Autor v něm vykreslil barvitý obraz společenských katastrof, jež by nastaly, kdyby ze světa zmizela elektřina jako technicky fungující síla. Román je zasazen do českých reálií a popisuje rozpad společnosti během několika málo dnů poté, co elektřina přestává fungovat. Společnost se rychle navrací v podstatě ke středověkému režimu a k diktatuře kriminální spodiny. Jelikož rozuzlení románu je spíše černé než nadějné, v roce 2003 Neff román z určité deziluze z politického vývoje v republice kompletně přepracoval. Obě varianty románu si můžete koupit tuším v nakladatelství Kosmas a pokud vám to není proti srsti, dají se ilegálně stáhnout i ze serveru Ulož to.

Sám autor k druhému přepracovanému vydání píše v předmluvě:

„Úvodem a na vysvětlenou.

Ve sborníku Tři eseje o české sci-fi jsem fantastickou literaturu charakterizoval coby literární laboratoř. Vždycky jsem ji tak bral. Sci-fi je pro mě křivule, vhodné to slovo! Pokřivuje pohled na svět, ale bez libovůle, pokřivuje ho podle zásad lomu světla a úhlu pohledu. I když je výsledek sebe více bizarní, to „za křivulí“ je svět reality.

Takže tedy Tma, verze 2.0. Když jsem nultou, povídkovou verzi začal v polovině devadesátých let psát, věřil jsem ještě, že státy jsou řízeny v podstatě slušnými lidmi, kteří mají nějaké ideály a snaží se posouvat věci a děje správným směrem. Ve stejném duchu jsem napsal román Tma. To, co se u nás dělo po roce 1997, mě zbavilo iluzí. Přestal jsem si myslet, že kdyby „nastala tma“, mocní by se snažili ji rozptýlit, odstranit, najít nové pozitivní řešení situace, vybudovat východisko. Ne. Oni by se přizpůsobili a využili by krize ke svému prospěchu.

Z druhé poloviny původní Tmy tedy nezbylo skoro nic. Nepřepracoval jsem ji. Prostě jsem ji zahodil a napsal jsem nový text, s dalšími novými figurami a zcela novým řešením, proč vlastně ta zatracená elektřina přestala fungovat. Budu zvědav na reakci, co mi řeknou lidé, kteří četli původní verzi a prolistují tuto druhou. Třeba se mýlím v úsudku, ale i to je výsada laborantova. Může se podívat do křivule chybně, ze špatného úhlu a spatří šalebný obraz.

Přiznám se, že bych si moc přál, abych se v tomto případě mýlil.

Ondřej Neff Praha, listopad 2003“

Politika po roce 1997: zde a zde. V lednu 1998 definitivně skončila éra budování kapitalismu v postkomunistické republice. Nejprve nastoupila úřednická a poté dvě vlády socialistů.

(Jen na okraj: vřele doporučuji k přečtení obě verze Neffova románu.)

Malá technická odbočka: podobnou problematikou se zabýval před lety i francouzský autor Robert Merle v postapokalyptickém románu Malevil z roku 1972. S tím rozdílem že francouzský autor pracoval se situací vzniklou po jaderné válce. V roce 1981 byla jeho předloha zfilmována režisérem Christianem de Chalongem. Zajímavé je na tom snad jen to, že i jeho postapokalyptická společnost se vrátila prakticky do středověku…

A proč právě dnes toto téma oprašuji? Protože současná takzvaná koronavirová krize, nebo pandemie, chcete-li, začíná ukazovat, že politika a politici jsou stále stejní a že se Ondřej Neff (možná nechtěně) trefil přímo do středu terče…

A nemusí dojít ani k teroristickému útoku na nějaké tvrdé cíle v infrastruktuře státu. Docela snadno může stačit i takzvaný lockdown vyvolaný politiky, který rozvrátí domácí ekonomiku úplně stejně. A dost možná vyvolaný pouze pro jejich sobecké zájmy, či jejich mocichtivost. 

A byl bych tuze rád, kdybyste si uvědomili, jak nesmírně hazardérské je programové ničení ekonomické podstaty země kvůli komunitární ochraně zdraví populace před koronavirem.

To však není námětem tohoto a následující série článků, jen jejich ouverturou. Zamysleli jste se někdy nad tím, jak je ve skutečnosti naše civilizace zranitelná a jak strašlivě jsme odkázáni právě na elektřinu? A nejen na elektřinu, ale i na zásobování, zejména ve městech? Nebo dokonce, jaký problém může způsobit jen výpadek městské kanalizace? Nebo rozvodů vody? Všechno to, co každý den konzumujeme jako samozřejmost vyspělé civilizace, může během několika hodin zmizet jako mávnutím kouzelného proutku.

Na toto nebezpečí poukazují i mnozí bezpečnostní poradci a analytici. A předem na to reaguje i hnutí takzvaných prepperů, tedy lidí, kteří se na podobný kolaps už dnes v tichosti připravují. V následujících několika dílech se podíváme na zkušenosti z Argentiny, která si před časem podobným kolapsem prošla.

Jak přežít ekonomický kolaps

Argentinský kolaps

Toto téma není nové. Když Argentina spadla na konci 90. let po spirále do sociálního a ekonomického kolapsu (o kterém jsme v ČR v podstatě nevěděli), změnil se každému život. Bez ohledu na příčiny je zde mnoho, z čeho se můžeme poučit od země, která byla prosperující, ale dnes se vzpamatovává z ekonomické krize, která uvrhla okolo 60 % lidí do hluboké chudoby.

Populární článek survivalové sféry „Lekce z ekonomického kolapsu Argentiny“ od Ferfala dokumentuje zápasy o přežití lidí v kolabující společnosti. Stáhnout si jej můžete ve formátu PDF zde: Argentinský kolaps (v angličtině) nebo si jej jednoduše přečíst v následujících dílech.

PeTaX