Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

public
Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 7 min.

Malá exkurze do středověku (2/2)

Pokračování poněkud těkavého a nespojitého vyprávění o středověku a upřesňování některých mýtů, které se z nějakého důvodu ne zcela chtělo vyučovat popravdě. První díl je zde.

Obdobně mytologická je představa vrchnosti obklopené dráby s karabáči, jak bylo vypodobněno nejen v pohádkách. Jistě si vzpomenete na Hlinomazova výběrčího daní, kterak od uhlíře vybírá daně na příští rok. Opět jen pohádka. Například v osmnáctém století mělo Třeboňské panství cca 70 vesnic, tedy nějakých patnáct tisíc lidí, a tyto všechny hlídali pouhopouzí tři mušketýři!!!

Další nepravda je léta šířena v tom, že si vrchnost libovala v popravách a v mučení poddaných. Nejen historické anály, ale i logická úvaha jsou zcela proti tomuto opakovanému a zažitému nesmyslu. Nikdo z vrchnosti neměl zájem si zmrzačit anebo zabít pracovní sílu. Takže i v případě, že byl vynesen hrdelní trest, počítalo se, kolik by stálo pozvání kata, pak přišly žně a bylo potřeba každé ruky, a pak ještě něco jiného, takže nakonec k exekuci často vůbec nedošlo. Patrně elita tehdy nepovažovala lidi na nižším společenském žebříčku za až tak veliký „póvl“, jak je tomu dnes (a jak to bohužel přežívá i u některých konzervativních historiků a vykladačů zdrojů revolučního hnutí).

Zajímavá je taky otázka pohlavních nemocí. Mezi lidem prostým se ve středověku v podstatě nevyskytovaly. Pokud někde, pak mezi vyšší aristokracií a jednalo se většinou o lues, tzv. maďarskou nemoc, až později francouzskou (namátkou vojevůdce Valdštejn). Pohlavní nemoci sem zavlekly hlavně armády. Už velmi dávno, někde v článku o Petru Čepkovi, zmiňuji, že lues neboli syfilis, není původní evropskou chorobou, ale byla sem přivlečena ze zámoří, z nově objevené Ameriky, kde se Španělé nakazili od domorodého obyvatelstva a chorobu přivezli do Evropy. Ta se později přes Francii rozšířila epidemickou vlnou víceméně po celé Evropě. Takže díky, za obohacení, Španělé…

V další otázce se historik znova vrací k hospodám a zmiňuje, že hospod tenkrát bylo opravdu mnoho a dokladuje to městem Příbramí, kde je v archivech dokladováno na devadesát hospod, přičemž celá Příbram byla tvořena asi 93 domy! Tedy co dům, to hospoda! Obvykle si totiž hospodu zřizovali lidé přímo doma v jedné z místností. Jednak si samozřejmě chtěli přivydělat, a jednak samozřejmě šlo o jediné společenské centrum, ve kterém se roznášely nejen novinky ze světa ale i místní, včetně klevet, kdo, s kým, kde a jak. A samozřejmě poklábosit si.

Neodpustím si politickou poznámku: na rozdíl ode dneška, kdy panstvo má snahu hospody zničit za každou cenu, možná proto, aby se tam nerekrutovala centra možného odporu a vzpoury prostého lidu, nevolníků — ani ve středověku to panstvu tak nevadilo…

Zde je na místě ještě jedna vsuvka a to, že se říkalo, že v předbělohorských Čechách panoval těžký alkoholismus. Za císaře Rudolfa II. dokonce bylo vydáno několik nařízení ohledně nezřízeného pití! Takže v Čechách se prostě vždycky chlastalo! A pokud se ptáme co se pilo, pak samozřejmě v první řadě pivo a pálenky. Víno spíše výjimečně, protože se dováželo a bylo tudíž poměrně drahé. Pokud však hovoříme o pivě, pak rozhodně nemělo tu podobu, kterou známe dnes, byla to piva „nízkovoltová“, neležená, zásadně nefiltrovaná, tedy významně kalná a „živá“ (se všemi následky). Piva se vařila samozřejmě i na vesnici v každém hospodářství, protože čeleď na poli také potřebovala pít a co si budeme povídat, nejenže voda se tím vařením sterilizovala, ale navíc se nepochybně jednalo o (jak bychom dnes řekli) iontový nápoj.

Samozřejmě, z piva i pálenky se platila daň, takže panstvu nebylo proti mysli, pokud se čile popíjelo. (Ovšem na druhé straně, daně se platily pouze z pivovarské produkce a ne z piva vařeného pro domácí spotřebu.) Podpora pití piva šla leckdy tak daleko, že například byly zřizovány i mobilní hospody, které dovážely pivo až za pracujícími, například až na dno budovaného rybníka Svět. Inu, jiná doba. Tehdy dokonce bylo opilství považováno za určitou polehčující okolnost, takže pokud někdo něco provedl a měl přitom pod čepicí, bylo na něj pohlíženo o něco mírněji.

A pokud hovořím o tom, že se v hospodách šířily novinky ze světa, pak jejich zdrojem nebyli jen vandrovní. Celá řada panství dodávala své zboží i na daleké trhy, nejen do Prahy, ale třeba i do Vídně, Saska, Berlína či Norimberku, takže povozníci přiváželi čerstvé novinky ze svých cest. A pozadu nezůstávaly ani ženy, které se vydávaly za muži, kteří sloužili ve vojsku v daleké cizině. I ty přinesly lecjakou klevetu (i módu).

Co je však zajímavé zjištění, je, že už v té době se používala antikoncepce, byť jistě primitivní, spočívající buď pouze v technice pohlavního styku, anebo s užitím různých bylinných lektvarů. Co však bylo pokládáno za skutečně smrtelný hřích byl potrat, který se trestal nemilosrdně. Jen za jedno byl snad trest ještě tvrdší, a to bylo zabití novorozence. Vesměs se jednalo o hrdelní zločin zostřený ještě potupením mrtvoly odsouzence. Obvyklým trestem bylo stětí (za široké přítomnosti vděčného publika) a dodatečné zohavení, včetně probodení srdce. Je otázkou, nakolik měly tyto exekuce nějaký preventivní účinek. Dnes se trest smrti pokládá za preventivně neúčinný.

Když už jsme u otázky hříchů, pak naopak přikázání nesesmilníš, se nebralo zase tak příliš úzkostlivě. Ne, že by to hřích nebyl, ale pokud vezmeme modelovou situaci, kdy manželka čekala osmé dítě, a sedlák si jaksi z nedostatku odskočil s děvečkou a přivedl jí do jiného stavu, tak se sice soud žalobou zabýval (na popud děvečky, logicky) ale zpravidla manželka sama naléhala na soud, aby byl manžel viny zproštěn, protože hospodářství potřebuje jeho ruku. Docházelo tedy k poměrně významnému pnutí mezi církevními předpisy a reálným životem. A to hovořím o spíše pozdější době. V ranějším středověku se na tuto otázku pohlíželo zřejmě ještě benevolentněji.

Ostatně církev se v této otázce nacházela sama na dosti tenkém ledě, protože katoličtí kněží sice měli nařízený celibát, avšak tělo si žádalo své, takže v historickém materiálu jménem Vizitační protokol Pavla z Janovic nalézáme, že se zajímal hlavně o to, kolik let je farářově kuchařce a kolik má dětí. Patrně ho to zajímalo více, než stav střechy na kostele, či jiná praktická otázka.

Dokonce je doložen i případ, kdy jeden z farářů provozoval s prostitutkou někde pod Vyšehradem společně veřejný dům, propadal opilství a dokonce byl přistižen, jak tančí nahý na stole. A pokud byste čekali nějaký těžký církevní soud, pak jste na velikém omylu. Takový provinilý farář byl maximálně odeslán někam na venkov. Takováto tolerance patrně upadla až s příchodem husitství.

Ovšem na druhou stranu připomíná historik, že utrakvisté (tedy směr vzešlý z husitství) podporovali rozvody, tedy věc, která byla pro konzervativní katolickou církev zcela nepřijatelná. Ovšem ve zmiňovaném 15. století se nerozvádělo z víceméně malicherných důvodů jako dnes, ale důvodem k rozvodu mohly být například stížnosti ženy na vynucování extrémních sexuálních praktik.

Jinými slovy můžeme říci, že v předbělohorských dobách nebyly rozvody výjimečným jevem, a to zřejmě proto, že katolíci tvořili s bídou jednu osminu obyvatel. Zbylých sedm osmin se mohlo bez větších problémů rozvést, ale jak uvádím, přeci jenom k tomu musely být o něco závažnější důvody, než dnes.

Ještě jednu zajímavost historik zmiňuje, a to je u nás také často tradované právo první noci. I to se patrně nezakládá na pravdě, snad prý možná někde na panství, kterému patřily dvě vesnice, a všichni si viděli do talíře. Každopádně v historických materiálech nic takového nalezeno nebylo.

Vlastně podobná historická smyšlenka je prý v drtivé míře představa o tortuře, útrpném právu. Ne, že by se nikdy při výsleších nepoužívalo, ale spíše velice výjimečně. Samozřejmě nemíním takové excesy, které se udály ve Velkých Losinách, ale i v rámci celé inkvizice i to byla spíše výjimka. Důvodem zřejmě bylo opět to, že šlechta neměla žádný zvláštní zájem mrzačit či dokonce zabíjet své poddané, jak už jsem zmiňoval výše, Pracovní síla prostě byla užitečnější.

Takže celé útrpné právo se častěji odehrálo tak, že případného provinilce mučírnou spíše jenom provedli, ukázali mu, čím a jak mu mohou těmi udělátky dost ošklivě ublížit, a až mu nahnali dostatek strachu, mučení tím skončilo. Takže mučicí nástroje, které se dnes tak s oblibou na hradech vystavují a dávají na odiv (včetně převážně smyšlených historek), slouží hlavně uspokojení nízkých pudlů dnešních současníků, podobně, jako jsou v oblibě i válečné dokumenty a jiná zobrazení hrůzy.

Historik dokládá zajímavý příklad aplikace práva, kdy jakýsi zloděj roku 1660 vykradl dva grunty, sedláci se pustili za ním, dopadli ho, zabili ho a lup si vzali zpět. Dokonce se šli sami udat hejtmanovi. Hejtman si nechal vše vysvětlit, vydal se s nimi na místo činu a nakonec situaci vyřešil na místě šalamounsky tak, že mrtvolu zloděje odtáhli společně několik metrů za hranice hejtmanství, k sousedům, a bylo vyřešeno. Konců konec, zloděj dostal, co si zasloužil a vražda a trest za ní v tomto případě nebyl pokládán za prvořadý. Kdybychom se tak ráčili poučit ze středověku dnes, kdy pachatel má více privilegií než ten, kdo se mu postaví anebo se účinně brání. No, ale to už je na jinou operu.

 Takže abych článek nějak uzavřel, už je beztak zase dlouhý, středověk, nebyl podle historika ani příliš temný a ani až tak moc primitivní. Tu sice nabývala vrchu církev, tu zase šlechta a ani kriminalita jistě nebyla nulová, to si nenamlouvejme. Ale nepochybně tehdy existovala centra vzdělání a civilizace, která nebyla veřejnosti zcela uzavřena, kupříkladu kláštery, které později husité těžce zdevastovali, takže úhrnem lze říci, že středověk nebyl zase až tak hrůzostrašný a tak strašně dramaticky se od dnešního způsobu života také nelišil, jak se někdy uvádí, či jak si obecně myslíme.

PeTaX

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 338 × | Prestiž Q1: 9,73

+16 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Malá exkurze do středověku (2/2)

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top