Štítky článku: •  

Okresy císařepána

Už v některém z dřívějších článků jsem konstatoval, že už při vzniku Republiky Československé v roce 1918 došlo oproti stavu za rakousko-uherského mocnářství k tuhé centralizaci moci.

Autonomie obcí byla silně potlačena ve prospěch centrálního řízení. Zároveň mnoho navrátilců z války předpokládalo, že za své zásluhy o vznik republiky je nyní bude nově vzniklá republika z vděčnosti živit. Mnoho slimáčků a málo kapustičky… Mnohé o tom psal dr Alois Rašín.

„Okresy vznikly jako základní správní jednotka v roce 1850 na základě císařského nařízení z roku 1849 jako náhrada za původní panství. V Československu až do 31. prosince 1948 existovaly okresy dvojí. Byla to jednak okresní hejtmanství (správní okresy) s okresním úřadem, jako správním orgánem, a dále pak okresy soudní, což byly územní obvody okresních soudů. Okresy s různými kompetencemi existují i v dalších následnických státech Rakousko-Uherska.

Po vzniku Československa se okresní hejtmanství začala označovat jako okresy politické a ještě později jako správní okresy. Od roku 1850 proběhla řada reforem, kdy se měnil celkový počet i rozsah okresů. Od 1. února 1949 do 31. prosince 2002 pak byla organizace státní správy a soudů spojena.“

Citace: článek z roku 2012


Systém stát-kraj-okres-obec vznikl až za komunistů, kdy ve všech těchto územních jednotkách byly zřízeny národní výbory jako územní orgány státní správy. Byl to důsledek toho, že Beneš vydal tuším 17. 12. 1944 dekret o národních výborech, podle něhož na osvobozeném území neměla být obnovována obecní zastupitelstva, ale zřizovány národní výbory. A protože bez svobodné obce není svobodného státu, přišel vbrzku o svobodu celý stát a byl řízen právě tímto systémem hierarchických národních výborů v obcích, okresech a krajích.

Původně jich komunisti po zrušení zemského uspořádání zřídili mnohem více, ale soudruh Antonín Novotný upevnil svou moc tak, že provedl územní reorganizaci zmenšením počtu okresů i krajů, tedy zmenšením počtu míst pro soudruhy na ONV a OV KSČ a KNV a KV KSČ. [1] Své stranické oponenty poslal z úřadů do práce a ti, které na úřadech ponechal, mu byli vděčni. Ovšem tím, že se odchýlil od běžné komunistické praxe fysické likvidace odpůrců, podřezal si větev — oni se následující léta pilně snažili ho odstavit, což se jim nakonec i podařilo. A bylo z toho Pražské jaro a vpád armád většiny členů Varšavského paktu a následná smlouva o dlouhodobé přítomnosti sovětských vojsk na československém území.

Nicméně struktura územních orgánů státní moci a státní správy KNV-ONV-MNV přetrvala. A přestože se snaha o aspoň omezenou samosprávu obcí, okresů i krajů pozvolna setkávala s úspěchem (zejména novela zákona o NV z roku 1988 byla v tomto směru značně revoluční, neboť už skutečně připustila částečnou samosprávu územních správních jednotek i obcí a svobodu vnitřního uspořádání NV), po listopadu 1989 lidé historie a tehdejší reality veřejné správy neznalí prosadili, aby při navracení svobody obcí k 24. 11. 1990 byly zrušeny KNV bez náhrady a nástupce a aby ONV byly nahrazeny novými státními orgány okresním úřadem, okresním úřadem práce a okresní správou sociálního zabezpečení.

Byla to doba velmi turbulentní (a zkalená, protože když se zamíchá stojatá voda, vždy se ode dna zvedne bahno).

Když se po volbách 1992 ukázalo, že federace se rozpadne (což je jiná historie, kterou si také dobře pamatuji), bylo nutno rychle schválit Ústavu ČR. Nebylo na to dost času. V ČNR tehdy byli relativně slabou, ale pro ústavní většinu potřebnou menšinou moravští nacionalisté. A těm se už před tím podařilo prosadit usnesení FS, že bolševické zrušení Země moravskoslezské bylo historickou křivdou. A nyní odmítli hlasovat pro ústavu, která by tuto křivdu nenapravila. ODS a ODA se zřejmě obávaly růstu moravské iredenty a toho, že by mohla vést k státoprávní secesi Moravy. Premiéru Klausovi se podařilo moravisty oklamat — nabídl jim kompromis, že obnovení zemí nebude v ústavě, ale bude v ní dělení státu na „vyšší územně samosprávné celky“, které se budou jmenovat buď země, nebo kraje, jak si samy určí. A tak to také bylo v ústavě zakotveno. [2]

Když další volby moravské patrioty smetly, zařídil Klaus změnu ústavy a nechal z ní země vyhodit. A tak tam zůstaly jen kraje.

Když pak vnitřní revoltou pozbyla ODS moc, kterou v dalších volbách uchvátila ČSSD, nechal Zeman v rámci své „legislativní smršti“ uvést ustanovení ústavy o krajích v život a vydal zákon o krajích a nařídil jejich volbu. [3] Krajů vzniklo neúměrně mnoho, některé z nich zcela neorganicky a bez jakékoli vazby na historii. Například Kraj Jihlavský, Kraj Zlínský, Kraj Pardubický. Kraje šly napříč etniky/nářečími i napříč historickými zemskými hranicemi (ale nejen v neprospěch Moravy — i kus Slezska byl přifařen ke kraji Olomouckému). A aby se ta Morava skutečně nedala dohromady, bylo krajům dokonce zakázáno se sdružovat ve veřejnoprávní korporace (jako to směly a dosud smějí dělat obce).

Jenomže tak vznikly kraje i nepatrné velikosti, například s jen třemi nebo čtyřmi okresy. [4]

A protože jim přitom bylo dáno právo zákonodárné iniciativy, vznikla na MV obava, že jakmile se krajská zastupitelstva ustaví, dohodnou se s obcemi na zrušení těchto okresů a rozdělení jejich pravomoci mezi kraje a obce, přičemž poslanci (kteří byli a jsou závislí na krajských a okresních organizacích svých stran — aby je napsaly na kandidátku na volitelná místa i příště) jim takový návrh zákona ve sněmovně i v senátu odkývají.

Proto byl do nového zákona o okresních úřadech dán paragrafovaný slib, že do dvou let okresní úřady zaniknou! (V roce 2000 byl vydán nejen zákon o krajích, ale i nový zákon o okresních úřadech — s příslibem jejich zániku, a nový zákon o obcích, kterým byla obcím přistřižena křídla svobody.)

Ony totiž ty nové samosprávné Kraje původně neměly prakticky žádnou moc, žádné pravomoci a oprávnění. Nebylo, co jim svěřit. Vždyť původní Novotného krajské orgány již neexistovaly (kraje jako územní jednotky podle zákona č. 39/1960 Sb. samozřejmě ano, ty zůstaly zachovány) deset let a nikomu nechyběly. Jaké tedy pravomoci svěřit nově vzniklým samosprávným krajům vyjma té zákonodárné iniciativy, kterou měly už z ústavy? Obava MV z chaotického vývoje rozhodně nebyla neopodstatněná. Slib zrušit okresy za dva roky a rozdělit jejich působnost mezi kraje a obce měl právě živelnému vývoji zabránit.

No a tak došlo k tomu, že v roce 2002 zanikly okresní úřady (nikoli okresy) jako územní orgány státní správy s všeobecnou působností. Jejich působnost byla rozdělena mezi krajské úřady a obecní úřady. Přitom vznikl šílený a nepřehledný systém 3 typů obecních úřadů a územní státní správa se děsivým způsobem rozhodila. Byrokratická zátěž narostla, počet úřednictva vzrostl, chaos se zvýšil, všechna řízení se zkomplikovala. A zkomplikoval se zejména život občanů v nejmenších obcích. Zvlášť v těch, které mají na jednu stranu „svou“ dvojku, na další stranu „svou“ trojku, na další stranu okresní město (některým státním orgánům zůstala okresní struktura) a konečně zase na jinou stranu krajské město s odvolacím krajským úřadem. A do toho se začala prudce zhoršovat dopravní obslužnost a omezovaly se linky autobusů…

No prostě děs.

A tak to dopadá, když se moci ujmou nevzdělaní amatéři.

Milan Duda, FCB


[1] Pozn. red.: Jednalo se hlavně o mechanismus likvidace stalinistů. Zbavil se tím neschopných tzv. „dělnických kádrů“ ve správě státu, které se tam nacpaly mezi 40. a 50. lety. Což ovšem nelze pokládat za jeho přínos. Pouze za pragmatismus.

[2] Tehdejší poslanec Zdeněk Švrček: „Kdyby v hlavách politiků bylo něco jiného kromě myšlenek na vlastní moc a rozdělování peněz, společně s předposraností z EU, která chtěla větší regiony, nechali při hlasování fungovat okresy jako ty regiony a nezřizovali kraje nové (zároveň se zrušením okresních správních obvodů). Bylo tam vše: zkušenosti, vybavení, úředníci, znalosti území i obyvatel, mnohdy až osobní, zaběhané systémy správy i postupy, včetně potřebných kompetencí. Já byl tehdy pro toto, ale ve sněmovně hlasovali průřezově všemi stranami pro nové kraje ti, kteří se tam již viděli, neboť neměli jistotu dalšího zvolení do PSP.“

[3] Pozn. red: Mám neobyčejně silný pocit, že za vznikem krajů byl hlavně tlak Evropské unie ke zřízení vyšších územně správních celků, zejména z důvodu rozdělování a kontroly udělování dotací pro tzv. regionální rozvoj.

[4] Přehledová tabulka nesmyslnosti krajů je zde.

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 256 × | Prestiž Q1: 9,80

+16 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 5 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
Vojtěch

Okresy po roce 2000 nejsou stejné jako po roce 1945. Dříve byly okresy menší. Například kraj Gottwaldovský (nyní okres Zlínský) měl 11 okresů: Gottwaldov (Zlín), Hodonín, Holešov, Kroměříž, Kyjov, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Veselí nad Moravou a Vsetín.
Nynější kraj Zlínký má 4 okresy: Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín.
Z některých dřívějších (malých) okresů se staly alespoň obce s přenesenou působností.
viz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Historie_kraj%C5%AF_v_%C4%8Cesku
---
Na Slovensku podobné kotrmelce ve státní správě nedělají:
Okresů mají 79 a zůstaly tak jak byly původně.
Při rozloze Slovenska 49035 km2 a 79 okresech připadá na jeden okres (průměrně) 620,69 km2
---
V novém Česku je to při rozloze ČR 78 866 km2 a 77 okresů (včetně Prahy) průměrně 1024,23 km2 na jeden současný (oficiálně zrušený, ale jako "statistická jednotka" zůstávající) okres.

Vojtěch

Oprava:
kraj Gottwaldovský = pochopitelně nyní kraj Zlínský

Vojtěch

A nakonec jsem se do toho taky zamotal:
(viz nahoře: "šílený a nepřehledný systém 3 typů obecních úřadů..."
Obce jsou s rozšířenou působností, úřady s přenesenou pravomocí ...
---
rovněž zde
https://www.moderniobec.cz/rozdil-mezi-tzv-dvojkovymi-a-trojkovymi-obcemi/
---

PeTaX

Protože v tom je totální chaos.

Vojtěch

K tématu centralizace napsal Zbyněk Fiala 17.10.2020:
...
Největším problémem je přehnaná centralizace a vysoká míra ekonomické nesvobody na regionální úrovni.
...
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Zbynek-Fiala-Pismeno-K-na-konci-udoli-smrti-640760

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top