Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 4 min.

Koláče bez práce

Květen není jen měsícem lásky, ale i měsícem levicových pomatenců. V květnu si připomínají vše nejpodstatnější. Nejprve začnou Svátkem práce, následuje vstup do EU a pak narození Karla Marxe.

aneb Od Marxe k základnímu nepodmíněnému příjmu pro všechny

Došlo to tak daleko, že 4. května otevře výstavu Karla Marxe spojenou s odhalením jeho sochy sám předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Větší symbolika snad nemůže být. Nechci, aby nejvyšší úředník soustátí, kde žiji, slavil Marxe.

Marx byl jedním z nejvlivnějších ekonomů všech dob. Ovlivnil až příliš životů. Bohužel skoro všechno z toho, co hlásal, byla hloupost. Nicméně uměl to spolu s přítelem Engelsem tak dobře odprezentovat, že mu milióny lidí sedly na lep.

Ačkoli dnes víme, jak moc se mýlil, a že pokusy politiků aplikovat jeho myšlenky přinesly katastrofu a v některých zemích i hladomor, stále tu máme nové věrozvěsty, kteří chtějí nové socialistické pokusy na lidech.

Poslední pokus probíhá právě nyní ve Finsku. Tam od ledna 2016 testují tzv. základní nepodmíněný příjem ve výši 560 eur měsíčně na skupině 2000 nezaměstnaných ve věku 25 až 58 let. Pokus má ukázat, zda lidé, kteří dostanou peníze bez jakékoliv práce a námahy, budou ochotni přijmout i nárazovou či hůř placenou práci, již by v tradičním sociálním systému mohli vzít jen za cenu, že přijdou o možnost čerpat sociální dávky.

Zatím ještě nebyla zveřejněna oficiální studie s konkrétními výsledky, ale již nyní unikly předběžné závěry. Média zveřejnila, že průběžné výsledky jsou tak špatné, že vláda pokus dokonce zastaví a koncept nepodmíněného příjmu pro všechny Finy nepřijme. Ba právě naopak: Ještě zpřísní podmínky poskytování sociálních dávek.

Základní nepodmíněný příjem je univerzální dávka pro všechny. Nahrazuje tak všechny sociální dávky. Ty jsou dnes vázány na určité podmínky. Například na to, že člověk nemá práci, má děti a podobně. Naproti tomu nepodmíněný příjem dostávají všichni jen za to, že se narodili a jsou občany dané země. Pohádka o pečených holubech až do huby se tím zhmotnila.

Na systému je fajn, že je jednoduchý. Můžete propustit armádu státních úředníků, kteří víc nemohou šikanovat občany. Má však jednu zásadní vadu. Demotivuje od práce. Co je lidstvo lidstvem, vždy se muselo snažit a pracovat. A nyní přicházejí lidé tvrdící, že nám všechnu práci vezmou roboti, my je máme zdanit a oni nás budou živit. Nastane tak prý ráj.

Což ovšem není pravda. Roboti nám práci nevezmou. Jen nás donutí dělat jinou práci než dnes. Mnoho profesí skončí, vzniknou ale jiné. Tak třeba má dcera chce být youtuberkou. (Generace Z vůbec neustále vymýšlí, jak vydělat hodně za málo práce. To jí ovšem nemám za zlé.) Myšlenka, že nám roboti vezmou práci a my budeme muset žít z dávek, se nepotvrzuje ani v číslech. Nikdy nebylo v průmyslu i ve zbytku ekonomiky tolik robotů jako dnes, a přesto máme nejnižší nezaměstnanost. Tento týden vyšla statistika ukazující, že míra nezaměstnanosti v eurozóně v březnu stagnovala na 8,5 %. Stagnaci pozorujeme i na datech za celou EU. Tady jsme na 7,1 %, což je nejnižší hodnota od září 2008. Jsme na dlouhodobě nejnižší úrovni nezaměstnanosti. Lidé, kteří chtějí pracovat, pracují. Výjimkou je jih Evropy, ale to už je příběh zavedení eura, to nemá s robotizací nic společného.

V některých zemích už diskusi o penězích za nic ukončili, když viděli, jak jim i bez této dávky směřují ve velkém počtu do země imigranti. Ano, sociální dávky jsou pro imigranty lákadlem. Větší část Afriky žije ve slumu. Snad každý má ale ve slumu pod zvlněným plechem satelit a vidí v televizi, jak v Evropě kreditka „tiskne“ nové a nové bankovky. Asi není film, kde by bankomat nedal nic a na lísteček napsal: „Jdi makat! Nejdřív práce, pak koláče.“

Dávat lidem peníze bez práce je nemorální a nálepka humanismu to nezmění. Problémem navíc je, kde na to vzít. Finští odboráři tvrdí, že kdyby se pokus přenesl na celou společnost, deficit státního rozpočtu se prohloubí o pět procent HDP. To jsou šílené peníze a já bych se nedivil, kdyby to bylo víc. V knize Robot na konci tunelu jsme se pokusili propočítat, kolik by to stálo ČR: A vyšlo nám, že u nás je systém neufinancovatelný.

To ovšem neznamená, že se jako vábnička neobjeví u příštích voleb. Nic na tom nezmění, že základní příjem ve Finsku nefungoval. Levice ho prostě miluje. Nápad přitom není nový. Už Martin Luther King ho prezentoval v roce 1967. Na něj pak v Německu navázali sociální demokraté a pohrobci německých komunistů Die Linke. U nás měli v programu základní příjem třeba piráti nebo zelení.

Levice bude hledat argumenty, proč byl finský pokus špatný. Budou tvrdit, že měl trvat déle nebo že v něm bylo málo lidí. Už se nebudou ptát, kde na něj měla vláda vzít. Já ale nechci další pokusy na lidech. Chci návrat do dob, kdy stát byl malý a platily se nízké daně, aby se všem vyplatilo pracovat. Život bez práce je jako život bez dětí, nemá pro mě smysl. Pro mě život nerovná se flákání, což je výsledek základního příjmu.

Když už někdo potřebuje experimentovat, ať tedy uvažuje o negativní dani z příjmu. Ani jejím příznivcem sice nejsem, je však pořád lepší. Myslím, že roboti nás donutí k radikálnější změně daňového systému, kde daň z příjmu fyzických osob bude snížena a nahrazena jinými, dosud neexistujícími daněmi. To zlevní práci lidí pro zaměstnavatele a zpomalí proces nástupu robotů na trh práce. Současný tlak na rychlý růst minimální mzdy je naopak akcelerátor nahrazování lidí roboty. Odboráři nepochopili, že čím rychleji budou roboti nahrazovat lidi, tím rychleji zmizí profese, z nichž se dnes odboráři rekrutují.

Píše (zcela správně) pan Vladimír Pikora na Reflex.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 179 × | Prestiž Q2: 10,61
19 plus Známkuj článek minus 0
Interní diskuse

Koláče bez práce

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top