Štítky článku: •  

Vzděláním k prosperitě

Kvalitní pedagog na škole musí mít adekvátní finanční ohodnocení! Platí, že ty nejlepší lidi musíte do školství přitáhnout. Náklady na takové kvalitní pedagogy jsou ryzí investicí do našich dětí a budoucí prosperity národa.

V posledních týdnech slýcháme o výhodách a nevýhodách on-line výuky, to ovšem není jediná výzva, před kterou náš vzdělávací systém stojí. Z pohledu ekonoma jasně vidím souvislost mezi růstem ekonomiky a kvalitou vzdělávání. Navíc spolu úzce souvisí samotné vzdělávání a konkurenceschopnost, ať už na úrovni státu nebo jednotlivce na trhu práce.

Odborníci ze Světového ekonomického fóra každoročně vydávají zprávu „The Global Competitivness Report“, tedy informace o celosvětové konkurenceschopnosti. Tým profesora Klause Schwaba dělí jednotlivé země do tří skupin podle vyspělosti jejich ekonomik, v první skupině a nejnižším stádiu jsou státy, kde ekonomický růst táhnou přírodní zdroje a nekvalifikovaná pracovní síla, na opačném pólu je nejvyšší skupina s nejvyspělejšími ekonomikami a růstem způsobeným inovacemi a náročnými výrobními procesy, dochází zde k tvorbě nejvyšší přidané hodnoty a zároveň k vysokým nárokům na vzdělání a školství.

Česká republika momentálně zaujímá 32. místo žebříčku z celkových 141 hodnocených zemí. Možná si řeknete, že to není až tak špatný výsledek, na druhou stranu se domnívám, že máme na víc. Sousední Rakousko je totiž hned o jedenáct příček před námi a Německo okupuje skvělé sedmé místo, takže v tomto světle není naše umístění v čtvrté desítce žádným velkým úspěchem.

A jaké kroky konkrétně by měly v reformě školství a vzdělávání přijít? Pokud jde o základní stupeň jako osu celého vzdělávacího systému, tak zde je velmi důležitá kvalita pedagogů, kdy výborný učitel naučí žáka především „se učit“, ale také je schopen ho motivovat k rozvoji v určité oblasti a zároveň umí rozpoznat talentované děti. Kvalitní pedagog na škole musí mít adekvátní finanční ohodnocení, prostě platí, že ty nejlepší lidi musíte do školství přitáhnout, nejedná se o žádné vyhazování peněz jako v případě plošné inkluze a politické indoktrinace, ale o ryzí investici do budoucnosti. [1]

Pro kvalitní středoškolské vzdělávání je nutné stanovit jednotné a přehledné požadavky k maturitní zkoušce a zastavit přijímání studentů na SŠ bez patřičných studijních předpokladů. Zároveň si stojím za přínosem propojení učňovského školství s praxí, kdy se schopní řemeslníci a podnikatelé spolupodílí na vzdělání svých následovníků. Nemusíme ani vymýšlet celý systém tohoto modelu, stačí nakouknout pro inspiraci k jižním sousedům. V Rakousku už řadu let fungují tzv. Lehrbetriebe, tedy firmy a živnostníci zaměstnávající učně, kteří u nich vykonávají nejen svou praxi, ale často zde také najdou první pracovní místo po ukončení studia.

Nejvyšší stupeň vzdělání, tedy vysokoškolské, by také měl doznat určitých změn. Podporu si zaslouží především obory, které mají vazbu s reálnou poptávkou zaměstnavatelů a skutečným vědním základem. Je potřeba poctivá organizace univerzit a podpora těch nejlepších. Příležitost pro rostoucí konkurenceschopnost vidím také v primárním výzkumu, organizovaném právě universitami.

Odborníci na vzdělání často argumentují, že v ČR jsou poměrně nízké výdaje na vzdělání, v roce 2017 to bylo asi 4 % HDP, kdežto průměr zemí OECD činil 5,2 %. Toto je šetření na nepravém místě, do vzdělávání by mělo jít více finančních prostředků, ovšem za zvýšené kontroly efektivity využití těchto peněz. Protože jen tak připravíme děti a studenty na jejich reálné zapojení do trhu práce v budoucnosti a hlavně dosáhneme pružné, konkurenceschopné a výkonné ekonomiky, která bude generovat přínosy pro celou společnost.

Píše pan Miroslav Křížek na blog.idnes.cz


[1] Pozn. red.: To je samozřejmě naivní a dětinské. To není žádný recept na reformu školství. Představa, že před školou je nějaká četa vynikajících pedagogů, která jen a jen čeká na to, až bude školství dostatečně honorováno a vzápětí vtrhne do škol a školství rozkvete, je čirý nesmysl. Pokud nalijeme do (jakéhokoliv) školství větší objem peněz bez změny systému odměňování, znamená to, že školní výsledky budou nadále úplně stejně tristní, jen podstatně dražší. Žádný učitel nezačne učit lépe jenom proto, že dostane přidáno na výplatní pásce. Bezpodmínečným krokem je rozloučení se s nivelizací a se mzdovými tabulkami a přechod na skutečné zásluhové (tržní) platy, kdy dobří učitelé budou nadstandardně honorování, špatní učitelé budou nuceni školství opustit. Což ovšem školské odbory nepřipustí.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 172 × | Prestiž Q1: 3,16

+4 plus Známkuj článek minus –4

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Vojtěch Běhunčík

"Představa, že před školou je nějaká četa vynikajících pedagogů, která jen a jen čeká na to, až bude školství dostatečně honorováno a vzápětí vtrhne do škol a školství rozkvete, je čirý nesmysl."

Platí ve všech oborech. Stejné představy mají všichni manažeři: zástupy mladých pracovníků stojí před branami ... bude jim stačit nástupní plat ...

Tak dlouho tomuto klamu podléhali, až generace odborníků z jaderného komplexu odešla a vytrácí se i ten průmysl.

Před 65 lety se rozběhl český jaderný průmysl
https://allforpower.cz/jaderna-energetika/pred-65-lety-se-rozbehl-cesky-jaderny-prumysl-156

„Evropská energetika může mít problémy. Musíme být připraveni,“
https://allforpower.cz/jaderna-energetika/evropska-energetika-muze-mit-problemy-musime-byt-pripraveni-68

PeTaX

Prioritou se tu stalo učit a vzdělávat, vykazovat vysoká procenta středo- a vysokoškoláků.
Málokoho už ale zajímá, že ti mladí, když pak ze školy odchází, objektivně nic neumí a vysokoškolské diplomy prakticky nic nevypovídají o skutečné vzdělanosti. O středoškolském vzdělání už to platí stoprocentně. Kritéria se snižovala tak dlouho, že maturitu klidně mohou vydávat matriky už při narození dítěte. Vyjde to nastejno.

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top