Štítky článku: •  

Střípky (272)

⚜ Kdo jsou dnešní senioři? (Milan Sivera) ⚜⚜ In memoria (Petr Štěpánek) ⚜⚜ Švédský Covid-19 (Torsten F. Larsson) ⚜

Kdo jsou dnešní senioři?

Naprosto dokonale a zvláště pro všechny nadějné mladé eurohujery, sluníčkáře, různé chvilkaře, ty co tak oficiálně radí bábě a dědkovi a přitom zažili a vědí hovno…

Milan Sivera

Dostal se mi do rukou zajímavý článek, který mi po celé řadě pitomostí, které se na FB vyskytují, hovoří z duše. Myslím, že stojí za přečtení:

Vědí mladí absolventi genderových, sociologických a humanitních studií, kdo jsou dnešní senioři? Ke komu promlouvá Česká televize na svém novém kanále pro seniory? Umí senioři číst, počítat a používat vlastní rozum?

Kdo jsou dnešní senioři? Obecně se za seniory považují důchodci. Do důchodu se dnes odchází mezi 60 a 65 lety, tedy lidé narození v 50. letech minulého století. Generace, která se narodila do nejhlubší totality a dokonale pochopila dvojí svět toho, co se smí říkat a dělat ve škole a venku, a toho, co je pravda, a říká se proto jen doma a mezi přáteli. Prostě politicky korektní generace už od pískoviště.

Generace, která jako puberťáci a teenageři (náctiletí) zažila naději kolem roku 1968 i její zmražení na dalších 20 let, zpovzdálí (z filmů a literatury) sledovala hnutí hippies, na diskotékách, z pašovaných desek a načerno nahraných kazet poslouchala Beatles, Rolling Stones, Genesis, Pink Floyd, Black Sabbath, Creedence, Suzi Quatro, Jethro Tull, Deep Purple, Led Zeppelin, Queen, Uriah Heep. Generace lidí, kteří většinou nikdy neviděli Kryla naživo, ale všichni znali texty jeho písní zpaměti. Pro mladší seniory je i jazz něco jako dechovka, a ta je opravdu nenadchne a neuctí, možná ve dvě ráno na Silvestra na horách.

Když tehdejší Československá televize točila své „slavné“ normalizační seriály, ti dnešní senioři trávili svůj volný čas na vandrech s kytarou u táboráku, v hospodách, kde se sehnalo všechno od řemeslníků po samizdatovou literaturu, ve filmových klubech, na diskotékách, v divadlech malých forem a studentských klubech, kde občas směli vystupovat, dnešní terminologií řečeno, alternativní, nemainstreamoví písničkáři, kapely a herci.

Schizofrenní generace, která místo večerníčku poslouchala Hlas Ameriky a ke snídani ranní čtvrthodinku vysílání BBC Volá Londýn (ti, kteří neměli v dosahu rušičky, přidávali i Svobodnou Evropu). Tato generace se naučila číst mezi řádky, musela povinně studovat marxismus a ti, kteří ho pochopili, moc dobře vědí, proč odmítají dnešní globální neomarxismus. Myslí si současní odborníci na pravdu, že tito lidé nepoznají propagandu a nemají vlastní názor na vnucované pravdy? Jména se mění a podstata zůstává. Jaký je rozdíl mezi „štvavou vysílačkou“ a „fake news“, mezi omezenou suverenitou satelitních zemí Moskvy podle Brežněvovy doktríny a bruselskými direktivami Evropské komise, které musí země přijmout pod hrozbami sankcí? Třicet let?

Dnešní senioři byli třicátníky či čtyřicátníky, když padl komunistický režim a do Česka se dostaly „západní“ technologie.

Řada z nich už třicet let používá počítače k práci i pro soukromé účely, internet používají od jeho počátků u nás na konci devadesátých let. Z jakého titulu dnešní eurosvazáci poučují seniory, co si tam mají číst a jak tomu mají rozumět?

Generace, která mnohdy nesměla studovat to, co chtěla, ale když už se na nějakou školu dostala, tak se ten obor naučila a musela ho umět dobře, jinak by neprošla. Tito lidé vstupovali do první práce ještě v době, kdy práce byla povinná, zvykli si pracovat a po pádu komunismu pochopili, že se musí spoléhat na sebe. Nyní poslouchají zprávy, které jim tvrdí, že nebude na důchody, ale (i jimi zvolení) politici rozdávají těm, kteří pracovat nechtějí, nebo nechtějí pracovat tam, kde je jich zapotřebí, množství podpor, příspěvků a dávek, takže se zejména těm méně kvalifikovaným pracovat vůbec nevyplatí.

Řada dnešních seniorů musela za svůj pracovní život několikrát změnit obor nebo zaměření své práce. Tehdy nebylo běžné natáhnout ruku a žádat dotace nebo podpory. Dluh byla ostuda a bylo zvykem vytvářet si úspory. Jak si dnešní důchodci mají vysvětlit, že na důchody nebude, ale pro politické (ne)ziskovky, kterým jsou zájmy českých (bývalých i současných) pracujících ukradené, zdroje jsou? Dnešní stát se zadluží, aby mohl rozdávat. To znamená jediné. Bude inflace a úspory na stáří se tím znehodnotí. „Naši“ zastupitelé mohou zrušit povinnou maturitu z matematiky, ale neměli by zapomínat, že senioři ještě umí počítat. Nezávisle na tom, co jim říká ČT, Český rozhlas, Seznam, Google, Bakala News, CNN Prima News nebo jiné fake news. Používají totiž ještě vlastní hlavu!

Via Rudolf Zarathustra Šnajdr, FCB


In memoria

Právě dnes jsou to dva roky, co nás opustil Tomáš Haas, skvělý politolog, publicista a přítel. Připomeňme si ho úryvkem z jeho předmluvy k mé knížce Pád modrého ptáka:

Ztrácí se zdravý rozum a vítězí politická korektnost, už jen mít vlastní názor je dnes téměř disent. Uniformita veřejné politické scény, medií a názorů politiků se již téměř rovná uniformitě doby jediného správného vědeckého světového názoru pod vedením jedné strany a její jediné povinné ideologie a kontroly tisku a medií, na jejímž zavedení pod rouškou ochrany před nepřátelskými vlivy již též pracujeme. A ti, kdo projeví vlastní nekomfortní svobodný názor, jsou opět škůdci, renegáti, zrádci a agenti nepřítele…

Dnes dostávám nálepku xenofoba od těch samých lidí, kteří mi ještě před několika lety starostlivě vyprávěli o nutnosti řídit se „principem předběžné opatrnosti“. A dozvídám se, že je mou povinností hájit neomezenou imigraci z převážně muslimských zemí, protože jsem sám byl kdysi imigrantem v cizí zemi. Ano, byl. A to je ten hlavní důvod, proč varuji před invazí islámu. Nebojím se neznámého, to, čeho se bojím, znám na rozdíl od těch, kteří mě poučují o „strachu z neznámého“, velmi dobře. Nebojím se islámu, bojím se těch, kteří nepoužívají mozek, nediskutují o možných problémech, nepřemýšlejí o alternativách, nedovolí otevřenou diskuzi, potlačují jiné než své vlastní názory a dehonestují, nálepkují a ostrakizují ty, kteří si dovolí promluvit jinak, než je přípustné a korektní…

V „nejlepších tradicích“ mccarthismu u nás zuří nová studená válka, vytvářejí se nové seznamy nepřátel, odhalují se nepřátelská centra v médiích a na internetových centrech. Hledají se a nalézají škůdci, agenti, zrádci, nepřátelé a šiřitelé nesprávných myšlenek a názorů, nová „pátá kolona“. Nepřátelští agenti jsou podle našich dnešních následovníků McCarthyho všude. Jen už to nejsou agenti CIC, ale agenti Kremlu. Vzniká nový cenzurní úřad, který má bojovat proti „nepřátelským názorům a myšlenkám“ a „falešným zprávám“ šířeným agenty Kremlu. Kritika je opět cosi, co je projevem nepřátelství. A to vše za souhlasu nebo alespoň za zbabělého mlčení našich politiků, kteří jeden druhého obviňují z nedemokratického jednání…

Demokratická svobodná a otevřená diskuse je pro ně cosi nebezpečného a nepřípustného. Vždyť v ní mohou být slyšeny nesprávné názory a kritika. Vadí jim kritika. Nedochází jim, že se staví po bok dvěma režimům, které se svých kritiků zbavovaly: Hitler je posílal do koncentračních táborů, Stalin do gulagu. Naši „demokraté“ je zatím chtějí posílat jen do Moskvy. Zatím…

A tak roste počet těch, kdo věří, že „demokracie nefunguje“, „kapitalismus nefunguje“ a že svoboda je cosi, co musíme omezit a regulovat tisíci zákonů, vyhlášek, zákazů, směrnic, dotací, grantů, pokut, nařízení a programů podpory. Že solidarita je něco, co nevzniká v srdcích lidí, ale v nařízeních byrokratů…

Demokracii, která má za sebou tisíciletý vývoj, považujeme za cosi, co jsme vynalezli před necelými třiceti lety, a domníváme se, že vznikla tím, že jsme zazvonili na náměstí klíči, a že to byl experiment, který se nepovedl, a měli bychom jej zavrhnout. Jako by demokracie byla příčinou společenského marasmu a paralýzy. Demokracie ale není příčinou, je obětí naší ztráty rozumu. A logicky mi z toho vyplývá, že pokud demokracii neubráníme, budeme příštími oběťmi našeho kolektivního šílenství my sami.

Tomáš Haas (1947–2018), politolog, publicista a konzultant, Čech i Kanaďan. V letech 2005–2008 působil jako poradce prezidenta Václava Klause, v letech 2009–2010 byl poradcem dvou předsedů vlády, Mirka Topolánka a Jana Fischera.

Petr Štěpánek, FCB


Švédský Covid-19

Pokud by chtěl někdo tvrdit, že Švédsko pandemii Covidu nezvládlo a že česká vláda omezením svobody svůj lid zachránila, měl by se podívat na statistiky. Ty „tisíce mrtvých“ se ve statistice nijak neprojevily. V průběhu dubna 2020 sice byla znát zvýšená úmrtnost, ale ta nebyla významnější než například v prosinci 1993, lednu 1996 nebo v lednu 2000. Dnes si těžko někdo vzpomene co se tenkrát odehrálo, ale Åke Nilsson byl v daném období zodpovědný za švédskou populační statistiku, takže on jo. Takže co bylo příčinou tak vysokých úmrtností? Byla to chřipka, epidemie obyčejné chřipky. Jenže ta prostě nebyla mediálně zajímavá.

Dole připojuji obrázek grafu úmrtnosti ve švédské populaci do 27. týdne (do 5. července) a taky odkaz na původní článek (nebojte se, je v angličtině, är på engelska, självklart).

Co mě zarazilo na grafu? Černá křivka je průměrná úmrtnost, modře je ta letošní. Proč ke konci grafu klesá modrá křivka pod černou? Asi proto, že pokud ke zvýšené úmrtnosti došlo, došlo k úmrtí lidí, kteří by statisticky zemřeli v následujících měsících, tedy lidí, kteří byli již tak smrtelně nemocní. Jakkoliv je lidsky smutné kdykoliv někdo zemře, nelze ospravedlnit uvržení celé země do totality a ekonomické krize kvůli prodloužení života o několik málo měsíců (což v mnoha těchto případech znamená prodloužení utrpení) jisté části příslušníků ohrožené skupiny. Tady dlužno říct ovšem ve Švédsku skutečně k dílčím selháním došlo — senioři mohli být chráněni daleko lépe, nevidím to ovšem jako systémové selhání. Naopak obviňuji českou vládu a vlády okolních zemí že zneužily pandemie k bezprecedentní konsolidaci moci a ekonomickému zbídačení skupiny obyvatel, kterou chtějí takto snáze ovládat.

https://emanuelkarlsten.se/more-swedes-died-in-one-month-1…/

covid-svedsko.jpg (37,451 kiB)
Statistika úmrtnosti

Torsten F. Larsson, FCB

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 391 × | Prestiž Q1: 9,51

+16 plus Známkuj článek minus –2

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top