Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 5 min.

Evropská unie se nám nevyplácí ani finančně

Je to zvláštní argument, kterým eurohujeři obhajují naše setrvání v Evropské unii a straší „nedozírnými následky“ pokud z Unie vystoupíme. Jsme prý čistými příjemci, dostáváme z Unie o 5 miliard víc, než Unii dáváme. Jenže to má háček, či spíše pořádný hák.

Do této balance za prvé nejsou započítány ztráty vzniklé tím, že Česká republika nevybírá celní poplatky za zboží k nám dovezené ze zemí mimo Unii, ty patří Unii.

Za druhé dotace z EU nás ve skutečnosti stojí miliardy korun. Dotace neplatí 100 procent nákladů dotovaných projektů a programů, obvykle je to mezi 50 a sedmdesáti procenty.

A ty projekty nejsou vždy v našem nejlepším zájmu, nepotřebujeme „Čapí hnízda“, akvaparky v každé vesnici a cyklostezky v každém městě. Ale polovinu jejich ceny musíme hradit my, náš stát, naše města a vesnice a naši podnikatelé. Nepotřebujeme pomáhat velkým a bohatým na úkor malých firem, které pomoc potřebují.

Náš rozpočet má dnes již asi 80 procent mandatorních výdajů, výdajů, které vláda musí hradit, ať chce, nebo ne. Mezi ně patří i naše příspěvky do Unie. Jen asi 20 procent z našeho rozpočtu může vláda vynaložit podle svého, na projekty a programy, které jsou (nebo by alespoň měly být) v našem nejlepším zájmu. A z těch musí zaplatit až polovinu nákladů na dotované projekty, aniž rozhoduje o tom, které to budou. O tom v konečné instanci rozhoduje Brusel.

Když tedy započítáme tyto náklady, jsme již dávno daleko většími plátci než příjemci, i když jsme přesvědčováni o opaku. A nejsme už pány svého rozpočtu. Tomu se říká „kreativní účetnictví“.

A nepočítám škody politické, ztrátu suverenity a peníze, z příspěvků evropských zemí, včetně ČR, utracené za programy, jako jsou na příklad ty na podporu Palestinců. Kdyby ty miliardy EUR, které již během posledních let dostali, byly využity v jejich skutečném zájmu, v jejich prospěch, mohla by už dávno Gaza být přepychovým rezortem a turistickou atrakcí a destinací. Dnes je zničeným městem rozvalin ovládaném teroristy a peníze z Evropy nejsou vynakládány na jeho obnovu a ve prospěch jeho obyvatel, ale na podporu teroristů, za zbraně a rakety odpalované na Izraelská města.

A podobně „účelně“ jsou utráceny další peníze, na financování problémů, které Unie a její vedoucí země způsobily a do kterých se lijí další a další prostředky. Jako problém migrace, o kterém nás sami představitelé Unie ujišťují, že poroste.

Jistě bude odchod z Unie něco stát. Ale nebude to zdaleka tolik, čím nám Unie a Eurohujeři vyhrožují. Ale na druhé straně cosi získáme, a nebude toho málo, když přestaneme Unii a její zbytečné programy platit. Hlubší a hlubší integrace znamená vyšší náklady EU a její větší kontrolu nad našimi rozpočty a další ztrátu suverenity.

A myslím, že je největší čas začít přemýšlet o tom, zda cena setrvání v Unii nebude daleko vyšší, než cena za odchod.

Tomáš Haas, FCB

Douška

Ve svém textu o nákladech setrvání v EU a vystoupením, jsem uvedl, že podstatnou část nákladu na naše členství tvoří ztráta příjmů z cel.

Bylo mi oponováno, že na clech nic netratíme

Zde je analýza příjmů z cel.

Zkráceně z cel za zboží, které do evropského celního prostoru vstoupí mimo maše území, nemáme nic. Clo zůstává z malé části zemi vstupu (asi 25 procent) a velká část „zbude“ na EU. Další pohyb zboží uvnitř evropského celního prostoru není zpoplatněn.

Česká republika má příjem jen ze zboží, které do Evropy vstoupilo u nás. Vzhledem k tomu, že přímo nesousedíme s žádnou nečlenskou zemí, a nemáme námořní přístavy, jedná se hlavně o zboží dopravené leteckými dopravci. Kolik ze cla, které naši celníci vyberou zůstane u nás a stane se částí příjmů státního rozpočtu, se dočtete v této analýze založené na údajích a číslech Ministerstva finací ČR.

Autorkou textu, ze kterého cituji, je Jana Urbanová, ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.


Analýza příjmu cla do státního rozpočtu ČR

v letech 2002 až 2013

V době, kdy ještě ČR nebyla součástí EU, bylo clo na našem území vyměřováno na základě platných sazeb uvedených v celním sazebníku, který vydávala vláda ČR.

Způsob vybírání cla již v té době upravoval zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, spolu s prováděcími vyhláškami vydávanými Ministerstvem financí.

Suma cla vybraného na našem území připadala státnímu rozpočtu ve 100% výši až do roku 2003. Tuto skutečnost, spolu s vývojem v následujících letech znázorňuje tabulka č. 2. Z ní je také zřejmé, že rok 2004 byl vzhledem ke vstupu ČR do EU zlomový. Do dubna byla i nadále odváděna celá částka vybraného cla do rozpočtu ČR, od května se pak ČR začala dělit o vybrané clo s EU.

Samotný výběr cla zajišťují jménem EU její členské státy. Hospodaření s těmito nemalými příjmy však již spadá do kompetencí EU. Dle předpisů Evropské unie připadá 75 % z celkového objemu vybraného cla do rozpočtu EU, jako tzv. tradiční vlastní zdroj EU, a zbylých 25 % zůstává ve státním rozpočtu daného členského státu.

Vývoj odvádění vybraného cla v letech 2002 až 2013 do státního rozpočtu ČR a od května 2004 také do rozpočtu EU v konkrétních číslech znázorňuje níže zpracovaná tabulka č. 2. Z ní je patrné, že nejvyšší objem cla vybraného v ČR před vstupem do EU byl v roce 2003, konkrétně 10,2517 mld. Kč.

Po vstupu do EU se pak v roce 2008 promítl do výběru cla, který dosáhl výše 8,8148 mld. Kč, celosvětový ekonomický růst a sílící mezinárodní obchod s asijskými státy, především s Čínou. V této době však do státního rozpočtu ČR připadalo pouze již výše zmíněných 25 %, tzn. 2,2037 mld. Kč.

Celosvětová ekonomická krize, která v následujícím roce nastala, se odrazila také v poklesu výběru cla.

Dále je z této tabulky zřejmé, že se celková výše vybraného cla bezprostředně po vstupu ČR do EU snížila téměř na polovinu oproti létům do roku 2004.

Z porovnání celních příjmů vybraných do roku 2003 a po roce 2004 vyplývá, že vstup ČR do EU měl zásadní vliv na výši příjmů z cla.


Údaje uvedené v tabulce jsou zachyceny v následujícím grafu, který zobrazuje sumu vybraného cla v ČR (v mld. Kč) v letech 2002 až 2013, rozdělenou na část, která připadla státnímu rozpočtu ČR a na část, která byla odvedena do rozpočtu EU.

Konkrétně je výše cla, která je nyní odváděna do rozpočtu ČR v průměru o 84 % nižší oproti létům před vstupem do EU.

Lze tedy usuzovat, že význam cla, jako tradičního fiskálního příjmu do státního rozpočtu se výrazně snížil.

vybrane-clo-2002-2013.jpg (81,133 kiB)
Vybrané CLO 2002-2013

Tomáš Haas, FCB

Tomáš Haas je politický konsultant a publicista. Narozen v Praze. Emigroval v roce 1969 do Kanady, kde studoval historii a politologii. Působil jako konsultant v Kanadě a USA. Mezi léty 1991 a 1996 působil v Praze jako poradce primátora Hlavního města Prahy, několika ministrů a Úřadu vlády. Svými radami, jak tvrdí zlé jazyky, pomohl několika významným politikům na pohřebiště dějin. Potom se na několik let vrátil do Kanady a USA, kde opět působil jako nezávislý konsultant. Do republiky se definitivně vrátil roku 2005 a mezi lety 2005 až 2008 byl interním poradcem presidenta republiky, v letech 2009 — 2010 byl poradcem tehdejších předsedů vlády — Topolánka a Fischera.


Pozn. red.: Jen náklady na vynucené OZE jsou cca 40 mld. ročně, a Babišova biopaliva cca 1 mld. A pro ty, co si myslí, že je naše ekonomika závislá na Německu a EU by nám to „dala sežrat“, jako Británii: ta závislost je ale vzájemná! Jsem plně přesvědčen, že samotné německé firmy by se velice snažily, aby dodavatelsko-odběratelské vztahy nezpřetrhaly — ve vlastním zájmu!

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 716 × | Prestiž Q1: 8,48
10 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Evropská unie se nám nevyplácí ani finančně

PeTaX:
Přesně tak! A stačilo by ještě trochu uvolnit daňové peklo, jako to dělají pobaltské státy a je tu tolik investorů (i bez státních pobídek), že s nimi…
Tom-M:
Také jsem přesvědčený, že by to s těmi odvetnými opatřeními nebylo tak horké. A to i v případě, že by česká strana nevyhrožovala odvetnými cly a v čel…

V interní diskusi je 2 příspěvků | poslední příspěvek 5. 2. 2018 17:21 || Diskutovat interně

Facebook diskuse
top