Štítky článku: •  

Intelektuální terorismus

Významný francouzský historik Jean Sevillia velmi účinně demaskuje podstatu politicko-korektní ideologie, politicko-korektní svatyně polopravdy jako LeMonde a Liberation se dvacet let tváří, že historik neexistuje i když jeho knihy patří ve Francii mezi nejčtenější a jsou odborně velmi fundované.

Ve svých článcích a knihách Sevillia poopravuje politicko-korektně deformovaná historická fakta, která jsou často velmi silným instrumentem levičácké demagogie a ideologie. Např. Kataři jsou dnes politicko-korektní politikou idealizováni, hrady Katarů se proměnily v poutní místa, s oblibou je vyhledávají od normálu odlišné sexuální kategorie, Katarové dávali přednost homosexualitě před prokreací, lidstvo musí vymřít, aby ďábel prohrál svůj boj. Nepřipomíná to dnešní evropsko-unijní imigrační mantru unijních ideologů, evropské národy musí vymřít a nahradí je mravně vyšší multikulti mix.

Církev s francouzským králem vyhlásili proti Katarům křížovou výpravu a po desítiletích tvrdých bojů, Kataři prohráli. Kataři byli velmi tvrdí, své odpadlíky zabíjeli a boj zdaleka nebyl jednostrannou záležitostí. Řadu let to vypadalo na vítězství Katarů, což by znamenalo rozpad Francie a chaos. Sevillia např. velmi přesvědčivě a fakticky dokázal neudržitelnost politicko-korektní lži o úžasné symbióze muslimů, křesťanů a židů v raném středověku v almoravidské Andaluzii, např. od 1066 v Granadě buď konverze k islámu nebo smrt.

Před dvaceti lety publikoval Sevillia knihu Intelektuální terorismus, kde jako jeden z prvních fundovaně analyzoval podstatu politické korektnosti, kniha je dnes považovaná téměř za klasickou. U příležitosti dvacetiletého výročí publikace knihy, historikovo interview v kulturním magazínu ValeursActuelles.


Jaká byla geneze knihy?

Po válce komunisté dominovali intelektuální milieu, v tomto období se objevil instrument, který spočíval v delegitimování protivníka, přišije se mu etiketa a s ní spojený obraz a už se s ním nediskutuje. Stalinská forma komunismu zmizela z historie, ale tento fenomén přetrval u jiných ideologií: ideologie třetího světa, libertinistický liberalismus, práva člověka, antifašismus, antirasismus, multikulturalismus, atd.

Koncem devadesátých let se nastolilo v kulturním a mediálním světě dominantní doxa, jehož síla byla taková, že politické třídy nazývané pravicovými se sklonily před úkazy. V té době se začaly objevovat články a knihy zpochybňující „jednotné myšlení“, jiný termín pro politickou korektnost. Vycházela díla zabývající se jednotlivými aspekty fenoménu, např. komplex viny bílého muže analyzovaný Pascalem Brucknerem, Jean-François Revel psal o persistujícím filomarxismu západní inteligence, Vladimír Volkov o dezinformaci. Má kniha byla prekursorem v oblasti, následovaly knihy Historicky korektní, Morálně korektní, Historicky nekorektní.

Jak přijala knihu kritika a veřejnost?

Velmi vstřícná kritika ve Figaru a Valeurs actuelles i v dalších konzervativních magazínech, tři měsíce nejprodávanější kniha v kategorii esej, následovalo vydání v kapesní edici, kniha se začala považovat za svého druhu klasickou. Le Monde, Liberation, Nouvel Observateur a Express se o knize nezmínily ani řádkem a jejich omerta pokračuje dodnes, tyto čtyři tiskoviny nikdy nepovažovaly za důležité zmínit některou z mých knih, i když např. prodej knihy Historicky korektní překročil 100 000. Nejčastější metodou intelektuálního terorismu je satanizace někoho, jehož ideje se nezamlouvají, prohlásí se za reakcionáře, fašisty, rasisty, homofoba atd. Existuje další metoda: ticho. Autor knihy neexistuje, nemusí se hledat argumenty.

Z témat, která jste analyzoval, která se podle vás posunula v objektivnější historickou perspektivu?

Existovala řada témat, která byla před dvaceti lety tabu a už tomu tak není, ale pokrok v tomto smyslu je velmi vzácný. Posunulo se vnímání národů, Evropy a globalizace. Když jsem psal Intelektuální terorismus, vládla optimistická vize, která se nastolila pádem Berlínské zdi, evropské konstrukci se ve verzi Maastrichtu dávaly ty nejúžasnější atributy, Fukuyama předvídal konec historie a nevyhnutný triumf liberální demokracie.

V roce 2001 přišly atentáty v New Yorku a ukázalo se, že globalizace není nutně šťastnou, že může přinést nebezpečí nového typu, pak v průběhu desetiletí jako důsledek zklamání z evropských institucí narůstá populismus a Británie opouští Unii. Můžete dnes říct, že svět je nebezpečnější nebo kritizovat bruselskou Komisi aniž by vás označovali za šovinistického nacionalistu nebo xenofoba, před dvaceti lety to nebylo možné. Bohužel nevidím však významnější změny.

Která témata jsou politicko-korektně nedotknutelná, v čem vidíte deformované čtení historie?

Komunistické strany umírají a komunismus už není ve hře, kritizovat komunismus je dovoleno, ale přetrvává idea, že tato ideologie byla nesena pocitem velkorysosti a sociální spravedlností a zločiny v jejím jménu byly historickým omylem. Nelze evokovat koloniální historii, aniž se nezačne omluvami a předpokladem, že to byla vadná záležitost. Zodpovědnost mají nést Evropané za to, že zruinovali země třetího světa.

Tvrzení, že migrační toky mohou a musí být regulovány a imigranti musí vyvinout úsilí a adaptovat se na kulturu přijímací země, má být rasistické. Pochybování o modelu rodiny a antropologických normách, které se v západních společnostech nastolily v posledních desetiletích, vede k podezřením a fantasmagorickým obviněním o nenávisti k jiným. Psal jsem o těchto tématech před dvaceti lety, bohužel nic se neposunulo. Pokud napíšete vědeckou studii o Mohamedovi a historii islámu, vystavujete se velkým rizikům.

Které vitální společenské otázky dnes intelektuální terorismus blokuje?

Všechno na čem spočívá národní soudržnost, na vztahu národa ke světu, k vlastní historii a kultuře, pouto mezi Francouzi, které jde nad sociální a generační milieu — toto všechno trpí údery politicky korektního, filozofické postuláty a finanční zájmy politické korektnosti cílí na dekonstrukci lidské přirozenosti.

Ve chvíli, kdy křesťanství je v naší zemi velmi minoritním a kolektivní identita se nachází v hluboké krizi, intelektuální terorismus dělá vše, aby blokoval reflexi a jednoduše vůbec hledání dobrých odpovědí. Existuje tedy velký důvod, abychom byli znepokojeni naší budoucností, i když zrovna ve Francii národ v dějinách dokázal, že dokáže klást odpor, projevil schopnost vyjít i z nejhorších krizí.

Píšete, že vás těší, že někteří intelektuálové jsou schopni pod tíhou reality změnit názor. Koho máte na mysli?

Velká část těch, které dnes známkují jako neoreakční, začínala u levice. Finkelkraut, Debray, Bruckner, Muray, Taguieff, Natascha Polony, Élisabeth Lévy. Jejich evoluce ukazuje, že determinismus neexistuje a nikdo není do smrti zajatcem dominantní ideologie, je-li přítomná odvaha a vůle.

Je to zřetelně pozitivní prvek, těší mě, že nastupuje nová generace mladých žurnalistů, esejistů a univerzitánů, kteří jsou rozhodnuti zlomit pouta politicky korektního. Popravdě jsou minoritou ve své generaci, tito rebelové proti progresismu jsou pod permanentní kontrolou politickomediálního systému, který spouští orgie rozhořčení, což je prvním stádiem ostrakismu provinilých. Každodenní praktiky intelektuálního terorismu jsou spouštěny politicko-korektními komentátory, kteří bastlí extrémní pravici a fobii ze sebemenších reakcí přirozeného smyslu, jak napsal nedávno quebecký sociolog Mathieu Bock-Côté.

Podle vás diktatura politicky korektního za posledních dvacet let obměnila pouze formu.

Ve skutečnosti nic neztratila ze své síly, byla znásobena kapacitou a rychlostí internetu a sociálními sítěmi, ještě nikdy se nevedl takový boj o svobodu názoru.

Cituje pan Libor Číhal na Meras.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 285 × | Prestiž Q1: 8,88

+13 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 6 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
Vojtěch Běhunčík

"Stalinská forma komunismu zmizela z historie, ale tento fenomén přetrval u jiných ideologií: ideologie třetího světa, libertinistický liberalismus, práva člověka, antifašismus, antirasismus, multikulturalismus, atd."
Takže práva člověka, antifašismus, antirasismus mají zmizet z historie?

"Komunistické strany umírají a komunismus už není ve hře, kritizovat komunismus je dovoleno, ale přetrvává idea, že tato ideologie byla nesena pocitem velkorysosti a sociální spravedlností a zločiny v jejím jménu byly historickým omylem."
Zato není dovoleno kritizovat kapitalismus, který se rozhodně netváří jako velkorysý a sociálně spravedlivý a všechny jeho zločiny nejsou omylem, ale záměrem.

PeTaX

Ale pane kolego, nelžete tak trošku?
Webů kritizujících kapitalismus je do dvanácti tucet. Je čistě vaším problémem, že jste se masochisticky vrhl na zdejší web, který je orientován pravicově a ekonomicky. (Nebo jste sem byl nasazen???)
Ale pravda, tady se žádného vychvalování socialismu nedočkáte, zejména proto, že je neekonomický a neefektivní. A na sociálně spravedlivý si kapitalismus opravdu nehraje - ostatně, spravedlnost je velmi pružný pojem, že. Co se jednomu zdá spravedlivé, jiný vidí jako velkou nespravedlnost.
Kapitalismus vychází z akceptace reality, že lidé jsou různí; jsou malí a velcí, tlustí a tencí, chytří a hloupí, pracovití a líní, šikovní a nešikovní, úspěšní a neúspěšní. Je to tak normální a kapitalismus to nehodlá opravovat a sociálním inženýringem překrucovat přírodu. Odmítá korumpovat neschopné na úkor těch schopných, kteří jsou tahounem prosperity (ze které nakonec ve skutečnosti vytěží i ti neúspěšní).

Vojtěch Běhunčík

Webů kritizujících kapitalismus je do dvanácti tucet. Je čistě vaším problémem, že jste se masochisticky vrhl na zdejší web, který je orientován pravicově a ekonomicky."
To jsou zajisté všechno weby dezinformační, prorusky orientované a veřejnými médii zatracované.

" ... spravedlnost je velmi pružný pojem, ..."
Ano, zejména pokud je založena na dodržování zákonů. I zákonodárci a soudci jsou jenom lidé (tedy občas chybující), takže to, co je zákonné ještě nemusí být spravedlivé a morální - zejména když se s velkým ziskem vyplácí uplácení zákonodárců a korupce politiků.

Největším zločinem kapitalismu je monetarizace všech hodnotových kategorií a úsilí o maximalizaci zisku.
Snaha vše vyjádřit penězi a ziskem vede k tomu, že zločin se stává běžným způsobem obživy a zabití desítek nebo stovek lidí - pokud to přinese zisk s přijatelným rizikem - běžnou zakázkou.
Vedlejším důsledkem je stratifikace společnosti a extrémní sociální nerovnost, což - jak píšete "kapitalismus nehodlá opravovat sociálním inženýringem" - třebaže tuto nerovnost sám způsobil.

PeTaX

1) Nesmysl
2) Představa morálky je stejně pružný pojem
3) To už je paranoia; škoda slov.

Vojtěch Běhunčík

" ...lidé jsou různí; jsou malí a velcí, tlustí a tencí, chytří a hloupí, pracovití a líní, šikovní a nešikovní, úspěšní a neúspěšní..."
Ještě jste opomenul, že v kapitalismu s extrémně velkými sociálními rozdíly nestojí všichni na stejné startovní čáře.
Čistič bot, který si šetřil každý den čtvrťák a tak se postupně vypracoval na milionáře, je bytost z kategorie pohádek pro děti z nižších vrstev.

Petr

Základ komunismu je ukrást majetek(tedy velká zlodějina).Pak se z něj budou mít komunisti nějaký čas dobře a dopadne to tak že zůstane zdevastovaná země a ani pak ten majetek všechen nevrátí a budou ho dál dotovat.Hitler také ukradl majetek po Evropě,Židům a jinde ale Německo mělo to štěstí že se z moci šílence Hitlera dostalo.Východ z moci šílenců Stalina dosud zdaleka né.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top