří. A co hůře, už to nedokážete ani změnit, protože už ani neumíte něco udělat sami. Ve všem musíte spoléhat na placenou podporu, která to ještě umí: naprosto jste přišli o rezilienci, o soběstačnost, o nezávislost.

To ovšem nastupující generace „městských profesionálů“ nechápe. Těm naopak vyhovuje, že se nemusí o nic starat. Vozit auto k mechanikovi? Dolévat olej? Hrůza! To raději operativní leasing. Vyměnit si součástku v počítači? Přeinstalovat operační systém? Hrůza! To raději mít vše pronajaté od Alzy, ta se postará. Nakoupit potraviny v obchodě? Hrůza! To raději mít předplacené hotové balíky potravinových košů s donáškou až do domu. Zodpovědně spravovat své finance, šetřit a odkládat na opravy? Hrůza! To raději svěřit všechny své peníze „fin-tech“ Smart aplikaci.

V reklamně a PR kampaních „Tech“ firem to vypadá rozumně: proč byste se měli učit něco, co vás nezajímá, co jen to potřebujete mít odbyté? Pokud si cokoli potřebujete, můžete pronajmout „jako službu“, klidně můžete být totální nemehlo, které si neumí ani zavázat tkaničky, protože si všechno pronajmete („Vázání-tkaniček-jako-Služba!“) a soustředíte se na „kreativní a zábavné“ činnosti, např. sledování filmů (dodaných podmínečně „jako-služba“ za měsíční pronájem, samozřejmě).

Zdá se to jako vyšší stupeň specializace, akorát díky „digitální společnosti“ dovedené do stále větších detailů, bezmála jako ono vázání tkaniček. Nekompetentnost tak byla povýšena na ctnost. A jak se nekompetentnost šíří, stále více činností dříve považovaných za samozřejmě zvládané všemi dospělými lidmi je nahrazováno pronájmy „as a Service“. Díky „strojovému učení“ se stále více oborů dá automatizovat a tedy pronajmout jako služba — a tak se od „Auta-jako-Služby“ (operativní leasing) dostáváme až k „Dopravě-jako-Službě“ neboli „Transport as a Service“, zkráceně TaaS. A tady nastupuje na scénu Bob Lutz.

Lutz je veteránem Automotive: v BMW pomáhal na svět „trojkovým“ Bavorákům, ve Fordu zase Escortu 3. generace, Sieře a prvnímu Exploreru, v GM Dodge Viperu a podílel se na zmrtvýchvstání Camara, stál za rozhodnutím importovat do Států Pontiac GTO a vývojem Cadillacu CTS i stálice firemních flotil Chevy Equinoxu. Proto když Lutz mluví, lidé v Automotive naslouchají.

Nyní Lutz vydal článek, ve kterém konstatuje, že TaaS během dvaceti let zničí auta: řízení na silnicích nebo dálnicích bude zakázáno „kvůli bezpečnosti“ poté, co autonomně řízená vozidla dosáhnou tržního podílu nějakých 20 až 30 procent. Je to vlastně geniální: všichni se doposud konejšili, že taková revoluce nepřijde, protože řidiči nepustí volant z ruky. Jenže Lutz je dost insider na to, aby podotkl, že to jde i úplně jinak.

Není totiž potřeba, aby volanty pouštěli řidiči. Podílu 20–30 % provozu dosáhnou samy o sobě firemní flotily nabízející přepravu ne-řidičů jako službu: Transport-as-a-Service, TaaS. Tím vznikne dostatek statistických dat na to, aby provozovatelé TaaS začali mlátit ostatní statistikami, že 99 % nehod je způsobeno lidskou chybou a lidmi řízená auta by se měla zakázat — když ne kvůli omezenosti a posedlosti bezpečím, tak proto, aby se zbavily konkurence a donutily řidiče přesedlat ze soukromých aut do autonomních taxíků TaaS. Je Lutz paranoidní?

Elon Musk, velký milovník autonomních aut, se na technologické konferenci s firmou Nvidia (jejíž čipy se stále více používají pro strojové učení a automatizaci aut) prořekl, že k zákazu řízení pracuje:

„Je to příliš nebezpečné. Nemůžete dovolit, aby člověk řídil dvoutunový smrtící stroj. (…)

Pokud někoho zajímá práce na autonomních autech, rádi vás budeme mít v Tesle. Bude to nový normál a zachrání to spoustu životů.“ (…)

Jsou nezpochybnitelné důkazy, že autonomní auta budou bezpečnější než ta řízená lidmi.“

Později se „uvedl na pravou míru“, že to tak prý nemyslel a že „Tesla je a vždy bude pro, aby lidé směli řídit svá auta. Ale veřejnost je může chtít zakázat, až budou samořídící auta bezpečnější než autonomní.“ No jasně, Elone. PR na twitteru je pravda a insider talk mezi kolaboranty nepravda. Úplně ti věřím.

Jenže společnost se každopádně přesně tímto směrem posouvá. Městští spotřebitelé „Anything as a Service“ nepotřebují nic vlastnit a chtějí mít pocit sucha a bezpečí, takže nadšeně schválí zákaz čehokoli těm zlým zaostalým a konzervativním staromilcům, kteří je podle jejich emocí řízených PR velkých firem ohrožují osobním vlastnictvím aut (nebo zbraní, nebo papírových knih, nebo čehokoli jiného). Jejich oblíbený ultimátní argument zní:

„řízení je privilegium, nikoli právo, a pokud je statisticky za volantem člověk 100× nebezpečnější než robot, vám přijde morálně v pořádku mu dovolit řídit a všechny ohrožovat?“

To je špatně na tolika úrovních, že ani nevím, kde začít. Tak od začátku. Řízení že je privilegium, ne právo? Dříve byl na každém statku kůň. Protože doprava je životní nutnost: bez té člověk umře. Koně byli ještě nebezpečnější než auta: auto vás v garáži neušlape ani vám kopytem neprorazí břicho, kůň ano. Auto se vám nesplaší a neskočí ze silnice do davu lidí, kůň ano. Právě protože je autonomní, řekli by zlí jazykové.

Přesto nikoho nenapadlo přijít k hospodáři a říct mu, že doprava není žádné právo ale privilegium a že pokud si nekoupí Certifikovaného Koně, povoz nebude mít Nálepku od kováře a vozka nebude mít Bumážku, nikdo nikam nepojede a statek pomře hlady. Takového drzouna by hospodář hnal potěhem, ne-li něčím horším. Auta jsou jen evolucí koně s povozem. A netvrďte mi, že nebezpečnější: povoz byl těžší a měl násobně horší brzdy než auto.

Ovšem nyní mají „AaaS-měšťáci“ připravený protiargument, který přesně Lutz předvídá.

Jistě, doprava lidské právo být může. Ale jelikož již záhy půjde dopravu zajistit autonomně a tedy ji oddělit od tradičních aut, auta jako taková již nejsou potřeba a tudíž je možné je zakázat či vymezit do soukromých klubů jen pro boháče. Je to stejná logika jako se zbraněmi: pokud je zajištění bezpečnosti služba, lidé si mají pronajímat službu a nikoli vlastnit „nebezpečné věci“:

„Motosport, tedy používání aut pro zábavu, přežije — jenom ne na veřejných komunikacích. Bude součástí venkovských klubů pro smetánku na soukromých pozemcích. Na závodní okruhy. Bude to záležitost boháčů, kteří — k úžasu svých přátel — pořád ještě budou vědět jak řídit a budou to učit své děti. Bude to věc elit, ačkoli může existovat i pár míst kde si bude moci veřejnost pronajmout auto na okruhu a pár hodin se bavit.“

Že je to ohromný zásah do majetkových práv? No a co jako, vždyť budou mít všichni „dostatečně dlouhé přechodové období“ na sešrotování svých aut nebo jejich výměnu za autonomní modul (resp. kredity na něj). Na tuhle logiku jsou experti Technokrati v EU a jejich vládách, používají ji každý den. Autonomní „Doprava-jako-Služba“ by tedy měla mít formu malých autonomních modulů se zaoblenými konci:

„Cílový stav budou plně autonomní moduly, v nichž řidič nemůže mít žádný způsob jak vozidlo ovládat. Zavoláte si modul, ten k vám přijede, vy nastoupíte a zadáte, kam chcete jet a on se napojí na dálnici. Tam se plynule zařadí do proudu modulů uhánějících 200 km/h, protože na rychlosti nezáleží: máte zařazování se jako na železnici ač jde o individuální moduly.

Potom se modul zase plynule odpojí do zpomalovacího pruhu, použije exit a doveze vás až do cíle. Zaplatíte kartou nebo otiskem prstu a modul odjede na shromaždiště, připraven pro dalšího zákazníka.

Většinu modulů budou vlastnit obrovské flotily firem, jako Uber a Lyft a kdovíčeho podobného, jen menšina zákazníků bude mít vlastní autonomní modul, aby v něm mohla skladovat krámy na dovolenou nebo batohy děcek jezdících na fotbal a kroužky. Neautonomní vozidla budou ale zakázána, nebo přinejmenším vykázána z dálnic.“

Lutz ale konstatuje ještě jednu zajímavou věc: spotřebitelé by nikdy nevěřili autonomním autům od tradičních automobilek. Bez problémů by ale svěřili své životy autonomním modulům pod hlavičkou Googlu, Uberu, Amazonu nebo jiné „Tech“ firmy (odkdy se vlastně „technologické“ stalo synonymem výhradně pro „softwarové“? Copak ryze mechanické hodinky nejsou „technologie“ protože v nich není šváb posílající neustálý tok Big Data k analýze do San Francisca?)

Automobilky mají napříště být odsouzeny do role „OEM“ dodavatelů pro tyto „digitální“ megakorporace. Amazon nebo Google si objednají sto tisíc modulů s takovou a onakou akcelerací, rozměry, spotřebou — a kdo je dokáže dodat za nejlepší cenu v garantovaném čase, dostane zakázku. Uber si objedná padesát tisíc high-end modulů s polstrováním a kdo je dovede dodat, dostane zakázku. A příště někdo jiný.

Když to ale všechno spojíte dohromady, víte co je v jádru pudla? Kontrola.

Řidič, pardon, pasažér autonomního modulu nemá mít kontrolu nad řízením svého auta.

Uživatel smartphonu nemá mít kontrolu nad analytikou dat o svém chování.

Obyvatel nemá mít kontrolu nad svým vlastním bytem.

Občan nemá mít kontrolu nad svým bezpečím a sebeobranou.

A tak dále.

Pod záminkou bezpečnosti je nám tu vnucován svět, ve kterém žádný člověk nemá mít žádnou kontrolu nad svým životem, protože všechnu kontrolu mají mít v rukou počítače a skrze ně „Tech“ megakorporace jako Google/Alphabet, Amazon, Facebook atd., a s nimi spřátelené nebo je vydírající vlády.

Nevím jak vás, ale mne to děsí. Pro mne je kontrola synonymem svobody — logicky, protože svoboda je přímo úměrná odpovědnosti a pokud nad něčím nemáte kontrolu, nemáte ani zodpovědnost, ani svobodu. Pokud by se mi vymstila moje chyba, fajn, je to moje zodpovědnost: jsem přeci dospělý člověk a osobní zodpovědnost je prakticky definicí dospělosti.

Ale představa, že bych se mohl jen bezmocně dívat jak mne autonomní auto, „Smart dům“ nebo jiná „Tech“ serepetička posílá na smrt kvůli chybě v softwaru nebo hackerům?

Nebo otevírá dveře zločineckým násilníkům?

Nebo jak mé auto ovládá smartphonem před-před-minulý majitel?

Nebo mne auto namísto odvozu na domácí koncert disidentů svědomitě napráská, zamkne uvnitř a předá SNBákům?

To je pro mne absolutně nepřijatelná noční můra.

Bezmoc a kontrola jsou opačné póly téže škály. Obchodní model všech „Tech“ megakorporací je založen na tom, že nám chtějí sebrat kontrolu. Na oplátku nám slibují pohodlný život bez zodpovědnosti — ale co už zamlčují je, že život bez zodpovědnosti je i život bez svobody. Že nám slibují jen a právě život v pohodlném otroctví.

Technokraté a utilitaristé se nám vždy snažili vzít kontrolu, svobodu a zodpovědnost pod rouškou „všeobecného blaha“ a „bezpečí“ — a lidé tomu vždy vzdorovali. Část pro svobodu jako takovou — ale mnohem větší část kvůli efektivitě a pohodlí. Jak říká článek propagující ztrátu kontroly lidmi, lidé upřednostnili vysokorychlostní dopravu nad eventualitou bezpečí s plošným omezovačem rychlosti na 50 km/h, protože jim zvýšené riziko stálo za přidanou efektivitu.

Kouzlo „Tech firem“ však spočívá v tom, že dovede nabídnout efektivitu i při ztrátě svobody. A tím na svou stranu přetahuje tu doposud bránící se většinu, zejména u mladých lidí z měst.

Je naděje mrtvá a čeká nás techno-fašismus? Třeba ne. Jediné co stačí je „generace Z“, která si svého soukromí zase váží a „Tech“ bere jen za nástroje, v kombinaci se sérií vysoce medializovaných průšvihů „Smart“ a autonomních aut, které by zcela zničily důvěru veřejnosti. Lidé by museli pochopit, že předání kontroly nad svým životem „neomylným algoritmům psaným týmy nejlepších expertů světa“ není „cool“, nýbrž zatracená pitomost.

Ach, ano — a k tomu už jen maličkost. Bojkot techno-fašistických firem nepokrytě hlásajících své plány na sebrání kontroly občanům. Protože pokud je používáte a tedy financujete, předplácíte si tím své vlastní otroctví.

Píše Krabice na serveru krabice.wordpress.com

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 295 × | Prestiž Q1: 10,27
17 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Cokoli-jako-Služba: smrt automobilismu a naprostá ztráta kontroly

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top