Štítky článku: •  

Model profesora Fergusona

Moderní člověk věří vědcům, věří jejich počítačovým modelům, věří informačním technologiím. To je samozřejmě pokrok oproti minulým staletím, kdy lidé věřili pověrám a předsudkům nejrůznějšího druhu. Nicméně nic není dokonalé. I vědci se občas mýlí a pokud jde o počítačové modely, jsou dobré jen do té míry, do jaké jsou správné jejich algoritmy a vstupní data.

Pro příklad nedokonalého vědeckého odhadu citujme článek Smrtelná nákaza se šíří z Číny (Lidové noviny, 22. ledna 2020): „Ačkoli toho o původu aktuálně se šířícího viru vědci zatím mnoho nevědí, domnívají se, že není tak nebezpečný jako původce SARS.“ Virem SARS se během let 2002–2003 nakazilo více než 8000 lidí a 774 jich nákazu nepřežilo, uvádí stejný článek.

Ne, tato citace nemá znamenat výsměch vědcům: jen připomínku, že ani ti nejlepší a nejvzdělanější z nás nemohou vždy vědět všechno. Pracují s neúplnými informacemi a s hypotézami, z nichž mnohé jsou nakonec zamítnuty. Bez vědeckých omylů by nebylo lidského pokroku. Každý úspěch má za sebou mnoho slepých uliček.

Čím složitější problém, tím více bloudění. Skutečný problém ale vzniká, když si lidé sami zbytečně staví bludiště, v němž se pak ztrácejí. Ilustrací může být současná diskuse ve Velké Británii na téma simulačního software vyvinutého Imperial College v Londýně a použitého při rozhodování o britské vládní politice v souvislosti s virem COVID-19.

Jak je známo i na evropském kontinentě, britský přístup k problému nebyl úplně ideální. Zpočátku Britové vsadili na myšlenku kolektivní imunity (herd immunity). Profesor Neil Ferguson, vedoucí katedry epidemiologie na zmíněné Imperial College, však za pomoci svého simulačního software přesvědčil vládu, aby radikálně změnila kurs. Podle Fergusonova modelu hrozilo Británii 510 tisíc mrtvých. Argument, který udělal dojem.

Británie poté přijala velmi přísná opatření, výrazně striktnější než například Česká republika. Nicméně infekce už byla „rozjeta“ a nepodařilo se ji zastavit. Podle posledních údajů (k 17. květnu) bylo nakaženo celkem 243 695 Britů. Pro porovnání, v přepočtu na počet obyvatel je tento výsledek více než čtyřikrát horší, než jakého dosahuje Česká republika.

Zanedlouho se však začaly množit kritické námitky. Model profesora Fergusona v minulosti prognózoval katastrofické scénáře, z nichž ani jeden se neuskutečnil. V roce 2005 předpovídal až 200 milionů mrtvých na ptačí chřipku. Skutečnost: několik stovek. V roce 2009 prognózoval 65 tisíc mrtvých v Británii na prasečí chřipku. Skutečnost: 457.

Kromě toho se ozvali odborníci z oboru informačních technologií. Fergusonův software je podle nich prolezlý chybami. „Model vypadá totálně nespolehlivě a svůj život byste na něj nevsadili,“ tvrdí na David Richards, softwarový specialista a podnikatel na stránkách deníku The Telegraph. „V naší komerční praxi bychom propustili někoho, kdo produkuje takový kód a jakýkoli podnik, který by se na něj spoléhal, by patrně zkrachoval.“

Nejde jen o přehlednost kódu a fakt, že je psán v zastaralém jazyce Fortran. Hlavní problém je, že Fergusonův model není stabilní. Poskytuje velmi rozdílné výstupy při stejném nastavení vstupních parametrů. Výsledky závisí na typu počítače, na kterém software běží: nejhorší věc, jakou si lze u kriticky důležité aplikace představit.

Kdyby ale jen model profesora Fergusona byl jediným, na který není spolehnutí! Měnová politika současného vyspělého světa je řízena ekonomickými modely a teoriemi, jejichž spolehlivost je extrémně problematická. I když jsou tyto modely naprogramovány správně, jsou založena na tolik nerealistických předpokladech a jsou natolik komplexní, že výsledkem jsou spíše náhodně generovaná čísla než cokoli jiného.

Příklad. Evropská centrální banka se řadu let — marně — snaží povzbudit ekonomiku eurozóny. Za tímto účelem snižovala úrokové sazby až do dnešních záporných hodnot. Motivací k tomuto konání je teorie, že domácnosti budou více utrácet a podniky více investovat, pokud termínové vklady ponesou nižší výnosy, respektive pokud sazby za podnikatelské úvěry budou nižší.

Na papíře, případně v počítačovém modelu, to funguje bezchybně. Ale pokud se podíváme na míru úspor německých domácností (Německo je speciálně obviňováno z přehnané šetrnosti), zjistíme, že pokus Evropské centrální banky o expanzi nefunguje. Míra úspor zůstává v Německu tvrdohlavě na vysoké úrovni (kolem deseti procent). Od svého minima v roce 2013 (9 procent) dokonce vzrostla na 11,20 procenta podle posledních údajů.

Němci se zkrátka chovají jinak, než by podle sofistikovaných modelů měli. Češi mimochodem rovněž tak: neexistuje žádná souvislost mezi měnovou politikou a chováním domácností, pokud jde o úspory.

Podobných příkladů lze najít vícero. Finance jsou plné modelů horších než ten epidemiologický z Imperial College. Vzniká otázka, co dělat, když se národ nechová podle ekonomických modelů. Vyměnit model, ekonomy nebo národ?

germany_orig.jpg
Německo: Čistá míra úspor domácností

Samozřejmě existují i dobré modely. Na některé se můžete spolehnout docela dobře. Ale jak poznáte, který model má skutečnou hodnotu a který je jen akademické cvičení?

  • Dobrý model dává opakovaně správné výsledky. Jedině praxe je jednoznačným kritériem správnosti.
  • Dobrý model má realistické předpoklady. Pokud v předpokladech modelu najdete něco očividně nesplnitelného, modelu nevěřte.
  • Dobrý model bývá jednoduchý. Jsou i výjimky, ale obecně platí, že čím složitější konstrukce, tím větší je riziko omylu.
  • Dobrý model je alespoň na obecné úrovni pochopitelný i pro laika v daném oboru, zatímco špatný model chápe pouze fachidiot. (Zkuste běžnému člověku vysvětlit výhody modelu indikujícího záporné úrokové sazby. Bude si o vás myslet — v tom nejlepším případě —, že jste fachidiot. A bude mít pravdu.)
  • Dobrý model je používán soukromým sektorem, neboť podnikatelům jde o výsledky. Akademikům jde o publikační činnost, státním úředníkům o to, aby měli „odfajfkovanou“ činnost a krytá záda pro případ maléru.

Píše pan Pavel Kohout na robotinvestmentcalculator.com

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 261 × | Prestiž Q1: 9,48

+15 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, nebo mi bude zanášet diskusi nevyžádanou reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top