Štítky článku: •  

Black Lives Matter a ti druzí

Ombudsman Stanislav Křeček se vyjádřil k protestům „Black Lives Matter“ a k srovnávání postavení Afroameričanů ve Spojených státech s Romy v České republice.

Black Lives Matter a ti druzí

Častějším opakováním tohoto názoru se již nikdo naštěstí nehodlal dále zesměšňovat, neboť je-li obecně přijímán názor, že na vytvořeném bohatství v USA měla v minulosti značný podíl práce černošských otroků, pak totéž se o evropských Romech v žádném případě říci nedá. Přesto však kupodivu některé otázky, které mnozí aktuálně v USA kladou zastáncům BLM je možné položit i Romům u nás.

Heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), které president Zeman označil za rasistické, je asi obyčejným lidem u nás stejně málo pochopitelné jako jiná běsnění, kde nakonec lze jen těžko rozeznat demonstranta usilujícího o dobrou věc, od rabujícího člena gangu. Není to ovšem jediný společenský spor, dnes módněji nazývaný „kulturní válka“, před kterými stojíme a který jsme málo ochotni pochopit.

Spory mezi katolickou církví a církvemi nekatolickými byly po dlouhá léta součástí i našich dějin a přesto jen obtížně chápeme destrukční vliv tohoto problému třeba na politiku v Severním Irsku. A nemluvě již o sporu šíitů a sunnitů, jehož příčinu již dáno zavál nejen písek blízkovýchodních pouští, ale i běh času a který však přesto stále tragicky ovlivňuje poměry v mnoha moderních státech současného světa. Proč? Možná také proto, že právně garantované uspořádán společnosti se nestalo dosud obecně sdíleným a respektovaným?

Snad proto, že od právního uspořádání uplynula krátká doba? Jistě: ve Spojených státech amerických bylo otroctví z Afriky násilně „dovezených“ černochů právně i ekonomicky ohajováno i v době, když už ostatní státy jako Francie nebo Anglie, dávno uznaly a praktikovaly jeho lidskoprávní nepřijatelnost.

Ale dnes jsou USA pro mnohé vzorem demokratického uspořádání společnosti a proč tedy toto antirasistické běsnění? Lze jistě jen obtížně srovnávat nesrovnatelné, ale teprve v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století byly odstraněny i právní překážky v rovnoprávnosti žen. Snad proto i dnes slýcháme mnohé o jejich nerovném postavení u nás?

Ale není tomu tak hlavně proto, že samotné právo, právní řád, nepostačuje ani při demokratickém uspořádání státu k určení postavení člověka a občana? Totiž bez jeho aktivního usilování, bez osobní volby, bez individuálního rozhodnutí? Jistě existují překážky v sociálním postavení člověka nebo v jeho osobnostní determinaci. Ale nehledáme začasté příčiny dnešních konfliktů nebo dokonce konflikty samotné v tom, že se nám nedostává vůle nebo ochoty k individuálnímu rozhodnutí chovat se jinak? Že se mnohým zdá jednoduší a žel i politicky vhodnější a možná i společensky efektivnější postavit se jaksi do role diskriminovaného a nerovně postaveného z povolání?

Právní postavení Romů je bez výjimky zcela rovnoprávné a přesto dnes a denně, z domova i z ciziny, slyšíme o jejich diskriminaci. Jen okrajově se aktuálně vyskytla zmínka o tom, že rasismem ovlivněné postavení Afroameričanů v USA by bylo možné srovnávat s postavením Romů v Evropě nebo přímo u nás. Častějším opakováním tohoto názoru se již nikdo naštěstí nehodlal dále zesměšňovat, neboť je-li obecně přijímán názor, že na vytvořeném bohatství v USA měla v minulosti značný podíl práce černošských otroků, pak totéž se o evropských Romech v žádném případě říci nedá.

Přesto však kupodivu některé otázky, které mnozí aktuálně v USA kladou zastáncům BLM je možné položit i Romům u nás. Čest výjimkám, ale tvrdíte-li, že vás nikdo nechce přijmout do práce, proč se tedy nezaměstnáte sami? Proč nezakládáte firmy podílející se třeba na zvelebení bydlení ve vyloučených lokalitách? Nechtějí vám přidělit byt? Proč si sami nepostavíte domy a byty jako tisíce jiných neromských družstevníků u nás? Proč stále jen čekáte, až vám někdo něco dá? K financování takových aktivit by se jistě našlo dostatek prostředků ve státním i neziskovém sektoru, kde se nyní na zcela zjevně neúčinnou „integraci“ používají stamiliony.

Hledání odpovědí na takto položené otázky ukazuje na mnohem závažnější příčiny těchto problémů, než by se na první pohled mohlo zdát. Již také proto, že pokusit se o nalezení reálné odpovědi se může pouze Rom, neboť bezpochyby u každého jiného by vyslovení takových odpovědi zakládalo obvinění z rasismu asi stejně tak, jako samotné položení těchto otázek. Ale jak chcete spořádanou společnost bez nich?

Právo 9. 7.

Píše pan Stanislav Křeček (reprint Aktuálně.cz)


„Ombudsman vzkázal Romům diskriminovaným při hledání práce a bydlení, aby neotravovali, zaměstnali se sami a sami si postavili barák,“ nestačil se po přečtení textu divit novinář Deníku N Jan Moláček.

Po citaci Křečkova textu doplnil, že ochránce práv mohl ještě „navrhnout, aby byly taky třeba nemocnice ‚jen pro bílé‘.“ „Však vyoperovat si slepý střevo můžou Romové taky sami, ne?“ spustil.

A jal se komentář zhodnotit slovy o rasismu: „Krystalicky čistej, už ani nijak neskrývanej rasismus a absolutní dno.“

S „výjimečným potěšením“ slova žurnalisty sdílel i politik František Matějka. Moláček však zřejmě nebude potěšen, jaká část jeho příspěvku sklidila toto potěšení.

„S výjimečným potěšením tentokrát sdílím text Jana Moláčka. Tedy ne kvůli tomu jeho balastu na začátku a výlevu na konci, nýbrž kvůli té citaci ombudsmana Stanislava Křečka, kterou je hodno tesat do kamene,“ píše politik.

(Zdroje komentářů Facebook a Twitter)

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 296 × | Prestiž Q1: 11,85

+22 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 2 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Tomáš Fiala

Já za sebe bych tento přípis pana Křečka tesal do kamene. A jako libertarián dokonce včetně věty:
"K financování takových aktivit by se jistě našlo dostatek prostředků ve státním i neziskovém sektoru, kde se nyní na zcela zjevně neúčinnou „integraci“ používají stamiliony."
Když už ty (ukradené) prachy mají sloužit cikánům (do p...dele, za mého dospívání to ještě nebylo sprosté slovo!), tak proč se ku...va sami cikáni nesnaží je nasměrovat spíš tímhle směrem? Když už jsou ty prachy určené pro ně a jsou k dispozici. Vždyť spousta cikánů je vyučených v nějakém řemesle. Mají v něm i potřebnou praxi. Poznal jsem dost cikánů, abych věděl, že je
mezi nimi dost pracovitých. I kdyby jich bylo jen 25%. Vždyť i 75% gádžů je nějak navázáno na erární vyžírku. Tak je to fifty-fifty. Jen mají snad strach nebo snad málo sebevědomí jít do rizikového úvěru na rozjezd na vlastní triko. To i chápu. Jsou ale mezi nimi zedníci, instalatéři, ..., prostě většinové prošli cikáni učňáky a jsou tedy většinou řemeslníci a když, tak ne špatní. A o volného řemeslníka dneska člověk pomalu nezavadí. Jenže to by všecky ty nány typu mladá Uhlová stálo moooc skutečné práce, pomoct cikánům tímhle směrem. Dost možná by to byl i perfektní obchodní model založit ve spolupráci se skutečnou cikánům pomáhající agenturou firmu třeba "Tesařství - MORE kom. spol." (fakt s tímhle názvem!). Mě totiž v souvislosti s nějakým správcem fondu peněz pro integraci cikánů napadla právě komanditka. A regulérní (a vtipně hrdé/hrdě vtipné) přiznání řekněme etnicity firmy.

Myslím, že za nějaký (krátký?) čas by cikáni sami udělali na ty (ukradené) peníze fakáč, protože by je to začlo ponižovat. Protože při jejich známé komunitnosti by začali nalézat jednodušeji potřebný kapitál mezi sebou. Nepotřebovali by už kapitál "vyžebraný do klobouku". A postupně by nakopali do (_!_) i lichvářské šejdíře z vlastních řad. A oni zřejmě doslova!

PeTaX

Souhlasím.
Ty začleňovací neziskovky jsou dobré právě jen pro ty neziskovky.

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top