Štítky článku: •  

Vážení eurofilové, zde je výsledek vaší lásky k euru…

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Průměrný Čech v posledních šesti letech bohatl 2,25krát rychleji než průměrný Slovák. Zbohatl dokonce o víc, než kolik letos činí čisté celoživotní bohatství průměrného Slováka.

Markéta Šichtařová nad touto informací necítí škodolibost vůči Slovákům, vůči nimž jí je tohle rozevírání nůžek naopak líto, nicméně škodolibost cítí vůči těm, kdo tolik lobbují za přijetí eura v Česku. Eurofilové tu mají jak na talíři výsledek své lásky k euru, protože bohatství je zrcadlem právě toho, jaké měny a obecně měnový systém máme.


Česká měna oslabuje a drží se nad hranicí 27 korun za euro. Guvernér ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že pokud by hrozila eskalace oslabování koruny nad nějaké limity, tak si centrální banka vyhrazuje právo vůči takové situaci zasáhnout. Byla by podle Vás tou mezní hranicí chvíle, kdy by euro stálo 28 korun, jak se spekuluje?

To je trochu legrační formulace, že si centrální banka „vyhrazuje právo“, protože centrální banka z české Ústavy má nikoliv právo, nýbrž povinnost hájit cenovou, tedy i měnovou, stabilitu… Otázkou pouze je, jaké metody k tomu zvolí, ne vždy volí metody šťastné. Nicméně je z toho zřejmá jedna věc:

V minulosti ČNB intervenovala na oslabení české koruny a vysloužila si za to — také ode mne — silnou kritiku. A myslím, že řada tehdejších centrálních bankéřů tu kritiku hodně těžko nesla, dotkla se jejich ega. To bylo vidět i z jejich někdy poměrně agresívní sebeobhajoby, ačkoliv se jednalo víc o odborný než osobní problém. A mně se zdá, že centrální banka nechce podobnou situaci opakovaně zažít. Takže se dopředu jistí, že pokud by vstoupila opravdu intervencemi znovu na trh, tentokrát ale v opačném směru, tedy směrem k posílení koruny, bude mít na to už dopředu „vykomunikovaný prostor“.

Sluší se dodat, že s intervencemi nesouhlasím, ani tentokrát se nedomnívám, že by intervence byly dobrým nápadem. A ano, myslím, že centrální banku by k intervencím mohla ponouknout právě ona hladina 28 korun za euro. Doufám, že ČNB k intervencím nepřistoupí.

Evropská centrální banka zveřejnila zprávu, podle níž došlo v červnu k nejvýraznějšímu nárůstu peněžní zásoby od května 2008. Lidé i firmy v Evropě totiž výrazně mění své jednání, hromadí peníze a přestávají utrácet, aby se připravili na příchod horších časů. Jak růst peněžní zásoby v Evropě ovlivní ekonomiku?

Negativně to ekonomiku ovlivní. Je to nedobrovolné přiznání, že to, co ECB dělá, dělá špatně a kontraproduktivně.

ECB tiskne nové peníze proto, že chce lidi přimět, aby víc utráceli, a podniky, aby víc investovaly. Ani jedno se neděje, protože kde se lidé bojí, logicky utrácet nebudou. A kde nejsou investiční příležitostí — a v propadající se ekonomice nejsou, tam se logicky investovat nedá. Celá snaha ECB je tedy velice nerozumná. Jak už několik let ve svých textech vysvětluji, celá snaha tisknout peníze se míjí chtěným účinkem, zato má negativní vedlejší efekty: nulové úrokové sazby ničí úspory. A přebytek peněz a nedostatek investičních možností vyhání vzhůru ceny nemovitostí i cenných papírů. Bydlení se tak stává nedostupné. To je celý efekt tisku peněz. A teď už ani nemovitosti nedokáží absorbovat tenhle přetlak hotovosti, takže se peníze začínají hromadit na účtech, aniž by „pracovaly“. Dobré to vážně není, euro je pro mě diskvalifikovaná, vnitřně velmi nepevná měna. Celému eurovému monetárními systému hluboce nedůvěřuji, a zničila ho právě ECB svým tiskem nekrytých peněz.

Podle každoroční zprávy společnosti Allianz průměrný Čech v posledních šesti letech bohatl 2,25krát rychleji než průměrný Slovák. Zbohatl dokonce o víc, než kolik letos činí čisté celoživotní bohatství průměrného Slováka. Čistým bohatstvím je míněn souhrn veškerého movitého a nemovitého majetku minus dluhy, a to v přepočtu na obyvatele. Čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo mezi lety 2014 a 2020 z 9487 eur na 17 497 eur, tedy o 84,4 procenta v nominálním vyjádření bez zahrnutí inflačního vývoje. Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o 37,5 procenta, a to z 4930 na 6778 eur. Čím to lze vysvětlit?

Opravdu nechci být škodolibá vůči Slovákům, vůči nim je mi tohle rozevírání nůžek naopak líto, nicméně škodolibost cítím vůči těm, kdo tolik lobují za přijetí eura v Česku. Vážení a milí eurofilové: zde máte výsledek vaší lásky k euru — bohatství eurových Slováků stále víc pokulhává za bohatstvím korunových Čechů. Protože samozřejmě toto je zrcadlem právě toho, jaké měny a obecně měnový systém máme.

Takže kdo se tu ještě dobrovolně hlásí o euro?

Program, který německá vláda vytvořila pro záchranu domácích firem před dopady koronaviru, chce využít také americký výrobce vozů Ford Motor. Ten má v Německu menší závod v Saarlouis na hranici s Francií a větší poblíž Kolína nad Rýnem a tamní vládu žádá o státní pomoc ve výši půl miliardy eur (13,6 miliardy Kč) ve formě záruk. Jak z toho ven, měla by vláda pomáhat i zahraničním firmám, nebo riskovat, že jejich němečtí zaměstnanci mohou přijít o práci? A můžete to vztáhnout obecně i na jiné vlády.

Troufám si namítnout, že ta otázka je položena zavádějícím způsobem. Tady nejde o to, komu firma patří, nebo kdo je u ní zaměstnán. Tady jde o to, že sebereme na daňovém výpalném peníze schopným a stát tyhle zabavené peníze rozdá neschopným, kteří se ohánějí nějakým fiktivním nárokem na cizí peníze. Tyhle dotace a státní podpory zaměstnanosti by vůbec neměly existovat, jedno vůči jaké firmě směřují. Páchá to víc škody než užitku. Vysvětlím.

Problém je v tom, že vládní podpůrné programy jako Antivirus nebo kurzarbeit za obrovské náklady jen maskují skutečný stav věci — drží uměle nízkou nezaměstnanost. Přitom trh práce i nyní nabízí volná pracovní místa. Kvůli vládě zaměstnanci sedí doma, nepracují, jejich nevyhnutelné propuštění se jen oddaluje, a lidé chybí tam, kde by nyní byli potřeba. Extrémně drahé vládní programy pomoci tento proces správného přemístění zaměstnanců z míst, kde přebývají, k místům, kde chybí, jen brzdí. Peníze z rozpočtové sekyry jsou tedy vyhozeny nejen zbytečně, ale vysloveně kontraproduktivně.

Blíží se americké volby. Jak může ekonomiku Spojených států ovlivnit vítězství stávajícího prezidenta Donalda Trumpa, nebo naopak jeho vyzyvatele Joea Bidena?

Před minulými volbami nás hlavně americká média připravovala na to, že pokud vyhraje Trump, přijde fičák a akcie padnou, protože Trumpova politika bude šílená. Skoro všichni tomu uvěřili. A co přišlo po volbách? Překvapivě prudký růst akcií, protože najednou se mluvilo o tom, že Trump sníží daně, že se dohodne s Čínou a tak dál a dál. Jeho politika tak stála za růstem akcií, ačkoli původně to „mělo“ být obráceně.

Dnes naopak americká média tvrdí, že až vyhraje Biden, půjdou akcie nahoru, protože jeho fiskální stimul uzdraví ekonomiku zničenou pandemií koronaviru, které Trump nedokázal čelit. Nepřipouští si myšlenku, jestli na to dnes už předlužené Spojené státy mají. Demokraté se tváří, že peníze rostou na stromech.

Když ovšem sundám politicky zabarvené brýle amerických médií, Biden finančním trhům vskutku nenahrává. Je levicový a netržní. A nejhorší je, že jeho poradci vzývají fantasmagorickou takzvanou moderní monetární teorii. Pikantní na tom je, že když se dělal průzkum mezi předními americkými ekonomy, ani jeden z nich nepovažoval základy teorie za správné. A já dodávám, že ji považuji za extrémně nebezpečný paskvil, který by v krátké době přivedl každou zemi do rozvratu podobného tomu, jaký zažila kolem roku 2018 třeba Venezuela.

No jo, ale je ekonomická medicína Bidenova rivala Trumpa vyznávajícího obchodního války o mnoho lepší? Neboli ekonomicky skvělý program nemá ani jeden. Ten Bidenův mě ale děsí víc.

Od nástupu do čela vlády byl premiér Andrej Babiš z nejrůznějších důvodů pod palbou kritiky a kromě volání po jeho odstoupení také zněly hlasy, že je třeba sjednotit opozici, aby příští vládu už sestavovat nemohl. Symbolem těchto požadavků byl Milion chvilek pro demokracii, kterému se podařilo dostat na Letnou až čtvrtmilionovou masu demonstrantů. Tváří spolku byl Mikuláš Minář, který ale před několika dny rezignoval na funkci předsedy a oznámil záměr vstoupit do politiky s nějakým novým hnutím. Máte stejně jako opoziční politici pocit, že tu antibabišovskou frontu podrazil a už tak rozmělněnou opozici ještě více roztříští a zmaří šanci na vládu bez Babiše?

Mám jednoduše pocit, že spousta lidí tu panu Minářovi naletěla a že Andrej Babiš si teď velice spokojeně mne ruce. Ne, že by mě to jakkoliv překvapovalo.

Uvádí paní Markéta Šichtařová pro parlamentnilisty.cz

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 504 × | Prestiž Q1: 13,46

+26 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 0 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář

Dosud bez komentářů

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top