Štítky článku: •  

Problematická existence Židů?

Bloger Josef Komárek napsal článek, který upoutá už svým nadpisem: „Problematická existence Židů v Levantě stále budí rozruch“ (iDNES, 25/5). Podstatná je první část titulku. Dává tušit obsah autorova pojednání.

Kdykoliv se komukoliv v historii zachtělo nějaké antisemitské akce, předcházela tomu proklamace o „problematické existenci Židů“ tam či onde. Jednou je to Levanta, jindy to byl „životní prostor“ nacistů (Německo, dobyté a spřátelené země), v dalších případech zase jiná místa. Namátkou připomeňme vypovězení/vyhnání Židů z Paříže 1182, celé Francie opakovaně 1322, 1359, 1394, ze Španělska 1492, z Čech 1744 za Marie Terezie. Takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho.

Josef Komárek cudně hovoří o problematické existenci Židů v Levantě. Jak rafinované! Kdyby totiž psal o problematické existenci Židů v Zemi izraelské, působilo by to absurdně. Asi jako problematická existence Čechů v českých zemích. Do očí bijící nesmysl, který nesmyslem nebyl snad jen pro Hitlera a spol.

Komárkův titulek má ale ještě jeden problematický aspekt. Levanta je termín pro část Blízkého východu. Nejde o jednoznačně vymezenou oblast, ale chybu neuděláme, když do něj zahrneme Izrael a Teritoria (Judea, Samaří, Pásmo Gazy — na některých funguje Palestinskoarabská autonomie), Jordánsko, Sýrii a Libanon. Izrael a Teritoria, dnes s výjimkou Pásma Gazy, můžeme označit souhrnným názvem Země izraelská (Eretz Yisrael). Nebo také původním označením Palestina, ve smyslu území, které bylo svěřeno do mandátní správy Velké Británii Společností národů a návazně OSN. Alfou a omegou mandátní správy byla realizace Balfourovy deklarace, tedy zřízení národní domoviny židovského lidu v Palestině. Tedy v Zemi izraelské.

Uvádím to proto, že Židé nemají zájem žít „v Levantě“, ale v Zemi izraelské. Dodejme s hlavním městem Jeruzalémem. Důvodů pro to je víc než dost — historických, politických, duchovních. Titulek Komárkova článku ovšem (záměrně?) vyvolává dojem, že Židé snad chtějí žít v celé Levantě, kde jakoby nemají co pohledávat. Vlastně ne „jako by“. Nehorázná je Komárkova (opět rafinovaná) věta:

A nezaujatý cynik by mohl klidně prohlásit, že vlastně Židé nemají v Levantě co pohledávat. Ale co, natlačili se tam a usadili, a už je to hotová věc.

Troufnu si tvrdit, že tím „nezaujatým cynikem“ je samotný Josef Komárek. Navíc naplněný falší zrozenou z protižidovské nenávisti Píše o Levantě, ale myslí Zemi izraelskou. Židé se tam prý „natlačili a usadili“.

Taková formulace mě osobně uráží. Vysvětlím proč. Nejsem Žid, ale potomek evangelických Čechů, kteří se po Bílé hoře museli uchýlit ve snaze zachovat si svoji víru do protestantského zahraničí. Po druhé světové válce se můj otec s dědečkem a babičkou vrátili do staré vlasti (já jsem se narodil už v Československu). Považoval bych za nehoráznost, kdyby kdokoli tvrdil, že se můj otec se svými rodiči do pravlasti Čechů „natlačili a usadili se v ní“, a tak se s tím holt musíme smířit. Přesně stejný proces prožili Židé, Judejci, potomci starověkého izraelského národa. V historii museli ze známých důvodů svoji vlast opustit, určitou (velmi dlouhou) dobu žili v diaspoře, zachovali si svoji židovskou identitu a v příznivém čase se do své vlasti, Země izraelské vrátili. (Byla za tím gigantická práce v rámci sionistického hnutí.)

Tvrzení, že Židé se do Země izraelské „natlačili a usadili se v ní“ je antisemitská urážka. Veřejně se proti ní ohrazuji.

Josef Komárek jde ovšem ještě dál. Vyjadřuje (zase rafinovaně) podporu protiizraelskému terorismu. Opět cituji:

A tak to palestinští Arabové prohráli a dnes se mohou jen bezmocně vztekat. Takže někteří z nich se stali teroristy. S tím už nikdo nic nenadělá. Nehledám v tom nic ušlechtilého ani zločinného, to se v dějinách stává.

Všimněme si: Autor protiizraelský teror omlouvá slovy „to se v dějinách stává“ (analogicky by mohl — netvrdím, že to dělá — omlouvat i holocaust a jakékoli další protižidovské zlo), dokonce v něm „nehledá nic zločinného“ (ale ani ušlechtilého, abych byl objektivní), což je ovšem zásadní problém, protože teror je jedním z vrcholů zločinného jednání. Zásadně se ovšem mýlí v tom, že s terorem „nikdo nic nenadělá“. Že je terorismu nutné čelit? Pro něco takového není zřejmě v jeho úvahách místo. Proč také. Když už se tam Židé „natlačili“, tak ať si užijí — i to lze číst mezi řádky.

Zabývat se všemi polopravdami, účelovými tvrzeními a vyslovenými argumentačnímu fauly nemá smysl — nemám na to čas a přesáhlo by to rozumný rozsah tohoto článku. A tak jen k jedné lži. Autor tvrdí:

Po první světové válce, během které si Arabové dělali oprávněné naděje na osamostatnění ve všech zemích, bylo Balfourovou deklarací Židům povoleno se usazovat v pobřežním pruhu mandátu

Nikoli. Balfourova deklarace říká:

Vláda Jeho Veličenstva je příznivě nakloněna zřízení národní domoviny v Palestině pro židovský lid a vynaloží veškeré úsilí, aby dosažení tohoto cíle usnadnila …

(His Majesty’s Government view with favour the establishment in Palestine of a national home for the Jewish people, and will use their best endeavors to facilitate the achievement of this object …)

Tedy: žádný pobřežní pruh mandátu. Celé území mandátu.

Píše pan Lubomír Stejskal na blog.idnes.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 252 × | Prestiž Q1: 11,08

+22 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Vojtěch Běhunčík

Balfour Declaration
https://en.wikipedia.org/wiki/Balfour_Declaration

The term "national home" was intentionally ambiguous, having no legal value or precedent in international law, such that its meaning was unclear when compared to other terms such as "state".

The declaration did not include any geographical boundaries for Palestine. Following the end of the war, three documents – the declaration, the Hussein-McMahon Correspondence and the Sykes-Picot Agreement – became the basis for the negotiations to set the boundaries of Palestine.

Až na to, že žádný stát "Palestina" nebyl vytvořen - záměrně? Tato zásadní chyba dodnes není vyřešena.

Vojtěch Běhunčík

Nezapomeňte dočíst až do konce:
---
Dlouhodobý dopad:

Prohlášení mělo dva nepřímé důsledky
- vznik židovského státu
- chronický konflikt mezi Araby a Židy na Středním východě.

Byl popsán jako „původní hřích“, pokud jde o selhání Británie v Palestině i pro širší události v Palestině.
Toto prohlášení mělo také významný dopad na tradiční antisionismus náboženských Židů, z nichž někteří to považovali za božskou prozřetelnost; toto přispělo k růstu náboženského sionismu uprostřed většího sionistického hnutí.

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top