Štítky článku: •  

Kdo je ten Celkem?

Starší si možná pamatují ten vtípek z dob komunismu:

To si soudruh náčelník místního oddělení VB svolá soudruhy esenbáky, aby jim předal odměny. A vyvolává:

„Vomáčka, tady máte odměnu pět stovek. Jo, další je Kolomazník, ty si se soudruhu vyznamenal proti chuligánům, tak dostaneš tisícovku. A teď sem přijde Novotný…“

A tak to pokračuje, každý esenbák na své jméno zařve: „Zde!“ A jde to jako po másle. Až náčelník zvolá: „Celkem!“ A nic. Tak zařve znovu: „Celkem! „ A zase nic. Soudruh náčelník se rozhlédne kolem a povídá: „Tak sakra, kde ten chlap je? Ten blbec ani nepřijde, a přitom tady píšou, že má největší odměnu!“

No dělat si prču z esenbáků bývalo docela populární, neb jaksi nevynikali mimořádnou inteligencí a vzděláním. Jenže jak se ukazuje, není na tom se znalostí ekonomiky a se znalostí obsahu jednotlivých ekonomických výrazů náš národ dodnes moc dobře. Je až s podivem, jak po třiceti letech návratu ke kapitalismu většina občanů, zvláště pak státní zaměstnanci a humanitní inteligence, má v hlavě co se týče ekonomiky nacpaný bolševismus.

Je to ale už o něco lepší, než to bývalo. Aspoň si myslím a doufám. V polovině devadesátých let jsem třeba utrpěl morální porážku v diskusi o problému důchodů. Seděli jsme u piva, se mnou jeden vysokoškolský učitel, jeden zaměstnanec university, vedoucí bagru v uhelném dole, taxíkář a pár dalších. Zrovna se něco mlelo v televizi a parlamentu o důchodech, jak už asi brzo pro lidi na důchody nebude. Což je dodnes, po celých třicet let, oblíbené téma některých politiků, novinářů a hlavně naší České televize. Spolusedící u stolu, odborný zaměstnanec vysoké školy, si pochvaloval, že jeho se to netýká. On si platí odvody na penzi už čtyřicet let, a tak už má naspořeno. Ostatní pokyvovali hlavou, že jako jo. Když jsem jim opatrně sdělil, že nemají naspořeno nic, protože důchodový systém je něco jako průtokový ohřívač, kam peníze natečou a hned zas vytékají, byl jsem napaden, že jsem blbec. Že oni si spořili u státu, mají tam naspoříno a teď už jsou „za vodou“. Když jsme se následně ještě s jedním kamarádem, dobrým v matice, váženým kolegům u stolu pokoušeli vysvětlit, jak to ve skutečnosti je, byli jsme uštěkáni. Že oni naspoříno mají a my jim to chceme, po tom Listopadu, sebrat. „O, Sancta simplicitas!“ jak prý řekl Jan Hus.

Podobných příkladů nepochopení základních ekonomických zákonů a předpisů bych mohl vysypat desítky. Někdy kolem roku 2000 přišla k nám do firmy na kontrolu jistá mladá zaměstnankyně Finančního úřadu. A sdělila mi, že jako firma ihned zaplatíme pokutu jeden milion korun, protože jsme porušili jistý paragraf a tam může být pokuta až do výše 5 milionů. Rozhodnutí platí hned a je také ihned splatné. „Peníze na to máte,“ pravila fungl nová inženýrka, „to jsem si z dokumentů zjistila.“

Po přizvání našeho odborného daňaře a našeho právníka k jednání vyšlo najevo, že nejenže jsme nic neporušili, ale že dotyčná referentka nechápe rozdíl ekonomických výrazů a rozdílů mezi „obratem“ firmy a jejím „ziskem“. Význam slov „rozvaha“ a „výsledovka“ nechápala vůbec. A to, že tržba není zisk, pro ni bylo překvapením (jako pro níže jmenovaného dlouholetého komentátora Lidových novin).

No, pak referentku její vedoucí „stáhnul“, jakože to byl omyl, takže jsme neplatili nic. A její vyhrožování, že firmu okamžitě nechá uzavřít a zavolá policii, aby nás zajistila, neboť dotyčná ví určitě, že stát šidíme, se jaksi nekonalo. To jsme měli kliku. To ovšem ještě nebyli ve funkcích Šlachta a Ištvan. Mimochodem, podobní „odborníci“ jsou podle mnoha rozsudků našich soudů u nás u policie a na státních zastupitelstvích stále v činnosti. Jinak by nemohlo docházet k stále většímu konstatování soudů, že státními zástupci žalovaná věc, tedy údajný „ekonomický zločin“, se vůbec nestala, anebo to nebyl trestný čin.

Ovšem v hlavách „prostého lidu, kterého prý pánbůh trestá“ (stejně jako zřejmě trestá v hlavě autora oné písničky) existuje hluboké přesvědčení. A to že každý „podnikatel“, dnes nesmyslně zvaný OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), tedy většinou „živnostník“, je lotr. A okrádá „prostý lid“. Tedy okrádá ty, co berou mzdu jako zaměstnanci. Ono když se o něčem takovém z neznalosti anebo záměrně lže dost dlouho, což politici hlavně soc-dem a pak mainstreamoví novináři celkem bez výjimky dělají, tak tomu hodně lidí věří. Třeba to, jak ti soukromníci neplatí prakticky žádné daně, zatímco „prostý pracující lid“ je státem odírán na daních jako koza bez nože.

Takže v Lidovkách 30. června 2020 napíše známý komentátor Petr Kamberský, kterého jinak rád čtu, snad v záchvatu představy ublíženosti a hlavně jako ukázku své naprosté ekonomické negramotnosti, blábol nazvaný „Jste pařez?“.

V článku autor rozhořčeně tvrdí, že pokud jste zaměstnanec či zaměstnankyně, jste úplný loser. A dokládá to „výpočtem“, že prý když OSVČ „vydělá“ za rok 800 000 Kč, tak zaplatí na paušální dani a odvodech měsíčně jen 5740 Kč. Zatímco zaměstnanec, příjemce hrubé „mzdy“ 800 000 Kč, odevzdá státu každý měsíc více než 30 000 Kč na daních a pojistném. A tvrdí, že jde o nehoráznou perverzi.

Autor si plete ekonomické výrazy, a to „příjem“ a „mzdu“. OSVČ si ročně nevydělá 800 000, jak se novinář domnívá, které by mu zůstaly „za nehty“. Těch 800 000 není mzda, ale příjem, z kterého si musí platit vše, co má zaměstnanec zdarma či co za něj platí zaměstnavatel. Tedy suroviny a předměty, z kterých vyrábí, nástroje, které používá, dopravní prostředky, kterými se dopraví na místo práce, náklady na dílnu či kancelář, poplatky za elektřinu, otop, plyn atd. atd. Takže při stejném „příjmu“ (výdělku) zaměstnance a OSVČ dostane na ruku „zaměstnanec“ 36 400 Kč. Ale protože 800 000 není u OSVČ příjem (mzda), ale vlastně fakturace, zůstane živnostníkovi podle kalkulace Min. financí měsíční „mzda“ ve výši cca 27 000 Kč. Což znamená, že OSVČ je na tom daleko hůř než „zaměstnanec“.

Pan Kamberský byla asi celý život „zaměstnanec“ a vůbec neví, o čem mluví. Připomíná mi příhodu před pár lety z Kréty, kde rodem česká průvodkyně, která se ovšem přivdala na Krétu před 40 lety, tvrdila, že oni, tedy Řekové, jsou na tom strašně špatně. Protože oni musí platit daně a u nás se žádné daně neplatí. Tvrdila, že to ví naprosto jistě, protože v Československu měla na mzdovém sáčku vždy napsanou jen sumu výplaty a nikdy žádné daně neplatila. A byla o tom hluboce přesvědčena. Asi jako pan Kamberský o tom, jak je okrádán živnostníky.

Ono je to s tou ekonomikou a vůbec věcmi kolem ní dost těžké. Jednou jsem poslouchal v radiu diskusi redaktora s posluchači, o tom, jak se prý u nás krade a podvádí. V miliardách. Redaktor a rozhlasem „přizvaný znalec“ si notovali a diskutovali s posluchači přes telefon. Strašně se u nás krade, pěli stejnou píseň všichni. Korunu tomu ovšem nasadil posluchač, který se dovolal do radia a rozhořčeným hlasem pravil: „Pane redaktore, máte pravdu, oni strašně kradou! A to nejen ty miliardy, jak říkáte, ale kradou dokonce i celé miliony!“ (Otázka pro čtenáře: Kolik milionů je miliarda — sto anebo sto tisíc? Nebo tisíc milionů? He?! A kolik miliard je bilion? Sto? Tisíc? Miliarda? Schválně, kdo to ví…)

Neznalost a ekonomická negramotnost se již celé století snoubí s propagandou o zločinném kapitalismu, jak to popsal v pohádce o „Milionáři, který ukradl slunce“ levicový prvorepublikový básník Jiří Wolker. Taky levičák z dobré buržoazní rodiny, který nikdy nemusel riskovat a podnikat.

Ale nějak mi nejde do hlavy, jak takový článek s tak zásadními věcnými chybami mohl vůbec vyjít. V době, kdy jsem sám před lety pracoval jako redaktor, četlo každý článek před uveřejněním několik dalších lidí. Editor, jazykový redaktor, korektor, vedoucí vydání atd., atd. Pokud tedy ten článek další lidé v redakci četli a pustili dál, tak zcela jistě souhlasili s těmi nesmysly, z kterých tam autor dělá ekonomicko-politickou bramboračku. No, to se pak nesmíme divit, co nám noviny přinášejí jako „ekonomické rozbory“.

Tak zde jsem původně chtěl skončit. Pan redaktor po tom, co jej velice slušně vyvedla z omylu ministryně financí Alena Schillerová (na LN 2. července v článku „K pařezu: hrubé příjmy nejsou zisk“, zde na Twitteru) a vysvětlila redaktorovu hrubou chybu, pokud ji nechceme nazývat rovnou lží z umanutosti a z neznalosti, si on však nedal pokoj.

Diskuse tak pokračovala na stránkách LN článkem pana Kamberského „Trocha třídního boje neuškodí“. Tam sice přiznal, že sám svým původním článkem „provedl skok daleký na vidle“, ale jinak neslevil ze své zášti vůči OSVČ, tedy různým živnostníkům, ani „ň“.

Náhle v diskusi v odpovědi na článek paní Schillerové odbíhá od tématu a provádí slavný Cimrmanův úkrok stranou. Díky tomuto myšlenkovému manévru se na chvíli mohl ocitnout ve světě vulgárního materialismu, a tak svou teorii potvrdit jako platnou. Resultátem tedy je: „Logický závěr Cimrmanova úkroku stranou potom zní: ‚Víme vše: nevíme nic.‘“

Takže autor náhle tvrdí, že „současné nastavení práv a povinností zaměstnavatelů, zaměstnanců a živnostníků odpovídá tak předminulému století“. O tom by se jistě dalo diskutovat, ale spíše ve směru, co se autor na střední škole o období začínajícího kapitalismu vlastně učil? A zda někdy slyšel o Dickensovi a jeho románech, o Bismarckových sociálních reformách, a jestli zaslechl někdy něco o „sociálním státě“. V kterém my v Evropě žijeme.

Závěr, který ze svých bludných myšlenek autor udělá a který vypíchne redakce zdůrazněním, je naprosto nesmyslný.

V něm na podporu svého původního závěru „o pařezech zaměstnancích“ vytváří fantasmagorické konstrukce, jak živnostníci šidí zaměstnance: „Ještě v roce 2005 zaplatili živnostníci na dani z příjmu 26,6 miliardy korun, zaměstnanci 110. Pak se párkrát zahýbalo s paušály a dnes platí OSVČ 10 miliard a zaměstnanci 216 miliard Kč. Prima, ne?“ To vše dle Kamberského ukazuje, že živnostníci, tedy OSVČ, okrádají zaměstnance. A stát.

Nevím, jak pana Kamberského, ale mne na vysoké učili, že to, co tady předkládá čtenářům, je takzvaná „prázdná informace“. Ta se používá, pokud chce někdo nějakými zdánlivě „neprůstřelnými čísly“ doložit nějakou, často ideologickou lež. Nám to v šedesátých letech vyučující profesor presentoval na teoreticko-praktickém příkladu článku z Rudého práva:

„Veliký úspěch socialismu! Podle posledních výsledků výroby automobilů ve světě se propadla výroba aut v USA v minulém roce o 10 %. Zatímco v Mongolsku, kde byl postaven nový závod, stoupla výroba automobilů o 100 %.“

Skutečnost pak byla taková, že v USA se snížila kvůli cyklické krizi výroba automobilů z jednoho milionu na 900 000 kusů. V Mongolsku pak vyrobili místo jednoho auta rovnou auta dvě. V procentech to souhlasí, jinak je to propagandistická blbost. Žádný úspěch socialismu nenastal.

Podíváme-li se na tvrzení pana Kamberského, musíme začít počty zaměstnanců, OSVČ a výší mezd. Výše daně z příjmu se vypočítává z hrubé mzdy.

V roce 2005 bylo u nás 4,87 milionu zaměstnanců s průměrnou mzdou 19 030 Kč.

V roce 2019 dosáhla průměrná mzda 5,48 milionu zaměstnanců výšky 34 125 Kč. Zároveň se zvedl počet zaměstnaných cca o 610 tisíc.

To znamená, že se hrubá mzda za dobu od 2005 do 2019 zvýšila na téměř dvojnásobek původní částky pro výpočet daně. Čím vyšší je mzda, tím vyšší je podle stanoveného koeficientu daň.

Lze tedy odborně odhadnout, že se procentuální výše zdanitelné částky prakticky nezměnila. Jen u vyšších výdělků mírně stoupla, jak je všude na světě běžné a sociálně přijatelné.

Co se týče příjmů a zdanění OSVČ, nějak pan Kamberský nevzal v úvahu změnu ekonomických činností na tomto úseku od roku 2005 do roku 2019. Například to, že v inkriminované době přešla značná část původních OSVČ na změnu podnikání, a to na s.r.o. Tedy společnost s ručením omezeným. Kde se platí plně daněné mzdy. Další velká část si pak ponechala OSVČ jako vedlejší činnost a jinak se nechala zaměstnat.

Donutily ji k tomu ekonomické změny ve společnosti a také tlak Ministerstva financí. Příjmy velké většiny OSVČ se staly jen osobně doplňkovými. Proto také výrazně klesy celkové příjmy OSVČ a tím klesly i daně z příjmu.

Za 15 let společným tlakem všech těch dobroserů, závistivců, že si někdo „vydělá“, a všech těch „náprav společnosti“ zmizely desetitisíce soukromých hospod, vesnických krámů, řemeslníci se nechají zaměstnat a jinak už zase jedou ve velkém v melouších, jako za bolševika. Takže všechna ta „měsíční hlášení“ a EET mají podobný dopad na malá města a vesnice jako Gottwaldovo zničení řemesel a soukromníků po roce 1948 obecně.

Pokud někdo od Babiše pochopil, že to je cesta do pekel, a dokáže prosadit daňové paušály a znemožní všem těm kontrolorům vzduchu, genderu, takzvané ekologie atd. a buzerovat řemeslníky a malé firmy, bude to pro nás lépe než miliardy z Bruselu. Navíc se stamiliony ušetří na všech těch „kontrolách“ a byrokratech.

Autor, tedy pan Kamberský, dle Wikipedie vystudoval sociologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. No nevím, co dnes přesně učí na sociologii UK, ale informace o „prázdných informacích“ i používání heuristiky patřily v mé době k základním znalostem. Které musel vysokoškolák absorbovat a naučit se je používat. Jinak neustále tvrdil nesmysly na základě neschopnosti vyhodnotit reálná fakta a jejich posloupnosti a provázanost.

Ale nakonec se v tom názvu třetího článku „Trocha třídního boje neuškodí“ pan Kamberský odkopal úplně. Asi nezvládl toho malinkého bolševika, kterého máme všichni někde v sobě a který nám našeptává, jak to bylo dřív lepší a nikdo nás nevykořisťoval, a díky němu už se už píší i knížky, jak si ženy za komunismu víc užily i v posteli.

V tom sexu to už ani já, ani pan Kamberský nedoženeme. Takže nahradíme ten dávný sladký sex ječením, jak nás okrádají?

Takovéhle příhody mi připomínají mnohé vtipy.

Třeba jak přijde mladý muž do drogerie a stěžuje si, že ty ochranné gumy nic nevydrží. Že je to hrozný šlendrián. Hned je to roztržený! A doneste mi sem Knihu stížností, já to tam napíšu.“

I přitočí se k němu takový vetchý stařík a doráží: „A taky tam, pěkně prosím, napište, že děsně padaj!“

A já doufám, že náčelníkovi demokratické policie už vysvětlili, kdo že to je ten Celkem.

Píše pan Václav Vlk st. na NP

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 352 × | Prestiž Q1: 14,80

+32 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 1 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Borsuk

Hloupost některých lidí je až anekdotická. Dělal jsem cca před 20 lety jednatele ve firmě vyrábějící tzv.pomocné přípravky pro zemědělství, které ze zákona podléhají registraci v ÚKZUSu. Vedoucí oddělení, starší paní inženýrka nám tvrdila, že veškeré naše registrace jsou neplatné, protože firma změnila sídlo. Na můj dotaz, zda po přestěhování se ztratila její veškerá vysvědčení od ZDŠ přes maturitu po VŠ diplom platnost ale nějak neuměla odpovědět...

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top