Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

adm        

Svobodný svět, článek

Štítky článku:
Čtení tohoto článku zabere přibližně 7 min.

Vláda rve do neziskovek miliardy

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Pokud by Spojené státy zvýšily dovozní tarify o deset procentních bodů na všechny své dovozy a obchodní partneři by zavedli opatření jen proti USA, tak by se z růstu americké ekonomiky v prvním roce stala podle modelu Evropské centrální banky stagnace či dokonce pokles.

Upozorňuje na to Markéta Šichtařová, která v souvislosti s pololetním deficitem českého státního rozpočtu ve výši 5,9 miliardy korun považuje za alarmující růst výdajů o 28,1 procenta u položky neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím, bez něhož by byl rozpočet v přebytku pěti miliard.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „Evropa je stejně špatná jako Čína, jen trochu menší“, a doplnil to slovy „dělají nám strašné věci“ a „mohou k nám vyvážet Mercedesy a naše auta nechtějí“. Je v této situaci správné, že Evropská unie odmítla nabídku Číny zaujmout společné stanovisko proti obchodní politice prezidenta USA i přes nabídku více otevřít čínský trh evropskému zboží?

Víte, americký prezident je zvláštním mixem na jedné straně poměrně rozumného, racionálního přístupu k některým věcem, z jakési pozice „selské hospodské politiky“, na druhé straně velmi dětinských, nevzdělaných a kontraproduktivních nápadů, kterými své vlastní zemi škodí. Jedno dobré rozhodnutí vzápětí vykompenzuje dvěma špatnými. Jeho přístup k zahraničnímu obchodu a protekcionismu patří právě k těm hloupým.

Trump na jedné straně chce zachraňovat pracovní místa v USA, a proto zavádí ochranářství. Vůbec mu ale nedochází, že když zavede v zahraničním obchodě cla, sice například zachrání jedno místo v americkém automobilovém průmyslu, ale zničí tím současně tři místa třeba v těžkém průmyslu nebo někde jinde. Výsledek tak bude i pro samotnou Ameriku horší než lepší.

Jistě, že Evropané americká auta nechtějí, protože za prvé jsou pro evropské oko většinou nehezká, za druhé jsou ve srovnání s německými auty méně kvalitní, za třetí drahá, za čtvrté jsou velmi, velmi nákladná na provoz a za páté nesplňují ani evropské ekologické limity. Když pomineme pár amerických automobilových vlajkových lodí typu Ford Mustang, Evropané zhýčkaní Mercedesy a BMW jsou v průměru prostě toho názoru, že Američané praktická a pěkná auta vyrábět neumí.

Tím, že Trump na evropská auta uvalí cla, rozhodně Evropany nedonutí změnit na americká auta názor. Pouze tím docílí, že auta zdraží na obou stranách Atlantiku, nic víc. A to není vše. Do jisté míry tím zničí i vlastní americký rádoby ochraňovaný automobilový průmysl. Není těžké najít důkaz. Jeden ze symbolů Ameriky, Harley-Davidson, už se ozval: Tato společnost kvůli zavádění dovozních cel uvažuje o přesunu části výroby mimo USA — konkrétně směrem do továren v Brazílii, Indii a Thajsku. Vedení mnoha firem totiž nechce riskovat přenesení nákladů na spotřebitele. Harley-Davidson uvedl, že veškerá cla by zvedla cenu každé motorky prodávané v Evropě o 2200 dolarů. Pro motorkáře není v přepočtu padesát tisíc korun zanedbatelná položka, a to ani v případě nákupu kultovní motorky. Ze společnosti Harley-Davidson také zní hlasy, že by dodatečné náklady na evropská cla mohla dosahovat až 100 milionů dolarů ročně. A to už stojí za úvahu o přesunutí výroby.

Vy se mne ale ptáte na to, zda Evropská unie měla uzavřít jakousi „protiamerickou koalici“ s Čínou… Tohle všechno jsem říkala proto, abych vysvětlila, že ochranářství prostě ubližuje. Takže ubližuje i ukřivděný postoj typu: Ty na nás cla — my na tebe taky. Proto je racionální nenechat se do obchodní války zatáhnout. Když chce Amerika cla, O.K., má je mít, i když tím všem ublíží. Ale my to nemusíme ještě zhoršovat tím, že bychom je uvalili také a dělali nějaké další naschvály. Však oni na to časem Američané sami přijdou, že se utnuli.

Donald Trump bourá zažité pořádky třeba i tím, že chce, aby Spojené státy opustily Světovou obchodní organizaci, která je podle něj zbytkem světa nastavena tak, aby poškozovala Spojené státy. I když by s rozhodnutím prezidenta musel souhlasit americký Kongres, což vůbec není jisté, co by tento krok znamenal pro světový obchod?

Těžko říct, u Trumpa jeden nikdy neví, co a jak myslí. Samo opuštění nějaké — jakékoli — organizace neznamená samo o sobě ještě vůbec nic, protože to neznamená, že automaticky by musela být zaváděna cla a další bariéry obchodu. Faktem ale je, že právě kvůli zavádění cel to Trump zřejmě chce udělat — proč jinak by chtěl z organizace vystoupit? Ale dokud nebudeme vědět, jak by zahraniční obchod poté vypadal, nemůžeme soudit.

Evropská centrální banka však přišla se svým odhadem, co by se stalo, kdyby USA zvýšily dovozní tarify o deset procentních bodů na všechny své dovozy. A v reakci by obchodní partneři zavedli opatření jen proti USA. Podle modelu by se pak z růstu americké ekonomiky v prvním roce vypařilo 2,5 procentního bodu. To by aktuálně znamenalo stagnaci či dokonce pokles americké ekonomiky — jen v důsledku jejího vlastního ochranářství! Neboli Trump chce americké ekonomice pomoci k většímu růstu a docílí toho, že v důsledku jeho „pomoci“ poklesne — no není to celkem trapas?

Na oznámení pololetního schodku českého státního rozpočtu ve výši 5,9 miliardy korun zareagoval místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a člen ODS Jan Skopeček, že hospodaření státu za prvních šest měsíců roku je ostudou premiéra Andreje Babiše a ministryně Aleny Schillerové. Jak byste tento výsledek zhodnotila vy?

Nemám ráda, když politici automaticky zaujmou nějakou pozici jen proto, že se vymezují proti svému oponentovi. Takové to: protivník řekl, že zeď je bílá, proto budu tvrdit, že je černá. A kdyby náhodou řekl, že je černá, já budu naopak křičet, že vyšisovala do běla. Takže já to zkusím trochu věcně:

Deficit ve výši 5,9 miliardy korun je proti loňskému roku zhoršení o 10,5 miliardy. Kdybychom ovšem rozpočet očistili od vlivu evropských peněz, skončil by rozpočet s deficitem 28,8 miliard korun. To už je při stávajícím růstu ekonomiky hodně. Nicméně ačkoli nám se výsledek nemusí líbit, z evropského pohledu je to to lepší. Evropa obecně hospodaří velmi špatně. Příjmy českého rozpočtu rostou meziročně o vysokých 8,5 procenta. Problémem je, že výdaje rostou ještě rychleji, a to hned o 10,2 procenta. Problém tedy nevidím na straně příjmů, ale výdajů. Za alarmující považuji růst výdajů o 28,1 procenta u položky neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím. Bez tohoto výdaje by byl rozpočet v přebytku pěti miliard.

V dubnové anketě serveru Novinky většina ekonomů očekávala do prázdnin posilování koruny k hranici 25 Kč za euro nebo i pod ní. Místo toho česká měna v těchto dnech oslabuje, v úterý dočasně dokonce na 26,16 za euro a objevily se i odhady o skokovém oslabení k hladině 27 Kč za euro. Čím to, když ČR nevykazuje žádné makroekonomické nerovnováhy a ČNB navíc zvýšila úrokové sazby?

S trochou hrdosti mohu prohlásit, že jsme s mými firemními kolegy byli počátkem roku asi jediní, kdo tvrdil, že letos s blížícím se koncem roku koruna oslabí až na 26 korun za euro. Asi všichni ostatní analytici předpovídali po celý rok posilování. Jenomže současně taky s trochou otrávenosti musím konstatovat, že jsme se sekli v načasování tohoto oslabení: Předpověď zněla, že se tak stane až ke konci roku — oslabování koruny ale nabralo grády už před koncem pololetí.

Důvody jsou celkem zřejmé, cožpak o to. Koruna trpí napětím, které ve finančním světě působí obavy z italské i německé politické krize, pozvolné vyfukování cenové bubliny na akciových trzích, které způsobuje úprk investorů z takzvaných rozvíjejících zemí, mezi něž je řazena trochu nelogicky i Česká republika, a také to, že spekulanti si nic nedělají ze slibů, že ČNB může letos znovu zvýšit úrokové sazby.

Dnešek totiž lecjak připomíná období v roce 2013 před začátkem intervencí — tehdy taky ČNB do zblbnutí varovala, že chce korunu slabší, a všichni ji ignorovali, až najednou prásk a přišly intervence. Teď zase ČNB varuje, že chce korunu silnější, a všichni ji ignorují. K čemu to asi povede, si může každý doplnit.

Míra nezaměstnanosti v Česku zůstává na 2,3 procenta, takže je logické, že firmy to nemají se získáváním nových pracovníků jednoduché. Co ale říct k tomu, že zaměstnance akutně shánějí i banky — mimo jiné Česká spořitelna 300 lidí, ČSOB 240, Komerční banka 200 — především na pozice zaměřené na obchod a kontakt s klienty i specialisty IT? Ztratila práce v bankovnictví na atraktivitě, nebo čím jsou dána ta poměrně vysoká čísla volných pracovních míst?

Práce v bankovnictví na atraktivitě neztratila. Ale nejsou lidé. Lidé nejsou, kam se člověk podívá — tedy minimálně ve Středočeském kraji. Čím dál od Prahy, tím je situace méně dramatická. Ekonomika je prostě přehřátá až hrůza. Nicméně nyní jsme už za vrcholem, takže ekonomika je velmi, velmi pomalu na sestupu. Na trhu práce se to však projeví až s mnohaměsíčním zpožděním, nebude to cítit dřív než v roce 2019. Výroba v průmyslu toto zpomalování však už cítí, stejně jako trh hypoték, ceny realit a další.

Létu patří závěrečná otázka. Patříte mezi ty, kteří dbají na dodržování pitného režimu a řídí se doporučeními vypít minimálně dva a ideálně tři litry denně, nebo patříte k jeho odpůrcům a za tlakem na dodržování pitného režimu vidíte mimo jiné byznys s balenou vodou?

To jsou otázky, které vždycky šly mimo mě. Už jenom ten výraz „pitný režim“ mě dokáže naštvat. Jaký „režim“? Neandrtálci taky ke svému přežití zaváděli „režim“? Necítíte v tom výrazu „režim“ někde podvědomě zasunuté maličké skryté poroučení, podřizování se diktátu zvenčí?

Já jednoduše piju, kolik mám chuť. Vypiju denně docela dost litrů, odhaduju, že tak zhruba tři litry vody. Ale ne proto, že bych si dělala nějaký „režim“, ale protože prostě mám chuť. A když zrovna výjimečně chuť nemám, třeba vypiju sotva půl litru. Připomíná mi to ten vtip o manželském páru: „Tondo, vezmi si svetr!“ — „A je mi zima, nebo už jdeme domů?“

Tak asi tak je to s tím pitným režimem: To si jako mám nechat od někoho vysvětlovat, jakou mám žízeň?

Uvádí 8. 7. 2018 paní Markéta Šichtařová pro PL

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 188 × | Prestiž Q1: 7,35

+11 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Vláda rve do neziskovek miliardy

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top