Štítky článku: •  

Evropa si lže třicet let, možná ještě déle

Co si elity skutečně myslí, když kolem nejsou kamery? „ČR je vůbec nezajímá,“ říká paní Hana Lipovská o hrůzném zážitku.

Ekonomka Hana Lipovská má za to, že nadnárodní korporace mají dnes navrch nad národními státy. Právě nadnárodní korporace tlačí podle Lipovské na prosazování nové zelené politiky s pravidly, které budou schopny plnit jen ony samy při své velikosti a opanují tak ekonomický prostor. Došlo i na případné zavedení eura v České republice. Lipovská upozornila, že bychom v debatě o zavedení eura neměli zapomínat na tu nejdůležitější věc…

Hana Lipovská má za to, že dnes je svět v situaci, kdy je pro banky výhodnější půjčovat státům než soukromým subjektům, protože v časech krize — a to i v časech koronavirové krize — stát vypadá jako solidnější klient. Jenže podle Lipovské to má háček.

Jednoho dne půjčí banky státům tolik, že se samy dostanou do problémů a žádají pak o pomoc stát, aby nezkrachovaly. V konečném důsledku tak lidé ze svých daní pomohou bankám místo toho, aby banky v časech krize pomohly podnikatelům.

Ale jak z toho ven?

„Musíme se snažit vyhnout konspiraci. Musím přiznat, že nevím jednoznačně správnou odpověď. Kdybych ji věděla, tak jsem buď na ministerstvu financí, nebo na dně Orlické přehrady, což je pravděpodobnější,“ poznamenala v rozhovoru pro server Kupředu do minulosti.

V obecné rovině však konstatovala, že politici jen neradi přiznávají chybu. Lipovská je přesvědčená, že zavedení společné evropské měny euro bylo chybou, ale s tímto projektem tolik lidí spojilo svou kariéru, že to nikdy nepřiznají, neboť by zničili sami sebe.

„Takže je zde tento strach, který je hnán snahou zakrýt problémy, které se dlouho budovaly. Do velké míry peníze budou schovány možná v tom, o čem dnes víme — ve falešných nereálných cílech. Všimněte si, co vše se produkovalo, jaké služby se před koronavirovou krizí spotřebovávaly. Mnohdy to byly nesmírně efemérní věci. Bylo to krásně vidět na Valentýna. Toho jsme letos ještě zažili v normálním stavu nikoliv v koronavirovém, kdy se najednou prodávaly věci, u nichž už opravdu nebylo možné vidět význam. Společnost byla přesycena normálnem. Bonboniéra, nebo drahá láhev, už najednou nebyly ničím natolik vzácným, abychom to nešponovali dál. Už jsme se dostali do situace, kdy jsme byli v uvozovkách ochotni kupovat černé perly jenom proto, že nebyly bílé, a platit za ně desetinásobně. Najednou jako by se stalo důležitější, co bylo na cenovce, než to, na čem byla cenovka nalepena. A to všechno v situaci, kdy naopak velká část společnosti si nemohla dovolit řadu věcí. A není nic socialistického na tom říct, že docházelo k tomuto rozevírání nůžek, a je potřeba hledat důvod, proč se to stalo, a kde tyto nerovnováhy vznikaly,“ upozornila Lipovská.

Dnes má za to, že za tyto nerovnováhy mohou lidé, kteří z pojmů kapitalismus a trh udělali sprostá slova.

„Dnes bych mohla říct, že sprosté slovo z toho udělal kapitál, raději říkám velkokapitál, nikoliv Marxův Kapitál, nikoliv Pikettyho Kapitál. Ti k tomu napomohli. Trh máte založen na tom, že vyhraje ten nejlepší. Neustále spolu soutěží myšlenky, schopnosti, výrobní faktory. Trh je chaos, neustálá činnost. Jestliže biblický bůh Židů, Izraelitů, nemá jméno, je Jahve, ten, který je neustále aktivní, tak trh také není něco, čeho byste se dotkli, co bychom mohli popsat rovnicí. Trh je neustálá činnost, neustálý chaos. Trh není nikdy stabilní,“ vysvětlovala.

V současné chvíli je to podle ekonomky tak, že prim v ekonomice hrají nadnárodní korporace. Korporace, které prosazují zelenou politiku a navrhují s ní spojené normy, které budou schopné jako jediné splnit. Tím chtějí trh opanovat.

„A tak se stane, že trh je sice pořád trhem, ale najednou už není tak dokonale proměnlivý a chaotický, a začíná být rybníkem, který stojí a zapáchá. Ve chvíli, kdy trh přestane být dravou řekou, a stane se rybníkem, tak dochází k problémům. Když to zjednodušíme, tak můžeme říct, že problémem je stát, který reguluje, a to většinou na příkaz, na popud někoho konkrétního. V minulosti to bylo jednoduché. Komunismus, plánovaná ekonomika si molochy vytvářela sama a cíleně. Nacismus a zejména fašismus, korporativismus je vytvářel také cíleně, a nechal je v rukou soukromníků, majitelů, kteří se podřídili tomu, že budou dělat, co bude nadiktováno,“ rozváděla svou úvahu Lipovská.

„Nadnárodní korporace existovaly v historii víckrát, byl to už problém 19. století. Velmi silný problém. Dnes to udělaly chytře, ochočily si státy a velmi elegantně jim diktují, a nám ještě namluví, že to, na čem se hraje, je trh. To už je vykastrovaný trh. A mezi trhem a vykastrovaným trhem je zhruba takový rozdíl, jako mezi býkem a volem,“ zdůraznila.

Určitou cestu z této situace vidí v tom, že bude bez příkras popsán systém, v němž žijeme, bude popsána nemoc, společnost si připustí, že je nemocná a poté bude hledat lék.

„Takže to, o co se musíme pokusit, je: ‚OK, dvacet, třicet let jsme lhali.‘ V českých zemích to nebylo třicet let. Měli jsme štěstí, že 90. léta jsme strávili v něčem, co se pravdě výrazně blížilo, ale Evropa si lže třicet let, možná ještě déle. Takže teď je třeba přiznat si pravdu, což je dost nepříjemné. Když to uděláme, tak můžeme pokračovat dál. Když to neuděláme, tak jsme skončili, odpískali jsme se sami. Takže ano, bude to strašně nepříjemné, ale myslím, že nyní k tomu máme, i díky koronavirové aféře, jedinečnou příležitost. Ale na druhou stranu nikde v Evropě nevidím vůli a ochotu přiznat pravdu,“ posteskla si.

Pokud by zůstala v České republice, tak tady by si podle ekonomky měli stát a lidé, kteří stát řídí, uvědomit, že si nemůžeme dovolit platit všechno, co dnes platíme a začít škrtat. Lidé by si měli uvědomit, že plýtvání je špatné a měli by se začít chovat uměřeně.

Lidé by si podle Lipovské měli také uvědomit, že krize finanční je spojena i s krizí mravní.

„A ve skutečnosti, když se podíváte na to, proč vzniká krize, tak je to často kvůli tomu, že máte hypoteční nebo nemovitostní bublinu, která ovšem vznikne kvůli tomu, že nám vznikla krize mravní, protože se lidé začnou více rozvádět, více žijí sami jako jednotlivci. Takže třeba lidé ve stáří žijí sami, nejsou se svými dětmi, a najednou roste poptávka po bytech 1+1 nebo 2+1. A to vám vyžene ceny. Hypotéční krize a tak dále. Všechno už to známe. A na počátku toho, co se nám projeví v číslech jako ekonomická krize, byla krize mravní. Takže ano, v číslech, v ekonomii vidíte stav společnosti. V posledních letech bohužel stav ne úplně veselý,“ konstatovala ekonomka.

Pár slov věnovala i otázce přijetí eura v České republice. Podle Lipovské bychom neměli zapomínat na to, že prim v této ekonomické zóně hrají Francie a Německo.

„Když se bavíte s ekonomy, kteří nás zastupují, a s politiky na mezinárodních jednáních, tak hra probíhá mezi Němcem a Francouzem, a nějaký Čech, Slovinec, Estonec absolutně nikoho nezajímá. Ledaže je použit jako užitečný idiot, jako čas od času menší národy, menší ve smyslu politické váhy, nikoliv váhy geografické, demografické nebo ekonomické, takto využity jsou. A my tuto reálnou váhu nemáme,“ zdůraznila.

„Dovolím si drobnou vzpomínku. Když měl sedmdesátiny Hans Werner Sinn, jeden z nejvýznamnějších ekonomů na světě, tak je slavil na malém ostrůvku, kde Němci podepsali před 70 lety svou novou ústavu, respektive Grundgesetz. A byli tam pozváni ekonomové, většinou špičky německých ekonomů, pár ekonomů zahraničních, francouzských. A byli jsme tam pozváni tři ekonomové z ČR. A tehdy tam došlo k jakési přestřelce, kdy se říkalo, my tady máme 27 různých názorů. A jeden z německých ekonomů říkal: „To je úplně einfach, úplně jednoduché. Dohodneme se my a Francouzi, a tak to bude pro EU“. A my Češi jsme se po sobě dívali a domlouvali se, kdo z nás si vezme slovo, aby upozornil, že je tady ještě 25 dalších. Nakonec jsme na to upozornili a Němcům to bylo velmi trapné a strašně se omlouvali, že existují jiné názory a náhledy, a začali to různě zlehčovat a změkčovat. Ale tam jsem reálně viděla špičky evropské vědy, evropské politiky v absolutně pohodovém stavu bez kamer, bez záznamu, po dobrém obědě, kteří naprosto říkali, co si myslí. V jejich počtech nějaká ČR absolutně nikoho nezajímá, nedělejme si iluze. Ano, nechali nás promluvit, byli jsme hosté, ale tím to skončilo,“ dodala na vysvětlenou.

Abstrakt via parlamentnilisty.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 534 × | Prestiž Q1: 16,12

+36 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top