Štítky článku: •  

Co se honí obyvatelům bývalého sovětského bloku hlavou?

Čaputová i pražská kavárna zapláčou: Toto si myslí jejich „poddaní“. Migranti, demokracie, média nebo USA.

Na tuto otázku odpovídá nový průzkum nezávislého think-tanku GLOBSEC, který sídlí v Bratislavě. Zúčastnilo se celkem 10 zemí, z toho 9 z bývalého sovětského bloku a pak Rakousko. A ve většině statistik vedlo Slovensko. Ovšem asi ne tak, jak by si příznivci prezidentky Čaputové představovali.

Do průzkumu bylo zařazeno dohromady 10 zemí. Od severu k jihu to jsou všechny baltské státy, dále pak státy V4 Polsko, Slovensko, Česko a Maďarsko, kromě toho je zařazeno ještě Rakousko a z východní Evropy pak Rumunsko a Bulharsko. V každé zemi byl dle GLOBSECu vyslechnut názor reprezentativního vzorku tisíce až 1047 respondentů, a to formou interview nebo rozhovoru po telefonu. Průzkum probíhal v březnu tohoto roku.

Výsledky nejsou nezajímavé. Vzhledem k tomu, jak často se ozývá nespokojenost s politikou a demokracií se GLOBSEC ptal, která forma vlády je dle respondentů lepší. Zda za a) liberální demokracie s pravidelnými volbami a mnoha stranami nebo b) silný lídr, který se nemusí volbami a parlamentem zatěžovat.

Ze všech států pouze Bulharsko dalo přednost silnému lídrovi, 45 % by preferovalo tento systém, pro demokratickou pluralitu stran se vyjádřilo 35 % respondentů. Ovšem ani výsledky na Slovensku, kde na konci února zvítězil ve volbách Igor Matovič, nejsou v tomto směru lichotivé. 49 % respondentů se přihlásilo k demokratickému zřízení, 38 % k de facto autoritářství. Nejmenší náklonnost k silnému lídrovi panuje v rodné zemi Adolfa Hitlera, Rakousku, zde preferuje silného vůdce pouze 7 %. Ovšem hned za Rakouskem je Maďarsko, kde demokratické zřízení preferuje 81 % respondentů, pouhých 12 % chce silného lídra. V Česku pak silného lídra preferuje 24 % respondentů, 60 % se přihlásilo k liberální demokracii. Průzkumníci podotýkají, že podpora pro demokracii zřejmě nesouvisí s tím, jak úroveň demokracie hodnotí mezinárodní žebříčky.

S fungováním demokracie jsou nejspokojenější Rakušané, kde drtivá většina (86 %) spokojena byla. Ve všech ostatních zemích se procento pohybovalo pod polovinou respondentů, přičemž Česko bylo druhé nejspokojenější s 47 %, shodně s Polskem. Nejhůře ve V4 opět dopadlo Slovensko, kde spokojených bylo jen 38 %, celkem nejhorší byla spokojenost opět v Bulharsku (18 %).

Dále průzkumníky zajímalo, kolik respondentů si myslí, že nezáleží na tom, kdo je u moci, protože se stejně nic nezmění. I v tomto ohledu bylo z V4 na špici Slovensko s 56 % respondentů, následováno o procento „lepším“ Maďarskem. V Česku tento názor zastává 49 % respondentů, naopak v Polsku pouhých 31 %.

Respondenti byli dotazováni i na to, zda podle nich mají velký vliv na vládu oligarchové a finanční skupiny. Zde naopak nejmenší podíl respondentů patřil Maďarsku (39 %). V Čechách tento názor zastává 64 % respondentů a na Slovensku celých 85 %. Překvapením může být Rakousko, kde tento názor zastává 84 % dotázaných.

Další otázka byla, zda si respondenti myslí, že některé skupiny v zemi jsou zvýhodňovány na úkor jiných. Nejvíce tento pocit převládal opět na Slovensku (86 %), ovšem hned za ním je Česko a Bulharsko s 84 %. Nejméně se tento názor vyskytoval v Rumunsku, stále ho však zastávalo 62 % respondentů.

Pokud jde o to, jaké skupiny jsou v zemích privilegované, z průměru vyplývá, že se jedná především o známé politiků, na tom se shodlo 70 % respondentů. Dále bohatí (59 %), lidé žijící v hlavním městě (48 %) a lidé, kteří žijí v určitém regionu (39 %). Pouhých 25 % se shodlo na menšinách a 23 % na migrantech. Z toho autoři usuzují, že nespokojenost s nerovností je mnohem důležitější než zloba na tzv. černé pasažéry společenského systému.

Řešila se i spokojenost se svým životem. Zde opět excelovali Rakušané, z nichž 96 % bylo s životem spokojeno. Poměrně vysoká spokojenost (90 %) panuje i v Polsku, následuje Česko s 84 %. V Maďarsku se tak cítí 77 % odpovídajících, na Slovensku ještě o procentní bod méně. Autoři průzkumu objevili korelaci, že ti, kdo jsou spokojeni s fungováním demokracie ve své zemi, jsou z 91 % také spokojení se svým životem.

Kde Česko a Slovensko vede žebříček, je přiznání, že by respondenti vyměnili některé své svobody (např. shromažďování, cestování nebo svobodného vyjadřování) za něco jiného. Celkem 50 % respondentů v Čechách by bralo omezení svobod výměnou za lepší finanční situaci, 60 % za větší bezpečnost země a 52 % by měnilo svobody za zachování tradičních hodnot. Větší podíl „obchodníků se svobodou“ mělo jen Slovensko, kde by celých 66 % chtělo raději lepší finance, 69 % bezpečí a 58 % zachování hodnot.

Zajímavá čísla se nachází také u otázky, zda určité skupiny nebo země ohrožují respondentovu identitu nebo hodnoty. Tato otázka byla rozdělena do tří podbodů, kdy se tázající ptali jednak na „Západní společnost a její styl života“, dále pak na Evropskou unii a do třetice na Spojené státy americké.

Největší obavy panovaly opět na Slovensku, kde plných 50 % respondentů za hrozbu označilo západní společnost a ještě o tři procenta výše Spojené státy. Ovšem hned na třetí příčce jsou Češi, kteří za hrozbu pro identitu a hodnoty označili Evropskou unii. Za ohrožení ji považuje celých 45 %. Pro srovnání, pouze 29 % Čechů považuje za hrozbu západní společnost, jedna třetina pak Spojené státy, Evropská unie tedy v naší zemi v pocitu ohrožení suverénně vede. Ale i na Slovensku považuje 35 % respondentů EU za ohrožení.

Celkem 5 států považuje za největší ohrožení Spojené státy, pouze dva Evropskou unii (kromě Česka ještě Rumunsko), tři pak západní společnost. Nejméně „paranoidní“ jsou v tomto ohledu Litva a Polsko, pouhých 12 % Poláků se cítí ohroženo USA, a ani v jednom nepřekonal žádný pocit ohrožení hranici 25 %. Velmi vyrovnané jsou statistiky v Maďarsku, kde se ohrožení EU, Spojenými státy a západní společností drží shodně okolo 22 %.

Bulharsko, Česko a Slovensko také patří k zemím, kde si lidé více než v ostatních myslí, že migranti a menšiny jsou zvýhodňováni na úkor ostatních. A v rámci průzkumu zazněla i otázka, zda identitu a hodnoty ohrožují migranti a zastánci ideologie LGBT+. V těchto statistikách suverénně vedou Češi se Slováky. V obou zemích se 72 % dotázaných shodlo, že migranti jsou hrozbou. Na Slovensku ovšem za hrozbu 39 % odpovídajících označilo LGBT, v Čechách pouze 12 %. Nadpoloviční většina pro nebezpečnost migrantů se našla ještě v Estonsku a Maďarsku. Dodejme, že ve všech zemích považovali respondenti za větší ohrožení migranty než LGBT, i když v Rumunsku se jednalo o téměř stejné procento. A Rakušané se 42 % ve strachu z migrace o jeden procentní bod předstihli Poláky.

Ani médiím se průzkum nevyhnul. Česko, Slovensko, Rumunsko a Rakousko se shodnou v názoru, že média jsou převážně nebo dokonce úplně svobodná, u těchto zemí si to myslí mezi 80–73 % respondentů. Ovšem to, že jsou média svobodná, neznamená, že se jim dá věřit. V Rakousku, Rumunsku i na Slovensku přibližně 45 % respondentů věří mainstreamovým médiím. V Česku pak 38 %. Pro zajímavost, pouze v Lotyšsku se toto číslo pohybuje nad polovinou respondentů. Nejméně věří mainstreamu v Polsku, kde je také malá víra ve svobodu médií a podobně jsou na tom Bulharsko a Maďarsko.

V Polsku a Maďarsku pak více než 60 % odpovídajících věří, že média ovlivňuje vláda. V Česku si to myslí 36 % respondentů, 39 % míní, že média ovlivňují oligarchové a silné finanční skupiny. Mnohem silnější je naopak víra v obé v Rakousku. Kde 47 % tvrdí, že vláda ovlivňuje média a 57 %, že tak činí zmínění oligarchové a fin. skupiny.

A GLOBSEC se pustil i na tenký led konspiračních teorií. Podle výzkumu v ně nejméně věří v Litvě, nejvíce opět na Slovensku. Prý až 60 % respondentů ze Slovenska si myslí, že svět neřídí zvolení zástupci, ale skupiny v pozadí, které chtějí nastolit novou totalitu. Nejméně je tento názor zastoupený v Rakousku (22 %), v Česku a Maďarsku se jedná o 29 % respondentů.

Think-tank též zkoumal postoj k Židům. 51 % respondentů na Slovensku uvedlo, že Židé mají v rukou příliš moci a kontrolují světové vlády a instituce. A o dvě procenta méně tento názor převládá v Maďarsku. V Česku tento názor zastává 25 % odpovídajících, v Rakousku 21 %.

A následují perličky o jednotlivých zemích. 54 % Slováků prý věří, že protesty, které vedly k výměně premiéra, byly placeny a řízeny ze zahraničí. 49 % Maďarů a 56 % Čechů údajně věří tomu, že protivládní protesty byly zosnovány a placeny finančníkem Georgem Sorosem. 45 % Rumunů věří, že protesty v roce 1989 organizoval a platil Západ. 33 % Čechů pak míní, že Sametovou revoluci vyvolaly tajné služby, nikoliv protesty v ulicích a 48 % Poláků míní, že se Solidarita dohodla s komunisty a Polsku stále vládnou socialistické kádry.

55 % Bulharů tvrdí, že Evropská unie chce zlikvidovat Bulharské jaderně-energetické kapacity. 65 % Slováků by považovaly přítomnost základny NATO za okupaci a 33 % Čechů si myslí, že Brusel zemi diktuje, aniž by na tom Česko mohlo něco změnit. A v Rakousku si celých 42 % respondentů říká, že v jejich zemi dochází k pomalé a skryté islamizaci.

PListy

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 406 × | Prestiž Q1: 8,83

+12 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 1 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.
Vojtěch

V souladu s Bulhary
"55 % Bulharů tvrdí, že Evropská unie chce zlikvidovat Bulharské jaderně-energetické kapacity"
se domnívám, že nová zelená EU chce zlikvidovat jaderné elektrárny včetně jejich infrastruktury nejen v Bulharsku, ale i v ČR.
V České republice jde u výstavby JE navíc o politické hašteření, které nejen výstavbu prodlužuje, ale na které doplatí technická úroveň a spolehlivost staveb.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top