Štítky článku: •  

Czexit? Už vidím cestu

Jaké ekonomické a hospodářské problémy můžeme očekávat po koronavirové krizi? Právě o tom jsme v předchozí části rozhovoru hovořili s ekonomkou Markétou Šichtařovou. A dnes si po těchto výletech po Evropě i Americe budeme povídat více o nás, jaké časy můžeme čekat doma.

Extrakt rozhovoru via PListy

Zelené problémy mohou za to, že jsou na tom automobilky tak bídně. Itálie může mít zaječí úmysly. Není tu politická vůle nechat krizi proběhnout. Tyto a podobné názory odhalila Markéta Šichtařová v druhé části interview na Kupředu do minulosti. A mluvila i o drolení Evropské unie a o tom, co se může stát, když se krize nenechá proběhnout.

I v druhé části rozhovoru se ekonomka Markéta Šichtařová věnovala nadcházející ekonomické krizi. Zejména jak zasáhne Česko, ve kterém je automobilová výroba velmi důležitým odvětvím. Znovu zopakovala, že cesta z krize nevede přes maskování jejích projevů.

Zdůraznila, že problém automobilového průmyslu není jen cyklický. Ale že v Evropě se na něj v době růstu (dle Šichtařové umělého) nabalovaly další nároky. „Vymysleli jsme si zelené problémy. A začali jsme si zcela programově likvidovat naše automobilky. Výsledkem bylo, že v době, kdy jsme mohli vyrábět celkem levně, a automobilky si mohly připravit nějaký polštář na horší časy, tak místo toho v té době vyráběly draze, a hledala se řešení, která byla nefunkční a s největší pravděpodobností byla zcela zbytečná.“

Doplnila, že se díky koronaviru přišlo na to, že emise NOx rostou či stagnují, takže zákazy dieselů ve městech byly zbytečné. „Tyto zákazy dieselů ve městech ovšem vedly k tomu, že automobilky měly problémy vyrábět diesely a obecně spalovací motory, a místo toho soustředily obrovské finanční částky na to, aby vymýšlely buď vodíkové, nebo ještě spíše elektrické motory, což vedlo k tomu, že tyto automobilky jsou dneska oslabené. Kdyby oslabené nebyly, tak by s největší pravděpodobností krizi zvládly s daleko větší grácií, než jak ji zvládají teď,“ prohlásila ekonomka.

Dodala, že následkem toho by auta nebyla tak drahá a lidé by se tolik nezdráhali je kupovat. „Ovšem kdo jiný, než blázen by dneska koupil spalovací motor, protože za prvé není zjevné, kdy skončí krize — a za druhé není zjevné, zda až krize skončí, bude smět koupené auto používat, jestli mu nějaký zelený politik, případně Gréta, toto auto nezakážou používat. A kupovat elektroauto, když je tak drahé a nepoužitelné? Tak to asi ne,“ definovala problémy, kterým automobilky v Evropě čelí.

Šichtařová se pak, byť ne z expertního pohledu, věnovala koronakrizi. Uvedla, že epidemie přicházejí ve vlnách. A podle ní když byla ekonomika utažená na doraz a lidé získali pocit, že ekonomické následky koronaviru jsou horší než zdravotní, tak už při druhé a dalších vlnách nebudou ochotni nařízení poslouchat.

„Říká se tomu, že se vyčerpal politický kapitál, tedy že lidé přestanou být ochotni poslouchat nařízení, protože vládě už nevěří. A já se obávám, že toto přesně čeká země, které ne po našem vzoru, ale českým způsobem od počátku přistoupily k velmi drastickým opatřením. Obávám se, že až se virus vrátí v nějaké příští vlně, tak ztráty budou větší, než by mohly být, ale s tím rozdílem, že už nikdo u nás nebude ochoten dodržovat nějaká velká opatření, rouškování a další věci. A tím pádem se virus bude daleko volněji šířit a hlavně se bude schopen rozšířit i mezi skutečně ohrožené skupiny, jako jsou senioři nebo nemocní,“ mínila Markéta Šichtařová.

Došlo i na Evropskou unii. Ta podle ekonomky nesehrála jinou úlohu než slovní. „Evropská unie hned na počátku vystupovala velice laxně, většina věcí, které byly z Evropské unie slyšet, byla kritika postupů jednotlivých národních vlád, což pochopitelně jednotlivé národní vlády musely vnímat jako házení klacků pod nohy. Ale že by Evropská unie prokázala, že tady skutečně platí nějaký jednotný trh a že jsme v uvozovkách jednou zemí a jedním trhem, to se neukázalo,“ mínila.

Dodala: „Spíše se naopak ukázalo, že v dobách, kdy je nám špatně, tak Evropská unie ukazuje, že jsme jenom sbírkou národních států, které proklamují hezké politické cíle jenom v dobách, kdy se všechno dobře daří.“

Šichtařová se obává, že by koronavirová krize mohla vést ke drolení Evropské unie. Zejména pokud jde o Itálii. „V Itálii, která se potýkala s velkými problémy ohledně koronaviru, a stále ještě potýká, velmi sílí euroskeptické nálady, protože se Itálie cítí podražená Evropskou unií a má pocit, že v době, kdy potřebovala pomoc, ji Evropská unie nepomohla,“ zmínila.

A doplnila, že pocit, že Itálii EU nepomůže ani v budoucnu v zemi panuje dále, protože EU se netváří, že by chtěla předluženým státům výrazněji pomoci. Šichtařová uvedla, že si dokáže představit, že by i v Itálii proběhlo referendum, jako k němu došlo ve Velké Británii. Ale jak by dopadlo, to si tipovat netroufá. Dodala, že Británie „s největší pravděpodobností přežije také celkem slušně“ a příklady táhnou.

„Určitě není rozumné, aby jako první opouštěly EU země naší malé velikosti, ale pokud po Británii přijde Itálie, a po Itálii nějaká další velká země, tak si úplně klidně umím představit, že by drolení pokračovalo ještě dál,“ uvedla. Ale podle ní nedojde k úplnému rozpadu EU, ale k rozdělení na dvourychlostní Evropu. „Vidím dělicí čáru napříč eurozónou, protože země, které jsou na jih a na východ od Alp, mají s dluhem většinou větší problémy než země, které jsou více na západ a na sever,“ řekla.

Pokud jde o ekonomickou krizi, Šichtařová očekává, že dojde opět na revitalizaci levicových myšlenek. Ale ta nebude trvat věčně. „Jenom k tomu musíme dospět, a bohužel se obávám, že k tomuto politickému obratu dospějeme až poté, co si tak trochu nabijeme ekonomicky ústa a zjistíme, že levicová ekonomická politika holt nefunguje. A že má tu výhodu, že všechny činí navzájem si rovnými — a ovšem nevýhodu, že je činí rovnými v chudobě,“ poznamenala.

Povzdechla si, že očistný účinek krize mít nebude, protože není politická vůle, aby k němu došlo. „Musíme si tedy říct, že my už nemáme moc co ztratit. Není opravdu v našem zájmu tisknout peníze, jak to děláme. Není v našem zájmu mít záporné úrokové sazby. Záporné úrokové sazby na jednu stranu na papíře opticky maskují skutečnost, že tady máme krizi. Vedou k tomu, že statisticky vykazujeme růst, ačkoliv ekonomika není zdravá, ale současně také k tomu, že nám zmizí celoživotní úspory. Když máme záporné úrokové sazby, tak to vlastně znamená, že peníze mají zápornou hodnotu, a když mají zápornou hodnotu, tak má zápornou hodnotu práce, protože pracujeme pro to, abychom měli peníze,“ dodala.

Podle ní vede neustálý tisk peněz a záporné úrokové sazby k likvidaci střední třídy a rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými. Kdyby se krize nechala proběhnout, sice by dle Šichtařové skokově vzrostla nezaměstnanost, ale pak by se situace srovnala a ubylo by zombie firem. „Myslím, že pro nikoho není žádoucí, aby byly nůžky ve společnosti příliš rozevřené, a naopak většina lidí ocení představu, že střední třída je opět poměrně silná, že jsou dostupné byty a bydlení, a strach má v tomto případě hodně velké oči,“ prohlásila a podotkla, že nechat krizi proběhnout by nebylo o mnoho horší, než co lidé zažili nyní.

Naopak, pokud se bude pokračovat, může to podle ní vést k japanifikaci ekonomiky, k tzv. blátíčku. „Ekonomika moc neporoste, budeme mít velký dluh, většina lidí bude mít práci, ale nebude to žádné terno, nebude tady žádná silná střední třída a lidé budou cítit jakousi špatnou náladu dlouhodobě,“ popsala tento stav.

„Nebude to někam směřovat a čas od času přijde nějaká hlubší recese, a zase se uvolní víc peněz do ekonomiky — a všichni budou vědět, že když se dočkají důchodu, tak jim stát něco přidá, ale že to nebude žádné terno. Protože na důchod se nedá připravit, nedá se na něj pořádně našetřit, protože když si šetříte, tak vám to požere inflace, anebo vám to požerou záporné úrokové sazby. Tak co byste se snažili si na důchod koupit nějakou nemovitost, vždyť vám ji zdaní takovým způsobem, že se nevyplatí mít ani nemovitost. Zkrátka a dobře, všichni na tom budeme hodně podobně v relativní chudobě,“ doplnila.

Uvádí paní Markéta Šichtařová v rozhovoru pro KupředuDoMinulosti.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 435 × | Prestiž Q1: 11,88

+21 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
Tomáš Fiala

"Protože na důchod se nedá připravit, nedá se na něj pořádně našetřit, protože když si šetříte, tak vám to požere inflace, anebo vám to požerou záporné úrokové sazby."

Proboha!!! Psal jsem pod článkem PeTaXe o měnových reformách o tom, jak dopadli mí prarodiče. Jenže ti měli kamarádku. A ta ve své "jednoduchosti" (fakt to nebyla podle vyprávění žádná kdovíjaká intoška) nespořila ani na vkladní knížku, ani do matrace, ani do penzijního fondu. Prostě kupovala zlato a stříbro. Znala jen, že kdo má nebo kdy měl zlato/stříbro, nikdy v lidské historii minimálně nebyl chudý. Kupovala si z co nejkvalitnějšího kovu co nejlevnější kousky - šlo jí o materiál a ne o šperk. Ve své jednoduchosti "věřila" tomu, že materiál po tisíce let znamenající bohatství, jí zabezpečí úspory lépe, než (třeba Rašínem) znehodnotitelné papírky. Po ukončení svého aktivního života (v padesátých letech) jí mohla být ukradená nějaká měnová reforma či vykradení penzijních fondů.

To je snad nějaký záměr (i těchto rozumných ekonomů) tvrdit, že spoření = pouze a jedině nosit papírky do banky, penzijního fondu nebo strkat pod matraci???!!!

Petr

Evropa nesmí budovat Euro Armádu,malé NATO,satelity.Bylo by to tříštění NATO,Spojené Státy budou doufám vojensky a zpravodajský přítomny v Evropě a ČR.Jinak jsme ohrožení Ruskem,Čínou,KLDR,terorismem.Miliardy Eur formou dotací do infrastruktury,ekonomiky se vždy ČR hodí jen nesmí být infrastruktura,dálnice apod 4 krát dražší než v SRN a dělník dostat 4 krát menší plat.Pak by EU neměla smysl.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top