Štítky článku: •  

Země nákupů

Žijeme v bublinách. Za běžných okolností nemáme možnost vstupovat do jiných bublin a tak po čase nabudeme dojmu, že jediná bublina je ta naše.

To se projevuje tím, že nerozumíme některým akcím, které dělá nejširší veřejnost, například v rámci výkonu volebního práva. Naštěstí existují místa, kde je zcela zdarma možné nahlédnout do jiných bublin a jedno takové se jmenuje Kaufland.

Myslím, že to byl Honza ZZR, kdo mi řekl větu „dojdi si párkrát nakoupit do Kauflandu a pochopíš, pro koho vysílá Nova“, ale nejsem si úplně jist, že to byl on.

Potíž je, že Novu nesledují a do Kauflandu nechodím. Vždy když jsem tam šel, tak jsem tam koupil nějaký kentus. Třeba smrdutý salám, který nežraly ani slepice. Nicméně existuje jeden artikl, pro který do Kauflandu chodím. Je to matná fólie na displej. Jasně, dá se to objednat někde v Alze apod., ale člověk pro to musí do toho alzakrámu a tak dál. Nechápu, proč se u těch dotykových zařízení nedělají matné displeje z výroby, stejné to je u moderních laptopů, nicméně mně to nevyhovuje a k tomu potřebuji ty fólie. Problém je, že se po třech měsících oblýskají a je třeba je strhnout a nalepit tam jinou. Tak jsem se vydal po půlroce do budějovického Kauflandu. Přitom jsem pojal myšlenku, že bych mohl nakoupit. Vzal jsem si tedy z auta skládací košíček a vzhůru do těch sraček.

Kolem vstupu do Země nákupů je takový celkem zvláštní chaos, protože vstup do krámu blokuje řada košíků, které tam hromadí personál, svážející prázdné košíky z parkoviště. Nikdo jim patrně nevysvětlil, že tam ty košíky překážejí. Celkově je to špinavé a neútulné místo.

Když jsem si bral košík, zaznamenal jsem, že je vystlaný účtenkami a pytlíky a letáky a listím ze zeleniny a dalším bordelem. Je tam proto, že vohout vyloží nákup do auta a co se mu nehodí, to prostě nechá v košíku. Pak přijde další vohnout a udělá to stejně a tak dál a dál. Původně jsem myslel, že si vezmu jiný košík, který zabordelený nebude, ale ukázalo se, že jsou zabordelené všechny. Nezdálo se, že by to někomu vadilo, lidé si brali košíky i s tím bordelem a odjížděli s nimi do hloubi Země nákupů, aby je s bordelem zase vraceli zpět. Vykydal jsem ten bordel do špinavého přeplněného odpadkového koše a přitom jsem prošel kolem jakési boudy, kde vyráběli párky v rohlíku a podivné houbovité objekty nazývané langoš. Takhle nějak to asi smrdělo v Osvětimi, když jely pece naplno. Nějaká rodinka tam zrovna fasovala langoše a dávala to dětem, protože na rakovině je třeba makat hned od útlého věku. Byla to nějaká luxusní dochucená varianta pomatlaná kečupem a posypaná strouhaným eidamem. Z kombinace těchto sloučenin, smradu česneku a spáleného oleje se mi zachtělo hodit kachnu a tak jsem se rozhodl raději nedýchat.

Říkal jsem si, že když Petr Čepek vydržel pod vodou nedýchat 37 sekund, tak to zvládnu taky. Zatímco jsem neměl kyslík, uvažoval jsem o tom, proč prostě market čas od času nepošle někoho, aby košíky uklidil. No, proč by to asi dělali. Nikdo si nestěžuje, tak co.

U vstupních dveří jsem se opovážil se nadechnout. Pojal jsem přitom myšlenku, že nechám přednostně vyjet zákazníky, kteří se blížili ke dveřím zevnitř, což mělo několikero důvodů. Jednak je to slušné a jednak ohleduplné, protože mají těžší vozík a manipulace s ním vyžaduje více práce než manipulace s vozíkem prázdným. Bohužel jsem byl jediný, kdo měl tuto myšlenku, protože mě v tu chvíli začali objíždět zákazníci jedoucí za mnou s výrazem určité nevole, že jim blokuju dveře. Pochopil jsem, že tady se nějaká slušnost a podobné buržoazní nesmysly nepraktikují.

V oddělení ovoce a zeleniny jsem sledoval dědka a babku, jak se cpou hroznovým vínem, které si ještě nekoupili a nezaplatili. Z každého druhu uzobli pár kuliček, ale asi jim nešmakovalo, takže si nekoupili nic. My nekradem, my čerpáme. Do oddělení zeleniny jsem raději nešel. Neměl jsem zájem o papriku, se kterou předtím prováděl orál nějaký důchodce.

Fólie měli.

Zaznamenal jsem, že většina zboží v Kauflandu je z Agrofertu. Olma, Penam, Kmotr, Krahulík a tak dál. Byl problém najít něco, co by neneslo Babišovu signaturu. Já proti potravinám z Agrofertu nic nemám, kromě jedné věci, totiž že chutnají jak hovno. Rozsah úsporných opatření při jejich výrobě je pravděpodobně tak velký, že ve skutečnosti jsou něco jiného, než vypadají. SPD a její předseda svého času vymysleli nápaditý billboard, kde sdělovali národu, že přece nebudeme jíst odpad z EU. No to fakt nebudeme, my si produkujeme odpad vlastní. Někdy si říkám, jak jsou ty Němci a Rakušáci pitomí. Jezdí sem k zubaři, jezdí sem pro cigára, jezdí sem chlastat, jezdí sem vyprášit si pytel, jezdí sem tankovat, ale nekupují si tady žrádlo a raději se cpou tím odpadem z EU.

S trochou důvtipu se mi podařilo nahledat několik položek odpadu z EU, co neměly původ v koncernu pana premiéra a zajistil tak, že rodina nepojde hlady alespoň do zítřka, kdy dojdu nakoupit zase někam jinam.

Nerad kupuju ty salámy v kondomech, protože mi vadí neustále se zvětšující objem odpadních plastů, které produkuje naše domácnost. U pultu s váženými uzeninami sice žádný zákazník nebyl, ale přesto jsem si musel dvě minuty počkat, asi abych dostal na ty pokroutky větší chuť. Na personálu bylo poznat, že mu nějaký zákazník je dokonale u prdele a na zákaznících bylo poznat, že jim to vůbec nevadí, takže vzniklý kompromis byl akceptovaný oběma stranami.

Bylo to tento týden ve středu a povinnost nosit roušky v obchodech neplatila, neplatí ostatně ani teď. Vzhledem k tomu, že okres České Budějovice vykazuje aktuálně 8 (slovy osm) aktivních případů nákazy čínskou komunistickou chřipkou, bylo by asi nemalé štěstí potkat někoho, kdo nákazu právě má a ještě méně pravděpodobné je se od něj nakazit. Nicméně asi třetina zákazníků měla roušky. Vzpomněl jsem si přitom na hlášku pocházející z doby, kdy se roušky rušily a část obyvatelstva přesto pokračovala v jejich nošení na základě dobrovolnosti. Říkalo se tehdy, že kdo nosí roušku, volí Babiše. Mně se to teda moc nelíbilo, já si myslím, že Babiše volí ten, kdo volí Babiše bez ohledu na to, zda má na ksichtu mokrý hadr nebo ne. Tady jsem najednou začal mít neodbytný pocit, že na tom něco bude. Bylo to nějak moc indicií najednou. Nějak to všechno podezřele zapadalo do sebe. Působilo to na mně dojmem, že tam probíhá něco jako pseudoreligiózní akt spočívající v kolektivní směně peněz za zboží z Burešova koncernu spojené s provozováním drobných ANO-rituálů jako nošení roušek, nepořádku a buranství.

Odlišné bylo i to, jak se zákazníci Kauflandu pohybovali po obchodu. Tak nějak se divně motali, zastavovali, zpomaloval a zase se rozjížděli bez nějakého hlubšího smyslu. Trochu to připomínalo český silniční provoz. Někteří z nich se evidentně neřídili svými potřebami, ale nahlíželi do letáku, kde bylo asi popsáno, co si mají koupit, aby jim bylo blaze. To mi evokovalo české dopravní předpisy.

Byl čas najít, kde nechal tesař díru.

Musel jsem připustit, že tam bylo levno. Připomnělo mi to kdysi dávno, jak mi ve FIO bance došlo, k čemu jsou vlastně dobré bankovní poplatky. Měl jsem tam účet a jednou jsem potřeboval něco vyřídit na pobočce. Čekal jsem tam tři čtvrtě hodiny ve stísněném prostoru ve vydýchaném vzduchu a poslouchal socky, jak projednávají záležitosti kolem půjček, aby si mohly koupit věci, které by si jinak nemohly dovolit. Peníze jsem převedl jinam, kde sice chtěli nějaký minimální poplatek, ale dalo se na pobočku objednat na čas a hodinu.

Když jsem pracoval v Německu, chodil jsem do Kauflandu často a rád. Přesněji sem, protože jsem to měl po cestě a dalo se tam dobře parkovat. Tam to bylo opačně. Kaufland byl lepší než Lidl. Také tam prodávali různé lokální potraviny a ne jen ten shit od německých Babišů. Český Kaufland halt nastavil laťku tak, aby se přes ní českým zákazníkům snadno skákalo.

Pokladny jsou v budějovickém Kauflandu zorganizovány do dvou řad, mezi nimiž je jakýsi systém zábradlí. Celkově to připomíná ohrady pro dobytek nebo tak něco, prostě ovce si užily a teď se bude stříhat vlna. Popravdě řečeno nevím, nač tam tento systém z trubek je, když většina pokladen stejně byla mimo provoz. Zajímavé bylo, že vohnoutí zákazníci sice vykazovali nadprůměrnou disciplínu ohledně roušek, ale nulovou ohledně dodržování vzdáleností. Když jsem si u pokladny ponechal dvoumetrový odstup od jakéhosi strejdy v crocsech a šortkách, který působil značně nezdravě a furt si otíral hřbetem ruky nos, okamžitě se do něj nacpala cikánská matrona. Nehezky jsem se na ní podíval a ona na to celkem mile odpověděla, že má stejně jen chleba (ve skutečnosti měla chleba, rohlíky a mlíko). Nevadilo mi to, pochopil jsem, že tohle tady patří tak nějak k věci, stejně je nevhodné požadovat od kurvy, aby mi říkala „pane inženýre“.

U pokladny mě paní vyzvala, abych nadzvednul prázdný skládací košík, který jsem měl vložený v nákupním vozíku, a obrátil jej dnem vzhůru. Zeptal jsem se, zda si myslí, že jsem zloděj. Stejným způsobem nakupuji dvakrát týdně a nikdy nikde po mně nikdo nic podobného nechtěl. Odpověď zněla, „to my musíme“. V Kauflandu tedy musí zaměstnanci podezřívat zákazníky z toho, že jsou zloději. Provadačka v tom byla nevinně, narozdíl od úchylného managementu, takže jsem dál nekladl odpor a rezignovaně převrátil košík, aby bylo vidět, že všici nekradnú.

Ale jo, chápal jsem to. Bubliny, které jsem zmínil shora, mají uvnitř svoji vlastní kulturu. Zákazníci Kauflandu mají svoje požadavky a představy o tom, kam chtějí chodit nakupovat a na nepořádku, neochotě a podezřívání zákazníků ze zlodějny jim nepřipadá nic zvláštního. Naopak, kdyby Kauflandu jednou přeskočilo, uklidil ten bordel a přestal nabízet sortiment největšího výrobce sraček v republice, přestali by mu tam chodit zákazníci. Je to prostředí, které jeho zákazníci znají a které mají rádi, a ta komunikace je obousměrná. Zákazníci se přizpůsobují Kauflandu a Kaufland… ten se zase přizpůsobuje jim.

Až si budete lámat hlavu otázkami, na které se těžko odpovídá, například proč je neúspěšný zpěvák ministrem zdravotnictví nebo proč se lidé neseberou a nevyhážou tu pakáž z oken, zajděte do Kauflandu a hned se dozvíte odpověď.

Píše 26. 7. 2020 D-FENS na dfens-cz.com

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 170 × | Prestiž Q2: 10,59

+13 plus Známkuj článek minus –5

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top