Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 9 min.

Trvale Udržitelná Kráva 1/3

Už jsem o tom psal několikrát. Ale opakování je matkou moudrosti, že. Argumentační fauly, klamy a řečnické triky jsou hojně využívanou technikou v manipulaci a propagandě všeho druhu. Jejich cílem není vedení dialogu, nýbrž porážka oponenta. Základní obranou proti nim je rozpoznání argumentačních podpásovek. Ačkoli je čas od času používáme všichni, jejich nadlimitní výskyt v textu či diskuzi je dobrým signálem, který by nás měl minimálně varovat před příjímáním takto prezentovaných informací.

Dráždění blbců bosou nohou aneb Pětadvacatero argumentačních podpásovek, Bohu budiž žalováno! (Ti, co přečtou maximálně 350 slov v jednom článku, by neměli pokračovat.)

Úvod

Mám velice rád stránky pana DGX, dost často souhlasím s jeho názory, vím, že je dovede zajímavě podat a vůbec — je to zajímavé čtení. Rok jsem na ně nechodil, dokonce jsem si je zablokoval na routeru, abych nepodlehl pokušení… Před časem mě přestalo bavit vysvětlování důvodů pokaždé, když mi někdo poslal odkaz na DGX stránky („Nechodím tam…“ — „Sem se mrkni, to je fakt dobrý.“ — „Nemůžu, mám to zablokovaný“ — „A proč?“), takže jsem odblokoval. Říkal jsem si: Konečně, DGXovo čtení mi za to stojí, vždyť se na ty komentáře koukat nemusím.

Nejde to. Nemohu se udržet, nakonec na komentáře kouknu, pročtu tři, čtyři, jsem ukolébán falešným pocitem bezpečí a rozumu, a najednou prásk! Blbec jak vrata!

DGX totiž za ty dva roky a kousek, co píše, vyspěl v bloggerskou star a vysoký standard si udržuje už dlouhou dobu, takže je jasné, že se u něj objevila kromě lidí sympatických i horda vševědů a kreténů, nad jejichž komentáři soudný člověk žasne. Myslel jsem si, že nejhorší komentátor je ten, kterému se udělá názor, a musí ho napsat. DGX pokročil ještě o stupeň dál — jeho hovadníci často ani názor nepotřebují.

Posvátná kráva

První půlku problému, který budu demonstrovat na komentářích u DGX, hezky popsal Lokutus ve svém komentáři takto: „Zajímavé, jak dgx šťourá klackem do posvátné krávy. A ještě zajímavější je, jak ta kráva bučí pořád stejně. Možná bysme jí mohli konečně zaříznout, ne?

Ano, v oboru, o kterém DGX píše, je víc posvátných krav než v Kalkatě u hlavní pošty. Chcete příklady posvátných krav z oblasti internetu, webdesignu a programování?

  • Tabulky jsou zlo
  • CSS je univerzální dobro
  • Firefox znamená „panda červená“
  • IE je zlo
  • Objektové programování je jednoznačné dobro
  • Assembler je špatný
  • PHP je špatný jazyk vhodný leda pro kodéry
  • AJAX je aplikační prostředí
  • Linux je bezpečný operační systém
  • MacOS je velmi přehledný a uživatelsky příjemný
  • Windows nejsou bezpečné

Jednoduché pravdy jsou ty nejpravdivější a mají nejoddanější komentářové bojovníky. Oddaný komentovník nepřemýšlí nad tím, čemu je oddán, ale reaguje pouze na základě prostého porovnávání klíčových slov. A tak se může stát, že u článku, kde je hloupost „obracení lidí s IE na víru FFravou“ přirovnána k hlouposti „obracení homosexuálů na víru heteravou“, sepne nějakému Věci Oddanému Komentovníku regulární výraz „/homosexu.*/i“ a dotyčný obviní DGX z nepochopení homosexuality, z urážky homosexuálů či jej sepsuje za to, že tak vážný (banální) problém jako je homosexualita přirovnává k takovému banálnímu (vážnému) problému jako je prohlížeč.

Svatou krávu totiž nemusíte ani udeřit, ani klackem šťouchnout — stačí jen říct, že bizon NENÍ posvátná kráva. Oddanému postačí ta zmínka o krávě a vyčte vám, že pochybujete o posvátnosti krav, podpoří to odvolávkami na Obecně Uznávané Autority a přihodí něco o vaší inteligenci, schopnostech a vědomostech, nejčastěji v podobě „Chceš mi snad říct, že se XY mýlí a ty máš pravdu?“, kde XY je buď Obecně Uznávaná Autorita, nebo „většina“.

Přitom s největší pravděpodobností Obecně Uznávaná Autorita nikdy nic takového neřekla a jedná se pouze o mylnou interpretaci jejích slov, protože těmto oddaným uctívačům je společná jedna porucha, a to špatné chápání smyslu psaného textu.

To jsem nenapsal!

A jsme u oné druhé půlky problému komentářů, a tou je právě neschopnost pochopit psaný text. Porozumění psanému textu přitom patří mezi základní složky tzv. funkční gramotnosti. S nástupem komentářů u článků je vidět, kolik lidí má s pochopením textu problémy — je to obzvlášť markantní, když čtete komentář hned po přečtení textu, to vás onen „jáovozismus“ pořádně trkne. Hezky to koresponduje s výzkumy, které čas od času provádějí různé instituce, jejichž závěrem je to, že čeští studenti sice znají všechny vzory všech pěti slovesných tříd a dovedou určit větné členy, ale nerozumí článku v novinách. Schválně, zkusíme si malý test. Mějme větu: „Jel jsem vlakem s černochem, který smrděl a krkal.“ Co touto větou její autor říká? Co z ní lze vyvodit?

  1. že jel vlakem s člověkem, který měl černou kůži, a ten člověk smrděl a krkal.
  2. že lidé, co jezdí vlakem, smrdí a krkají
  3. že kdo krká, ten smrdí
  4. že černoši smrdí
  5. že černoši jezdí vlakem, protože nemají na auto
  6. že vlaky jsou plné černochů, co smrdí
  7. že je svět nespravedlivý, protože on musí jezdit vlakem, kde mu smrdí černoši
  8. že vždycky když jede vlakem, tak sedí s krkajícím smradlavým černochem
  9. že když někdo krká a smrdí, tak je černoch
  10. že mimo vlak není možno krkat
  11. že smrdí jen černoši
  12. že by bylo potřeba všechny černochy vyhnat
  13. že kdo jede vlakem, pojede s černochem
  14. že černoši žijí ve vlacích
  15. že kdyby nejel vlakem, tak krkajícího smradlavého černocha nepotká
  16. že nesnáší černochy
  17. že se považuje za lepšího než onen černoch
  18. že za to může Klaus (Kalousek, ad libitum)
  19. že vlak není dobrý dopravní prostředek
  20. že se považuje za odborníka přes železnici
  21. že nemá sociální cítění
  22. že každý, s kým kdy jel vlakem, krkal a byl černoch
  23. že krkání je způsobeno jízdou ve vlaku
  24. že už nikdy vlakem nepojede
  25. že jel jednou jedinkrát vlakem
  26. že cesta vlakem způsobuje, že krkající černoši smrdí

Máte to? Tak vězte, že jediná správná odpověď je A, všechny ostatní jsou chybné a jsou ukázkami selhání logiky, které se v komentářích celkem běžně vyskytují, a zároveň ilustrují nejčastější případy „nepochopení psaného textu“. Na základě nepochopení textu může komentátor sepsout autora metodou, kterou pracovně nazývám „Tak ty říkáš, že…“ — v našem testu by to byl komentář „Tak ty říkáš, …“ doplněný nějakou možností B, C, D, … a otazníkem.

Chyby v úsudku a v logice

V této části je u rozdělení obratů použito pojmenování a třídění dle Koukolíka a Drtilové, jak jej podali v knize Základy stupidologie — Život s deprivanty II, není však důsledně dodrženo, některé body jsem spojil, některé vypustil či rozdělil.

Je spousta obratů, kterými může komentátor napadnout autora. Někdy tak učiní proto, že má problém s pochopením psaného textu (to jsou nejčastěji chyby v úsudku a logice, chyby v chápání implikací či kvantifikátorů), jindy proto, že s autorem nesouhlasí a „porazit jej“ v debatě považuje za věc osobní cti, tak sáhne k vědomému logickému klamu. Račte si vybrat z téhle pětadvacítky nejčastěji používaných:

  1. Obrácená implikace. Z tvrzení „Jestliže A, tak B“ je vyvozen závěr „Jestliže B, pak tedy A“. Z tvrzení „Jestliže používám Firefox, tak používám jádro Gecko“ je tak vyvozen závěr „Jestliže mám v prohlížeči Gecko, tak je to Firefox.
  2. Non-implikace. Z tvrzení „Jestliže A, tak B“ je vyvozeno „Jestliže neplatí A, pak neplatí B“. Z tvrzení „Jestliže používám Firefox, tak používám jádro Gecko“ je tak vyvozen závěr „Když nemám Firefox, tak v prohlížeči nemám Gecko
  3. Záměna kvantifikátorů. Z tvrzení „Existuje A, které má vlastnost B“ je vyvozeno „Všechna A mají vlastnost B“. Viz malý test výše.
  4.  Nutnost protikladu. Z tvrzení „Existuje A, které má vlastnost B“ je vyvozeno „Existuje A, které vlastnost B nemá“. Z toho, že existuje motor, který potřebuje palivo, je odvozeno, že musí existovat motor, který palivo nepotřebuje.
  5. Vytvoření falešného dilematu (trilematu apod.), tedy zdání, že existují jen dvě (tři, …) možnosti: „Ty píšeš, že nepoužíváš Firefox. Takže používáš Explorer!
  6. Argument nevědomostí. Protože nikdo nedokázal, že neplatí A, je považováno A za dokázané… „Nikdo nedokázal, že Bůh existuje, takže Bůh neexistuje“ vs. „Nikdo nedokázal, že Bůh neexistuje, takže tedy Bůh existuje“.
  7. Šikmá plocha. Z tvrzení je odvozena řada dalších tvrzení, každé vždy o kousek silnější než předchozí, a poslední je použito ve sporu. „Lžeš. Kdo lže, ten krade. Kdo krade, může i zabít. S vrahem se nebudu bavit!
  8. Sloučení nesouvisejícího. Dva nesouvisející body se sloučí do jednoho a očekává se, že oběť odmítne či přijme celek, přičemž přijetí i odmítnutí lze považovat za špatné: „Ty hodně používáš internet. Vzrušuje tě to bizarre porno, které na internetu je?
  9. Odvedení pozornosti.Píšeš o tom, že tohle je JavaScriptový kód použitelný pouze v IE. Ale měl bys dodat, že IE neumí zobrazit průhledné PNG obrázky a má problémy s CSS!
  10. Argument klackem či slzami.Myslím, že by sis měl uvědomit možné důsledky toho co píšeš.“ „Nepřipadá ti kruté takhle zkritizovat sedmnáctiletého kluka, který napsal svůj první článek?“
  11. Argument skupinou (argumentum ad populum). Místo logického argumentu se odvoláme na mínění většiny. „Blogy jsou bezcenné výlevy grafomanů, to vám potvrdí každý!“, „IE je dobrý, protože jej používá většina lidí“, popř. populární „Naprostá většina populace sleduje v televizi hokej, takže hokej určitě nebude taková bezvýznamná věc, jak tvrdíš!“ či „Nemůžeš být homosexuál, co by tomu řekli lidi?
  12. Argument ad hominem. Místo logického protiargumentu se zaútočí buď přímo na autora: „Takový žlučovitý dědek by neměl psát a kazit tak ostatním radost“, nebo na nějaký jeho vedlejší znak: „Co tu žvaníš, vždyť víme, že jsi zaměstnanec Microsoftu!“. Lze použít obrat „Ty taky!“ — „Co tu vychvaluješ Linux, vždyť máš doma Windows!
  13. Argument autoritou. Nejlíp tou, která je sice autoritou, ale v jiném oboru: „Že je IE špatný prohlížeč? Profesor na VŠ mi říkal přesný opak!“ — jenže to říkal profesor ekonomiky v souvislosti s tím, že mu některé stránky fungují jen v IE. Můžeme použít i anonymní autoritu (známá vazba „Britští vědci zjistili…“ či „odborníci říkají…“)
  14. Pravidlo vs. výjimka. Proti speciálnímu případu je argumentováno obecným pravidlem: „K definování vzhledu stránek se nemají používat tabulky, ale CSS. Z toho plyne, že výčetku (formulář, tabulku výsledků) nesmíš zobrazovat jako TABLE, ale musíš to nastylovat přes CSS!
  15. Výjimka vs. pravidlo. Z výjimky je zobecněním vytvořeno pravidlo: „Podařilo se mi v Excelu udělat leták. Když chcete leták, použijte na to Excel.
  16. Potom není proto. Z toho, že po A nastalo B, je odvozeno, že A bylo příčinou B. „Jakmile jsem nainstaloval program XYZ, tak mi zhavaroval disk s důležitými daty, proto pozor na program XYZ!“ Někdy je vyvozen příčinný vztah mezi A a B v případě, že A i B jsou společnými důsledky jiného jevu. „Začala mne bolet hlava a pak jsem zvracel. Zvracení tedy bylo způsobeno bolením hlavy.“ — přitom obojí bylo způsobeno infekcí.
  17. Nevýznamná příčina. Z A sice vyplývá B, ale podílí se na B naprosto minimálně: „Zapálil jsi svíčku! Svíčka produkuje oxid uhličitý, takže ty zhoršuješ globální oteplení“ či oblíbené „Nedojedl jsi polévku! Přispíváš tím k hladu ve třetím světě!“
  18. Záměna příčiny a následku.
  19. Zveličení jedné příčiny z mnoha.Za viry může nekvalitní práce Microsoftu.
  20. Omyl náhody. Z toho, že v minulosti nastal jev s nižší četností, než byla očekávána, je vyvozeno, že v nejbližší době k tomu musí dojít. „Už dlouho nespadlo žádné letadlo ČSA, v nejbližší době tedy musí nějaké spadnout!“ Opačný postup je „omyl stoleté vody“, tedy „Byla-li loni stoletá povodeň, přijde další až za sto let!
  21. Argument kruhem.Lupa je kvalitní webzin, protože pro ni píšou kvalitní autoři, jako třeba Vojtěch Bednář. To, že je Vojtěch Bednář kvalitní autor dokazuje to, že píše pro kvalitní webzin Lupu. Kdyby Vojtěch Bednář nebyl kvalitní autor, tak by přeci na Lupu nemohl psát!
  22. O to nešlo! Při tomto obratu je argumentováno tím, že nebylo dosaženo nějakého cíle, aniž by o ten cíl šlo: „Tvůj článek, který porovnává podporu různých CSS konstrukcí v jednotlivých prohlížečích je naprosto zbytečný a bezcenný, protože neodpověděl na otázku, který prohlížeč je nejlepší!
  23. Klam části. Pokud má část nějakou vlastnost, je odvozováno, že ji bude mít i celek. Pokud má celek nějakou vlastnost, je odvozováno, že ji bude mít i část. „Zpracování rozsáhlých polí je v Basicu pomalé. Z toho plyne, že Basic je pomalý jazyk.
  24. Povrchní výrok. Namísto vysvětlení příčin je jev pouze popsán či zařazen a toto zařazení je vydáváno za vysvětlení podstaty jevu. „Tohle může napsat jen volič ODS.“ Variantou je plytké vysvětlení „Je to takové, jaké to je…“ — jen málokdy někdo použije protihmat: „A jaké to tedy je?
  25. Hastroš. Spočívá v tom, že místo argumentace proti tvrzení je tvrzení nahrazeno zjednodušenou či pokroucenou a zjevně nesmyslnou variantou a je vyvracena ta. „Kdekdo tvrdí, že lidé, co kouří intenzivně marihuanu, ztrácí zájem a motivaci a často jen sedí a poslouchají hudbu. Jako by snad poslouchání hudby nemělo místo v životě kulturního člověka! Co je špatného na tom poslouchat Čajkovského poté, co si člověk vykouří jointa?“

(Aktualizace: Pěkný seznam i s příklady v českém překladu — argumentační fauly)

Pokračování…

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 153 × | Prestiž Q1: 5,17
5 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Trvale Udržitelná Kráva 1/3

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top