Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Kam jsme se to dostali?

Vlak státní moci již dávno opustil vytýčené kolejiště a řítí se plnou parou dál setrvačností soukromými pšeničnými poli a zeleninovými záhony. Dokud se nepřevrátí a nezapálí úrodu.

Jediným argumentem jeho obhajoby je právě jen ta setrvačnost, ta kinetická energie, kterou snad bylo lze transformovat do jiné fyzikální síly, kdyby existovala vize, představa, do jaké. Dnes už je pozdě. Dnes už jen uskakujeme před potácejícími se vagónky a doufáme, že lokomotiva nezapálí naše pole, či stavení, ale snad až sousedovo, nebo raději člověka, kterého vůbec osobně neznáme a že vagónek nerozdrtí právě nás.

Receptem musí být tak jednoduchá věc, kterou znají všichni dobrovolní i profesionální hasiči: uhasit jádro požáru, eliminovat rizika nového samovznícení a zmenšit vzniklé škody na minimum.

V tom právě asi vězí jádro pudla – když už vlak vykolejil, postavme mu písečný val, který jej bezpečně zastaví a nedovolí mu cokoliv dalšího zničit. Nemáme mnoho času. Čas se počítá na vteřiny.

Stát vyplýtval veškerou svoji energii na to aby se všem líbil. A nevšiml si, že prodává starou, sprostou a vrásčitou kurvu.

Lidé – toto jste chtěli?

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 2 129 × | Prestiž Q1: 11,64

+18 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Kam jsme se to dostali?

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top