Štítky článku: •  

Kurzarbeit — další nesmysl, který poškodí ekonomiku

Německo, jakož i různé další země, mají zaveden tzv. systém kurzarbeit. V doslovném překladu jde o „krátkou práci“.

V praxi to znamená, že když podnikatel nemá dostatek práce pro své zaměstnance, tak mu stát proplatí část mezd zaměstnanců, aby je nemusel propustit. Kurzarbeit byl dočasně zaveden i během vrcholu pandemie Covid-19 na Slovensku. Někteří však volají po tom, aby byl kurzarbeit zaveden natrvalo. A to je to poslední, co slovenská ekonomika potřebuje.

Kurzarbeit během pandemie

To, jak kurzarbeit, resp. v řeči ministerstva práce „příspěvek k udržení zaměstnanosti“ funguje, vysvětluje stránka www.pomahameludom.sk. O příspěvek mohou žádat zejména zaměstnanci a živnostníci, kteří museli z rozhodnutí Úřadu veřejného zdravotnictví zavřít své provozy, ale také další vymezené skupiny lidí. Konkrétní příspěvek může dosáhnout výšky 80 % průměrného výdělku zaměstnance do výše 1100 eur, dále například živnostníci mohou získat v závislosti na poklesu tržeb příspěvek do výše 540 eur. Poctivé popsání toho, kdo, za jakých podmínek a kolik peněz může získat, by zabralo polovinu tohoto článku. Už to poukazuje na jeden ze základních problémů systému kurzarbeit — vysoká administrativní náročnost, jak na straně příjemců, tak na straně státu.

Kurzarbeit natrvalo už za rok?

Ministerstvo práce ještě v květnu se „sociálními partnery“ diskutovalo o tom, jak by mohlo vypadat trvalé zavedení kurzarbeitu. Ministr Práce Milan Krajniak od toho očekává vyšší stabilitu a pochvaluje si i zkušenosti z dočasného zavedení kurzarbeitu:

„Systém kurzarbeit považujeme za stabilizující prvek sociálního systému, a proto plánujeme jeho zavedení i do našeho sociálního systému jako jeho dlouhodobou součást. Již během dvouměsíčního fungování dočasného kurzarbeitu se ukazuje, že tímto způsobem dokážeme chránit statisíce pracovních míst.“

Další klíčová informace ze strany ministerstva práce přišla před pár dny. Podle Krajniaka chce ministerstvo připravit systémové zavedení kurzarbeitu zhruba do roka. Do té doby by však měl kurzarbeit fungovat v omezeném režimu:

 „Je třeba na to připravit i systémy v Sociální pojišťovně, případně v jiné instituci, která by měla kurzarbeit vyplácet do budoucna. Budeme potřebovat rok na technickou přípravu, ale během toho období už bude to schéma platit, ale v dočasném režimu.“

Jak kurzarbeit funguje v jiných zemích

Během ekonomických krizí jsou systémy podobné kurzarbeitu využívány ve velké míře. Podle analýzy ministerstva práce například podobný systém během pandemie Covid-19 zavedlo až 16 z 27 zemí Evropské unie. Podobné to bylo i během ekonomické krize v letech 2008/2009, kdy toto opatření zavedlo 15 zemí EU. Menší, i když stále vysoký počet zemí má podobné opatření zavedené natrvalo. Kromě již zmíněného Německa je to například i Rakousko, Česko nebo Francie. Kromě Slovenska se o trvalém zavedení kurzarbeitu diskutuje i ve více jiných zemích. Důvodem mají být údajné úspěchy tohoto systému. Ale vypadá to tak, že úspěchy kurzarbeitu jsou klamavé. A ve skutečnosti má tento systém několik klíčových nedostatků, kvůli kterým z principu přináší více škod než užitku.

Kurzarbeit brání ekonomické obnově

Údajnou hlavní výhodou kurzarbeitu je to, že díky němu ekonomika utrpí menší šok, což umožní rychlejší následnou obnovu ekonomiky. Na první pohled to zní rozumně. Státní dotace udrží pracovní místa a v některých případech pomohou přežít i samotným firmám. Ty tak po odeznění krize budou moci pokračovat v předešlých aktivitách, namísto toho, aby se topily v nezaměstnanosti nebo bankrotech.

Ale když dotace na udržení pracovních míst udržují pracovníky ve firmách a sektorech, kde po jejich práci není poptávka, výsledkem je nárůst ekonomických škod. Jinak řečeno — zatímco poptávka po dotovaných pracovnících nemusí být dostatečná, v jiných firmách a jiných odvětvích ekonomiky naopak mohou zaměstnanci chybět. Bez dotací v systému kurzarbeit by si mnozí z propuštěných zaměstnanců mohli najít práci na jiných místech. Kurzarbeit však vytváří morální hazard — těmto zaměstnancům se více vyplatí sedět doma na zadku, než hledat si práci jinde, a pomáhat tak obnově ekonomiky.

Samozřejmě, je pravdou, že po odeznění krize by se v mnoha firmách poptávka po ohrožených zaměstnancích opět obnovila a díky kurzarbeitu by nemuseli měnit práci. Ale v první řadě, jak jsem psal výše, kurzarbeit může samotné trvání ekonomické recese prodloužit. A zadruhé, ekonomika není statický nástroj, který může stát vypnout a po jeho zapnutí bude přesně tam, kde předtím.

Ekonomika se v čase neustále vyvíjí. Firmy krachují a pracovní místa se ruší i v dobách mimo ekonomické krize. Je tak možné, že mnoho pracovních míst a firem, které by zachránil kurzarbeit, by proto po ukončení krize už nikdy nebylo rentabilních. Tato pracovní místa a firmy tedy dříve či později budou muset zaniknout. A čím později to bude, tím déle budou zbytečně odčerpávat zdroje z produktivních sektorů a tím déle tedy bude trvat ekonomická obnova.

Kurzarbeit může navíc vést i k jednomu absurdnímu následku. Fakticky může vést k poklesu odpracovaných hodin v situaci, v níž by bez kurzarbeitu k tomuto poklesu nedošlo. Snížit pracovní dobu pro zaměstnance a zároveň získat dotaci prostřednictvím kurzarbeitu totiž může být v některých případech výhodnější, než zachovat pracovní dobu na původní úrovni. Kurzarbeit totiž nedotuje jen zachování pracovních míst, ale fakticky dotuje i samotné snižování pracovní doby.

Ještě vyšší odvody

da%C5%88ov%C3%BD-klin-1024x326.png
Slovensko se v daňově-odvodové zátěži stále více vzdaluje od průměru OECD.

Jedním z hlavních negativ kurzarbeitu však je to, že logicky není zdarma. Stát ho musí financovat prostřednictvím vyšších daní, resp. odvodů. Daňové zatížení zaměstnanců na Slovensku je přitom již dnes extrémně vysoké. Z 36 zemí OECD je jeho výška 12. nejvyšší. Konkrétně jde o příklad zaměstnance bez dětí, při zaměstnancích s 2 dětmi je Slovensko ve výši odvodů „až“ na 14. místě.

Mnohé ze zemí s vyššími daňově-odvodovými sazbami přitom mají oproti Slovensku velké konkurenční výhody. Na rozdíl od Slovenska například zaměstnavatelé nemusí za zaměstnance platit stravenky, rekreační poukazy, příspěvky za veřejnou televizi a rozhlas a nemusí ani trpět podobně komplikovaným a přísným zákoníkem práce. Netřeba také zapomínat na to, že v těchto zemích je obvykle podnikatelské prostředí na lepší úrovni než na Slovensku. Koneckonců, v žebříčku ekonomické svobody na světě je Slovensko až na 60. místě, přičemž ho předběhly i země jako jsou Albánie nebo Jamajka. V této situaci tak je zvýšení odvodů opravdu to poslední, co slovenská ekonomika potřebuje.

ekonomicka-sloboda-1024x400.jpg
Evropa v ekonomické svobodě předstihla Slovensko. Jaká konkurenční výhoda ještě Slovensku zbývá?

Proti zvýšení odvodů na financování systému kurzarbeit se vyjádřila i Republiková unie zaměstnavatelů:

„Republiková unie zaměstnavatelů vzhledem k již nyní nepřiměřeně vysoké odvodové zátěži bude prosazovat řešení, která nebudou ústit do růstu daní či odvodů.“

Zvyšovat odvody by nechtěl ani samotný ministr práce Krajniak. Ale bohužel ještě více, než nechce zvyšovat odvody, chce zavést systém kurzarbeit:

„Nechci zvyšovat odvody, a pokud, tak o co nejmenší míru, jaká je možná.“

„Na to, abychom to (poznámka — fond pro financování kurzarbeitu) dokázali naplnit, potřebujeme na to vyčlenit půl procenta z odvodů zaměstnanců a půl procenta z odvodů zaměstnavatelů.“

Čili zvýšení sazby odvodů by v součtu dosáhlo jeden procentní bod. To by možná stačilo na to, aby se Slovensko mezi zeměmi s nejvyšším daňovým zatížením dostalo i do „prestižnější“ první desítky.

Stát si hraje na podnikatele

Dalším důvodem, pro který je kurzarbeit již v principu nesmyslem, je to, že stát si prostřednictvím něj jen hraje na podnikatele. Státní úředníci jsou přesvědčeni, že dokáží lépe než samotný trh rozhodovat o tom, které firmy a pracovní místa by měly zůstat zachovány a které ne. V případě, že ohrožené firmy jsou perspektivní, není nejmenší důvod, aby jim půjčku na překlenutí těžšího období neposkytly například banky. Samozřejmě, banky neposkytnou půjčky firmám, jejichž obnovu nepovažují za reálnou. Ale z jakého důvodu by stát uměl posoudit budoucí vyhlídky firem lépe než samotné banky? Jaké mají státní úředníci oproti bankám konkurenční výhody? Pravděpodobně žádné. Ale nevýhod je více než dost.

Státní úředníci nerozhodují o svém majetku, takže mají menší motivaci s přerozdělovanými penězi hospodařit zodpovědně. Ale i kdyby měli všichni úředníci přesně stejnou motivaci jako podnikatelé v soukromém sektoru, už jen z důvodu, že jejich rozhodnutí jsou izolována od tržních signálů, budou mít tendenci tato rozhodování dělat méně efektivně. Tržní signály zisku a ztráty totiž podnikatele učí jak investovat peníze udržitelně a dosahovat zisk. Ti podnikatelé, kteří nejsou úspěšní, zkrachují a uvolní místo na trhu dalším. Naopak podnikatelé, kteří jsou úspěšní, mají více zdrojů, a tak i větší vliv na ekonomiku. Samozřejmě, pokud si odmyslíme všemožné státní deformace, díky kterým mohou zbohatnout i podnikatelé, kteří v naplňování potřeb svých zákazníků nejsou příliš úspěšní.

Ochrana před krizí zvýší pravděpodobnost krize

Kurzarbeit má pomoci zmírnit dopady krize, ale jak jsem popsal výše, cenou za to je i prodloužení takové krize, čili oddálení ekonomické obnovy. Ale zvýšení odvodového zatížení, které nevyhnutelně doprovází systém kurzarbeit, navíc pravděpodobnost vzniku jakékoliv krize zvýší. Vyšší odvody totiž prodražují zaměstnávání, a tak i snižují tvorbu pracovních míst. O co víc tedy bude kurzarbeit chránit zaměstnance během krize, o to vyšší pravděpodobnost je, že samotná krize vznikne. Jde tak o negativní perpetuum mobile — kurzarbeit prostě škodí prakticky po každé stránce.

Píše pan Filip Vačko na slovenském MenejŠtátu.sk

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 299 × | Prestiž Q1: 8,57

+12 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 3 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Tomáš Fiala

Kurzarbeit je v podstatě salámová metoda postupného zavádění zaručeného příjmu = tzv. vrtulníkových peněz. V současné době socfašisticky rozmr..., rozpras..., dojeb... (hergot je na to vůbec slušné slovo???) ekonomiky je otázka, jestli podobné zhůvěřilosti nakonec nejsou to nejlepší z toho pohledu, že tento způsob ekonomiky (který se mi zdá poněkud nevhodným) je lépe co nejdříve ukončit tím z ekonomického pohledu nejzdravějším způsobem - bankrotem.

Petr Burian

Jako všechno ostatní, co je státem protlačováno, stane se i toto balvanem. Ovšem, pokud to bude mít určitou míru volnosti jako alternativa, stane se to přínosem. To už tak bejvá, že stát neumí rozlišovat a tak dezinfekcí v porodnicích zabijí novorozeňata v zájmu jejich života.

Borsuk

Je zajímavé jak nás poměrně nedávno Angela přesvědčovala, že bez pracovní síly imigrantů to tady nezvládneme....Každých pár let erár vymyslí něco úžasného a že je to v rozporu s tím, co tvrdil a zaváděl před pár lety....co natom, PRAVDU máme MY!

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top