Štítky článku: •  

Kolik času zbývá do středomořské války?

Po telefonátu mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoğanem a US prezidentem Donaldem Trumpem zaútočila turecká armáda a její pomocné džihádistické sbory na třech frontách. Turecké stíhačky F-16 bombardovaly široký pás země.

Od cílů v Kurdistátnu, který vyhlásil nezávislost v roce 2017, přes oblasti v Iráku až po město Kámišlí v kurdské oblasti Rojava na severu Sýrie. Turecká armáda rovněž podle agentury Al-Hadath ostřelovala raketami pozice Syrské arabské armády (SAA) u města Saraqib na hranicích syrské provincie Idlíb.

Podle řeckého serveru pronews.gr včera došlo i k bojům západně od libyjského města Sirte, které je bránou ke druhým největším ložiskům ropy v zemi. Město před 2 týdny v bleskovém útoku dobyla turecká armáda s podporou džihádistů z vlády národní dohody (GNA). O několik dnů později Turky a džihádisty z města vyhnal protiútok Libyjské národní armády (LNA), které velí polní maršál Chalífa Haftar. Nyní se obě strany ostřelují ve vzdálenosti asi 90 km západně od města.

Egyptský ministr zahraničí Sameh Shoukry včera podle libanonské agentury oznámil, že egyptská armáda byla opět uvedena do stavu plné bojové pohotovosti. „Sirte je červená čára, přes kterou Egypt nenechá tureckou armádu přejít. Pokud teroristé z GNA s podporou turecké armády vstoupí do Sirte egyptská armáda vstoupí do Libye a pomůže LNA teroristy vyhnat“, řekl egyptský ministr v rozhovoru pro Al-Masdar.

Podle řeckého webu pronews.gr se na západě od Sirte hromadí turecká vojenská technika. Další tanky, děla a bojové vrtulníky na frontu přiváží lodě vypravené z Turecka. Embargo OSN zakazující vývoz zbraní do Libye už nesabotují jen turecké lodě. Včera na pozice před Sirte dorazily obrněné transportéry, které do západní části Libye, ovládané džihádsity samozvaného „premiéra“ Faíze Sarrádže, přivezla nákladní loď plující pod vlajkou Tanzánie. Tento konvoj se o víkendu pokusila prohledat francouzská fregata. Od záměru ji „odradilo“ zamíření protilodních raket z tureckých fregat, které náklad zbraní doprovázely.

Ostatní lodě pod vlajkou EU, které v rámci operace IRINI předstírají „vynucování“ embarga na vývoz zbraní do Libye, francouzskou loď ponechaly na pospas turecké přesile. Po tomto incidentu francouzský prezident Emmanduel Macron v rozhovoru pro agenturu Reruters uvedl, že střet mezi tureckými vojenskými plavidly a francouzskou fregatou potvrzuje jeho názor, že NATO je ve stavu mozkové smrti. V rozhovoru dále uvedl, že „Turecko hraje v Libyi velmi nebezpečnou hru“. Režim prezidenta Recepa Erdoğana odpověděl pozatýkáním řady opozičních aktivistů, kteří byli obviněni ze špionáže pro Francii.

Dílčí zprávy naznačují, že v jižním a východním středomoří se schyluje k velkému mezinárodnímu konfliktu. Francie včera do oblasti vyslala další vojenské lodě. Připravuje rovněž opětovné vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle, která se před časem musela vrátit do přístavu kvůli vypuknutí epidemie COVID-19 na palubě.

Podle Al-Masdar včera do Středozemního moře skrz turecké úžiny Borspor a Daradanely propluly ponorky 4. samostatné podmořské brigády ruského námořnictva. Na hladině konvoj označovala ponorka Rostov na Donu, o níž je známo, že byla nedávno přezbrojena k nesení nejmodernějších raket Kalibr. Včera ještě nebylo jasné, kam ruské ponorky plují. Libanonská agentura tipovala buď Libyi, nebo Sýrii. V článku bylo připomenuto, že ruská armáda rakety Kalibr již v minulosti nasadila na podporu SAA, která je věrná prezidentu Bašáru Asadovi. Syrská vládní vojska právě finišují přípravy na dobytí provincie Idlíb, kterou s tureckou podporou ovládají džihádisté z Islámského státu.

Ve Středomoří proti sobě fakticky stojí dvě vojenská uskupení. K paktu proti turecké expanzi se včera oficiálně připojila i Sýrie. Asadův ministr zahraničních věcí Walid al-Muallem včera na konferenci Ligy arabských zemí (LAS) veřejně potvrdil přistoupení k protiturecké koalici. Alianci proti turecké agresi uzavřely Řecko, Kypr, Francie, Egypt a Spojené arabské emiráty. Do spolku se započítá i Haftarova LNA. Minulý týden se k paktu připojil i Izrael.

Turecko ve válce proti LNA — a tudíž i v ambicích odebrat Řecku ostrovy ve středomoří — podpořilo vedení NATO. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden prohlásil, že NATO podporuje Sarrádžovu vládu, která je fakticky tureckým protektorátem. Sarrádž s tureckým prezidentem Erdoğanem podepsal smlouvu o rozdělení ložisek ropy a zemního plynu v podmořském pásu mezi Haftarem ovládanou částí Libye a Tureckem. V tomto pásu je řada obydlených řeckých ostrovů.

Situace uvnitř NATO je z velké části nejasná. Po telefonátu mezi Erdoğanem a Trumpem turecký prezident vyhlásil, že se se svým protějškem dohodl na „budoucí spolupráci v Libyi“. Trump prý měl Turecku přislíbit podporu v podpoře Sarrádžovy vlády. Zatím není jasné v jaké podobě. Tedy zda se US Army zapojí do bojů proti Haftarově LNA, nebo jestli se spokojí s logistickou a zbrojní podporou jako Německo.

Náš západní soused je podle kurdského novináře působícího v SRN Jana Jessena největším dodavatelem zbraní Turecku. A to již třetím rokem po sobě. Turecko je zároveň největším odběratelem německých zbraní. A to dlouhodobě. Zde stojí za to připomenout, že německá kancléřka Angela Merkelová projevila zájem o Sarrádžovu nabídku na udělení koncesí na těžbu ropy a plynu. Premiér džihádistické vlády nabízel libyjské koncese i italskému premiérovi Giuseppe Contemu, který je však odmítl. Ve stejné oblasti již italská firma ENI má spolu s francouzským TOTALem platnou licenci na těžbu od řecké vlády. Jde totiž o mořské dno kolem ostrovů, které jsou součástí Řecka.

Znalci oblasti se dost často shodují v názoru, že po skončení letní turistické sezóny, kterou chtějí využít k získání peněz obě strany, hrozí vypuknutí velké středomořské války.

Psal 24. 6. 2020 pan MUDr. Ivan David na VašeVěc.


Pozn. red.: 4. 7. 2020 upřesňuje Echo24.cz

Skoro ozbrojený konflikt na moři mezi Francií a Tureckem? Velmi závažné, říká Merkelová

Francie se dočasně stáhla z operace NATO pro námořní bezpečnost ve Středozemním moři, dokud nebude vyšetřena její stížnost týkající se incidentu mezi její fregatou a tureckým válečným námořnictvem. Experti Severoatlantické organizace, kteří téměř ozbrojený konflikt mezi zeměmi NATO vyšetřují, již mají první zprávu, o které se bude nyní diskutovat. Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu v Bundestagu označila událost za „velmi závažnou“. Jde o další z řady vážných konfliktů mezi Paříží a Ankarou.

Podle informací z Paříže francouzská fregata Courbet sledovala nedávno tureckou nákladní loď, o které existovalo podezření, že veze zbraně do Libye, což by bylo porušením dohodnutého embarga, které se však očividně nedodržuje. Turecká válečná loď, která nákladní loď doprovázela, měla údajně několikrát namířit svůj radar pro zaměřování palby na francouzskou fregatu. Vzhledem k tomu, že tyto systémy se obecně používají pouze k údajům pro zaměřování cíle zbraňových systémů, Francie to považuje za „extrémně agresivní“ akt a vznesla stížnost na nedávném zasedání ministrů obrany NATO.

Francie tento týden oznámila, že se rozhodla dočasně odstoupit z operace NATO pro námořní bezpečnost ve Středozemním moři, a to do doby, než nebudou získány odpovědi z vyšetřování incidentu. „Není zdravé účastnit se operací se spojenci (Turecko), kteří nerespektují embargo,“ sdělila francouzská strana.

Turecký velvyslanec ve Francii Ismaïl Hakki Musa reagoval s tím, že vyšetřování nepotvrzuje obvinění vznesená Paříží proti Ankaře.

Podle německého deníku Handelsblatt senzační konfrontace mezi členy Aliance, Tureckem a Francií, vyvolává v NATO stále větší obavy. Kancléřka Angela Merkelová označila incident ve středu v Bundestagu za „velmi závažný“. Nyní je třeba vyvinout veškeré úsilí, aby se zajistilo, že se takové incidenty mezi členskými státy NATO nebudou opakovat.

Německá tisková agentura DPA již dříve oznámila, že vojenští experti NATO dokončili první zprávu o konfrontaci. Nyní by se o tom mělo okamžitě diskutovat. Jak se případ vyvine, není jasné. Některé spekulace, které se objevily na sítích, tvrdí, že navzdory tureckému porušování embarga, nebyl konflikt tak žhavý.

Denník L'Opinion rovněž ve středu informoval, že Paříž měla v úmyslu vyjádřit svou nespokojenost s Atlantickou aliancí, jejíž postoj k Turecku považuje za nedostatečný.

Francie se netají, že má velký problém s Tureckem, které vojensky intervenovalo v západní Libyi, a tím se dostalo z jihu na dosah Francie a vážně ohrozilo její politické a ekonomické zájmy v oblasti. Navíc nedávno byl popsán skandál a velký neúspěch francouzské špionáže, kdy mělo Turecko odhalit síť francouzských agentů v Turecku. Ve východním Středomoří panuje silné napětí a znovu oblast začaly více sledovat Spojené Státy. Podle nepotvrzených zpráv dokonce měly Spojené arabské emiráty, které s Egyptem a Ruskem podporují maršála Haftara, který je nyní zatlačován tureckými vojsky v Libyi, žádat USA o vojenskou intervenci v Libyi.

 Turecký ministr obrany Hulusi Akar nyní ostentativně cestoval do Libye a dnešní strávil noc na turecké válečné lodi u jejích břehů. V sobotu jednal na Maltě, která ukončila rovněž svou účast na vojenské misi ve Středomoří, údajně pod vlivem Ankary. 

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 317 × | Prestiž Q1: 8,98

+14 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top