1) Zrušení tzv. superhrubé mzdy jsme měli v programu. Je to přežitek. Její konstrukt vznikl za zvláštních okolností po volebním patu v roce 2006. ODS šla do voleb s rovnou daní 15 %, ale premiér Topolánek pro ni nenašel většinu a Kalousek za koaliční lidovce vymyslel kočkopsa. Opticky umožnil „držet 15% daň“ tím, že kreativně rozšířil základ pro její výpočet o sociální a zdravotní odvody zaměstnavatelů. Fakticky byla daň 20%, ale na papíře 15%. Byl to podfuk, který nám lidé právem vyčítali.

2) Daň z příjmu ve výši 15 % jsme měli v programu i posledně. Teď byla příležitost to prosadit. Kdybychom řekli NE jenom proto, že s tím takticky přišel šéf ANO, tak by nám už nikdo nerozuměl. Sliby se mají plnit.

3) Pokud novela projde, zůstane lidem víc v peněženkách (viz tabulka). Peníze se neztratí, zůstanou v ekonomice. Lidé budou utrácet nebo investovat. Vědí lépe než nemotorný stát, kdy, kam a jak. Příští rok, až se budeme vzpamatovávat z pandemie, lidem, obchodníkům i výrobcům to pomůže. Kdo tvrdí opak, nevidí si do kapsy.

Četl jsem studii z VŠE, že lidé s průměrnou mzdou (34 tis. hrubého měsíčně) utrácet nebudou, peníze prý uloží do banky. To je hloupost. Banky jim nic nepřidají. A hlavně — zeptejte se učitelky nebo zdravotní sestry, zda těch + 20 tisíc ročně utratí nebo ne. Když musí bydlet, topit, krmit a vzdělávat děti a „zelená revoluce“ jí zvýší náklady.

4) Ano, bude tu výpadek příjmu veřejných rozpočtů (státu, krajů, obcí). Cca 90 mld. ročně. Nějaké úspory bude nutné najít — ODS každý rok předkládá návrhy, které činí nějakých 50 mld. Naběhnou i prostředky z fondů obnovy EU ve výši 180 mld. Na veřejné investice peníze budou.

5) Míra zdanění je v ČR stále vyšší než průměr OECD. Jasně — hlavním kandidátem na snižování jsou příliš vysoké odvody na sociální a zdravotní ze strany firem. K nim se bude nutné vrátit, ale ve spojení s důchodovou reformou. Pro ni tato vláda neudělala zhola nic. To čeká až vládu příští.

Píše pan Alexandr Vondra na konzervativninoviny.cz

Myslím, že je na čase, abychom si ujasnili politické priority.

Místo toho, abychom bouchali to už dlouho chlazené šampaňské, tak se různě po síti dočítám, jak ODS zradila své ideály, jak stát zkrachuje a Bůh ví co všechno. Chce to trošku opáčko z toho, co jsou priority pravicové politické strany, která hájí práva občanů před narůstajícím státem!

Nenaskakujme na to, že vznikla jakási ztráta ve výši 135 miliard. To nejsou peníze státu, ale peníze domácností. A tyhle peníze ODS a další dokázali lidem zachránit. Od roku 2013 se zvýšily roční příjmy státního rozpočtu o nějakých 450 miliard Kč a přesto je stále v deficitu. A to jsme zatím ani nesplnili náš spojenecký závazek v oblasti výdajů na obranu. Kde ty „peníze státu“ jsou? Já bych vám řekl kde, ale slíbil jsem si, že nebudu alespoň půl dne sprostý. Takže — stát je projedl! A to způsobem, který je nejen naprosto neefektivní, ale ještě proti sobě poštval jednotlivé generace.

Těch 135 miliard domácnosti většinou utratí, anebo si je odloží na budoucí spotřebu. Ukažte mi jinou tak masivní a spravedlivou pomoc pro naše živnostníky, kteří zrovna teď budou potřebovat doslova zachránit své podnikání. Těm ODS pomohla nejvíc. Pro ně to znamená ročně desítky miliard, na které by nikdy nedosáhli.

Obce, města a kraje sice přišly o obrovské příjmy ze sdílených daní, ale jaký zájem mají domácnosti na tak hloupě koncipovaném rozpočtovém určení daní, které k tomu vedlo? Rozhodně je to mizerný koncept, který se bude muset překopat. No a?

Celá desetiletí se tady pěstuje feťácká mentalita státu (a občanů): „Ano, snížíme daně, ale ne hned, protože nejdříve se musí konsolidovat rozpočet. Máme totiž spoustu výdajových priorit, které mají přednost před snížením daní. Čili ještě tady uděláme tuto dávku a pak už jen tyto další dvě dávky a pak se k tomu tématu vrátíme.“ Tohle by nikdy neskončilo… A nakonec k tomu stačil jeden dlouhý čtvrtek ve sněmovně…

Píše pan Jan Paluska na konzervativninoviny.cz