Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 6 min.

Vědecky poněkud drahý Drahoš

Opět tu máme studenou občanskou válku Pražáků proti všem. Když se v těchto dnech projdete po Praze, tak se dozvíte, že pana Zemana volí jen lidé z venkova, kteří jsou debilní, frustrovaní a nevzdělaní. Ve zkratce to znamená: mizerné vzdělání, ruština, cibule, pivo, tlačenka a závist.

Pokud chcete spáchat sebevraždu, tak Pražákům řekněte: Já ty lidi z venkova co tam volili Zemana znám, jsou celkem spokojení, jsou vzdělaní a žijí svým kulturním životem, často i bohatším než vy žijete tady v Praze…

Zdivočení Pražáci již po několikáté chápou demokratické volby jako občanskou válku, ve které je třeba zlého Zemana nejen porazit, ale jeho mrtvolu ponížit, vyválet ve výkalech, posypat moukou, nabodnout na kůl a vystavit na věži Staroměstské radnice nejlépe tam, kde před čtyřmi stoletími v roce 1621 už jednou visely hlavy poražených nepřátel jediné správné víry.

Všichni totiž musí souhlasit s tvrzením, že Zeman je ošklivý a chromý alkoholik a dementní ruskočínský agent. Naopak pan Drahoš je anděl: je moudrý, nažehlený a slibuje, že má nějakou strategii. Také stále zdůrazňuje, že je profesorem, jako byl Tomáš G. Masaryk. Každý tupý venkovan přece musí pochopit, že každý, kdo je profesorem (pan Drahoš v oboru chemie), tak je automaticky také univerzální autoritou ve všech ostatních oblastech lidské činnosti včetně nejvyšší politiky.

To je ale nebezpečná pověra založená na vyčůraném zneužívání údajné autority v jednom oboru do ještě větší domnělé autority v úplně jiném oboru. Skuteční odborníci to samozřejmě nedělají. Neudělal to ani Albert Einstein, který byl nepochybně oprávněnou světoznámou vědeckou autoritou v oblasti fyziky, ale i on měl dostatek soudnosti, že odmítl výzvu se stát prezidentem státu Izrael. Náš pan Drahoš si ale věří, že bude lepší prezident než by jím byl sám Einstein.

Ano, Tomáš G. Masaryk byl také profesor a také nosil brýle. Tím však podobnost s panem Drahošem končí. Pan Masaryk byl totiž na rozdíl od pana Drahoše politicky aktivní dlouho před tím, než se stal prezidentem. Masaryk v roce 1876 promoval s diplomkou o starořeckém politikovi Platónovi, v roce 1891 se stal poslancem Říšské rady a v roce 1900 založil Českou stranu pokrokovou, za niž byl znovu zvolen říšským poslancem.

Nebál se nepříjemných věcí; bojoval na straně nepopulární pravdy ve zpolitizované Hilsneriádě a ve sporu o Rukopisy. Napsal několik, dnes by se řeklo odborných politologických knih, například mezinárodně uznávané dílo „Rusko a Evropa“ a veřejně přednášel o české otázce. V letech 1914 až 1918 cestoval na srbský pas po celém světě, navštívil USA, Rusko, Anglii, Francii, Švýcarsko a všude tam působil jako politik. Například v červnu 1915 v Ženevě poprvé veřejně vyhlásil požadavek samostatného státu. Prezidentem republiky byl poprvé zvolen až v roce 1918, čili po 40 letech politické práce.

Jakou politickou minulost má pan Drahoš? Kolik dnešních fanatických přívrženců znala pana Drahoše před pouhým jedním rokem, věděla, kde žije, a věděla, jaké důležité politické ideje prosazuje?

Ale pan Drahoš je údajně odborník na vědu a to by nám mělo stačit. Podívejme se proto podrobněji na jeho odbornost. Vědecký výkon se totiž může měřit. Měří se počet publikací a hlavně jejich mezinárodní ohlas, čili citace. Můžeme k tomu použít veřejně přístupnou citační databázi Scopus, která patří mezinárodně uznávané společnosti Elsevier sídlící v Amsterodamu. Jsou i jiné podobné databáze, ale tato je veřejně přístupná a laskavý čtenář si může kliknout a přesvědčit se sám.

Pan Drahoš byl několik let šéfem Akademie věd České republiky. To je první a největší vědecká instituce v naší republice. Dalšími vědeckými institucemi jsou ještě vysoké školy, ale na rozdíl od Akademie věd je účelem vysokých škol především učit, takže věda tam tvoří jen část jejich činnosti. Proto bychom měli očekávat, že šéf Akademie věd bude světoznámý vedoucí vědecký pracovník, který bude mít více publikací a citací než mají nejlepší vedoucí pracovníci (rektoři) na vysokých školách.

(Drahoš: Scopus Id=7003428319)

Podle databáze Scopus má ke dnešnímu dni pan profesor Drahoš za celý život 74 vědeckých publikací, které mají celkem 1416 citací.

(Zima: Scopus Id=7005803843)

Zdá se to hodně, ale pro srovnání věkově mladší pan rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima má 369 vědeckých publikací a 4029 citací. Jak je možné, že mladší vysokoškolský profesor, který na rozdíl od profesora akademika také učí a ještě pracuje ve fakultní nemocnici má pětkrát více publikací a třikrát více citací?

(Snášel: Scopus Id=6602312912)

Podívejme se také mimo Prahu do oblastí dalekého venkova, kde žijí závistiví nevzdělanci konzumující tlačenku a pivo; třeba do daleké Ostravy. Tam je rektorem Vysoké školy báňské také mladší profesor Václav Snášel — informatik a spolupracovník profesora Ivo Vondráka, který se stal krajským hejtmanem. Pan rektor Vysoké školy báňské profesor Václav Snášel má 661 vědeckých prací a 2284 citací. Takže má asi dvakrát víc citací a devětkrát víc vědeckých prací než pan Drahoš. A takto bychom mohli pokračovat dál a dál i tam, kde by měli údajně žít závistiví primitivové. Vysoké školy máme také ve Zlíně, Olomouci, Brně, Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Pardubicích a Jihlavě.

Hodně zajímavá je také struktura vědeckých prací pana Drahoše. Jeho nejcitovanější práce byly napsány před více než 15 lety (tohle Scopus také umí zjistit), některé jsou dokonce staré až 30 let a jsou dílem jiných autorů, kam se pan Drahoš připisoval na konec autorského kolektivu. Dále za posledních 10 let pan profesor publikoval pouze pět nových prací, takže Scopus názorně ukazuje, že pan profesor je už asi za zenitem své vědecké dráhy. Zobrazení jeho posledních deseti let připomíná noty na buben.

Nechme však nemilosrdné obrázky a zeptejme se, jaký je vlastně největší životní vědecký objev pana Drahoše? Jsou to články a laboratorní experimenty popisující chování bublinek v kapalinách pod tlakem, které pan Drahoš publikoval v různých obměnách v různých časopisech od 80. let minulého století až do nedávné doby? Nebo to je za těch cca 40 let vědecké kariéry ještě něco jiného, co by měla veřejnost znát?

Bylo by také dobré se dopátrat a zveřejnit docentskou habilitační práci pana Drahoše, která měla být údajně obhájena v roce 1994 a která ze zákona musí předcházet jmenování profesorem. Vyvrátilo by to pochybnosti, že žádná habilitační práce nikdy nebyla napsána a titul docenta pan Drahoš obdržel jen za soubor článků s přihlédnutím na rehabilitaci za údajný politický útlak před rokem 1989, přestože ho tehdejší režim na rozdíl od mnoha jiných v období 1985–1986 vyslal na studijní pobyt na Univerzitě v Hannoveru v západním Německu a na půlroční pobyt od ledna 1989 na Universitě v Sao Paulu jako hostující profesor, kterým se však oficiálně stal až v roce 2003.

Pan Drahoš je údajně uvážlivý, rozumný a slušný člověk. Čili přeloženo do srozumitelné češtiny je to bezbarvý a omyvatelný kandidát zcela ve vleku svých sponzorů a poradců. Je to figurka, která nebude lobbistům dělat potíže. Takto byl totiž záměrně vybrán, lidé na pozadí využili jeho pracovitosti a ambicióznosti, která se přetvořila do chtivosti se stát prezidentem. Takto se chovají všichni stárnoucí kariéristé, kteří rádi sbírají čestné tituly doctor honoris causa a různá vyznamenání.

Proboha, to si pražská kavárna nemohla najít někoho jiného? Je to vlastně směšné, jak Pražáci již po několikáté v úporné snaze to natřít venkovu, dokážou sami sebe znemožnit a položit se na vlastní lopatky. Proč si protizemanovští Pražáci nezvolili někoho jiného, například pana Pavla Fishera, vynikajícího diplomata, se kterým se život nemazlil a který by byl nepochybně mnohem kvalifikovanější na post hlavy státu? Pan Fisher dokonce dokázal zabodovat i mimo Prahu, ale nevybrali si ho, všechno vsadili jen na Drahoše.

S panem Fisherem by totiž nemohli tak snadno orat, jako se radují, že budou orat s Drahošem. Dnes je pan Drahoš proevropský, protože si vyhodnotil, že to je pro jeho kariéru velmi výhodné, ale vůbec nevíme, co by pan Drahoš dělal na postu prezidenta republiky v době nějaké těžké mezinárodní krize, kterou si samozřejmě nikdo z nás nepřeje, ale může k nám přijít ze všech možných světových stran? Čí zájmy by hájil?

Proč volit člověka, který očividně jen vycítil příležitost získat další titul do své sbírky, ale politickému řemeslu vůbec nerozumí?

Redakce INFOKURÝR.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 1 999 × | Prestiž Q1: 17,62

+50 plus Známkuj článek minus –10

Interní diskuse

Vědecky poněkud drahý Drahoš

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top