Štítky článku: •  

Příběh dvou rozdílných sjezdů

Demokratická strana USA je zřejmě nejstarší stále existující politickou stranou na světě, vznikla v roce 1828. Ale vůbec první nominační prezidentský sjezd měla strana jiná, dnes už neexistující. Bylo to v roce 1831 a ta strana se jmenovala Protizednářská. Ano, byla proti zednářům. Později zanikla.

V roce 1940 se stalo poprvé, že stávající prezident nominaci neakceptoval na sjezdu strany, nýbrž v Bílém domě. Byl to Franklin Delano Roosevelt a byl nemocný. A víte, kdo jako druhý prezident nominaci nepřijal na sjezdu, nýbrž v Bílém domě? Donald Trump. Dne 27. srpna 2020. Prý kvůli koronaviru, ale spíš kvůli svému egu.

Zhodnoťme proto letošní sjezdy obou stran. První měli demokraté 17. – 20. srpna, republikáni o týden později, 24. – 27. srpna.

První den demokratického sjezdu vystoupila s projevem Michelle Obamová, bývalá první dáma. Byl to frontální útok na Trumpa, na němž nenechala nit suchou. Přesně to, co demokraté potřebovali na zahřátí. Druhý den sjezdu bývá většinou nejnudnější a v třetí den přijímá nominaci a má projev stranický kandidát na viceprezidenta. Letos to byla Kamala Harrisová, senátorka z Kalifornie. Její projev působil mdle a byl zastíněn jiným řečníkem (což byla chyba v demokratické dramaturgii), kterým nebyl nikdo jiný než bývalý prezident Barack Obama.

Radikálové zoufají

Obama opět prokázal, že je to vynikající řečník, poprvé na sebe takto upozornil, když zazářil na demokratickém sjezdu v roce 2004. Tehdy byl zvolen do Senátu, o čtyři roky později prezidentem. Nyní američtí novináři psali, že to byl jeho nejostřejší projev proti prezidentovi, který přišel po něm. To byl, stejně jako šlo o nejostřejší projev bývalého prezidenta vůči současnému. Nikdy předtím prezident USA tak ostře nekritizoval svého nástupce: platilo nepsané pravidlo, že prezidenti se vzájemně nekritizují.

Závěr sjezdu, den čtvrtý, 20. srpen 2020. Kandidát demokratů přijímá nominaci a pronáší svůj projev, který má být tím nejlepším vyvrcholením sjezdu. A Joe Biden pronesl nejlepší projev své politické kariéry. Jeho úkolem bylo všechny přesvědčit, že je při smyslech, zdravý a prezidentský úřad by zvládal, že není dementní a neprotiřečí si, že je to na rozdíl od někoho jiného hodný a empatický člověk, že je lidský a normální (opět na rozdíl od toho egoisty a sobce) a že má v těle jeden orgán, který Trump postrádá: laskavé srdce.

Pravda, nebyl to nijak extrémně náročný úkol, ale i když očekávání byla ohledně projevu Joea Bidena nízká, prezidentský kandidát působil přesvědčivě. Hlavním motivem demokratů bylo strhnout na svou stranu i umírněné republikány, že letos by měli výjimečně volit demokraty, protože Joe Biden je normální, zatímco Donald Trump je aberace, úchylka dějin, ke které nikdy nemělo dojít.

Proto se sjezd demokratů nesl v umírněném, až nepolitickém duchu. Známá radikálka Alexandria Ocasio-Cortezová dostala jen šedesát vteřin, tedy jednu jedinou minutu, a mnozí aktivisté z radikálního levicového křídla strany si museli zoufat a divit se, na jaký sjezd jaké strany se to vlastně dívají: zazněla Deklarace nezávislosti USA, kterou napsal otrokář, zazněla hymna USA, jejíž text napsal otrokář, a v pozadí Baracka Obamy, mluvícího z Filadelfie byl text ústavy USA, jejíž polovina autorů byli otrokáři. Ti „progresivní“ a „woke“, kteří demonstrují, ničí a rabují, tímto sjezdem nemohli být nadšeni.

Republikáni rovněž přišli s inovacemi. Zaprvé se rozhodli nepředstavit žádný volební program, které vždy sjezdy schvalují, ale čte málokdo, a dali si do usnesení, že detailní program bude připraven až k volbám 2024 — do té doby Republikánská strana bezvýhradně podporuje prezidenta Trumpa a jeho politiku „Amerika především“. Kritici říkají, že strana je nyní plně trumpistickou a zavání kultem osobnosti; z toho hlediska rezignovat na program mohlo být chybou.

A druhou inovací bylo, že kandidát strany, prezident, nevystupoval jen ve čtvrtý, poslední den sjezdu, ale měl své výstupy každý den. Ten nejdelší samozřejmě poslední den sjezdu 27. srpna.

Příprava dalších voleb

Kdo ale byli další řečníci, kteří zazářili? V první den sjezdu to byli černošský senátor Tim Scott z Jižní Karolíny a bývalá guvernérka tohoto státu a posléze velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová. To byly hlavní hvězdy večera, přičemž Haleyová nezakrytě naznačovala, že už usiluje o prezidentskou nominaci v roce 2024.

Druhý den mluvili Američané hlavně z těch těsných států, kde se bude vést nejintenzivnější kampaň a které výsledek voleb rozhodnou. Rovněž vystoupila první dáma Melania Trumpová s dobrým, lidským a nekonfrontačním projevem, tolik rozdílným od stylu jejího manžela.

Třetí den nominaci na viceprezidenta přijal a svůj projev přednesl Mike Pence, současný viceprezident, a jeho projev v souladu se zadáním byl útokem na Joea Bidena. Biden se podle Pence tváří umírněně, ale je to trojský kůň radikální levice. Tudy povede hlavní republikánský směr útoku: Biden se snaží vystupovat laskavě, ale je trojským koněm nelaskavých a nenávistných lidí — a kdo ví, něco pravdy na tom může být.

Dalším útočníkem proti Bidenovi byl senátor Tom Cotton z Arkansasu, voják z Iráku a právník z Harvardu. Je to ten politik, který napsal komentář, že v případě rabování by do měst měla být nasazena americká armáda, za jehož publikování (přičemž s ním souhlasí polovina Američanů) dostal redaktor komentářové stránky The New York Times vyhazov. Hlavní směr Cottonovy kritiky Bidena? Biden je slabý vůči hlavnímu geopolitickému nepříteli Ameriky v současnosti, komunistické Číně.

Poražený vítěz

Závěrečný Trumpův projev nebyl nijak výjimečný či skvělý, ale svůj účel splnil. Napadal to, co označil jako Bidenovo pokrytectví, pokud jde o násilnosti, rabování a žhářství v ulicích amerických měst, o kterých Biden cudně mlčel.

To může být potenciálně největší slabinou Bidena a demokratů: nedostatečné distancování se od radikálů v ulicích. Potíž je, že se od nich nemohou distancovat plně, protože levé křídlo strany s nimi souhlasí, ovšem velkou část ostatních Američanů už prostě štvou. A ti si nakonec mohou říct: „Trump je, jaký je, ale aspoň je stejně jako my proti násilníkům v ulicích, což s jistotou o demokratech říct nemůžeme…“

O výsledku voleb zřejmě rozhodnou poslední dva týdny před 3. listopadem. Biden má preference stabilní, sjezd demokratů nevedl k jejich nárůstu a sjezd republikánů k jejich poklesu. Biden vede ve všech klíčových státech, byť mu preference mírně a stabilně klesají: v tuto chvíli má v klíčových státech preference nižší, než měla Hillary Clintonová v roce 2016, když nakonec prohrála. Toto je pro demokraty hrozivá vize: celou dobu jejich kandidát(ka) vede, aby v klíčových státech nakonec prohrál(a). Demokraté získají více hlasů, ale Trump a republikáni mohou vyhrát ve více státech. Pak teprve násilnosti v ulicích propuknou.

A kromě tohoto scénáře je jeden ještě horší: výsledky budou tak těsné, že nebude zřejmé, kdo vyhrál a 20. ledna 2021 složí prezidentskou přísahu. V takovém případě budou nasazeny bataliony právníků, aby válčily o to, kde a jak se budou hlasy přepočítávat. Klid to však Americe nepřinese.

LN, 8. 9. 2020

Autor je ředitel Občanského institutu

Píše pan Roman Joch na neviditelnypes.lidovky.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 158 × | Prestiž Q1: 6,40

+8 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top