Štítky článku: •  

Základní fakta o penězích

Existuje mnoho mýtů a pověr o tom, co jsou vlastně peníze, jak vznikají a jakou mají funkci. V následujících pár odstavcích si peníze a jejich vlastnosti přiblížíme.

Pro peníze platí, že jsou všeobecně přijímaným prostředkem směny. Je to vlastně zboží jako každé jiné. Jejich zvláštnost ale spočívá v jejich vysoké obchodovatelnosti, jsou nejvíce likvidním statkem v ekonomice. Samotné vlastnictví peněz ale ještě neznamená, že máte nárok na zboží či službu, kterou si za ně chcete opatřit. Nikdo není povinen vám za vaše peníze dát své zboží. O tom rozhoduje cena zboží, kterou určuje nabídka a poptávka a opačné preference prodávajícího a kupujícího.

Peníze tedy slouží jako prostředek směny. Jak je to ale s jejich množstvím v ekonomice? Ekonomové se často dohadují, jaká je optimální globální zásoba peněz. Je to jeden milion jednotek? Nebo jedna miliarda, či jeden trilion? Pokud peníze mají funkci prostředku směny, tak logicky nezáleží na tom, jaké množství peněz se v ekonomice pohybuje. Směnu lze uskutečnit při jakékoliv peněžní zásobě. Vysoká peněžní zásoba bude pouze znamenat vyšší ceny, nízká peněžní zásoba naopak ceny nižší. Z toho vyplývá, že zvýšení či snížení objemu peněz v ekonomice nemá žádný vliv na bohatství společnosti, pouze ovlivňuje cenovou hladinu. Jedná se o aplikaci zákona klesajícího mezního užitku a střetu nabídky s poptávkou, stejně jako u kteréhokoliv jiného zboží.

Nárůst množství objemu peněz v ekonomice snižuje mezní užitek dodatečně získané peněžní jednotky. Když mám více peněz, zvyšuje se poptávka po zboží, které díky tomu také zdraží. Zvýšení celkového množství peněz v ekonomice má tedy za následek růst cen. Peníze ovšem se zvyšováním svého množství v ekonomice ztrácejí svoji kupní sílu. Lidé proto čím dál častěji utíkají k penězům, které mají svoji nabídku konstantní. Příkladem může být například virtuální měna bitcoin, která má (bude mít) zásobu 21 milionů, přičemž je naprogramovaná tak, že toto množství bude konečné a nebude podléhat inflaci.

Pokud by tedy v peněžním systému, kde by byla nabídka peněz neměnná, docházelo ke zvýšení produktivity, znamenalo by to snižování cen statků a služeb, které by bylo definičním znakem takto zdravého peněžního systému. Někteří mohou namítnout, že v tom případě by klesaly zisky firem. To ale není pravda. V současných systémech musejí firmy zajistit, aby jejich příjmy rostly rychleji než náklady, tak v systému klesajících cen by musely snižovat rychleji náklady, než by klesala cenová hladina. Ve spotřebitelské poptávce by také snižování cen znamenalo, že lidé odloží své nákupy v domnění, že zboží bude časem levnější. Když pomineme nákupy zboží, které se nedají odkládat (jídlo, oblečení, investice do bydlení), existují ještě takzvané časové preference.

Časové preference znamenají, že si lidé cení více zboží, které si koupí dnes, než toho samého zboží nakoupeného (ceteris paribus) v budoucnosti. Nízké časové preference značí chování, při němž spotřebiteli záleží méně na tom, proběhne-li spotřeba nyní nebo v budoucnosti. Naopak vysoké časové preference značí, že spotřebitel výrazně upřednostňuje současnou spotřebu před spotřebou budoucí. Uveďme si jednoduchý příklad. Mám chuť si dát pizzu. Stojí 150 korun. Je jasné, že upřednostním nákup pizzy nyní, místo toho, abych tento nákup provedl například za týden. Co když ale někdo přijde a nabídne mi, že mi tutéž pizzu prodá za týden se slevou 50 korun, tedy za stovku? A zde právě záleží na mých časových preferencích, zda na směnu přistoupím, či nikoliv.

Situace může být i opačná, hlavně v případě, jedná-li se o peníze. Pokud mi někdo nabídne 1000 korun hned, nebo 1000 korun za rok, je jasné, že budu chtít přijmout částku nyní. Když mi ale nabídne za rok 1200 korun, bude opět záležet na mých časových preferencích. Rozdíl 200 korun (20 %) představuje úrokovou míru. Výše úrokové míry by měla být dána trhem a dává kupujícím i prodávajícím jasný signál ovlivňující jejich tržní chování. Současné papírové peníze se nazývají fiat money (česky měna s nuceným oběhem [přesněji: budiž peníze]). Mají několik základních vlastností:

  1. Jsou to peníze monopolizované státem.
  2. Centrální banky v úzké spolupráci s bankami komerčními zvyšují nabídku peněz prostřednictvím úvěrové expanze. Tento proces se označuje jako výroba peněz z ničeho (out of thin air).
  3. Nejsou zrcadlem bohatství společnosti. Představují pouze barevné papírky nebo bity či bajty na pevných discích.

Americký dolar, česká koruna, švýcarský frank nebo japonský jen — všechno toto jsou fiat money. Tyto státní měny nejsou neškodné. Jsou inflační a představují hlavní důvod hospodářských cyklů. Znehodnocují úspory a „nadržují“ dlužníkům před věřiteli. Navíc zvýhodňují ty subjekty, ke kterým se nově vytisknuté peníze dostanou nejdříve, většinou v blízkosti státních institucí. Ti mohou nakupovat ještě za „staré“ ceny, ovšem s více penězi v kapsách a na účtech. Ti, ke kterým se nově natisknuté peníze dostanou naposled, prodělávají.

Monopol státu na výrobu papírových peněz umožňuje nesmírně zvýšit jeho finanční sílu, což má za následek jeho nekončící expanzi na úkor svobody podnikatelů a občanů. V žádném případě není přehnané tvrzení, že státní papírové peníze dláždí cestu k totalitním státům.

Jak jsme si ukázali, současný měnový systém papírových peněz s nuceným oběhem trpí závažnými etickými a ekonomickými nedostatky. Řešením je svobodný peněžní trh s volně si konkurujícími měnami. Na volném trhu s penězi by lidé měli úplnou svobodu při výběru druhu peněz, které chtějí držet, a lidé by také měli svobodu nabízet zboží, které ostatní chtějí přijímat jako peníze. Na volném trhu peněz bude rozhodovat o penězích poptávka. A neměli bychom pochybovat o tom, že by lidé s největší pravděpodobností požadovali „zdravé peníze“ — to jsou peníze, které si časem poměrně dobře zachovají svou kupní sílu.

„Zdravé peníze“ musejí mít následující vlastnosti: musí být vzácné, homogenní, trvanlivé, přepravitelné a dělitelné. To velmi dobře vysvětluje, proč se lidé v minulosti rozhodli používat drahé kovy, zejména zlato a stříbro, jako peníze, když si mohou svobodně vybrat.

Peníze jsou pro moderní ekonomiku nepostradatelné, protože slouží jako prostředek ekonomické kalkulace. Bez peněz bychom nemohli udržet způsob dělby práce a v důsledku toho ekonomickou prosperitu, která se časem budovala.

S příchodem digitalizace a moderních technologií se lidé čím dál častěji obracejí při hledání zdravé měny k měnám virtuálním. Nejnovější vývoj na trzích s kryptoměnami naznačuje, že poptávka po zdravých penězích existuje a zvyšuje se.

Cesta ke zdravým penězům je ale dlouhá. Vlády a centrální banky se neustále snaží ředit kupní sílu peněz a obohacovat se prostřednictvím inflace. To, co je skutečně potřeba, je peněžní osvícení — seznámení lidí s časem prověřenými a nadčasovými pravdami o povaze peněz. Lidé musí být informováni o tom, že pro ně jsou lepší peníze, a je třeba je povzbuzovat, aby požadovali zdravé peníze — peníze, které slouží jejich potřebám lépe než inflační papírové vládní peníze s nuceným oběhem. Jakmile si to uvědomí, nastane čas na ukončení vládní monopolizace na tisk peněz. Zdravá ekonomika ukazuje, že lidé by si mohli užívat větší svobody a větší prosperity s platebními prostředky, které mají dovoleno usadit se na volném trhu. Existuje tedy dobrý důvod požadovat volný peněžní trh — dát lidem svobodu zvolit si, jaké peníze chtějí používat — drahé kovy, kryptoměny nebo cokoli jiného.

Mises.cz: 30. července 2020, Eduard Horák

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 316 × | Prestiž Q1: 8,98

+13 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 27 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Vojtěch

Lidé mohou požadovat, jenom pokud jim to stát a banky povolí.
A proč by to stát a banky dělaly?
Zlato se přece nesmí dostat do nesprávných rukou
- viz "Konfiskace zlata v USA"
https://www.ozlatu.cz/post/konfiskace-zlata-v-usa/

Držet zákazníka náhubkem dluhu je zásadním cílem všech bank.
Další krok bude likvidace hotovosti.

*Ve světě jsou však velké a vlivné síly, které chtějí zachovat peníze nekryté zlatem, anebo je úplně zlikvidovat. Nemají zájem na tom, aby byly měny kryty zlatem, a tím i upevňovány. Protože to by skoncovalo s nekonečnými spekulacemi a dotklo by se finančního odvětví, které vydělává miliardy doslova z ničeho, právě pomocí spekulací. Mezi podobné „odpůrce zlata“ patří podle slov politika z AfD platební systémy Visa a Mastercard, a také velké mezinárodní banky. „Pracují pro společnost, která nemá hotové peníze, a budou tomu určitě aktivně bránit. Sílu podobných koncernů a bank, které provádějí operace v globálním měřítku, bychom neměli podceňovat.“
viz
http://www.novarepublika.cz/2019/09/vyzobano-z-webu-za-srpen-2019.html

Tomáš Fiala

Jednak - mě je úplně jedno, co mi stát nebo banky dovolí. Už jednou jsem měl zakázáno držení záp.německých marek nebo tuzexových poukázek (bonů) a přesto jsem si chodil do Tuzexu kupovat magnetofonové kazety jako nezletilý. A pak i tabák jako zletilý. Např. očka (a další laskominy), trička nebo angličáky apod. u nás byly přítomny každé vánoce, narozeniny a svátek rodinných příslušníků. Rodiče žádný legální příjem ve v Tuzexu platných měnách neměli a ani je nesměli držet a platit jimi.

Druhak - tím, jak si státy budou inflací znehodnocovat vlastní měnu, budou mít čím dál míň skutečných = hodnotných zdrojů (byť nominálně vyjádřených strašidelným číslem měnových jednotek), za které jim někdo prodá něco, čím by státy mohly své požadavky fyzicky vymáhat. Dopadne to navlas stejně, jako v Zimbabwe nebo Venezuele. Nejdřív státy ve smrtelné křeči zakopou jak chcípající kobyla. A pak vládce sice k nějakým "bonům" přijde, ale těmi zaplatí leda "gardu nejvěrnějších", kteří ochrání jeho sídlo. Ostatní ozbrojené "státní" složky budou dostávat pytle různých bezcenných "bolívarů", za které se ani nenajedí. Pak si budou buď se souhlasem vládce (jako ve Venezuele) nebo bez něj obstarávat obživu na tom trhu, kde jim zaplatí za jejich (jakoukoli) práci skutečným = hodnotným penízem. A tento trh taky budou ve skutečnosti chránit a bránit, protože právě ten jediný je dokáže "nakrmit". Vládcové se samozřejmě pokusí vytvořit novou státní měnu a umožňují jim to keynes-monetární peněžní teorie. Ale to dopadne stejně, jako v Zimbabwe (o tom tady vyšel článek) nebo Venezuele. Tyto nové měny v řádu týdnů zahynou na inflaci. A tím postupně zanikne moc vládců. Třeba takový Maduro může přikazovat nebo zakazovat, co chce. Co mu je to platné? Kdo skutečně vymáhá jeho nápady? Nikdo. Na trhu se platí čímkoli (včetně zlata, stříbra a kryptoměn), jen ne bolívary, které jediné jsou povolené.

Vojtěch

Hlavním zločinem Venezuely jsou její zásoby ropy a v očích USA vůbec její existence.
https://www.breitbart.com/national-security/2020/07/03/venezuelan-oil-production-already-1940s-levels-falls-further-32-percent-june/

Také má zlato:
"Britský nejvyšší soud ve čtvrtek odepřel spornému venezuelskému prezidentovi Nicolasovi Madurovi přístup ke zlatu uloženému v Londýně v hodnotě jedné miliardy dolarů. Banco Central de Venezuela podala žalobu o vydání zlata poté, co ji Bank of England odmítla zlato vydat, aniž k tomu poskytovala jakékoli komentáře."
https://www.zlato.cz/zlato/venezuelska-pomsta-bude-nasledovat/

Venezuela predala zlato za 400 miliónov dolárov. Prelomila ekonomickú blokádu?
https://finweb.hnonline.sk/zahranicna-ekonomika/1925146-venezuela-predala-zlato-za-400-milionov-dolarov-prelomila-ekonomicku-blokadu

OSN žádá Venezuelu, aby zakročila proti gangům ovládajícím doly v Amazonii. V šachtách pracují i děti. Některé zlaté, diamantové a bauxitové doly ve venezuelské části Amazonie z velké části kontrolují zločinecké gangy, které vykořisťují, bijí a dokonce zabíjejí pracovníky. Venezuelské bezpečnostní a vojenské síly nedokázaly zločinům zabránit a dokonce se podílely na násilí páchaném na hornících, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva.
(co myslíte, kdo platí ty gangstery?)
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/venezuela-doly-osn-hornici-vykoristovani_2007151743_zit

Tomáš Fiala

Aha. A já si naivně myslel, že kdo jiný, než:
- Chávez a Maduro zavedli masivně řízené státní hospodářství. Jeho nefunkčnost byla několikrát "experimentálně" ověřena v praxi (namátkou Velká krize 1929 nebo celý Východní blok) a vysvětlena i teoreticky: "Nemožnost ekonomické kalkulace v socialismu" a "ABCT".
- Chávez a Maduro vyhnali firmy (a s mini přiměli k odchodu ze země vzdělané odborníky), které uměly efektivně těžit, zpracovávat nebo zobchodovat suroviny k prospěchu celé Venezuely - z čeho jiného především, než ze surovinového bohatství, byla Venezuela stát s poměrně vysokou životní úrovní, postupně průběžně se zvyšující pro stále širší/nižší vrstvy obyvatel? Kdo jiný udělil těžební a obchodní privilegia neumětelským, leč "hurádomácím" necizáckým "kmotříčkům" a jejich polozločineckým zdivočelým bandám, se kterými odešlí odborníci nechtěli mít nic společného?
- Chávez a Maduro zavedli na ofiko trhu pevné ceny, které často (většinou?) byly pod výrobními náklady a hnusní kapitalističtí vydřidušští výrobci, kterým jde "jen" o "mrzký" zisk, buď přestali vyrábět a ze země odešli nebo se přesunuli na alternativní trh a na ofiko trhu je hov... není nic k dostání, i kdyby ty "bolívarské" ofiko stanovené ceny platili kupující v černém kurzu dolaru = sice menší, ale pořád prodělek.
- Chávez a Maduro rozjeli nehoráznou ekonomicky neopodstatněnou a fiskálně neudržitelnou sociální a dotační politiku.
- Chávez a Maduro na toto své sociálně-dotační šílenství maniakálně tiskli bambiliony bolívarů a tím postupně totálně znehodnotili státní měnu.
- Chávez a Maduro tím vším rozvrátili hospodářství celé země, kterou nadále Maduro není schopen spravovat = z rozvráceného hospodářství s jedině povoleným zhrouceným bolívarem nemá zdroje na jakoukoli možnost saturace nákladů na provedení jakéhokoli svého záměru. Může ho leda zakřičet z balkonu.


Ne. Já bloud. Za vším Fialo hledej vnějšího nepřítele. Jak prosté milý Watsone... Koho prosím pěkně označíte za vnějšího nepřítele, až navlas stejně skončí EU? Paroubkovy Marťany? :-)

Tomáš Fiala

EU už totiž začala s tím samým sociálně-(eko)dotačním šílenstvím, jako začal Chávez, s tím samým úmyslem povznesení hospodářství, jako Chávez. To nemá "bremzu"! Takže s tím samým výsledkem...

PeTaX

Nikdy se Venezuelané neměli lépe, než když ropu těžili Američani.
To levičácké vykreslování vnějšího nepřítele je směšné!
Nepřítelem Venezuely jsou socialisté (stejně, jako kdekoliv jinde na světě).

Vojtěch

Mám tomu rozumět tak, že kdybyste byl rozený Venezuelan, raději byste prodal svou zemi Ameřičanům, abyste se měl vy a vaše děti lépe?

Tomáš Fiala

Venezuelani nikomu neprodali svou zemi. A už vůbec ne USA. Venezuelská vláda pouze dala privilegium k těžbě, zpracování a obchodování se surovinami firmám, které to uměly, protože ve Venezuele žádné takové v potřebné míře neexistovaly. V USA jsou zcela přirozeně jedny z nejvyspělejších těžebních, zpracovatelských a obchodních firem. Vždyť právě s ropou mají cca 200 letou zkušenost. Tyto firmy si koupily a vlastnily pouze ty pozemky, které nezbytně potřebovaly pro provozování těžby, zpracování a obchodu se surovinami. Nikoli celou zemi. Venezuelská vláda je vyhnala aby jim ukradla technologie. I jako libertarián uznávám, že státy (třeba i ten náš) se snaží nějak chránit velké zahraniční investice "svých" firem. USA by to neměly dělat proč?

Můžeme spolu diskutovat a nesouhlasit spolu. Nepoužívejte ale prosím blbosti z Občanské nauky 70. let pro 1. stupeň ZDŠ ("raději byste prodal svou zemi Ameřičanům, abyste se měl vy a vaše děti lépe?"). Kdybych na svém pozemku objevil ložisko ceněné suroviny, určité bych si nekoupil těžební a zpracovatelské technologie*. Protože to prostě neumím*. Buď bych chtěl zachovat svůj pozemek v současné podobě, pak bych neudělal nic. Nebo bych chtěl z toho něco mít, tak bych "udělil privilegium" = uzavřel smlouvu za nějakou platbu s nějakou těžební společností*. Rozhodně bych ale nemohl po nějaké době z vlastního rozmaru prostě vyhnat smluvního partnera a jeho těžební/zpracovatelské technologie mu "zesvojit"*. Jednak by to byla krádež a také by to zbankrotovalo, protože to neumím*. Odborníky na těžbu a zpracování suroviny bych nesehnal, protože se zlodějem nikdo soudný spolupracovat nebude*. Z pohledu obchodního by mi mohlo být celkem šumák, jestli nějací USáci, Rusáci, CEFTAuni, ... na mě uvalí embargo, protože na planetě by pořád zbývali (dost možná podobně embargovaní) obchodní partneři, kteří by mi rádi za mou surovinu dobře zaplatili (např. nějací hospodářsky vyspělí a proto bohatí "pinočetové")*. Jenže těžební průmysl jsem sám zbankrotoval*.

*) podobně jako ve Venezuele

Vojtěch

"Kdybych na svém pozemku objevil ložisko ceněné suroviny, určité bych si nekoupil těžební a zpracovatelské technologie."
Pokud bych měl skutečně pozemek s nerostným bohatstvím, musel bych se řídit platným horním právem a platným zněním ústavy:

České horní právo – vývoj a současnost
https://energetika-bezpenost-vzdelani.webnode.cz/products/ceske-horni-pravo-vyvoj-a-soucasnost/

Článek 7
Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.

Tomáš Fiala

Pokud odmítáte pochopit podstatu toho příkladu, já Vás k tomu nutit nebudu.

PeTaX

Problém byl totiž v něčem jiném. Američani získali dlouhodobou smlouvu na těžbu na dobu určitou, podle které se čisté zisky dělily 50/50. K oboustranné spokojenosti. Předchozí venezuelské vlády tak získávaly, aniž by hnuly prstem, poměrně masivní příjmy. A hospodařily s nimi vcelku obezřetně. Jenže byly bohužel, jak je jihoamerickými zvykem, prolezlé korupcí skrz naskrz. Tím se k moci dostal populistický socialista Hugo Chavez, který těmto penězům začal zhurta trhat drápky. Rozpoutal mamutí sociální programy, jejichž výsledkem bylo to, že se Venezuelanům zkroutily ručičky dozadu, protože zjistili, že lze mít solidní příjmy, aniž by pracovali. Tím také mimo jiné zakroutil krkem domácí ekonomice, protože bylo lacinější i základní potraviny dovážet z ciziny. Brzy mu 50 % přestávalo stačit a proto Američanům ukončil dlouhodobou smlouvu předčasně a v podstatě je vyhnal (stejně musel část investic zaplatit, ale už se na ně musel půjčit). No a pak dosadil do vedení zestátněné ropné společnosti plukovníky z armády, kteří uměli všechno možné, jenom ne těžit ropu. A jak bylo peněz z těžby čím dál tím méně, nakonec to dopadlo tak, že jeho následovník Maduro začal peníze tisknout v domnění, že to je totéž, jako když se vydělají na ropě. No, ono to není totéž. Dnes už jsou tak daleko, že i když Venezuela plave na ropě, nedokážou ji dostat ze země bez cizí pomoci. A lidi chcípají hlady.

Vojtěch

"No a pak dosadil do vedení zestátněné ropné společnosti plukovníky z armády, kteří uměli všechno možné, jenom ne těžit ropu."

To je samozřejmě jasné selhání vedení, které je neomluvitelné jak u soukromé, tak u státní firmy.
Teoreticky by státní firma měla mít větší dohled nad výsledky hospodaření, pokud by občané byli sami akcionáři. Je to špatná myšlenka?

Tomáš Fiala

Není to špatná myšlenka. Je to blbost. Jen představa valné hromady jako nejvyššího správního orgánu takové firmy mě dovádí k smíchu.

Vojtěch

Ale no tak. V době internetu?
Ostatně i O2 hlasovala letos per rollam.

Vojtěch

" ... přesto jsem si chodil do Tuzexu kupovat magnetofonové kazety jako nezletilý. A pak i tabák jako zletilý. Např. očka (a další laskominy), trička nebo angličáky apod. u nás byly přítomny každé vánoce, narozeniny a svátek rodinných příslušníků. Rodiče žádný legální příjem ve v Tuzexu platných měnách neměli a ani je nesměli držet a platit jimi."

Tolik k proklínanému socialismu, kdy sice nic nebylo, ale všichni všechno měli ...

Tuzex byla legální síť prodejen s poněkud šedou distribucí tuzexových poukázek. Bony nebylo těžké sehnat - hned na schodech do prodejny již vyčkávali veksláci.
viz
https://www.tuzex.cz/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tuzex
http://www.papirovaplatidla.cz/bankovky/tuzex-poukazky

Tomáš Fiala

1) "...kdy sice nic nebylo, ale všichni všechno měli ..."
Nic takového jsem netvrdil.

2) Bože! Co byl Tuzex vím moc dobře. Chodil jsem tam čas od času kupovat od tic-taců přes kazety po tabák nebo drogistické propriety na holení ledacos. Policajtů lelkujících v okolí Tuzexu jsem se nebál, protože o nich bylo známo, že jsou spíš placená ochranka veksláků, než cokoli jiného. Nemusíte mi psát odkazy. Jsem ročník ´66.

3) Držba západních měn a od nich odvozených bonů byla povolena = legální pro naprosté minimum lidí (odhadem tak 5% dospělé populace). Pro ostatní byla držba těchto měn zapovězena. Dokonce pod drakonickými tresty za porušování devizového socialistického hospodářství. Váš argument jen potvrzuje, že lidi na podobná povolení/zákazy kašlou. Stejně jako v minulosti, tak i dnes se lidi snaží získat to, co považují za větší hodnotu, než je právě povolený státopapír. V budoucnu se poptávka bude jen zvyšovat. Pár vybraných "devizových delikventů" nebo spíše díky své neopatrnosti na to doplatí (třeba i basou a propadnutím majetku), ale stejně jako nebylo možné za socialismu pohnat k soudu 99% dospělé populace za to, že používají bony/záp.marky/dolary, nebude možné 99% dospělé populace pohnat k soudu za to, že používají alternativní platidla - Au, AG, krypto. Ve Venezuele je jedinou povolenou státní měna. Všechno ostatní je tvrdě zákony postihováno. Jenže ty zákony jsou jen popsaný papír. Na realizaci toho, co je na tom papíře nakydáno, má Maduro jen hromady bezcenných nul a jedniček v bance. Ti, kdo používají dolary, krypto, Au, Ag se tomu mohou jen smát. Mají čím saturovat náklady na svou ochranu před Madurovými nesmysly stejně, jako měli veksláci čím saturovat náklady na ochranu svou. Venezuelský (československý) policajt přijde (přišel) za vekslákem zrepresivnit ho. Ten mu ale dá (dal) pár "bonů", které ho "nakrmí" líp, než ofiko mzda. Tak jej radši bude chránit, aby o tu "krmi" nepřišel. No a tento rozpor se bude čím dál víc prohlubovat a vyznívat lépe pro plátce v "bonech", než pro plátce v "bolívarech".

Vojtěch

"Na realizaci toho, co je na tom papíře nakydáno, má Maduro jen hromady bezcenných nul a jedniček v bance. Ti, kdo používají dolary, krypto, Au, Ag se tomu mohou jen smát."

Opomenul jste výše zmíněné nezákonné zadržování veneuelského zlata a nemorální ekonomické sankce, vyhlášené USA vůči Venezuele.

Tomáš Fiala

Venezuela žádné zadržované zlato nutně k ničemu vlastně ani nepotřebuje. Ta má své zlato pod zemí. Na celém světě se (i přes embargo a cenový propad ropy) vyskytuje dostatek legitimních/legálních obchodních partnerů, kteří jsou ochotni a schopni Venezuele za ropu surovou nebo přepracovanou dobře zaplatit. Venezuelani by se jen museli uskrovnit. Za předpokladu, že by Venezuela těžbou, zpracováním a/nebo obchodem s ropou byla schopna uspokojit poptávku. Jenže Venezuela (její prezident/vláda) těžební průmysl ZBANKROTOVALA SAMA, xakru! Nejen že ho fyzicky zlikvidovala tím, že to neumí. Ale i tím, že dokud setrvačností ještě chvíli fungoval, tak záměrně x-násobek výnosu fakt na maniakální dluh rozfofrovala na své sociálně-dotační šílenství. Sami prezidenti Chávez a Maduro deklarovali, že na svou sociální a dotační politiku použijí výnosy z ropy, ale protože teď je těch výnosů "málo", tak si "půjčí" peníze na budoucí těžbu, o které vědomě neřekli obyvatelstvu, že ji neumějí!

Vojtěch

Zjevně potřebují fundované poradce, nejlépe z MMF / IMF (mezinárodního měnového fondu).
Akorát by se museli, dle vašich slov, poněkud uskrovnit ... podobně jako v ČR utahováním opasků za režie Václav Klause.

Tomáš Fiala

Ne! Nepotřebují poradce ani z MMF nebo jiného F. Nepotřebují ani žádného konkrétního poilitika-režiséra. Potřebují důsledně absolutní ochranu soukromých investic.

PeTaX

Raději si nejprve o problému Venezuely něco přečtěte, třeba alespoň zde.

Tomáš Fiala

A pro zajímavost. Nebylo takhle náhodou uvaleno masivní mezinárodní embargo např. na Chile nebo JAR? Jenže tam nikdo nesměl krást investorům cokoli nad rámec smlouvy s nimi. Tento zákaz vláda osvíceně uplatňovala i na sebe. Tam byla absolutní ochrana soukromého vlastnictví investic. A embargem si tyto dvě země mohli vytírat (_!_), protože právě díky tomu byly prosperujícími zeměmi, že tam každý investor rád investoval, protože tam jeho investice byla v bezpečí. Zároveň tam vlády nefinancovaly sociální politiku a dotační podporu hospodářství šíleným státním dluhem. Přesto se o těchto zemích nedá říct, že to byly zaostalé země s chudým obyvatelstvem. Klidně mi vykládejte, že tam existovali chudáci a žebráci. Ti existovali, existují a existovat budou. Že černoši v JAR blablabla. Na černochy v JAR uvalila vláda embargo. Stejné, jaké svět uvalil na JAR. Tak se černoši místo terorismem, střelbou z kalašnikovů a vzájemným mlácením se po hlavách klacky, mohli radši zabývat nejprve vzájemnou obživou a budováním vzájemných především férových obchodních vztahů embargo neembargo. Tím by postupně bohatli a postupně určitě přilákali i nečernošské investory (oni s nimi bílí i tak nějakým způsobem vždycky kooperovali). Pokud by jim tedy v obchodních vztazích zachovali onu férovost a sami potírali jakékoli "zloděje investic" (vsadím se, že v tomto by vláda JAR "porušila" vlastní embargo a byla černochům nápomocna). Nakonec by si určitě získali respekt dřív a větší, než násilnickým zločineckým blbnutím. Tak jako sama bělošská JAR.

Vojtěch

""...kdy sice nic nebylo, ale všichni všechno měli ..."
Nic takového jsem
netvrdil."

Přímo ne. Z kontextu napsaného vyplývá, že vše potřebné, ba i zbytné "luxusní" zboží se nakonec dalo sehnat.

Tomáš Fiala

V tom případě nesledujete ten kontext. Já se Vám snažil ukázat, že povolení nějakého platebního prostředku jako jediného možného netrestného je k ničemu, je-li k dispozici sice zakázaný, ale hodnotnější platební prostředek, jehož používání je trestné. Rodiče zaplatili v roce ´83 zedníkovi za práce na chalupě 10.000,- ká. Když by mu mohli dát 2.000,- bonů (kurz v té době byl bon:Kčs = 5:1), líbal by jim ruce, povolení nepovolení, zákaz nezákaz.

Samozřejmě, že důvodem ke snaze získat např. "záp.marky" povolení nepovolení, zákaz nezákaz, tresty netresty, je ten prostý a nepřekvapivý fakt, že na trhu s tímto nepovoleným ale hodnotnějším platidlem lze vždycky uspokojit stávající potřeby lépe nebo uspokojit ty potřeby, které na trhu s povoleným platidlem uspokojit nelze.

Tomáš Fiala

Xakru, já to otočil!
bon:Kčs = 1:5

Tomáš Fiala

Já z toho vedra blbnu. :-) Původně je to správně... :-)))

Vojtěch

Historie měny a peněžnictví:
https://usdebtclock.org/money-history/money-timeline1100-1791.html

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top