Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 13 min.

Důkaz: všechna média lžou, protože nikdo nejde k primárním zdrojům

V poslední době se stále množí případy, kdy média od mainstreamu po alternativní a dokonce i „fact-checking“ služby prokazatelně — to podtrhuji — lživě, křivě a pomlouvačně „informují“ o přesném opaku toho, co někdo udělal nebo řekl, než jaká byla pravda.

Ta stěžejní průkaznost plyne z toho, že jsou všem k dispozici primární zdroje, které nezpochybnitelně dokumentují celou pravdu a novináře usvědčují z tak křivých obvinění, že kdyby se oběti jejich článků bránily u soudu, jistě by zvítězily.

Může se jednat o nesestříhaný videozáznam; psané memorandum; oficiální komuniké, projevy a tiskové zprávy; odtajněné depeše; či transkript rozhovoru. Avšak média a fact-checking služby si dovolí navzdory těmto zdrojům tvrdit něco, co je neudržitelná lež, protože spoléhají na to, že primární zdroj nikoho nezajímá.

Pojďme si to ukázat a prokázat na konkrétních případech křivě obviněných: Jamesi Damoru, Tommymu Robinsonovi, Radku Johnovi a — abychom stejně špatnou práci se zdroji ukázali i u „alternativních médií“ —, vojenské rozvědce DIA a Barracku Obamovi.

Jak James Damore napsal přesný opak toho, co mu CNN vložila do úst

V roce 2017 měl jistý inženýr ve společnosti Google pocit, že protože nejrůznější semináře a kurzy jsou vyhrazeny „pouze pro ženy“ v rámci dosažení 50% podílu žen v oboru IT, jedná se o diskriminaci mužů. Napsal proto memorandum, ve kterém kritizoval diskriminaci proti mužům a jako alternativu navrhoval pozitivní metody, jak zvýšit počet žen v IT. Jmenoval se James Damore, a takto o něm informovala média:

Seznam zprávy [1]

„Ženy by neměly programovat, jsou více náchylné ke stresu a zpomalují vývoj firmy. Inženýr v manifestu tvrdí, kvůli najímání žen se Google stane méně konkurenceschopným.“

Redakce Seznam [2]

„‚Ženy by neměly programovat, protože jsou více náchylné ke stresu a zpomalují tak vývoj firmy.‘ Tak za tahle slova si vysloužil zaměstnanec Googlu James Damore výpověď. A není divu: názory, že se žena hodí pouze ke kuchyňské lince nebo ke koštěti už snad nemají v dnešní době co dělat.“

iDnes [3]

„Ta část Damoreho textu, kterou šéf Google vypíchnul jako tu problematickou („Říci, že část našich kolegů má vlastnosti, které je činí biologicky méně schopné zde pracovat, je urážlivé a není to v pořádku“), ale právě o typických stereotypech mluví, a dokument, který Damore napsal, tak paradoxně jak potvrdil, tak vyvrátil sám sebe.“

CNN [4]

„mužský inženýr Googlu tvrdí, že ženy nejsou způsobilé pro práci v IT“

To všechno jsou ovšem hodnocení, interpretace a názory — sekundární nebo terciární zdroje. Pokud sekundární zdroj říká něco diametrálně neslučitelného se zdrojem primárním, potom prostě lže. Takže co říká primární zdroj?

V celém původním Damorově memorandu [5] (některá média je sice zveřejnila, ale jen v brutálně cenzurované verzi) není ani slovo, ba ani náznak o tom, že by „ženy neměly programovat“, že „zpomalují vývoj firmy“, „nejsou způsobilé pro práci v IT“. Přesně naopak.

Na straně 4 svého memoranda [5] Damore píše, že:

„Redukovat člověka na jeho skupinovou identitu (muži/ženy) a předpokládat že průměr je reprezentativní, ignoruje tento průnik množin (to je špatné a já to nepodporuji)“

Dokonce ilustruje grafem [6], proč je stereotypizace nesmyslná a nesprávná.

Na stranách 6 a 7 memoranda [5] Damore předkládá:

„Nediskriminující způsoby jak zvýšit počet žen v IT“, a všechny „statistické preference“ žen, které mohou ženy odrazovat od práce v IT, se snaží překlopit do „způsobů, jak s nimi naložit ke zvýšení počtu žen v IT aniž bychom se uchylovali k diskriminaci.“

Například párové programování a posílení spolupráce, práce na částečný úvazek atd.

Pokud tedy Damorovo memorandum usiluje o zvýšení počtu žen v programování, a mainstreamová média od slavné CNN až po Seznam Zprávy o něm tvrdí, že by podle něj „ženy neměly programovat“, média lžou a křivě obviňují tím nejbrutálnějším způsobem: podsouvají přesný opak toho, co Damore řekl.

Jak Tommy Robinson tentokrát neudělal a neřekl to, z čeho jej viní média

V Británii vystupuje pod alter egem Tommy Robinson muž, který vedl protiislámskou organizaci EDL a nyní vystupuje jako amatérský novinář, který informuje o soudních procesech s muslimskými gangy obviněnými z masového znásilňování Britek. Robinson byl v podmínce za to, jak se choval u minulých soudních procesů. V průběhu posledního soudního procesu byl zatčen a odsouzen, a takto o něm informovala média a komentátoři:

Seznam Zprávy [7]

„Ještě před verdiktem poroty totiž Yaxley-Lennon alias Robinson označil čtveřici obžalovaných za „pedofilní muslimské násilníky“, čímž předjímal rozhodnutí justice. Soudkyně mu pohrozila, že jestli to udělá ještě jednou, půjde rovnou do vězení. A to se teď právě stalo…“

Liberální Institut [8]

„A co udělal Tommy Robinson? Natáčel v budově soudu, i když byl upozorněn, že se to nesmí. (…) K ovlivňování již vybrané poroty může docházet různými způsoby, např. podplácením, diskutováním s porotcem o případu mimo soudní řízení atp. Např. tedy, když jako Tommy Robinson halekáte porotě přímo před soudem do obličeje, že obžalovaní jsou vinni.“

Washington Examiner [9]

„Takto se vyjádřil soud v minulém případu, když téměř přesně před rokem dávalo Robinsonovi podmínku: ‚Zkrátka, pane Yaxley-Lennone, pokud se ukážete u dalšího soudu a budete tam o lidech mluvit jako o muslimských pedofilech, muslimských znásilňovačích‘ atd., zatímco ještě probíhá soud a porota nevynesla rozsudek, že jimi jsou, půjdete za mříže. Rozumíte?‘

Možná že jsem cynický, ale nezdá se vám pravděpodobné, že když cíleně porušil přesně tento soudní rozkaz, Robinson…“

To vypadá dost jednoznačně, že? Všichni novináři zleva i zprava, kteří nehodnotí mravnost ale legálnost zásahu, se shodnou, že Robinson měl obviňovat neodsouzené obviněné jako by už obvinění byli; že tím měl ovlivňovat porotu; a někteří, i že to dělal přímo před porotou nebo alespoň v budově soudu.

Ale zakládají se tato tvrzení sekundárních zdrojů a komentátorů na pravdě? Máme možnost to srovnat s primárním zdrojem. Robinson totiž vše, co dělal, nepřetržitě živě přenášel na video na Youtube [10] kde můžeme nezávisle přezkoumat každý jeden moment z jeho provinění.

Primární zdroj jasně dokazuje, že vždy když Robinson mluvil o obviněných, použil slova „alleged“ (údajný), „charged with“ (obviněný), později „accused“ (nařčený) — tzn. prokazatelně nikoho „neodsuzoval před rozsudkem“ ani z principu nemohl „ovlivňovat porotu“, protože neříkal nic jiného než to, co porotě sdělil soud: kdo jsou obvinění a z čeho jsou obžalováni. Dokonce explicitně připomněl pravidlo „nevinnen dokud pravomocně neodsouzen“.

Mimo to video ukazuje, že Robinson nejenže vůbec nevstoupil dovnitř budovy soudu, ale dokonce si dával pozor, aby se neocitl ani na pozemku soudu venku — ptal se policistů, zda jsou schody pozemek soudu a když zjistil, že ano, vyhýbal se jim a zůstával zcela na ulici. A stejně tak Robinson sám vysvětloval, že se podřizuje „Reporting restrictions“ v souladu se zákonem, takže než soud začne a on půjde dovnitř, přestane natáčet video a všechno další zveřejní „teprve asi za 6 měsíců až bude zrušeno informační embargo.“

Jinak řečeno, nesestříhaný, nepřetržitý videozáznam jasně ukazuje, že při tomto procesu si Robinson dával velký pozor, držel se rad svého právníka a neopakoval vůbec nic z toho, za co byl v podmínce a co mu bylo zakázáno. Jestliže o něm tedy média tvrdí opak, lžou.

Jak demagog.cz křivě obvinil Radka Johna ze lži

Evropská Komise je byrokratický aparát, takže všechny její výstupy jsou oficiálně zdokumentované — tiskové zprávy Komise, zápisy z jejích výborů, pověřující a zmocňovací ustanovení a další podobné oficiální výstupy jsou primární zdroje, protože co je na papíře s razítkem, to je závazné a platí (na rozdíl od výroků politiků pro média).

Z roku 2012 máme tiskovou zprávu od Eurokomisařky pro Vnitro, Cecilii Malmström, kde se komisařka dožaduje zákazu zbraní. [11] Ten byl diplomatickou řečí reflektován v Komuniké COM2013(716) [12], které bylo následně překlopeno do návrhu Směrnice COM2015(750) [13], zakazující většinu samonabíjecích zbraní. [14] Po připomínkovém řízení a úpravách byla přijato finální Směrnice COM2017(853) [15], pořád zakazující nemálo zbraní [16].

Eurokomisařka Malmströmová se nechala citovat do tiskové zprávy takto:

„Dovolte mi položit pár otázek. Potřebujeme zpřísnit interní směrnici EU o držení zbraní ve členských státech? Například jsou zde nějaké — zvláště nebezpečné — typy zbraní, které by již nově neměly být povoleny pro civilní držení? Měly by některé typy zbraní být přesunuty do nejvyšší kategorie ‚zakázaných zbraní‘.“

V té době se v politice vyskytoval Radek John, který se na toto téma vyjádřil v předvolební diskuzi ČT k volbám do EP 2014. Řekl stručně, že „Paní komisařka Cecilia Malmström chce tady zabavit zbraně 300 tisícům lidí.“

Toto potvrzení se jal hodnotit „fact checking“ server Demagog.cz, který se kasá tím, že ověřuje faktická tvrzení politické elity poukazováním na nepravdivá a manipulativní vyjádření, která křiví veřejný prostor“.

Demagog.cz se ovšem neobtěžoval přečíst si tiskovou zprávu Cecilie Malmström. Neobtěžoval se kontaktovat Radka Johna s dotazem na jeho zdroje. Neobtěžoval se načíst Komuniké COM(2013)716. Neobtěžoval se zjistit, jak manipulativně Komise zachází se svými Flash Eurobarometry a průzkumy veřejného mínění — že z nich cenzuruje všechny odpovědi proti zpřísnění a zákazům zbraní.

Namísto toho prohlásil [17], že Radek John říká „nepravdu“ — s odůvodněním, že se

„Nejedná o legislativní návrh, ale o pouhý dokument s cílem vést diskusi se zainteresovanými stranami včetně Evropského parlamentu a Rady EU o možných budoucích legislativních návrzích.“

To samozřejmě Demagog.cz neměl z vlastní hlavy: nekriticky převzal vyjádření Českého zastoupení Evropské Komise jako Pravdu Pravdoucí Bezpodmínečnou.

Čas ukázal, že Radek John měl pravdu a Komise lhala: Malmströmová zákaz zbraní chtěla, připravovala a prosadila. Politik Radek John dokázal správně rozklíčovat diplomatické narážky a kontext, ale „fact-checking“ server jej křivě obvinil z říkání nepravd a, by extension, „manipulativním křivením veřejného prostoru“.

Jak Tereza Spencerová překroutila Obamův projev o 180°

… zdůvodu celkové délky článku vypuštěno redakcí; k přečtení na pův. zdroji.

Proč? Zaprvé kvůli nekvalitní žurnalistice

Když lidé zjistí, že mainstreamovým médiím nemohou věřit protože (někdy) prokazatelně lžou, často se uchýlí k módnímu výkřiku „Fake news!“ a nekriticky přeběhnou k „alternativním médiím“. Jenže jak jsme si ukázali, ta lžou a překrucují primární zdroje úplně stejně.

Je to dané tím, že se většinou nejedná v prvé řadě o spiknutí s cílem vědomě lhát čtenářům, nýbrž o nevyhnutelný důsledek nekvalitní žurnalistiky v časovém presu a konkurenčním boji, který si vyžaduje vytvářet zprávy rychle, emotivně a srozumitelně, v nějakém rámci. Jak vysvětluje Michael Crichton:

„Nejlepší rámec je vždycky ten, při němž se příběh prezentuje jako konflikt mezi špatným a dobrým, jako mravoučné vyprávění. Když se podaří dát příběhu tenhle rámec, bude mít okamžitou kladnou odezvu.

Ale jelikož se příběh musí ještě také odvíjet rychle, musí to mravoučné líčení spočívat na řadě známých věcí, které není třeba vysvětlovat. Takových, o kterých diváci vědí, že jsou pravdivé. Vědí například, že velké společnosti jsou zkorumpované a jejich vedoucí představitelé hrabiví, ženy diskriminující prasata. (…)

Na takových všeobecně přijímaných skutečnostech musí mravoučný příběh postavit. A stvořit svižnou mravoučnou reportáž o něčem, co se děje právě teď.“

Moderní média tedy fungují tak, že

  1. rychle, aby byla první, vytváří
  2. moralizující příběhy s jasným Dobrem a Zlem
  3. na základě předsudků a stereotypů

Zkusme se nyní podívat na výše zmíněné reportáže tímto vysvětlením.

James Damore? To je „sexista“. Je všeobecně známo, že „sexisté si myslí, že ženy patří do kuchyně a ne do IT“. Takže pokud je Damore sexista, automaticky z toho plyne, že si určitě myslí, že ženy nepatří do IT — a svižná mravoučná reportáž je hotová.

Tommy Robinson? O tom je všeobecně známo, že „je v podmínce za to, že neodsouzené obviněné nálepkoval jako pedofily u soudu a ovlivňoval porotu“. Takže pokud byl Robinson odsouzen za porušení podmínky, automaticky z toho plyne, že určitě opět nálepkoval ještě neodsouzené jako vinné, že to dělal u soudu a ovlivňoval tím porotu — a svižná mravoučná reportáž je hotová.

A v obou případech naprosto bez práce a bez nutnosti vůbec otevřít primární zdroje: jen na základě třicetivteřinové úvahy nad předsudky někde od psacího stolu. Oproti tomu sledovat hodinovou videonahrávku, co Robinson skutečně dělal, by zabralo 13 % pracovní doby — na takový „luxus“ žádná redakce novin nemá a tak na primární zdroje prostě kašle.

Proč? Zadruhé kvůli nekritické důvěře jen k některým politikům

O něco jinačím je kauza „Demagog.cz versus Radek John“.

V politice, kde se jedná o souboj myšlenek, cílů a snažení dvou politických subjektů, nemůžete věřit tvrzením ani jednoho. Protože každý politik se snaží prosazovat svou agendu, takže nezřídka jedná v duchu kréda „účel světí prostředky“ a neváhá manipulovat či dokonce lhát, aby dosáhl svého.

Evropská Komise prokazatelně lže přesně stejně jako domácí politici, jejichž výroky Demagog.cz prověřuje. Jenže namísto aby Demagog.cz prověřoval i politiky – Eurokomisaře, slepě jim důvěřuje, jako kdyby byli svatí a nikdy nelhali. Bere je jako autoritativní pravdu — a úplně přitom ignoruje primární zdroje v podobě závazných dokumentů a memorand.

My přitom víme, že Evropská Komise lhala v otázce toho, zda chce eurokomisařka Malmströmová vydat zákaz statisíců zbraní — chtěla.

Ale není to žádný izolovaný případ: např. v otázce dopravy Evropská Komise v oficiální tiskové zprávě píše, že usiluje „vydláždit cestu pro budoucnost automatizovaného řízení zcela bez řidičů“, jen aby Eurokomisařka pro dopravu Bulcová vše popřela.[18]

Pokud někdo jako „pravdu“ automaticky označí jakýkoli výrok Evropské Komise bez ohledu na ověřování jeho pravdivosti, nedá se o nějakém ověřování „faktů“ nebo „nestrannosti“ hovořit, protože jakýkoli kritik EU automaticky vždycky bude vyhodnocen jako „nepravdivý“.

Jedná se potom o institucionalizované klasické politické náboženství, kde se výroky <dosaďte politickou instituci> automaticky stávají neomylnými dogmaty.

Proč? Zatřetí kvůli kognitivní disonanci

Pokud máte vyhraněný světonázor, podle kterého „X je dobro“, potažmo „Y je zlo“, nastává obrovský problém kdykoli narazíte na informaci, která je s vaším světonázorem v nesmiřitelném faktickém rozporu — tedy že „X udělal něco zlého“, nebo naopak „Y udělal něco dobrého“.

Takové situaci se říká kognitivní disonance a výzkumy přesvědčivě ukazují, že většina lidí je ochotna neobyčejně „kreativní práce s fakty“ jen proto, aby ji vyřešili a přitom nemuseli svůj jednou daný názor změnit… Často tím, že nehodící se fakta si buď vůbec nepřipustí, no anebo je překroutí tak, aby jejich názorům odpovídaly bez ohledu na pravdivost. Tomu se říká „confirmation bias“, načančaný ekvivalent českého „má klapky na očích“.

… kráceno …

Úplně stejně to ale funguje i opačným směrem: pokud kdokoli slepě věří kterýmkoliv politikům, namísto aby kritickým okem přezkoumával primární zdroje, dá se předpokládat, že nejspíše trpí tím samým confirmation bias a trpí strašlivou kognitivní disonancí kdykoli někdo kritizuje jeho idoly. Stejně patologicky nekriticky, jako si jedni idealizují politiky ruské, si jiní idealizují Evropskou Unii.

Kam zmizela kvalitní žurnalistika a jak se vlastně pozná?

Již naše babičky říkaly „práce kvapná, málo platná“. Jenže od vzniku CNN, informujících 24 hodin denně o každé události s prodlevou pouhých minut, tlačí konkurenční prostředí směrem k neexistenci času na kvalitní žurnalistiku.

Pojďme se tedy podívat na pár atributů toho, jak žurnalistika vypadala než se tak zkazila.

Zaprvé: snažila se být nad věcí a nestranná. Jak píše opět Michael Crichton:

„Novináři stáli především o informace a jejich otázky se týkaly přímo určité události. Protože měli zájem přesně vykreslit danou situaci, museli se na věc podívat očima zpovídané osoby, aby pochopili, jak to vlastně myslí. Nakonec s ní možná stejně nesouhlasili, ale bylo pro ně otázkou cti naprosto přesně reprodukovat určitý názor, i když ho posléze třeba zavrhli.“

Třeba v kauze Jamese Damora takto překvapivě kvalitní práci odvedly Novinky [19], které nejenže akurátně reprodukovaly obsah Damorova memoranda a nedopustily se žádného křivého obviňování, ale nechaly zaznít reprezentativní hlasy z obou stran barikády (CNN i kritika CNN, že překrucuje obsah Memoranda.) Novinky dokonce zmínily i fakt, že první zveřejněná verze dokumentu byla zcenzurována o odkazy a grafy. To byla kvalitní novinařina.

Zadruhé: snažila se ověřovat zdroje. Dnes média často převezmou zprávu ze zahraničního média či agentury bez jakéhokoli ověřování — vždyť konkurence jej vydala už před minutou! V minulosti ale redakce před vytištěním článku poslala svého redaktora na místo, aby vše osobně ověřil. Nebo si redaktor osobně pečlivě načetl dokumenty, o kterých s někým vedl rozhovor.

Zatřetí: důsledně ve článcích rozlišovala mezi osobním názorem novináře a mezi objektivními fakty a informacemi; a nedovolila si vydávat své domněnky, předsudky a dedukce za objektivní fakta.

Závěrem — jděte k primárním zdrojům!

Co z toho všeho plyne? V době internetu, OSINT a digitalizace je neodpustitelné mít k dispozici primární zdroje a ignorovat je. Redakce na to nemají čas, protože musí sekat články jako cvičky na páse, ale pokud vám jde o jeden, dva důležité fakty, máte kapacitu se dobrat primárního zdroje a ověřit jej.

Každý si může vypěstovat schopnost se po přečtení zprávy pozastavit, odložit emoce a kriticky zhodnotit, zda to nesmrdí dedukcí či předsudkem novináře/blogera.

Každý se může naučit angličtinu a ruštinu na dostatečné úrovni, aby dokázal vyluštit články v originálech — přinejhorším s pomocí online překladačů a manuální kontroly klíčových frází slovo od slova.

Prostě není výmluva neověřovat si primární zdroje. Tak nebuďte líní a dělejte to!

Píše Krabice na serveru Krabice (redakčně kráceno)

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 262 × | Prestiž Q1: 9,49

+15 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Důkaz: všechna média lžou, protože nikdo nejde k primárním zdrojům

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top