Štítky článku: •  

Kterak kvůli koronáči a hysterii vlády nebude kde bydlet

Když vypukla pandemie koronaviru a vláda totálně zmrazila ekonomiku, vyrojily se okamžitě názory, že je mimořádná situace, která si žádá mimořádná opatření, a tak je tedy úplně jedno, jak velký dluh v letošním roce vláda vysekne.

Většina takových názorů vycházela buď z předpokladu, že když bude obrovský schodek rozpočtu „jednou“, nic se neděje, anebo z předpokladu, že veřejný dluh je vlastně jen nějaké fiktivní číslo, na kterém nesejde.

Oba předpoklady jsou chybné. Jakmile jednou pustíme veřejné finance z uzdy, těžko je už zkrotíme. Zadlužování se stane návykovým. A velký veřejný dluh rozhodně žádná legranda a pouhé číslo není. Pokud někoho dosud nepřesvědčil demonstrativní příklad Řecka, máme tu i příklady další. Zdaleka to totiž nebylo jen Řecko, kdo měl po roce 2008 nahnáno, jak hospodářskou situaci ustojí.

A už tu máme i první domácí statistiky. A vláda si za klobouk nedá, že jde hned o sérii nejhorších zápisů v historii samostatné ČR. Podle čerstvých údajů česká ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli karanténě mezičtvrtletně padala o 8,7 % a meziročně o 11,0 % — byl to nejdrtivější propad v historii samostatné ČR. A k tomu schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 230,3 miliardy korun z červencových 205,1 miliardy korun. Loni ke konci srpna činil schodek „pouze“ 15,4 miliardy korun.

Byť slovo „pouze“ dávám do uvozovek, proti letošku těchto 15,4 miliardy působí doslova směšně. Letošní schodek rozpočtu za prvních 8 měsíců je natolik zbytnělý, že dosud rekordní zápis z roku 2009 (89,6 miliardy korun) působí jen jako nevinné zaškobrtnutí.

A teď to nejlepší: Paradoxně to stále není o tom, že by vyschly přítoky do státní kasy. Příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně klesly „jen“ o 40,4 miliardy korun, a to navzdory oné velmi hluboké recesi. V tom problém vůbec není. To jen na výdajové straně byla otevřena stavidla! Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 174,5 miliardy korun. Vláda se evidentně snaží ze všech sil, aby schodek letošního rozpočtu skutečně narostl až ke schváleným 500 mld. korun.

A ne, není to jedno, protože by šlo o mimořádné opatření v mimořádné situaci. Obecně se totiž dá shrnout: Výsledkem prudkého nárůstu veřejného dluhu během krátké doby je rychlý nárůst rizika, že se stát do desetiletí nebude schopen financovat. To zase vede k tomu, že dojde na krachy firem. Začne růst nezaměstnanost. Dojde k prudkému poklesu nejen úrokových sazeb, ale i výnosů u různých penzijních fondů, podílových fondů a podobně. Tedy úspory, které lidé vložili do těchto fondů, začnou mizet. Inflace a ztráty těchto fondů najednou požerou celoživotní úspory. Byty se stanou ještě dražšími a nedostupnějšími. To ještě zvýší sociální pnutí a rozevře nůžky ve společnosti… A na počátku byl jen prudký růst veřejného dluhu.

Jak je to možné? Snadno: Aby totiž byl předlužený, tedy nedůvěryhodný, stát schopen dál si půjčovat na dluh, jde mu centrální banka na ruku a uměle udržuje úrokové sazby záporné nebo nepřirozeně nízké. No a záporné úrokové sazby zase vedou i k takovým zvrácenostem, jako je třeba záporná hypotéka.

Tu začaly v Evropě některé banky nabízet už v roce 2019. Jyske Bank nabízí desetiletou fixaci při sazbě minus 0,5 %. Jinými slovy, když si půjčíte na nemovitost, budete splácet jako normálně, ale přestanete splácet o pár měsíců dřív, než by bylo normální, protože nebudete platit úroky. Naopak se vám kus jistiny jen tak „sám od sebe“ umoří.

To zní na první pohled lákavě. Na druhý pohled to ale zní hodně varovně, protože výsledkem této politiky je, že lidé budou ochotni se ještě víc zadlužit a již tak vysoké ceny nemovitostí ještě dál stoupnou! Již v roce 2019 byl trh s nemovitostmi v Evropě velmi přehřátý a zejména ve velkých městech jsme mohli jednoznačně mluvit o cenové bublině. Ta kvůli záporným úrokovým sazbám v dalších letech těžko splaskne. Banky jsou tím stále víc tlačeny do rostoucího rizika.

Banky tak vlastně musí — aby přežily — poskytovat úvěry i velmi rizikovým dlužníkům. Tím se ovšem jejich bilance zhoršují. A tím se banky stávají stále méně bezpečnými i pro ty, kdo si chtějí jednoduše uložit peníze.

Záporné hypotéky ještě víc zdražují bydlení a činí ho stále nedostupnějším. Na obzoru přitom není žádná změna. Neplatí, že když si počkáme, bydlení zase zlevní. Spíš z dlouhodobého pohledu platí, že čím déle budeme čekat, tím víc bydlení zdraží.

Dochází-li tedy k rychlému nárůstu dluhu státu, zpozorněte. Přesuňte peníze do co nejbezpečnějších investic. Dokonce ani jindy zatracované hotovostní peníze pod polštářem nejsou v takovou chvíli vůbec špatným nápadem. Obzvláště peníze prověřených zemí, tedy třeba americké dolary.

Tento text cituje pasáže z knihy Šichtařová & Pikora: Jak nepřijít o peníze (2020)

Píše paní Markéta Šichtařová na marketasichtarova.blogspot.com

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 226 × | Prestiž Q1: 7,18

+10 plus Známkuj článek minus –1

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top