Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 6 min.

Boj s pašeráky migrantů je hloupost

Politická korektnost je jedním z nejzáludnějších a nejničivějších zel, kterým kdy západní civilizace čelila.

Jedná se o prachsprosté lhaní, které má za úkol znetvořit náš jazyk natolik, abychom jej nebyli schopni používat k přenosu informací. Řeč je jedním z hlavních znaků, který nás odlišuje od zvířat, a proto každý, kdo čiré zlo v podobě politické korektnosti podporuje, usiluje o to, abychom přestali být lidmi. Z tohoto důvodu se politické korektnosti hodlám zcela vyhýbat.

Abychom se vypořádali s migrací z Afriky, tak se prý se musíme zaměřit na boj s pašeráky lidí. Tuto hloupost donekonečna omílají nejen politici, ale také někteří bezpečnostní odborníci a musím se přiznat, že mě to docela znervózňuje. Ten, kdo něčemu takovému opravdu věří, prokazuje slaboduchost na hranici imbecility a je na pováženou, že takoví lidé mají na starost naši bezpečnost. Je také možné, že sice vědí, že jde o nesmysl a o boji proti pašerákům migrantů tak žvaní pouze ze strachu. Ze strachu o svůj život? Ale kdepak; pouze ze strachu o práci. Ano, je to tak; ze strachu o kus žvance ohrožují životy naše a našich rodin. Je na pováženou, že takoví lidé mají na starost naši bezpečnost…

Pokud existuje poptávka, bude existovat i nabídka. To bylo mnohokrát vyzkoušeno a není jediného rozumného důvodu, proč by to nemělo platit i v tomto případě. Když USA v minulém století zavedly prohibici, tak alkohol také nepřestal proudit do země, a to i přesto, že na boj s pašeráky bylo vynaloženo obrovské úsilí. Nakonec to USA vzdaly a prohibici zrušily. Motivace pašeráků alkohol pašovat koreluje s motivací pijáků za něj platit a ani největší světová velmoc neměla naději tyto spojené síly „přetlačit“. Mezi pašováním chlastu a migrantů není prakticky žádný rozdíl.

Proč by tedy dnešní EU měla být na území Afriky úspěšnější, než USA na území vlastním? Opravdu neexistuje žádný rozumný důvod myslet si, že bychom měli šanci to zvládnout lépe. Jsou tedy pouze dvě možnosti. První z nich je vzít si příklad z USA, kde politici rozhodli výrobu a dovoz alkoholu zlegalizovat. Američané se tím tehdy okamžitě zbavili pašeráků a ještě to znamenalo pravidelný a nemalý přínos do státní kasy.

Vše nasvědčuje tomu, že se naši politici rozhodli právě pro tuto variantu. Podepisují se memoranda o nutnosti z ilegální migrace udělat migraci legální (naposled v Marrákeši), média chrlí hlouposti o prospěšnosti importu zaostalých, násilnických negramotů z Afriky do Evropy, zakládají se migrační centra, neziskovky nabírají další lidi. Dá se pozorovat, že se celkově zintenzivňuje masáž Evropanů, aby si zvykali na fakt, že dorazí hordy Afričanů a už v Evropě navždy zůstanou.

Importérům černochů je nutno přiznat dvě věci. Tou první je silný žaludek, tou druhou je, že legalizace migrace by pašeráky opravdu okamžitě zlikvidovala. Můžeme si jen představit, jak vášnivě Juncker líbal Timmermanse, Avramopoulos Tuska, Mogheriniová Jourovou a všichni dohromady pak Macrona s Merkelovou, když došli k tomuto závěru. Možná, ve vítězném vytržení, došlo i na vzájemné letmé dotyky na choulostivých místech.

Jde však o jásání předčasné. Mezi pašováním lidí a chlastu sice opravdu není rozdíl, ale mezi pašovanou komoditou je rozdíl, a to zcela zásadní. Dovezený alkohol jeho odběratel prodá a náklady na clo, mzdy zaměstnanců, dopravu, uskladnění a marketing, promítne do konečné ceny produktu. Každá láhev po celou dobu putování k zákazníkovi plní státní pokladnu. V případě dovezeného černocha to ale neplatí. Zde se k nákladům na dovoz, uskladnění (imigrační centra) a marketing (např. financování České televize), připočítávají ještě náklady na stravu, lékařskou péči, ostrahu, teplo, světlo a ošacení, což výslednou cenu „zboží“ podstatně zvyšuje.

To by ani tolik nevadilo, pokud by o „produkt“ byl na trhu zájem. Avšak zatímco každá láhev alkoholu si najde svého zákazníka, tak o černé Afričany, mimo politiků a „neziskovek“, nikdo nestojí (důvodů je mnoho; leností počínaje a kriminalitou a násilnickým chováním konče). To znamená, že na rozdíl od dovozu alkoholu, přináší dovoz Afričanů pro stát a jeho občany jenom ztráty — zejména ekonomické a bezpečnostní.

Zbývá tedy jen odpověď na otázku, kdo ponese všechny náklady tohoto nevýhodného obchodu. Budou to politici? Nebo to budou jejich pohůnci z nevládek a ouřadové? Ani náhodou! Ti jsou placeni také ze státního (a navíc jim často stát také poskytuje ochranu). Ano, bude to tak, jako pokaždé — všechny náklady se opět naloží na záda evropským dělníkům, řemeslníkům, prodavačkám, lékařům, zdravotním sestrám, řidičům, švadlenám, skladníkům, programátorům, architektům… jednoduše všem tvrdě pracujícím (a vymírajícím) Evropanům a Evropankám (pikantní je, že právě jejich zájmy se importéři černochů velmi často a rádi ohánějí).

Import černochů z Afriky se nám tedy z žádného pohledu nevyplatí. Jak je to ale s „domácí výrobou“? Dlouholeté zkušenosti z mnoha evropských zemí ukazují, že si tito lidé nedokáží (či nechtějí) osvojit naše vzorce chování, a to ani po několika generacích. Je dokonce obvyklé, že každá další generace představuje pro společnost větší zátěž a větší hrozby, než generace předchozí. Dalším „drobným“ detailem je také fakt, že ať importovaní, nebo již doma vyrobení černoši jsou často přesvědčeni o tom, že běloši jsou podřadnou rasou, která má za úkol jim sloužit. Je tedy zcela evidentní, že na rozdíl od alkoholu, je i domácí výroba černochů vysoce nerentabilním podnikem.

Jít cestou legalizace migrace z Afriky, znamená likvidaci naší civilizace, a proto zbývá pouze jedna, jediná varianta (samozřejmě za předpokladu, že naše likvidace není cílem našich politiků). Musíme omezit poptávku. Panuje všeobecně rozšířený mýtus, že to není možné, ale pravda je taková, že toho lze dosáhnout velmi jednoduše, levně a rychle.

Stačila by pouze informační (či chcete-li marketingová) kampaň v Africe, vedená nejen prostřednictvím sociálních sítí, ale také lokálních televizních stanic a tisku (informace o účinnosti jednotlivých médií by jistě rády dodaly organizace typu „Člověk v tísni“, které pobírají velké částky z rozpočtu ČR a dalších evropských zemí). Tato kampaň by měla komunikovat několik tematických okruhů.

Okruh č. 1 — Evropa pracuje:

„V Evropě musí každý člověk pracovat, a to minimálně 8,5 hodiny denně, bez přestávek na zpěv, tanec, spánek, aplikaci drog, pití alkoholu, poklábosení, či sex. Stát zároveň každému pracujícímu okamžitě sebere půlku z toho, co vydělá.“

Už jen tyto dvě informace by jistě měly na klienty pašeráků poměrně děsivý účinek…

Okruh č. 2 — Evropě se nepomáhá:

„Evropa v případě jakýchkoli problémů nedostane žádnou humanitární pomoc.“

Tato informace je sice pro Afričany zcela mimo jejich chápání, ale jistě by v nich začal hlodat červík pochybností, že by tak neuvěřitelná věc přece jen mohla být pravdivá…

Okruh č. 3 — Evropa pečuje o své děti:

„Evropanovi okamžikem početí začíná celoživotní starost o počaté dítě a zároveň platí, že stát svým občanům tuto starost příliš neulehčuje.“

Tato informace by u Afričanů, u kterých péče o dítě naopak okamžikem jeho početí končí, jistě vyvolala další nejistotu.

Okruh č. 4 — Běloši nejsou méněcenní, v Evropě nemáte nárok na nic:

„Evropané se, jako běloši, rozhodně necítí méněcenní, o žádné přistěhovalce nestojí a nehodlají je živit. Imigrant nemá nárok na sociální dávky, dům, auto, bělošku pro pobavení, lékařskou péči, či další požitky. Jednoduše: nedostane vůbec nic.“

Okruh č. 5 — do Evropy se nedostanete:

Tento tematický okruh by měl být nosnou osou celé kampaně. Základem by měly být velmi syrové a realistické spoty:

  • pobřežní stráž rozstřílí člun s migranty
  • pohraniční stráž rozstřílí skupinu pokoušející se překročit evropské hranice
  • nelidské podmínky v evropských utečeneckých táborech
  • svědectví přeživších o brutálním zacházení, kterého se jim, po zatčení na hranicích, od Evropanů dostalo

Pokud jsou podobná videa schopna vyvolat vojenskou akci největší mocnosti na světě, tak je prakticky jisté, že by velmi účinně oslovila také cílovou skupinu složenou převážně z nevzdělaných, líných a násilnických negramotů.

To jsou tedy hrubé kontury kampaně, která by vedla k masivnímu snížení motivace (poptávky) afrických černochů po cestě na náš kontinent. Její užití je samozřejmě širší a jistě by šla velmi snadno modifikovat i na obyvatele Blízkého východu a další líná a násilnická individua toužících po přesunu do Evropy a podmanění si jejího původního obyvatelstva.

Jako spolutvůrce mnoha kampaní nabízím EU své služby. Garantuji, že za zlomek částky, kterou EU hodlá vynaložit na boj s pašeráky lidí, dosáhnu mnohem lepších výsledků. Celá věc má však jeden háček. Nemyslím si, že jsem přišel na něco originálního a že o tomto řešení nikdo další neví. Z toho, že k němu zatím EU a evropské vlády nepřistoupily, vyplývá, že migraci z Afriky a Blízkého východu zastavit nechtějí!

Michal Walter Kraft (producent, politický a marketingový poradce) pro PL

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 305 × | Prestiž Q1: 9,64

+15 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Boj s pašeráky migrantů je hloupost

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top