Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 3 min.

Vláda největší menšiny

Jak může milion a půl lidí vládnout desetimilionové zemi, aneb z bláta do louže.

Ministr zdravotnictví odvolal ředitele ostravské fakultní nemocnice. [1] Tato zpráva sama o sobě není nijak zvláštní. V tomto článku ani nebudu rozebírat to, zda bylo odvolání oprávněné, či ne. Za toto rozhodnutí tak jako tak nese odpovědnost celá vláda, a kdyby náhodou bylo špatné, parlament ji může shodit tím, že vyvolá hlasování o nedůvěře. Kvůli tomu zde může vzniknout po odvolání ředitele nemocnice zpětná vazba pro vládu. Tak koneckonců náš systém funguje. Nebo ne?

Snad všichni se shodneme na tom, že debaty v parlamentu často nemají valný smysl a někdy až groteskně připomínají výměnu názorů dětí na školním hřišti. Strany různými interpelacemi blokují legislativní proces a voličům vzhledem k nízké efektivitě práce volených zástupců často docházejí nervy. Zároveň se velice zřídkakdy stane to, že by poslanci hlasovali mimo noty, které jim dodá jejich strana. To dodává různým hlasováním a debatám ještě menší vážnost.

Všechny tyto debaty ale mají svůj jasný, i když často opomíjený, smysl. Vláda vládne, opozice ji hlídá. Tak by to mělo být. Vláda udělá chybu, opozice okamžitě reaguje. Neustále také visí ve vzduchu to, že vláda o svůj mandát přijde. Historicky jsme zažili hlasování o nedůvěře několik a opozice tento instrument používá vždy, když to jde. Co se ale stane, když vláda nemá důvěru hned ze začátku? Jak se dá odvolat vláda, která reálně nikdy o důvěru nepožádala?

101 podpisů — nutnost, nebo formalita?

Prezident Zeman jasně řekl, že po lídrovi hnutí ANO Babišovi 101 podpisů nepožaduje. Zároveň také Babiš dostal neomezený čas k sestavení vlády. Doslova Babiš řekl: „Získal jsem představu pana prezidenta, který mě neomezuje časově z hlediska vyjednávání o druhém pokusu. Za podmínky, že budeme vyjednávat, samozřejmě. Pan prezident netrvá na 101 podpisech, ale má představu, že pokud sestavíme vládu, tak že získáme většinu přítomných ve sněmovně,“ uvedl Babiš pro ČT. [2] V minulosti Zeman například po Miroslavě Němcové 101 podpisů ovšem vyžadoval, a to dokonce notářsky ověřených. [3] Čeho se teď vláda může bát a kdo může v případě špatného rozhodnutí vyvolat tlak na případnou změnu ministra, který beztak nemá důvěru?

Jistě, v posledních letech nebyl parlament zrovna nejrespektovanější institucí u nás. Politické strany se předháněly v tom, kdo splní méně ze svého programu a často si rozdávali trafiky ve vysokých postech polostátních firem a dalších organizací. Voliči jsou rozrušení a nedůvěřiví, vypadá to často totiž tak, že je jedno koho zvolí, příběh se vždy se železnou pravidelností opakuje. V minulosti už jsme zažili úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, který vládl přes 200 dní bez důvěry a který byl také jmenován Milošem Zemanem, a to i přes 101 podpisů dodaných tehdejší ODS. [4] Za Rusnoka také docházelo k výrazným změnám ve státních a polostátních firmách, a to hned po vzniku vlády. [5] Aktuální situace ovšem přináší něco nového, není to totiž vláda úřednická, ale momentálně je to vláda pouze jedné strany. Je to ten kýžený posun k lepšímu?

Vláda menšiny

Hádky nás možná můžou otravovat, ale vzniká tím určitý dialog. Vláda musí být ve střehu, protože opozice je ve střehu celou dobu. Ok, něco nefunguje tak, jak má. Všichni to vidíme a všechny nás to znepokojuje. Odevzdáním absolutní moci jednomu člověku, který nahradí jednu chobotnici druhou, se ale problém nevyřeší. Ať už jsme volili kohokoliv, volbu respektujeme, protože holt nemáme většinu. ANO je nejsilnější stranou a pravděpodobně bude vládnout. Zákony, které vydá, budou legitimní a my je budeme dodržovat, protože takhle to prostě funguje. Aby tomu tak ale bylo, musí mít vláda důvěru. Většina poslanců ve sněmovně totiž reprezentuje většinu voličů u nás. Hnutí ANO volilo milion a půl lidí. Jejich zástupci právě teď vedou naši zemi, ostatní bohužel při tomto rozložení sil relevantní nejsou.

Koneckonců, mezi voliči ANO bude také jistě spousta těch, kteří se stejně jako my ostatní v minulosti spálili při volbě stran a kandidátů, kteří nakonec jednali proti svým slibům a programu. Zvýšený dohled a většinový systém je tedy důležitý pro nás pro všechny, lidé ani politika se ze dne na den nemění.

Tomáš Pajonk, předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje


Pozn. red.: Naprosto nechápu, proč pan Pajonk na závěr zmiňuje, že je pro nás důležitý většinový systém. Který zde samozřejmě nemáme, máme zde systém proporcionální, s určitým většinovým prvkem. Pokud by zde byl systém většinový, pohybovali bychom se v tom prostředí, které pan Pajonk v článku kritizuje, permanentně. Vždy by vládla strana, která by utrpěla nejmenší porážku, v krajním případě i s daleko horším výsledkem, než dnes ANO 2011. Mám silný pocit, že to je názor, který přiletěl k Svobodným po nedávném jednání s ODS.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 265 × | Prestiž Q1: 3,18
0 plus Známkuj článek minus 1
Interní diskuse

Vláda největší menšiny

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top