Štítky článku: •  

Střípky (277)

⚜ Strach (Ladik Větvička) ⚜ ⚜ Životní prostředí (Marp) ⚜ ⚜ Z historie Taiwanu (Josef Lebduška) ⚜

⛔️ Strach

Vše jako dřiv. Jen nemluvte. Nezpivejte. Netančete. Nefanděte. Netleskejte. Nebavte se. Nesmějte se. Smějete se? Však vas to přejde.

Sanytyzoval ste si ruky? Odstupte. Nemate spravny rozestup. Jaku mate teplotu? Ne, pokud mate teplotu 37,0°C, nemožete chcat do našeho hajzla. Sanytyzoval ste si ruky? A co nohy? Odstupte. Ne, pane, je to vladni nařizeni. Mate spravny odstup? Odstupte ještě kusek. Že prši? Za to my nemožeme. Robime to pro vaše dobro. Nerozčilujte se. Nemožete byt tady pod střišku, bo byste neměl spravny odstup. Ano, chapu, že na vas moc prši. To je vladni nařizeni. Sanytyzoval ste se? Zapište se tady do seznamu. Proč odmitate sanytyzaci? Chapu, že mate alergyju, ale to je vladni nařizeni. Tady v seznamu vam chybi čislica. To je česky mobil? Napište předčisli, ať vas možeme kontaktovat, kdybyste byl ve styku s nakaženym. Cože? Ne, nevim, kaj je Poruba. Sanytyzoval ste se? Naše vlada vas najde aji v Porubě. Jidelni listek? Ne, to nemame. Objednejte si přes internet. U nas je bezpečno, nedochazi ke styku hosta s obsluhu. Mate změřenu teplotu? Kam jdete, pane? Sanytyzoval ste si ruky? Tyto dveře su enem pro vstup. Ano, je to vladni nařizeni. Mate sanytyzovane uši? Nebyl ste ve styku s kontaminovanu osobu? Ne, tady nemožete sedět, mezi stolama musi byt rozestupy. Nechčijte tady prosim. Ano, do teho pisojra vedle možete. Ne, to neni hlupota, to je vladni nařizeni. Čemu uživate neschvalene umyvadlo? Sanytyzoval ste si ruky? Nepřibližujte se. Vstupil ste do hospody neschvalenym směrem. Vraťte se. Sanytyzoval ste se? Vaše teplota je blizka kritycke teplotě. Mate přiznaky? Umyl ste si nohy? To je vladni nařizeni. Vlada přece vi, co robi…

We are just following the rules…

Ladislav Větvička, hlasatel pravdy, lasky, miru a bezinfekčnosti, Edynbugr, Skotsko

Ladik Větvička


Životní prostředí

Švéd Anders Sahlin v roce 2013:

Minule jsem nakupoval v obchodě a mladá pokladní mi řekla, že bych měl mít s sebou vlastní nákupní tašku, protože ty igelitové jednorázovky nejsou dobré pro životní prostředí. Omluvil jsem se a vysvětlil jí, že za mých starých časů jsme takto o životním prostředí nikdy neuvažovali. Pokladní mi na to řekla, že problém spočívá právě v tom, že „naše generace nedostatečně dbala o životní prostředí pro budoucí generace“. Samozřejmě jsem musel uznat, že v jedné věci měla pravdu.

Za našich časů neexistovalo povědomí o ochraně životního prostředí. Co jsme vlastně měli za našich časů? Po dlouhém přemýšlení jsem si vzpomněl na to, že jsme měli láhve na mléko, které se vracely zpět do obchodu. Ten je pak posílal zpátky do mlékárny, kde je vydezinfikovali a použili znovu. Ty láhve tak byly použity několikrát. Neexistovalo ovšem povědomí o životním prostředí. Chodili jsme nahoru po schodech, protože neexistovaly výtahy ve školách, nákupních centrech nebo dalších vysokých budovách. Když jsme šli do obchodu, šli jsme pěšky. Nejezdili jsme těch pár metrů autem. Neexistovalo ale povědomí o životním prostředí.

Plenky jsme museli vždy prát, protože neexistovaly ty na jedno použití. Prádlo jsme sušili venku, ne v sušičce. Solární a větrná energie k vysušení prádla nám v našich časech bohatě stačila. V domě byla jedna televize a jedno rádio. Neměli jsme televizi v každém pokoji. Obrazovka měla velikost kapesníku, ne jako polovina Gotlandu. V kuchyni jsme všechno mísili ručně. Neměli jsme přístroje, které by to udělaly za nás.

Když jsme něco balili, nepoužívali jsme bublinovou fólii, ale staré noviny. Za našich časů jsme také nepotřebovali benzín, abychom nastartovali sekačku — měli jsme ruční. Cvičili jsme u těžké práce a nemuseli chodit do posilovny a používat všechny ty přístroje, které plýtvají energií. Ale pokladní měla pravdu, neexistovalo povědomí o životním prostředí.

Pili jsme vodu z vodovodu namísto toho, abychom museli kupovat vždy další a další plastové láhve. Měli jsme pera s inkoustem namísto toho, abychom museli kupovat vždy nové a umělohmotné propisky. Žiletky jsme vždy vyměnili a nevyhazovali celý holicí strojek. Neexistovalo ale povědomí o životním prostředí. Za našich dob lidé jezdili do práce autobusem a děti do školy na kole nebo chodily pěšky. Nepotřebovali jsme taxíky.

Měli jsme v každém pokoji jednu zásuvku, nikoli uzel plný prodlužovaček. Nepotřebovali jsme zařízení, které by vysílalo signál 3000 km nahoru jen kvůli tomu, abychom věděli, kde je nejbližší pizzerie.

Není to smutné, když mladá generace tvrdí, že jsme plýtvali přírodními zdroji jen proto, že neexistovalo povědomí o životním prostředí?

marps.cz


Z historie Taiwanu

Nerozumím všem těm mudrlantům odsuzujících návštěvu Čínské republiky Taiwan předsedou senátu a lísající se k Čínské lidové republice.

Roku 1945 získala Čínská republika — ne Čínská lidová republika — ostrov Tchaj-wan, který byl od roku 1895 součástí Japonského císařství a tak se jedná o nejstarší republiku ve Východní Asii, pokud vycházíme ze státoprávní kontinuity Čínské republiky let 1912–1949.

Po zániku císařství v důsledku Sinchajské revoluce v roce 1911 upadla Čína do období občanské války, než se Jüan Š’-kchaj stal prezidentem nově vzniklé Čínské republiky a následně se prohlásil císařem. Když zemřel v roce 1916, započaly boje mezi různými frakcemi v armádě. Kuomintang vedený Sunjatsenem vytvořil novou vládu, nebyl však úspěšný a tak požádal o pomoc SSSR. Ovšem SSSR podpořil založení komunistické strany Číny a začal ji podporovat. Po Sunjatsenově smrti v roce 1925 se Kuomintang rozdělil na pravé křídlo — Čankajšek, a levé křídlo — Wang Ťing-wej + Mao Ce-tung. (Zajímavostí je, že levé křídlo přemístilo vládu do onoho známého Wu-chanu.)

Když nastala japonská invaze v r. 1937, byl Čankajšek během vlastního únosu donucen spolupracovat s komunisty proti japonské invazi. Ovšem komunisté chtěli plnou moc a tak v letech 1940–41 vypukla nová občanská válka, tentokrát však skrytá, protože spojenci (SSSR i USA) chtěli, aby bojovali proti Japonsku, ne mezi sebou.

Po válce však letech 1945–1946, během přítomnosti sovětských vojsk v Mandžusku, nařídil Stalin maršálu Malinovskému, aby co nejvíce zabavených japonských zbraní předal Maovým komunistům. Po vyhlášení Čínské lidové republiky v říjnu 1949, Čankajšek se zhruba 2 miliony vojáků opustil pevninskou Čínu a odjel na ostrov Tchaj-wan.

Pravda Čankajšek nebyl žádný lidumil, byl to diktátor, jak se patří, ale zakladatel ČLR, Mao Ce-tung nebyl vůbec o nic lepší.

A dnes lze tvrdit, že Čínská republika je daleko demokratičtější zemí jak Čínská lidová republika. Na rozdíl od ČLR tam nikdy neposlali na neozbrojené, pokojně demonstrující studenty tanky, aby je rozjezdily na kaši.

Josef Lebduška, FCB

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 201 × | Prestiž Q1: 7,05

+10 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top