Štítky článku: •  

Bourání socialistických mýtů (plus)

K minulému dílu by se možná mělo připojit několik poznámek na účet těch socialistických nostalgiků, kteří v podivuhodné síle i 30 let po změně systému se slzou v oku vzpomínají na minulý režim, tak, jak dokazuje výzkum slovenských badatelů.

Do jisté míry by se to dalo pochopit u těch, kterým tehdejší režim zajišťoval nadstandardní životní úroveň oproti běžné populaci. Protože, co si budeme povídat, pro dělníky těch 40 let socialismu v podstatě nebylo žádným extra přínosem, spíše naopak. Jak už to kdysi dávno zpíval tuším Vláďa Merta: „…ti u soustruhů beztak dávno věděj svoje…, to je pro vás, byrokracie, s bílejma límečkama, která žereš ten svůj život jako ten umaštěnej bůček vstoje…“ čímž myslím nomenklaturní kádry, stranické a kariérní přicmrndávače, samozřejmě furťáky a zelené mozky všeobecně, policajty, estébáky a venkoncem i havíře a oceláře, kteří byli protežovanou společenskou vrstvou.

Náklon doleva

Patrně bude nutné vzít v úvahu strukturu společnosti. Když se podíváme hodně dozadu, až ke vzniku republiky, zjistíme, že už tehdy nálady obyvatelstva konvergovaly významně k socialismu, [1] jako k daleko spravedlivějšímu režimu, než byl poněkud překotný nástup takzvaného „kapitalismu“ z důvodu vzniku průmyslové revoluce a rozvoje sekundárního sektoru (podle Marxova terminologického pojetí, než se tento novotvar začal používat, ten režim v podstatě ani neměl pojmenování; snad nejlépe by platil výraz: volná hospodářská soutěž, volný trh).

Už v letech 1919–20 dokumentuje Alois Rašín snahu Sněmovny přenášet velké množství úloh na centrální vládu a stát. Ve 20. letech evidujeme v Československu první pokus o komunistický puč (nezdařený a poměrně málo známý). Jen na okraj poznamenávám, že ministra dra Aloise Rašína zbaběle střelil do zad komunista Šoupal, kterýmžto zraněním ministr později podlehl († 18. února 1923).

Měšťanstvo či buržoazie (z franc. bourgeoisie) je označení sociální vrstvy měšťanů, čili plnoprávných obyvatel měst. V 19. století bylo měšťanstvo nejvýznamnější a také nejdynamičtější společenskou vrstvou, muselo však čelit požadavkům méně majetných a později i nemajetných obyvatel měst. Marxovi se buržoazie jevila jako jediná „třída“. Proto se „buržoazie“ stala pro dělnické hnutí a později i pro marxismus synonymem vrstvy boháčů a vykořisťovatelů a třídního nepřítele.

V průběhu první republiky hospodářství vzkvétalo a střední stav a buržoazie zažívaly zlaté časy. Tím nechci tvrdit, že (až na některé excesy) by dělnická třída nějak brutálně trpěla. Pak přišla válka a po válce z řady důvodů (které pro účel článku netřeba rozebírat) převzal nad východoevropskými státy kontrolu Sovětský svaz a jeho politika exportu socialistické revoluce (nejen) do uchvácených území.

Emigrace

V letech 1945 až 1948, když už začínalo být jasné, k čemu to tady spěje a že 2. a 3. republika jen těžko naváže na tradici republiky první, vznikla první emigrační vlna (částečně nastartovaná už před válkou). Údaje o množství emigrantů se sice podle zdrojů rozcházejí v poměrně širokém rozpětí, ale za bernou minci vcelku můžeme vzít tyto údaje:

První vlna emigrace byla vyvolána nacistickou okupací roku 1939, kdy odcházeli jednak lidé politicky angažovaní, ale zejména Židé, kterým hrozilo vyhubení v koncentračních táborech (holocaust).

Druhou vlnu politické emigrace tvořili lidé, kteří odešli před nástupem komunismu v únoru roku 1948 a krátce po něm. Většina z těchto lidí považovala svůj exil za dočasný, po pádu komunistického režimu měli v úmyslu se vrátit. Roku 1952 vybudoval režim na hranicích takzvanou Železnou oponu, což emigraci podstatně ztížilo. V této vlně odešlo z Československa přibližně čtyřicet tisíc lidí.

Další emigrační vlna přišla po 21. srpnu 1968 na základě Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Až do podzimu roku 1969 byly hranice poměrně otevřené, což emigraci usnadnilo. Odhadem odešlo z ČSSR v letech 1968–1969 více než 80 000 lidí.

Mezi lety 1969 až 1989 odešlo z ČSSR dalších 140 až 150 tisíc lidí, z nichž bylo 24 % dětí a 41 % osob ve věku 16–30 let. UNHCR uvádí až 250 tisíc lidí.

Úhrnem ale můžeme hovořit až o milionu lidí, kteří byli spíše sebevědomí, činorodí a aktivní, o „emigraci mozků“, a v republice zůstal spíše, líbějí vodpustit, takový šófl, budižkničemové. To je jeden z ne zcela zanedbatelných faktorů.

Zdravotnictví

Socialističtí nostalgici rádi poukazují na to, že za socialismu bylo zdravotnictví zcela zdarma a pouze výdej léků byl za manipulační poplatek 1 Kčs. No, pěkné, pěkné… jen to není pravda. To nám soudruzi chtějí říct, že lékaři studovali zadarmo? Že to nikdo neplatil? Anebo že lékaři a zdravotní sestry pracovali zcela zdarma a bezplatně? A nemocnice se postavily jen tak samy od sebe a neměly žádné režijní náklady na spotřební materiál, otop a tak dále? A léky se samozřejmě také zadarmo nevyrobily, ani nevyvinuly, ani nerostly na stromě ve Slovakofarmě v Hlohovci.

Takže je to jenom tradiční zastírání toho, že samozřejmě zdarma nebylo nic, jen se platilo tak, aby to občan neviděl. Jinými slovy všechny peníze, které se v ekonomice vytvořily v národních a státních podnicích, byly odevzdány do centra, kde se přerozdělily a patřičná část šla do zdravotnictví.

Či ještě jinými slovy: takže si to dělníci sami zaplatili a propaganda jim to prodala jako socialistickou vymoženost. A že samozřejmě pak podnikům nezbývaly peníze na vlastní investice a modernizaci už bylo pouze důsledkem. Protože jak dobře známo, zadarmo není vůbec nic. O tom, že „zdravotnictví zdarma“ bylo prolezlé korupcí, která by zajistila o něco lepší služby, než byl standard, ani nemluvě.

Bydlení

Úplně stejný nesmysl platí o údajném bydlení za půl darma. Jasně, nebyl problém stanovit nájemné ve výši malých stokorun. Problém byl v tom, že byty se samy nepostavily a materiál a mzdy stavebníků se také musely z něčeho zaplatit. Když se v šedesátých letech začala stavět panelová sídliště, pokládala se pouze za dočasné a nouzové řešení s životností maximálně 20 let. Do té doby, než se vyřeší bytová krize. Jenže jak šel čas, bytová krize se nevyřešila nikdy, nikdy stát nezačal stavět bydlení ani na té úrovni, kterou zajistil v někdejším Zlíně Tomáš Baťa svým dělníkům, tedy rodinné domky s hospodářským zázemím.

Kdybychom vynásobili měsíční nájemné v socialistických králíkárnách a plánovanou životnost domů, dospěli bychom velmi rychle k tomu, že se za toto socialistické nájemné prostě byty postavit nedaly, čili mechanismus stejný jako u zdravotnictví — skutečné náklady se před občanem ukryly. Zaplatili si to opět dělníci sami, jenom tak, aby to nebylo vidět, skrze masivní přerozdělování zisku podniků.

A na úkor čeho? No samozřejmě na úkor dělnických mezd. Ty ostatně byly drženy v podprůměru vůči kapitalistickému zahraničí celou dobu, protože skomírající hospodářství nebylo schopno vytvořit dostatečný objem zboží. A jak se původně eufemisticky nazývané „potíže růstu“ postupně měnily na „růst potíží“ problém se jen prohluboval.

Finanční negramotnost

A jako poslední zmíním důsledek předešlých dvou odstavců: protože marxistická filosofie pokládala kapitál za něco odpudivého a jako hlavní zdroj společenských konfliktů, domnívala se, že bez kapitálu bude lépe. Jenže tento hluboký omyl měl těžký dopad na veškerou výrobu a financování. Všem podnikům byl celý zisk odebrán a byl přerozdělen podle centrálního plánu. Úspěšnější podniky kryly ztráty podnikům neúspěšným, cenová konkurence byla potlačena stanovením jednotných maloobchodních a velkoobchodní cen a kvalitativní konkurence byla svázána zavedením Oborových a Československých státních norem, kdy v podstatě každý podnik musel vyrobit dané zboží v identické jakosti, skladbě i ceně.)

Socialistický stát se tak z ideologických důvodů zbavil nervové soustavy, kterou žádný centrální plánovač neumí a nemůže umět nahradit, v důsledku čehož není schopen efektivně alokovat kapitál. V důsledku toho ani není schopen nový kapitál tvořit, pouze stávající spotřebovává. Úspěšné trestá, neúspěšné a líné sanuje. Důsledkem je „vyjídání“ socialistického hospodářství zevnitř.

Primární úloha kapitálu tím byla zcela potlačena a před veřejností tajena, lidé se postupně naučili chápat peníze pouze jako částku, kterou ve formě zálohy a dobírky 2× měsíčně obdrží a musí s ní vydržet až do příští výplaty. Že kapitál má ještě jiné funkce a je třeba jej akumulovat, se odnaučili.

Názornou demonstraci jsme viděli v devadesátém roce, kdy vláda prováděla kuponovou privatizaci a lidem bylo vcelku za symbolický poplatek umožněno vlastnit akcie doposud státních podniků (tedy široce rozprostřít složený kapitál mezi společnost). Lidé už nebyli schopni pochopit, k čemu kapitál slouží a získaných akcií nebo poukázek na ně se překotně zbavili za pakatel ve prospěch různých investičních společností; nedovedli se už chovat jako vlastníci a o svůj nabytý majetek pečovat.

A pak s hořkostí nadávali, že investiční společnosti na jejich úkor zbohatly a vznikla z nich vrstva novodobých milionářů, finančních společností, které zcela legálním způsobem dokázaly kapitál reinvestovat. A dnes už se tito lidé zmohou maximálně na konstatování, že Klaus rozkradl republiku. Když tu možnost měli, rychle si umyli ruce. Ostatně, nepochopení funkce peněz a kapitálu setrvává u většiny populace i 30 let po změně režimu. A je to marné, je to marné, je to marné… To, co v duchu F. Bastiata „není vidět“, nevidí nadále.

PeTaX


[1] Jen jako zajímavost uvádím, že jsem narazil na informaci, že první myšlenky na dělnickou revoluci a socialismus přivlékli do českých zemí ze sousedního Německa už kolem roku 1900 řemeslníci, kteří tam chodili na sezónní práce! (Das Kapital s podtitulem Kritika politické ekonomie, hlavní dílo německého filozofa Karla Marxe, autor vydal roku 1867, další dva díly posmrtně zeditoval a vydal Marxův spolupracovník a přítel Friedrich Engels v letech 1885 a 1894.)

Autor článku: | Vydáno: | Přečteno: 300 × | Prestiž Q1: 10,61

+21 plus Známkuj článek minus –3

Interní diskuse

Komentáře

Článek má 13 komentářů.

Pravidla pro diskutující

Přidáním komentáře souhlasíte s tím, že budete dodržovat základní pravidla slušné výměny názorů. Vítám jejich střet, ale snažte se je vždy vést v rámci kultivované debaty. Bude-li se někdo chovat jako sprostý nevychovanec, pokud bude urážet ostatní komentující, spamovat, nebo tapetovat diskuse zcela mimo téma článku, nebo ji zanášet reklamou, takové příspěvky nekompromisně zablokuji. Na oplátku slibuji, že i kontroverzní příspěvky nebudu editovat, ani mazat. Za deset porušení těchto pravidel budete z diskuse nekompromisně a navždy vyřazeni (včetně IP adresy). PeTaX

Napsat nový komentář
PeTaX

Rozšíření k posledním odstavcům:
V důsledku toho tady nikdy vlastně byla vytvořena plnohodnotná burza cenných papírů a původní RM-systém zašel na úbytě. Když říkám plnohodnotná burza, mám na mysli alternativní zdroj financování podnikání jako konkurence k bankovním úvěrům. A samozřejmě příležitost pro investice drobných držitelů kapitálu, chcete-li drobné buržoasie, která právě kuponovou privatizací měla vzniknout. A pro úspory nezbývá opět (téměř) nic jiného, než mizerně úročené bankovní vklady, případně investice realizované opět bankovními domy. Místo toho je zde burza vhodná pouze pro spekulace s mega-korporátními tituly, tedy pro řadového člověka v podstatě nepoužitelná, a pro financování běžného podnikání se vůbec nehodí.
My se zde rozčilujeme, že nám z republiky odtékají miliardy na dividendách zahraničních investorů. To je právě to, co tady nevzniklo; drobní investoři, kteří by investovali do cenných papírů a z dividend si vylepšovali přinejmenším třeba svůj důchod, případně, jsou-li úspěšnými investory, pak klidně ať žijí jako rentiéři. A ten tok dividend samozřejmě měl být obousměrný, pak by to nikoho nerozčilovalo. Jenže tady pořád ten kapitál lidem smrdí…

Vojtěch

V odstavci
"Názornou demonstraci jsme viděli v devadesátém roce ... Lidé už nebyli schopni pochopit, k čemu kapitál slouží a získaných akcií nebo poukázek na ně se překotně zbavili za pakatel ve prospěch různých investičních společností..."
by mělo být
"Lidé JEŠTĚ nebyli schopni pochopit, k čemu kapitál slouží ..."
protože jim chyběla léta zkušeností.

A proto píšu zde
https://www.svobodny-svet.cz/11224/vaclav-klaus-st-vratte-se-rikaji-mi.html

"Otázka je, zda investiční fondy vůbec měly vzniknout - myslím si, že nikoliv."
Bylo to účelové a nesystémové řešení.

A když Klaus podepsal vytěsnění drobných akcionářů, tak udělal tečku za svou kupónovou privatizací.

PeTaX

Protože se na to drobní akcionáři vyprdli… Výkon vlastnických práv není o tom sedět doma na p*deli a čekat, až začnou chodit dividendy.

Tomáš Fiala

Nějaká sdružení drobných akcionářů za účelem společného kuponového investování by vznikala zcela přirozeně. Jenže levicoví poslanci, "starající" se o "obyčejného" člověka, měli strach, že by chudáci o fšechno přišli. Vznik privatizačních fondů prosadili a jde tedy především za nimi. Bez ohledu, kdo co posléze podepsal = přes svůj nesouhlas respektoval demokratické rozhodnutí zastupitelů. Po vyhlášení zákonů o privatizačních fondech a jejich dalším "zdokonalováním" = zesložiťováním, nastaly mimo jiné dvě skutečnosti:

a/ Nějaká přirozená sdružení nemohla vznikat. Taková by začala splňovat legislativní kritéria privatizačně-investičního fondu. Naplnit legislativu však velice rychle začalo být nepřiměřeně nákladné na právní poradenství. Nemohla tak vznikat sdružení v rámci širší rodiny a sousedů, komunit apod. Vznikaly pouze anonymní velké fondy bank nebo velikých podnikatelů, kde nikdo nikoho neznal. Jen oni měli k dispozici své vlastní právní poradenství už k dispozici. Ti se nakonec napakovali. Stáli u toho ale způsobně, jak číšník ve fraku se servítkem X-D.

b/ No a pak se samozřejmě našli i vykukové, kteří si z těch zákonů účelově poskládali ojeb, kteří neutráceli za ten frak a servítek, a stáhli "kaštany", jak kapsář v tramvaji.

Oba se napakovali zhruba stejně...

PeTaX

Ano.

Pavel

Se mě líbí jak děláte všichni chytrý a ani jeden nenapíšete, že to byla předem naprogramovaná zlodějna komoušů, kteří tady nikdy nepřestali vládnout. A vracení se ke kapitalismu 1. republiky jsou bláboly nesmyslné, buržousty čeká konec a zase o vše nakradené přijdou. Tak to jde stále dokole, nic netrvá věčně ani láska k ....., atd. Takže válka, obnova, nadšení, vystřízlivění, rozkradení a tak dokola.

PeTaX

Už se zase chystáte krást?

Pavel

Měl byste s tou vaší schizofrenií už něco dělat jinak skončíte u Chocholouška soudruhu.

PeTaX

Vždyť vy oslíku ani nevíte, co je to schizofrenie. Používáte ten termín špatně.

Pavel

Píše se vy oslíci nebo Vy oslíku, čeština je pro vás zřejmě totální španělsko, jako pro každýho kdo trpí schízou.

PeTaX

Na to, jak se tu rozkřikujete, si patrně neuvědomujete, že jste zde jen na návštěvě. A že móresy z PP tu nebudou trpěny.

Borsuk

A ti, kteří své peníze neprojedli a investovali je třeba do nemovitostí a na stáří si budou chtít přilepšit penězi z pronájmu budou teď čelit tlaku na zastropování nájmu či dokonce ukradení nemovitostí státem. Jak si to dnes představují a hlásají třeba Piráti. Samozřejmě ve jménu spravedlnosti. Přece jeden nemůže mít dva byty, když druhý nemá kde bydlet.
Ad soc.zdrav. Jestli se nemýlím, tak dokonce existovala směrnice, že občané nad 60 let, tehdejší důchodci nemohou dostávat "úzkoprofilové" (krásné slovo, že) léky.

Pavel

Naprosto úmyslně se mýlíte, to co produkujete je tzv, vymejvání mozků, docela Vám to jde na amatérské úrovni.

Napsat nový komentář

Zbývá 2048 znaků.

Svobodný svět

Jen svoboda jednotlivce vede ke svobodné společnosti

top