Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

       

Štítky článku:

Vzpomínáček — 12. srpna — Milouš Jakeš

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 12. srpna. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: „Vladislav Jindřich, požár Národního divadla, Ford Model T, Česká družina, zákon o závodních výborech, Milouš Jakeš, Leoš Janáček, protivládní nacionalistická demonstrace v Nitře, jednání K. Henleina s A. Hitlerem, Václav Klement, Ženevské konvence, sovětský termojaderný test, Jaroslav Samson Lenk, Martin Bursík, 12. srpen 1968–1970, otevřen druhý úsek metra, IBM PC, Henry Fonda, Rudé právo odmítlo dialog s mluvčími nezávislých iniciativ, K-141 Kursk, povodně 2002…“ Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

vzpominacek-12-8.jpg (19,576 kiB)
Vzpomínáček 12. 8.

1222 — Zemřel (bez potomků) moravský markrabě Vladislav Jindřich (1197–1222).

Vládu na Moravě převzal král Přemysl Otakar I., mí­sto­dr­ží­cím jmenoval olomouckého biskupa Roberta.

1881 — Vypukl rozsáhlý požár v budově již dostavěného Ná­rod­ní­ho divadla v Praze (architektem byl J. Zítek); v prů­bě­hu několika hodin byla budova téměř zničena.

Avšak během čtyř týdnů byla uspořádána celonárodní sbírka, která vynesla přes milion zlatých.

1908 — Henry Ford začal vyrábět první auta řady Model T. Zájemcům o automobilovou historii doporučuji článek Ford T — Plechové Lízince je 100 let.

1914 — Na ruském ministerstvu války byl schválen návrh moskevských Čechů na vytvoření české dobrovolnické jednotky složené z krajanů — České družiny. Formováním byl pověřen štáb Kyjevského vojenského okruhu; jádro tvořilo 720 dobrovolníků (starodružiníci), kteří už 22. října t. r. odjeli na haličskou frontu. Předtím (11. října) přísahali věrnost svému praporu před chrámem sv. Sofie v Kyjevě. Vojáci byli rozděleni do menších jednotek a ty byly přiděleny jako výzvědné oddíly k ruským divizím. Postupně byly doplňovány dalšími dobrovolníky z řad zajatců (novodružiníky). V lednu 1916 vznikl z České družiny Československý střelecký pluk.

1921 — Vydán zákon o závodních výborech (navazoval na zákon o závodních a revírních radách v hornictví z 25. února 1920), jež se mohly ustavovat v závodech nad 30 zaměstnanců. Měly právo spolupůsobit se správou závodu při propouštění dělníků, mohly podávat návrhy na zlepšení provozu, pracovních metod apod.

1922 — Narodil se Milouš Jakeš, československý komunistický politik

milous-jakes.jpg (13,450 kiB)
Milouš Jakeš

Narodil se ve velmi chudé rodině drobného zemědělce, příležitostně vykonávajícího své původní truhlářské řemeslo.

Miloš Jakeš měl celkem pět sourozenců, z nichž jedna sestra zemřela v útlém věku na zápal plic. Po absolvování obecné školy v Jaroníně a čtyř tříd měšťanské školy v Brlohu odešel v roce 1937 do Zlína, kde se stal Baťovým Mladým mužem.

Ve Zlíně se Miloš Jakeš vyučil e­lek­tro­tech­ni­kem. Od roku 1942 studoval při práci vyšší průmyslovou školu, na níž v roce 1944 od­ma­tu­ro­val. V prosinci 1943 se oženil. O šest měsíců později se narodil jeho první syn. Mezitím byli jeho rodiče a sourozenci donuceni okupačními úřady vystěhovat se z rodinné usedlosti v Pošumaví. Matka v roce 1941 zemřela, otec pracoval na pile a sám se staral o dva nejmladší Jakešovy sourozence.

Miloš Jakeš vstoupil do KSČ ve Zlíně vzápětí po skončení války v květnu 1945. Angažoval se především ve Svazu mládeže. Od roku 1946 byl členem Ústředního výboru Československého svazu mládeže. V roce 1949 prošel čtyřměsíčním stranickým kursem v Praze. V roce 1950 se mu narodil druhý syn a v tomtéž roce postoupil do předsednictva ÚV ČSM. Zároveň vykonával funkci předsedy Jednotného národního výboru ve Zlíně. V roce 1952 opustil své dosavadní funkce a v souladu s rozhodnutím předsednictva ÚV KSČ odešel do Prahy, kde se stal tajemníkem ÚV ČSM pro ideologii, kulturu a mezinárodní vztahy. Jakešova činnost v ČSM skončila v roce 1955, kdy byl vyslán na tříletou Vysokou stranickou školu při Ústředním výboru Komunistické strany Sovětského svazu.

Po skončení školy v roce 1958 byl krátce zařazen do oddělení paliv a energetiky aparátu ÚV KSČ. Odtud byl přeřazen do oddělení státních orgánů, kde pracoval v odboru Národních výborů, který později vedl. V roce 1961 byl pověřen funkcí tajemníka Vládní komise pro Národní výbory a řízením Ústředního úřadu pro Národní výbory. Po reorganizaci v roce 1963 se stal prvním náměstkem předsedy Správy pro rozvoj místního hospodářství. Od roku 1966 byl náměstkem ministra vnitra pro civilně správní úsek a členem Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. Na konci března 1968 byl zvolen jejím předsedou.

Po okupaci Československa 21. srpna 1968 se přiklonil na stranu invazních sil a spolu s jinými konzervativními funkcionáři KSČ se zúčastnil pokusu o ustavení tzv. revoluční dělnicko-rolnické vlády, která měla převzít moc a legalizovat vpád cizích vojsk do Československa. Po dubnu 1969 se podílel na čistkách v KSČ.

V roce 1977 byl kooptován za člena ÚV KSČ. Zároveň se stal kandidátem Předsednictva ÚV KSČ a tajemníkem ÚV KSČ pro oblast zemědělství, potravinářský průmysl, lesní a vodní hospodářství. V roce 1981 se stal tajemníkem ÚV KSČ pro ekonomiku.

V prosinci 1987 nahradil ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. V té době byl schválen program Přestavby, která měla přinést demokratizaci režimu při zachování mocenského monopolu KSČ, omlazení jejího vedení spolu s reformami v řízení státu, ekonomiky i dalších oblastí. Tyto dílčí změny však nezvrátily stagnaci režimu, který v listopadu 1989 dospěl k naprostému rozkladu. Milouš Jakeš byl 24. listopadu 1989 donucen odstoupit z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ. Ve snaze KSČ obnovit svou důvěryhodnost byl 5. prosince 1989 vyloučen z jejích řad a 12. prosince 1989 se vzdal svého poslaneckého mandátu, čímž skončila jeho aktivní politická kariéra.

I po odchodu do ústraní nadále udržoval kontakty s nástupnickou KSČM. V roce 1997 byl společně s Jozefem Lenártem obžalován za svoji činnost v roce 1968. Po několikaletém justičním maratónu byl v roce 2003 zproštěn obžaloby.

1928 — Zemřel Leoš Janáček, moravský hudební skladatel (* 3. července 1854)

1933 — V Nitře byly zahájeny oficiální státní oslavy 1100. výročí založení prvního křesťanského kostela knížetem Pribinou (833) za účasti vládní delegace v čele s předsedou vlády J. Malypetrem a četných zahraničních hostů. Luďáci (podporovaní i papežským nunciem P. Ciriacim) využili oslav k protivládní nacionalistické demonstraci, na níž A. Hlinka proklamoval program slovenské autonomie. Akce vyvolala rozruch v zahraničí a také napětí mezi ČSR a Vatikánem.

1936 — V Berlíně začala jednání K. Henleina s A. Hitlerem a dalšími nacistickými funkcionáři; byl ujištěn jejich podporou.

1938 — Zemřel Václav Klement, český knihkupec a zakladatel automobilky Laurin & Klement v Mladé Boleslavi (* 16. října 1868)

1949 — Schváleny Ženevské úmluvy na ochranu obětí války (Ženevské konvence).

1953 — První sovětský termojaderný test.

1958 — Narodil se Jaroslav Samson Lenk, český folkový zpěvák a písničkář.

1959 — Narodil se Martin Bursík, český politik.

1968 — v Karlových Varech došlo k setkání A. Dubčeka a W. Ulbrichta. Na závěr byla tisková konference, jíž se zúčastnili též předsedové vlád obou zemí — W. Stoph a O. Černík.

Na pozvání ministra zahraničních věcí J. Hájka přicestoval na návštěvu Československa generální sekretář OSN pro obchod a rozvoj Raul Prebisch. Během tří dnů byl přijat prezidentem republiky L. Svobodou a předsedou vlády O. Černíkem.

V Praze se konala celostátní porada okresních stranických tajemníků pro ideologickou práci a mj. jednala o zaměření oslav 50. výročí založení Československé republiky.

Ústředí čs. novinářů spolu s vedením závodu Praga uspořádalo v závodě besedu novinářů s pracujícími závodu, aby se vzájemně informovali o situaci, kterou vyvolal „Dopis 99 pragováků“.

Prostřednictvím ČTK zveřejnil Kriminalistický ústav Veřejné bezpečnosti výsledky odborné expertízy zbraní, nalezených na Sokolovsku: všechny zbraně pocházejí z období 2. světové války, nebyly na nich nalezeny žádné daktyloskopické stopy, použitá konzervační vazelína není vyráběna ani používána v ČSSR, tři tlumoky jsou zahraniční a dva československé výroby.

1969 — ČTK oznámila, že budou stíháni za rozmnožování letáků s názvem „Drazí spoluobčané“ nebo „Výzva“ první čtyři občané v Dubnici nad Váhem a jedna občanka v Bratislavě.

Rada národního výboru hl. m. Prahy apelovala na všechny občany a návštěvníky Prahy, aby „v srpnových dnech nepřipustili narušení klidu a pořádku, neboť jsou rozšiřovány výzvy k neuváženým činům“.

Rudé právo uveřejnilo výtah z dosud nepublikovaného stenografického záznamu z porady stranických tajemníků na ÚV KSČ ve dnech 12. — 13. 5. 1968.

1970 — Osmé číslo teoretického stranického měsíčníku Nová mysl uveřejnilo sebekritický článek filozofa Jiřího Cvekla „Problém modelů marxismu a marxismus“, který redakce považovala za „upřímný a zavazující, za výzvu všem, kdo se chtějí podobným způsobem vyznat ze svých chyb a přiložit ruku k dílu na odpovědném úseku tvůrčího a zásadového rozvoje marxismu-leninismu“.

V Rudém právu byl otištěn článek Jana Večeře „Revizionismus v politické ekonomii“.

1978 — V Praze byl uveden do provozu druhý úsek metra — trasa A (I. A) Leninova (Dejvická — Náměstí Míru).

1981 — Počítačová firma IBM uvedla na trh svůj první malý osobní počítač IBM PC. Jeho cena byla stanovena na 1365 USD. Do počítačů byl vkládán operační systém Microsoftu s názvem DOS.

1982 — Zemřel Henry Fonda, americký herec (* 16. května 1905)

1989 — Rudé právo odmítlo dialog s mluvčími nezávislých iniciativ (psalo o nich jako o „ilegálních strukturách“); šlo o reakci na nabídku vyslovenou J. Dienstbierem v rozhovoru pro americký týdeník Newsweek z 24. července t. r.

2000 — Ruská ponorka K-141 Kursk se potopila v Barentsově moři. Všech 118 námořníků zahynulo.

2002 — Začíná katastrofa; ukazuje se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitají všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13 hodin vyhlašuje jihočeský hejtman Jan Zahradník stav nebezpečí. Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman Petr Bendl. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Vltavou v Praze protéká 1790 m3/s a začíná evakuace ohrožených oblastí (očekává se 50letá voda).

Svátky:

Svátek mají Klára, Euplus.

V občanském kalendáři má dnes svátek Klára, ačkoli v církevním tomu tak bylo již včera. Jméno vychází z latinského tvaru clara, což znamená „jasná“.

Patronkou tohoto jména je Klára, která se narodila roku 1194 v Assisi (Itálie). Pocházela ze vznešené rodiny a byla to velmi sebevědomá dívka, v mládí dokonce pohrdla dvěma nápadníky. Světa se však vzdala až pod vlivem sv. Františka z Assisi. V 18 letech tajně opustila svůj rodný dům a odebrala se do kostelíka Portincula na rovině pod Assisi, hlavního sídla Františkových menších bratří. Podle tradice jí František ustřihl vlasy a předal jí řádový hábit a závoj. Ve městě z toho byl pěkný skandál, neboť toto společenství platilo za výstřední a František navíc neměl z mládí valnou pověst.

Rodiče se tedy pokoušeli Kláru přemluvit, aby se opět vrátila domů, ale bylo to bezúspěšné. Když za ní přišla ještě její sestra Anežka, rodina se se vším smířila a nakonec následovala své dcery i jejich ovdovělá matka. Klára a její společnice se usadily při kostele San Damiano v Assisi a vytvořily zde základ ženské komunity, která se řídila pravidly stanovenými samotným Františkem z Assisi. Tak vznikl pozdější slavný řád klarisek.

Asi v roce 1215 získala Klára od papeže Inocence III. privilegium chudoby, totiž právo žít pouze z almužen a nevlastnit žádný majetek osobní ani společný. Klára však musela o tento status celý život tvrdě bojovat, protože jak papežské, tak i císařské autority požadovaly celkové zmírnění přísných pravidel. Řehole klarisek byla totiž mnohem přísnější než jiné řády té doby.

Klára byla od dětství slabé tělesné konstrukce, navíc ji těžká nemoc od roku 1224 upoutala trvale na lůžko. Přesto představovala vůdčí kontemplativní osobnost a František z Assisi ji dokonce považoval za „nejautentičtější vyjádření evangelické dokonalosti“. Svou komunitu vedla s rozvahou po čtyřicet let.

Pro nás je velmi zajímavá skutečnost, že si dopisovala s naší sv. Anežkou Českou (1211?–1282), zakladatelkou pražského kláštera klarisek Na Františku. Klára zemřela 11. srpna roku 1253 v S. Damiano u Assisi (Itálie). Dnes je pochopitelně patronkou klarisek, ale také pradlen, pozlacovačů, vyšívaček, sklenářů, malířů skla a také slepých a televize, což může mít jistě souvislost. V přehledech svatých se navíc uvádí, že modlitba ke Kláře pomáhá proti horečce a chorobám očí.

Existuje mnoho překrásných zobrazení sv. Kláry. Snad nejkrásnější je slavná freska od Simoneho Martiniho (1330) v dolním kostele baziliky sv. Františka v Assisi. S lilií ukazuje Kláru freska od Giotta v kostele sv. Kříže ve Florencii a mimořádné zobrazení je vidět v katedrále v Barceloně — na deskovém obraze z 15. století drží Klára abatyšskou berlu.

V českém církevním kalendáři má dnes svátek Euplus.


Shaana.jpg (12,5 kiB)
Shaana

Prameny:

  • Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
  • František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
  • Česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
  • Archivy syndikátu novinářů
  • Česko-Slovenská filmová databáze a další zdroje

Pozn. red.: Vlastimil „Shaana“ Šantroch začal publikovat své Vzpomínáčky dne 26. února 2010 na blogu iDnes.cz. Několika set dílný seriál byl dosti pracný a také měl poměrně vysokou úspěšnost. Vzhledem k tomu, že jej poněkud zavál čas, (a iDnes silně zprasila grafiku starých článků), budu se snažit přetiskovat na Shaanův popud celý cyklus. Doufám, že si všichni připomeneme některé historické okamžiky, které by neměly zapadnout. Ostatně, jak správně Shaana podotkl: „Kdo se nepoučí z vlastní historie, bude nucen ji zopakovat“. V článcích provádím jen základní redakční a typografické úpravy. Reedice cyklu započala 9. srpnem 2011. Tak příjemné čtení. PeTaX

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 999 × | Prestiž Q1: 5,43

+2 plus Známkuj článek minus –0

Interní diskuse

Vzpomínáček — 12. srpna — Milouš Jakeš

(Článek už je starý. Interní diskuse k němu byly uzavřeny.)

Žádné komentáře

Facebook diskuse
top