Štítky článku: •  

Až se zjistí, co dělali černoši, bude se klekat opačně (1/2)

ROZHOVOR Dění posledních týdnů v USA se už ani nedá nazývat protesty, ale blíží se občanské válce. Historik, publicista a vysokoškolský pedagog Ivo Cerman je přesvědčen, že to je tvrdý boj o moc, při němž jsou zastrašováni zastánci odlišných názorů.

IMG_1451_637126996483085856.jpg
Popisek: doc. PhDr. et Dr. phil. Ivo Cerman, Ph.D., historik, Foto: Hans Štembera

Za zcela šokující pak považuje, že smrt zločince a recidivisty George Floyda vyvolala celosvětové protesty, ale dětské oběti následných nepokojů za žádnou pozornost nestojí. Nevěřícně kroutí hlavou nad přístupem České televize, která je při informování o těchto událostech úplně mimo realitu. Ani nemůžeme říci, že by ji zkreslovala, protože ji úplně ignoruje.


Když se zamyslíme nad tím, co už několik týdnů probíhá ve Spojených státech, ale i v některých evropských zemích, lze mluvit o tom, že se schyluje k politické či kulturní revoluci?

Jakási kulturní revoluce už probíhá dlouho, ale teď se to zintenzivnilo. Hlavním důvodem jsou blížící se prezidentské volby v USA, ne nějaká smrt George Floyda. Amerika je hlavní dějiště, a to, co se děje tam, se přenáší i do zbytku našeho západního světa včetně Evropy. Krajní levice se už velmi dlouho snaží vytvořit zásadní kulturní průlom do postdemokratického světa, do nějakých primitivnějších forem politického žití. Jsou to nejsilnější druhy protestů, ke kterým daly podnět videozáznamy smrti George Floyda, nikoli smrt samotná. Ale už se to ani nedá nazývat protesty, to už se blíží občanské válce. Je to tvrdý boj o moc, při němž jsou zastrašováni zastánci odlišných názorů. Představitelé Demokratické strany jsou v některých státech, kde k těm násilnostem dochází, v čele místní správy. Hlavní pravomoc mají většinou starostové měst, protože se nepokoje většinou odehrávají ve městech, a ti buď dlouho blokují nějaký účinný zásah, takže zasáhnou pozdě, nebo nezasáhnou vůbec. Nechávají tomu volný průběh a budou to tímhle způsobem stupňovat. Efekt to má. Četl jsem v jednom z komentářů, že tím v podstatě likvidují drobné obchodníky, kteří by v blížících se prezidentských volbách mohli volit Trumpa. Když někomu zničíte živobytí a on pak zůstane závislý na nějakých dotacích, tak potom zásadně změní svoje jednání. A zbytek společnosti, který nebyl přímo obětí nějakého násilného útoku, tak zkrotne taky.

Použil jste výraz „občanská válka“. Kdo proti komu v ní bojuje?

Snažím se to sledovat, což z dálky jde pochopitelně velmi těžko. V Americe nejsme a kvůli GDPR jsou některé webové stránky amerických novin nám z Evropy nepřístupné. To je důsledek politiky Evropské unie, která nás odtrhává od svobodných informací. Ale myslím, že můžeme vyloučit, že by to byl boj levice s pravicí, protože na straně těch, kdo protesty podporují, jsou i představitelé Republikánské strany. Nelze to ani charakterizovat jako boj chudých s bohatými, ani černochů proti bělochům, protože to nevystihuje rozdělení stran. K odpovědi by bylo zapotřebí mít spolehlivé informace o geografii protestů, o tom, co to je za lidi, kteří stojí v čele obou stran. Výraz „občanská válka“ bude možná někomu připadat silný, protože to zatím zdaleka nenabralo obrátek, jaké měla skutečná občanská válka v polovině 19. století, ale už to došlo do stavu, kdy se střílí.

Myslím, že už teď, kdy má Wikipedie hesla k různým bitvám, by šlo podobným způsobem popsat toto střetnutí, typickou výzbroj a tak dál, protože už to zašlo opravdu daleko. Český čtenář nebo divák, který je zvyklý na schematizovaný a prefabrikovaný popis reality, by se asi divil některým absurditám. Jako třeba faktu, že útočníky jsou většinou černoši, kteří ale neútočí na bělochy, ale na jiné černochy nebo jiné „nebělochy“. To je právě to úplně absurdní. Jde často o majitele obchodů nebo lidi, kteří žijí v té čtvrti a náhodou se na ulici stali terčem zbloudilých kulek. Jsou to případy hlavně z Chicaga, na nichž člověk jasně vidí, že je to black-on-black violence, jak se říká v angličtině, násilí černých na černých.

Na svém blogu docela často monitorujete, co se nyní v USA děje. Zmiňujete také dětské oběti těchto nepokojů a přitom používáte stejný termín, jako jste použil teď, tedy „zbloudilá kulka“. Když tolik dospělých a dětí zabijí zbloudilé střely, tak to vypadá, jako by se na ulicích střílelo permanentně. Je to opravdu tak?

Tak to vnímám, že to jsou náhodné oběti střelby na ulicích. Pokud se člověk dopracuje k nějakým popisům těch konfliktů, tak často vznikají tak, že nějaká skupina — řekněme mladíků — se dostane do konfliktu a někdo z nich vytáhne střelnou zbraň. U toho jsem se na blogu často zarazil, protože nechci zveličovat, ale druh zbraně je důležitý pro posouzení intenzity. Jestli jde „jen“ o pistole a pušky, nebo o něco horšího. Oni často používají výraz rifle (tj. puška) nebo pistol (tj. pistole), já jsem přesto v některém z blogů použil lidovější výraz „samopal“, protože na záběrech vidím jasně, že jsou to zbraně se zásobníkem pro opakovanou střelbu, takže to jsou automatické nebo poloautomatické zbraně.

V případě útočníka, který střílel v obchodním centru ve městě Hoover v Alabamě, jsem se dopracoval i k typu zbraně, kterou použil, byla to nějaká AR 556 Pistol. Když se na ní podíváte (třeba zde), zjistíte, že jde o typ malé příruční automatické zbraně, která umožňuje opakovanou střelbu. Takhle tam po sobě střílejí a často to odnášejí kolemjdoucí či kolemjedoucí, protože v Americe se lidé pohybují mnohem více auty než pěšky, ne jako u nás. A mezi oběťmi jsou i děti. To je něco, co je pro mě šokující, protože jsem se dlouhodobě zabýval arabsko-izraelským konfliktem.

V čem jsou tragické případy ve Spojených státech odlišné od těch, k nimž docházelo během arabsko-izraelského konfliktu?

A když v něm bylo obětí dítě, tak většinou nechtěně, ale když se něco takového stalo, tak to byla událost, která poutala pozornost celosvětově. I když i tam bylo vidět, že úmyslně zabité izraelské děti — jako třeba děti z vyvražděné rodiny Fogelů v Itamaru v roce 2011, nebo oběť raketového útoku z pásma Gazy na dětský školní autobus v témže roce — byly západními médii i naší ČT úmyslně ignorovány.

Ale nyní pozorujeme, že v tak velké civilizované a mediálně pokryté zemi, jako jsou USA, se tohle děje v mnohem větší míře a vůbec to nemá odpovídající rezonanci. To mi připadá opravdu nepochopitelné. Nedá se to vysvětlit ani nějakým technickým nedostatkem, že by to byla mediálně nedostupná země, ani tím, že by se o obětech nevědělo. Ví se o nich, ty případy jsou zmapované. Když pak znáte konkrétní jména, tak už se dopracujete k tomu, že se něco stalo, třeba v lokálních novinách nebo z projevu nějakého komunálního politika. Ale prakticky k žádným velkým protestům nebo kampaním po takových činech nedochází. Přitom smrt zločince a recidivisty George Floyda při nezdařeném pokusu o zadržení, tedy smrt muže středního věku, čtyřicátníka, vyvolala celosvětové protesty.

Jaké bývají okolnosti těch tragických případů, kdy v důsledku střelby zemře dítě?

V Atlantě došlo k pokusu o zřízení jakési bezpolicejní, autonomní zóny v oblasti vypálené restaurace Wendy´s. Místními aktivisty tam byla zastřelena osmiletá dívka Secoriea Turner, když její matka nevěda, že tam vzniká nějaká autonomní zóna, tam autem odbočila z dálnice a oni ji chtěli zadržet. Na rozdíl od policie, kterou všichni kritizují, že je strašně násilná, na ni začali rovnou bez varování střílet. Přitom zabili její osmiletou dceru.

Když jsem se tomu začal věnovat, tak jsem zjistil, že těch případů je mnohem víc. Hlavně v Chicagu, kde je to střílení asi nejrozsáhlejší. Během víkendu, na který připadlo výročí Dne nezávislosti, tam byly zabity dvě děti. Když se to sečte všechno, tak jen během toho víkendu bylo při protestech v USA zabito šest dětí včetně Secoriea Turnerové. To je šokující. A tahle série násilností trvá od začátku protestů po smrti George Floyda, tedy od konce května. Ukazuje to, že v USA je nyní ohrožena základní jistota života.

Je základní jistota života ohrožena nejen na ulicích při setkání s partami ozbrojených aktivistů?

Uvedu příklad, který mi připadá velice výmluvný. Třináctiletá Amarie Jones byla zastřelena zbloudilou kulkou, když doma v obýváku tančila. To už je pro mě signál, že je ta situace hodně zlá. A připadá mi šokující, že se to kamufluje, nemluví se o tom a všechno se to svádí do předem připraveného mediálního kanálu, který směřuje pouze k jedinému tématu, a tím je násilí způsobené policisty, přičemž se všechno ostatní ignoruje. Navíc se to zkresluje tím, že jde vždy o bílé policisty, i když to není pravda.

Třeba při zatýkání George Floyda byl jeden z policistů Asiat, Tou Thao se jmenuje. Je mezi těmi čtyřmi, co jsou obžalovaní a budou souzeni. Kdybychom šli dále do minulosti, tak bychom dokonce mezi obviňovanými policisty nalezli i černochy. Není tedy pravda, že by šlo vždy o bělošského policistu, který z rasových pohnutek páchá násilí na černošském zadrženém nebo obviněném.

Pokud ani občané USA nemají tyto informace z tamních hlavních médií, je pro lidi v Česku ještě těžší se k takovým informacím dostat. Zachraňují to veřejnoprávní média díky tomu, že Česká televize i Český rozhlas mají ve Spojených státech své stálé zahraniční zpravodaje?

Ne, od nich odpovídající informace nedostaneme. To říkám z vlastní zkušenosti, protože jsem si vždy ověřoval, jestli se o tom v našich veřejnoprávních médiích mluvilo. Po vlně násilí na Den nezávislosti 4. července jsem se díval na Události ČT. Dva dny po událostech v nich odvysílali velkou reportáž Davida Miřejovského, ale ta byla pojata, jako kdyby se v Americe už nic nedělo.

Z dlouhodobějšího programu Událostí a zpravodajství ČT je patrné, že k tomu přistupují, jako by už nepokoje v Americe skončily, byl tam klid a všechno už bylo vyřešeno. Reportáž Davida Miřejovského, která měla tyto události pokrýt, se věnovala předvolebnímu sjezdu Demokratické strany a bylo to pojaté jako reklama pro Demokratickou stranu. Byla to zase jenom taková jednosměrná průhledná agitace proti Trumpovi a ve prospěch jakéhokoli kandidáta levice.

Tenhle přístup České televize je úplně mimo realitu. Ani nemůžeme říci, že by ji zkreslovala, protože ji úplně ignoruje. Mimo realitu je i výběr témat i to, jak v ČT funguje dramaturgie. Davida Miřejovského sleduji už déle, dlouhodobě se o práci zahraniční redakce ČT zajímám. Vím tedy, že byl nasazen jako zvláštní zpravodaj při atentátu na izraelské turisty v Burgasu v roce 2012. Tenkrát se „vyznamenal“ tím, že pustil do televize zprávu, že to spáchali Dagestánci. Pak se ukázalo, že to spáchal Hizballáh. Tak bych řekl, že to asi moc kvalitní reportér nebude. Na některých jeho reportážích z USA je vidět, že se v situaci moc neorientuje. Pak je namístě dotaz, proč tam stálého reportéra Česká televize vůbec má, když vůbec nevyjíždí za akcí a nesleduje, co se děje.

Dokončení rozhovoru ve druhém dílu zde.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 466 × | Prestiž Q1: 13,12

+25 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Článek už je přlíliš starý. Diskuse k němu byly uzavřeny.

Dosud bez komentářů

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top