Štítky článku: •  

Jazykové zákampí

Co mají myši, když mají pré? Kde se u nás vzal oslavný popěvek Živijó? Jaký člověk je neurvalý? Odkud pocházejí slova vitamín, borec, bulvár, virvál? To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož květnové posty přebíráme.

Bulvár na boulevardu (4. 5.)

Kde se vzalo pojmenování bulvár pro senzacechtivý tisk? Ve francouzštině boulevard původně označoval širokou třídu či promenádu, jež byla středem společenského dění díky divadlům lehčích žánrů, kavárnám a kamelotům vykřikujícím titulky masově vydávaných novin — bulváru.

Když myši hrály karty (5. 5.)

Co mají myši, když mají pré? Když kocour není doma, myši mají pré, tedy volnost. Výraz pré pochází z německého spojení Prä haben (mít přednost), které původně patřilo do žargonu hráčů karet. Do němčiny se dostalo zřejmě z francouzského avoir préference (téhož významu). [1]

Být macek či fešák nemusí být výhodou (6. 5.)

Výrazy macek či fešanda jsou pro někoho roztomilé lichotky, ale označují také něco úplně jiného. U zvířat macek odkazuje na kastrovaného kocoura, zatímco fešanda na kastrovanou kočku nebo fenu. Fešák se pak říká kastrovanému psovi.

Pivo pro všechny Slovany (7. 5)

Proč máme tak rádi pivo? S nadsázkou možná proto, že praslovanské pivo původně označovalo obecně nápoj — a pít se musí! Pivo je odvozené od pití a značilo to, co se pije (slovotvorně podobné je např. krmivo = to, čím se krmí). U piva následně došlo ke zúžení významu.

Popěvek Živijó k nám přinesli legionáři (11. 5.)

Otevírají se hospody, živijó! Mimochodem původně pozdrav a dnes oslavný popěvek Živijó pochází ze srbochorvatštiny a můžeme ho přeložit jako „ať (dlouho) žije“. Ujal se u nás po první světové válce díky československým legionářům, kteří sloužili v srbských legiích.

Germánský virvál (12. 5.)

VIRVÁL je krásně zvukomalebné slovo: přímo v něm slyšíme ten hluk a vřavu. Není to ale jen náhodný shluk hlásek. Je to germanismus (německy ještě důrazněji WIRRWARR) vytvořený hravým zdvojením a obměnou hlásek od slovesa wirren (tj. zamotat či uvést ve zmatek).

Peloton není peleton (13. 5.)

Pst, prozradíme tajemství skryté nejednomu sportovnímu komentátorovi! Totiž: skupina cyklistů je peloton, ne peleton. Záměna pelotonu jezdců za pelety do kotle má nicméně etymologické ospravedlnění: obě slova shodně vycházejí z francouzského pelote (klubko či koule).

Po častém pikniku máte postavu pykniku (14. 5.)

Ke klasickým dvojicím bít/být, vít/výt či pij/pyj si dnes přidáme jednu méně známou: piknik/pyknik. Piknik je svačinka v přírodě, a to z francouzského pique-nique (téhož významu). Pyknik je robustní, podsaditý, zavalitý typ postavy, a to z řeckého pyknós (pevný, statný).

Makat nás naučili Němci (15. 5.)

Máme pátek — poslední den v týdnu, kdy se maká. A co má makání (sahání) společného s prací? Jednak se pracuje primárně rukama, tedy na práci se sahá; jednak došlo k významovému posunu pod vlivem německého machen (dělat). Makat ve smyslu pracovat je tedy germanismus.

Vakcína z krávy (18. 5.)

Jak vznikla vakcína? Náhodou! Anglický lékař Edward Jenner si všiml, že krávy nakažené kravskými neštovicemi odolávají černým neštovicím. A tak z viru kravských neštovic (latinsky variolae vaccinae) v roce 1796 vyrobil vakcínu příslušně pojmenovanou podle krávy (vacca).

Dvojice milenců se líbala ve dvojce (19. 5.)

Když jsou dva, je to dvojce, nebo dvojice? Nenechte se zmást: pár je vždy dvojice. Tvar dvojce je sice legitimní, ale jde o 3. nebo 6. pád slova dvojka, nikoliv dvojice. Např. Dvojice milenců se líbala ve dvojce. = Pár se líbal v tramvaji č. 2 / ve voze 2. třídy apod.

Hanba, nebo hamba? (20. 5.)

Když se stydíte, je vám hanba, nebo hamba? Co se týče pravopisu, píše se hanba (někoho haníte, ne hamíte). Co se týče výslovnosti, skloňované podstatné jméno je [hanba]: „Že se hanbou nepropadne!“ U nesklonného citoslovce se preferuje [hamba]: „‚Hanba!‘ zvolal premiér.“

Neurvale se urval (21. 5.)

Jaký člověk je neurvalý? K původnímu tvaru urvalý se přidal nadbytečný zápor ne-, podobně jako třeba u nevrlý (vrlý není). Urvalý se pak vykládá doslova jako ten, kdo se urval od šibenice. [2]

Vzápětí za patami (22. 5.)

Víme, že slovo vzápětí značí obratem — ale možná se ptáme, kde že je to „v zápětí“? Staročeská podoba byla „v zápětie“, což značí přímo za patami. Podobně vzniklo také třeba slovo zpět, a to z předpony vъz- (vz-) a odvozeniny od pęta (pata), tedy doslova proti patě.

Salám v celku nám může být vcelku jedno (26. 5.)

Píše se vcelku (jedno slovo), nebo v celku (dvě slova)? Jako jedno slovo píšeme příslovce vcelku: „Vcelku (celkem) to ujde.“ Jako dvě slova píšeme podstatné jméno celek s předložkou v: „Chcete to v celku (v jednom kuse), nebo nakrájet?“ Čili salám v celku píšeme zvlášť!

Borec Bořivoj (27. 5.)

Kdo je borec, víme všichni — ale víte také, že slovo borec jsme si vypůjčili z ruštiny? Ruská podoba boréc je odvozená od slovesa borót’sja (bojovat). Společný praslovanský základ tohoto slova se dochoval ve vlastních jménech jako Bořivoj, Ctibor či Dalibor.

Vitamíny jsou omyl (28. 5.)

Víte, že slovo vitamín je založené na vědeckém omylu? Vitamíny v roce 1912 objevil a pojmenoval původem polský biochemik Kazimierz Funk. Ten se mylně domníval, že vitamíny vždy obsahují aminy — odtud druhá část názvu vit|amín. První část je z latinského vīta, tj. život.

Tož, nikoliv toš (29. 5.)

Někdy váháme, jak psát nespisovná či nářeční slova — u moravského „tož“ je to ale jasně dané. Píše se tož (ne toš), protože se jedná o složeninu zájmena „to“ a částice „-ž“. Stejnou částici najdeme také třeba ve slovech kéž, též, či když.

Autorka je korektorka, překladatelka a copywriterka. Její profesní stránky najdete ZDE, twitterový účet Jazykovědma ZDE.

Shrnuje paní Markéta Gregorová na Literárky.cz


[1] Pozn. red. SvS: Mariášníci (jsou-li vůbec ještě nějací) jistě znají hlášku „re“ následující po „fleku“.  No a to je právě zkomolenina původního německého prä haben.

[2] Pozn. red. SvS: Obdobně bychom se mohli ptát, jaký rozdíl je mezi „stvůrou“ a „nestvůrou“.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 207 × | Prestiž Q1: 6,32

+7 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
honza

S tou vakcinací je to malinko jinak - odolnost proti pravým neštovicím pozoroval ten pán u LIDÍ, kteří předtím prodělali kravské neštovice - na venkově se to občas stávalo. Kravský virus je pravému velmi podobný, je přenosný na člověka, ale celkem dobře se dá přežít. Tak ho napadlo infikovat lidí kravským virem schválně, preventivně a ono to fungovalo.

PeTaX

Lékařsky, věcně máte pravdu. Nicméně, zde jde o etymologickou otázku.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top